Bečva: český symbol přírodní obnovy řeky? Poslechněte si 2. díl našeho podcastu Hlasy proměny 2.

Část Bečvy již před dvěma lety revitalizoval podnik Povodí Moravy, který zajišťuje správu, provoz a údržbu vodních toků.

Zároveň zmiňuje jednu z důležitých funkcí řeky – protipovodňovou.

Od historie k současným a budoucím výzvám

Lidé řeku Bečvu využívali po staletí. Už koncem 19. století ji tedy začali měnit. 

Dnes se v kontextu zahřívající se planety pod vlivem emisí skleníkových plynů mění také podmínky, které české řeky v příštích dekádách čekají. 

Vrátit Bečvě přirozený charakter

V září roku 2024 bylo podepsáno memorandum o spolupráci na přípravě a realizaci obnovy Bečvy. V tom se píše, že účinným adaptačním opatřením je kombinace přírodě blízkých a technických opatření.

„Dnes máme 15 procent zpřírodněných úseků a 85 procent umělých,“ říká Michal Krejčí, krajinný ekolog z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Za 30 let bychom chtěli dosáhnout otočení tohoto poměru.“ Dodává, že ve městech se řeší také to, jak bude odtok zapojen do urbanistické stránky města. Naopak tam, kde je prostoru více, řeku podle něj stačí uvolnit a využít samo obnovní potenciál, aby se dostala do přirozeného stavu.

O zářijovém memorandu chce s jeho iniciátory dále jednat nový hejtman Olomouckého kraje, Ladislav Okleštěk. Ten vytýká, že mezi účastníky memoranda nejsou zástupci a zástupkyně Zlínského kraje, odkud Bečva přitéká do kraje Olomouckého a zase z něj odtéká. „Jako kraj máme zajistit pořízení územní studie. K tomu nemáme důvod, protože investorem je správce povodí,“ dodává poslanec.

Vedoucí klimatických programů v ČR v Člověku v tísni, Magdalena Davis, memorandum naopak vítá. 

Přínosy a nevyužitý potenciál. Revitalizace Bečvy očima místních

V obci Ústí už lidé přes dva roky žijí poblíž rozšířeného koryta revitalizovaného úseku řeky Bečvy. 

„Bečva se rozšířila, udělaly se tam různé meandry. To si rozhodně myslím, že je pro Bečvu plus, ale pořád to nestačí. Myslím si, že je škoda, že se to utlo na Skalickém a Černotínském katastru a nepokračuje to dál,“ sdílí Petra Kočnarová, starostka obce Skalička, která je součástí memoranda.

Kde náš klimatický podcast najdete

Podcast Hlasy proměny 2: Mění se klima, měníme se i my můžete poslouchat na našem YouTube kanálu a ve všech běžných podcastových aplikacích (Spotify, Apple Podcasts, České podcasty).

Podcast vznikl v organizaci Člověk v tísni. Druhou epizodu podcastu připravil a o mix zvuku se postaral Štěpán Sedláček. Hudbu složil Tomáš Pernický, dramaturgii zastal Filip Rambousek a věcnou správnost garantuje Magdalena Davis. Autorkou vizuálu je Radka Tomašíková.
Druhá série podcastu byla finančně podpořena Evropskou klimatickou nadací.