<?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?>
  <rss version="0.91">
    <channel>
      <title>Člověk v tísni</title>
      <description>Infoservis společnosti Člověk v tísni přináší aktuální články a informace o krizových oblastech světa, humanitární a rozvojové pomoci, lidských právech, migraci nebo problematice sociálního vyloučení v Česku.</description>
      <link>http://clovekvtisni.cz</link>
      <language>cs</language>
      <image>
        <title>clovekvtisni.cz</title>
        <url>http://clovekvtisni.cz/download/logos/cvt/cvt_logo_cz.gif</url>
        <link>http://clovekvtisni.cz</link>
        <width>142</width>
        <height>142</height>
      </image>
      <item>
        <title>Fotbal a lékařské prohlídky: ČvT podpořila neziskovky v Iráku</title>
        <link>http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=114&amp;idArt=1376</link>
        <description>&lt;span style=&quot;font-weight: bold;&quot;&gt;Basra, Irák, 9.března 2010&lt;/span&gt; - Sportovní areál s basketbalovým, fotbalovým a volejbalovým hřištěm pomohla vybudovat místní neziskové organizaci společnost Člověk v tísni v jižním Iráku. V regionu také podpořila zdravotně-vzdělávací projekt. Více než tři a půl tisíce studentů díky němu absolvovalo v minulých měsících základní lékařské vyšetření. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style=&quot;font-weight: bold;&quot;&gt;Přečtěte si táké:&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=288&quot;&gt;Projekty společnosti Člověk v tísni v Iráku&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Lékaři se zaměřili především na zubní a oční prohlídky. Právě zanedbané oční choroby jsou v těchto oblastech velkým problémem. Organizátoři akce věří, že vyšetření pomůžou zvýšit povědomí o nebezpečí a léčení těchto nemocí nejen ve školách ale i  v celé komunitě.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;V rámci projektu distribuovala také irácká nevládní organizace The Culture of Discussion Association zhruba dvanácti tisícům studentů ve třiceti školách v Amaře plakáty a letáky, které jednoduše vysvětlují, jak identifikovat nejrozšířenější nemoci. Nabízí také informace o jejich příčinách, léčbě a prevenci. Školy také získaly základní vybavení na zvládnutí první pomoci. Děti z nižších ročníků dostaly baličky se základními hygienickými potřebami. Mýdlem, zubním kartáčkem a pastou. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Vyškolení zaměstnanci škol budou pokračovat v pravidelných zdravovědných přednáškách a tyto hodiny zařadí i do školních osnov. Ve spolupráci s místním zdravotnickým a školským úřadem by se měl projekt v roce 2010 rozrůst i na další oblasti regionu.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Společnost Člověk v tísni projekty financovala z grantu ministerstva zahraničí &amp;#8211; programu transformační spolupráce. Grant je zaměřený na podporu místních neziskových organizací a jejich spolupráci s iráckou samosprávou a veřejností.</description>
        <author></author>
        <pubDate>Tue, 09 Mar 2010 05:03:04 GMT</pubDate>
      </item>
      <item>
        <title>Homo Homini získali dva uvěznění íránští studenti</title>
        <link>http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=116&amp;idArt=1372</link>
        <description>&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Praha, 8. března 2010&lt;/strong&gt; - Za rok 2009 získali cenu Homo Homini věznění íránští studentští vůdci Majid Tavakoli a Abdollah Momeni. Spolu s nimi bylo symbolicky oceněno íránské studentské hnutí v rozpětí dvou generací. Cenu Homo Homini uděluje společnost Člověk v tísni každoročně osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů. Cenu převezmou zástupci obou studentů na zahájení festivalu Jeden svět ve středu 10. března 2010. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;em&gt;&amp;#8222;Oba ocenění sehráli významnou roli při formování íránského studentského hnutí, které získalo během posledních deseti let klíčovou roli v prosazování svobody slova a demokracie v Íránu,&amp;#8220;&lt;/em&gt; řekl Marek Svoboda, ředitel Centra pro lidská práva společnosti Člověk v tísni. &lt;em&gt;&amp;#8222;Íránští studenti jsou tradičně velmi aktivní v proreformních protestech. Následkem toho dlouhodobě vystaveni sledování, bití, zatýkání a v souvislosti s povolebními protesty se jejich situace ještě zhoršila. Řada jich byla odsouzena na dlouhá léta do vězení.&amp;#8220; &lt;br /&gt;&lt;/em&gt;&lt;br /&gt;Oceněný &lt;strong&gt;Majid Tavakoli&lt;/strong&gt; je studentem teheránské technické univerzity. Za svoji činnost na obranu lidských práv byl v minulosti dvakrát vězněn, poprvé byl odsouzen v roce 2006. Naposledy byl zadržen 7. prosince 2009 na den studentů po projevu, ve kterém otevřeně kritizoval íránský režim, nezákonné zatýkání demonstrantů a další porušování lidských práv. V lednu 2010 byl Majid Tavakoli za účast na protestech odsouzen k osmi letům vězení. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Po Tavakoliho zadržení byly v íránských státních médiích publikovány fotografie, na kterých je oblečen v ženských šatech, jež měl údajně na sobě při útěku z univerzitního kampusu. Podle všeho jde o snahu režimu Tavakoliho zesměšnit. Událost každopádně nastartovala solidární kampaň, ve které se stovky mužů a žen v Íránu i zahraničí nechaly vyfotit v tradičním ženském šátku hidžábu, aby tak vyjádřily Tavakolimu podporu. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Druhým laureátem ocenění se stal &lt;strong&gt;Abdollah Momeni&lt;/strong&gt;, jeden z vůdců protestů z roku 1999, kdy studenti vystoupili na poklidné demonstraci proti zrušení reformistického deníku. Večer po demonstracích vtrhli do kolejí Teheránské univerzity ozbrojenci a studenty surově zbili. Během následujícího týdne se nepokoje rozšířily do ulic Teheránu a dalších měst a staly se největším povstáním od počátků islámské revoluce. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Abdollah Momeni působil jako dlouholetý mluvčí organizace Advar-e Tahkim Vahdat, která je aktivní při prosazování demokracie a obraně lidských práv. V červnu 2009 byl zatčen při povolebních demonstracích a později odsouzen na 8 let za účast na povolebních shromážděních a aktivitách proti národní bezpečnosti. Podle výpovědí svědků je Momeni ve vězení vystavován hrubému zacházení. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Podle posledních zatím nepotvrzených zpráv byl Abdollah Momeni propuštěn v neděli 7. března 2010 na kauci na pět dní před opětovným nástupem do vězení. Zprávu o udělení ceny Homo Homini si tak možná vyslechne na svobodě. &lt;/p&gt;
&lt;p align=&quot;left&quot;&gt;&lt;strong&gt;&lt;a href=&quot;http://clovekvtisni.cz/index2.php?id=157&quot;&gt;Seznam oceněných osobností v minulých ročnících naleznete zde&lt;/a&gt;&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;Pro více informací kontaktujte: &lt;br /&gt;&lt;/strong&gt;Marek Svoboda, ředitel Centra pro lidská práva a demokracii společnosti Člověk v tísni &lt;br /&gt;724 122 111 &lt;br /&gt;&lt;/p&gt;</description>
        <author></author>
        <pubDate>Mon, 08 Mar 2010 02:03:42 GMT</pubDate>
      </item>
      <item>
        <title>Namibie v pasti</title>
        <link>http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=114&amp;idArt=1371</link>
        <description>&lt;div&gt;Do útulné, jednoduše zařízené kanceláře v komunitním středisku Wake Centre v jednom z největších jihonamibijských slumů Tseiblaagte vstupuje vyhublá žena v ošuntělých šatech. Roztřeseně se blíží ke stolu, za kterým úřaduje statná so­ciální pracovnice Gertruda Appolus. Pečlivě upravená a v decentním kostýmku působí jako pravý protiklad své klientky. Začíná bouřlivý rozhovor, jehož průběh zní uším cizince asi jako zvuk chůze v hlubokém bahně. Po krátké výměně názorů žena se slzami v očích odchází. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&amp;#8222;Její manžel odešel za prací na sever, vzal s sebou děti a už se neozval. Nevěděla, co si počít, na koho se obrátit, a tak začala pít, úplně propadla alkoholu. Proto přišla sem, abych jí pomohla. Nejdřív ale musí změnit svůj život, sama sebe, takhle by ji její děti stejně nechtě­ly vidět,&amp;#8220; přibližuje okolnosti Gertruda, která se lidem v místním slumu věnuje už řadu let. Z toho poslední dva roky pracuje pro společnost Člověk v tísni, která komu­nitní centrum založila a provozuje. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;strong&gt;CO TURISTÉ NEVIDÍ&lt;/strong&gt;. Namibie láká romantickými písečnými plážemi, exotickými přírodními rezervacemi i poměrně dostupnými a fungujícími službami. Pro obchodníky představuje obrovský zdroj nerostných surovin, díky nimž si v ekonomických tabulkách nevede vůbec špatně. Přesto většina obyvatel žije v nepřed­stavitelné bídě, jejíž dopady ještě umocňuje pandemie nemoci AIDS a alkohol, kterému místní lidé v bezútěšné situaci často propadají.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; Právě nepříznivé dopady alkoholu jsou považovány ze jeden z největších místních problémů. Rozpolcenost země a její problémy si návštěvník v prvních chvílích příliš neuvědomuje. Prašné město Keet­manshoop, u kterého leží slum Tseiblaagte, ukazuje odvrácenou stranu Namibie. &amp;#8222;Vládne tu obrovská nezaměstnanost, lidé se nemají kam odstěhovat či na to nemají peníze. A tak pijí. Děti, které chodí do místních škol, se pak vrací zpět domů. Do prostředí plného problémů, do života, který vidí okolo sebe. Po dokončení základní školy pak ve většině případů končí jako jejich rodiče,&amp;#8220; pokračuje Gertruda Appolus.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;strong&gt;SVOBODA V HOSPODĚ&lt;/strong&gt;. Místní černošské oby-vatelstvo nemělo desítky let téměř žádná práva. Nesměli do dopravních prostředků, které využívala bílá menšina, ani do jejich restaurací, kin nebo nemocnic. Byli vytlačováni do rezervací, předměstských zón a čtvrtí, jejich školy i zdravotnická zařízení byly také podstatně hůře vybaveny.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;((1)) V chudinských čtvrtích a předměstích proto vyrostlo množství nelegálních hospod a barů, které prodávaly alkohol domácí výroby, levný a velmi nekvalitní. Za apartheidu sloužily tyto bary, nazývané shebeeny, černoš­skému obyvatelstvu v podstatě jako jediná místa, kde se mohlo sdružovat a svobodně diskutovat. Shebeeny jsou ovšem nyní jednou z příčin neutěšeného stavu černošské většiny. &amp;#8222;Alkohol stojí za většinou problémů zdejší komunity, ne­příznivě ovlivňuje život jednotlivců, rodin i celé komunity. Kvůli alkoholu ztrácí práci nebo si ji ani nehledají, neplatí nájem, zkrátka nemyslí na budoucnost,&amp;#8220; říká Gertruda Appolus. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;strong&gt; &lt;/strong&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;strong&gt;VŠEOBECNÁ TOLERANCE K ALKOHO­LU&lt;/strong&gt;. K tradicím etnik v Nambii i dalších afrických národů patřilo vždy vaření piva z kukuřice, prosa a dalších obil­nin. Nápoj se využíval především při zvláštních a tradič­ních příležitostech. Přístup původního obyvatelstva k al­koholu změnily až styky s prvními misionáři a evropskými obchodníky, kteří měli obrovský vliv na společenský život obecně. Přírodní národy měly poprvé možnost ochutnat tvrdý alkohol. Rasistické zákony ovšem zároveň zakazovaly prodej alkoholu domorodcům a striktně určovaly komu, kdy a kde se alkohol bude prodávat. Díky tomu prudce vzrostla nelegální výroba a prodej domácího alkoholu. Domorodci si osvojili nový pijácký návyk, který by se dal popsat slovy &amp;#8222;rychle se opij, než ti vezmou láhev&amp;#8220;. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&amp;#8222;Po výplatním dni lidé třeba nepřijdou několik dní do práce. Jdou do nejbližší hospody a všechno propijí,&amp;#8220; dodává Appolus. Alkohol je v zemi snadno dostupný a jeho prodej patří k nejvíce rozšířeným službám. Ale ani na levný oficiální alkohol řada lidí nemá, a tak se dále zvětšují i sítě ne­legálních prodejen a domácích výroben. Chudým lidem ovšem slouží prodej nelegálního alkoholu jako nejjedno­dušší a dost často také jediný způsob přivýdělku. Pro starší osamělé ženy či vdovy je takový obchod otázkou prostého přežití. Klíčovou roli při hledání cesty z pasti chudoby by mělo hrát kvalitní vzdělání, ke kterému má ale většinové obyvatelstvo stále velmi obtížný přístup. &lt;/div&gt;
&lt;h3&gt;PODANÁ RUKA &lt;/h3&gt;
&lt;div&gt;Společnost Člověk v tísni se rozhodla zkusit narušit tento bez­nadějný koloběh života a přímo ve slumu na jihu země založila komunitní centrum a chráněnou dílnu zaměřené na práci s HIV nakaženými skupinami a na preventivní a osvětové programy. V chráněné dílně vyrábějí místní ženy tradiční šperky a užitné předměty, z jejichž prodeje pak organizace financuje chod projek­tu. Výrobky lze zakoupit i v Česku. Více na &lt;a href=&quot;http://www.nama.cz&quot;&gt;www.nama.cz&lt;/a&gt;.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;em&gt;Článek vyšel v říjnu 2009 v časopise Cestopisy&lt;/em&gt;&lt;/div&gt;</description>
        <author></author>
        <pubDate>Fri, 05 Mar 2010 03:03:15 GMT</pubDate>
      </item>
      <item>
        <title>Jeden svět streamuje dokumentární hity, včetně kandidáta na Oscara </title>
        <link>http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=116&amp;idArt=1370</link>
        <description>&lt;p&gt;Festival dokumentárních filmů Jeden svět sice startuje až za týden, už teď si ale diváci mohou dopřát menší dokumentární ochutnávku, a to přímo v teple svého domova. Divácky úspěšné filmy z minulých ročníků totiž festival nabízí na webu. Mezi filmy je i letošní horký kandidát na Oscara, Barmský VJ.&lt;/p&gt;
&lt;div&gt;Programovou kategorii Jeden svět on-line festival pořádá každoročně. Diváci v ní mají exkluzivní šanci zhlédnout vybrané snímky ještě před festivalem. Letos jde o kolekci deseti filmů, které se setkaly v minulých ročnících s největším ohlasem, případně snímky, jejichž autory jsou členové letošní poroty.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;u&gt;&lt;font color=&quot;#0066cc&quot;&gt;&lt;a href=&quot;http://www.youtube.com/watch?v=Q2VNqC4xxAU&quot;&gt;http://www.youtube.com/watch?v=Q2VNqC4xxAU&lt;/a&gt;&lt;/font&gt;&lt;/u&gt;&lt;a href=&quot;http://www.youtube.com/watch?v=Q2VNqC4xxAU&amp;amp;feature=player_embedded&quot;&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Oba předpoklady naplňuje film Barmský VJ, který je součástí letošní on-line přehlídky. Snímek dokumentující brutální potlačení šafránové revoluce z roku 2007 v jednom z nejtvrdších režimů světa, jihoasijské Barmě, zahajoval loňský Jeden svět a odnesl si z něj Zvláštní cenu Václava Havla, udělovanou filmům, jež výjimečným způsobem přispívají k ochraně lidských práv.&lt;/div&gt;
&lt;p&gt;&quot;Jde o unikátní dokument, který filmařsky strhujícím způsobem odhaluje krutost barmského režimu a současně dokládá, jakou mají nezávislá média moc v boji proti totalitní moci,&quot; popisuje ředitelka festivalu Hana Kulhánková.&lt;br /&gt;&lt;/p&gt;
&lt;h3 align=&quot;center&quot;&gt;&lt;a href=&quot;http://www.ceskatelevize.cz/specialy/jedensvet/cs/filmy/&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;JEDEN SVĚT ON-LINE&lt;/a&gt; - Deset dokumentárních hitů z minulých ročníků festivalu Jeden svět na webu České televize.&lt;/h3&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Barmský VJ je poskládaný ze záběrů ručních kamer, které pořídili barmští reportéři stanice Democratic Voice of Burma, přičemž svou investigací riskovali životy.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Snímek posbíral ceny hned na několika předních dokumentárních přehlídkách a nyní má šanci dosáhnout i na trofej nejvyšší. V neděli se rozhodne, zda Barmský VJ dostane zlatou sošku Oscara v kategorii celovečerních dokumentů.&lt;/div&gt;
&lt;h3&gt;Režisér míří z L.A. rovnou do Prahy&lt;/h3&gt;
&lt;div&gt;Z oscarového ceremoniálu si to režisér snímku, přední dánský dokumentarista Anders Ostergaard, zamíří zřejmě rovnou do Prahy, kde od středy zasedne v hlavní porotě Jednoho světa.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Barmský VJ bude mimo webu České televize k vidění také ve čtvrtek na ČT 2, pět minut po půlnoci.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; ((1))&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Z dalších snímků, které jsou na on-line speciálu od poloviny února až do 28. března k vidění, je to například loňský vítěz festivalu, uhrančivě intimní dokument Pod úrovní moře o životě obyvatel svérázné kalifornské pouštní osady.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;V kolekci je i dokumentární &quot;sci-fi&quot; velkofilm Čas hlupáků, jehož režisérka, slavná britská aktivistka Franny Armstrongová, věští lidstvu chmurné zítřky, pokud nezmění své nezodpovědné chování vůči planetě Zemi, nebo film Lindy Jablonské Vítejte v KLDR!.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Festival Jeden svět potrvá od 10. do 18. března. Promítat se bude v kinech Světozor, Archa, Atlas, Evald, ve Francouzském institutu a Městské knihovně. K vidění bude 101 dokumentů z více než třiceti zemí světa.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;h3 align=&quot;center&quot;&gt;Více na &lt;a href=&quot;http://www.jedensvet.cz&quot;&gt;www.jedensvet.cz&lt;/a&gt;&lt;/h3&gt;
&lt;p align=&quot;left&quot;&gt;&lt;em&gt;&lt;/em&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p align=&quot;left&quot;&gt;&lt;em&gt;Článek byl publikován 4.3. 2010 na webu Idnes.cz&lt;/em&gt;&lt;/p&gt;</description>
        <author></author>
        <pubDate>Fri, 05 Mar 2010 02:03:41 GMT</pubDate>
      </item>
      <item>
        <title>Příběhy českých lékařů z Haiti</title>
        <link>http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=114&amp;idArt=1369</link>
        <description>&lt;div&gt;Pomoci lidem v nouzi. Zažít dobrodružství. Podívat se do světa. Poznat nové lidi. Přehodnotit žebříček hodnot. Takové byly hlavní důvody českých zdravotníků, kteří se vydali pomáhat lidem na Haiti, zničené po zemětřesení. Před pár dny se vrátili domů a shodně tvrdí: šli bychom do toho znovu. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Jedenáct dní po zemětřesení na Haiti nastupují v Praze do letadla. Sedají si vedle sebe do airbusu, dávají do placu svačiny z domova a špitají si o tom, co je čeká. Lékaři, zdravotníci. Přistávají v horké Dominikánské republice a po více než dvanácti hodinách na silnicích plných výmolů konečně přijíždějí do kempu zbudovaného pro humanitární organizace a vojáky mise OSN. Od koordinátorky Člověka v tísni Markéty Kutilové se dozvídají, co je tady bude tři týdny čekat. Dva lékaři - anesteziolog ze Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Daniel Šponer a chirurg ze Slaného Filip Fröhlich - jsou přiřazeni na operační sál polní nemocnice zřízené lékaři z Miami. Gynekoložka Kateřina Kostrbová, záchranáři Jiří Černý a Martin Kučera a sestra Jerry Dresslerová rozbíjejí stan na trávníku v rezidenční čtvrti, odkud budou vyjíždět do kempů přeživších. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Proč se rozhodli odjet na Haiti? Co bylo na práci v zemi zničené zemětřesením nejtěžší? A s jakými pocity se po více než třech týdnech vrátili domů? Změnilo je to nějak? &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;embed height=&quot;267&quot; type=&quot;application/x-shockwave-flash&quot; pluginspage=&quot;http://www.macromedia.com/go/getflashplayer&quot; width=&quot;400&quot; src=&quot;http://picasaweb.google.com/s/c/bin/slideshow.swf&quot; flashvars=&quot;host=picasaweb.google.com&amp;amp;captions=1&amp;amp;hl=cs&amp;amp;feat=flashalbum&amp;amp;RGB=0x000000&amp;amp;feed=http%3A%2F%2Fpicasaweb.google.com%2Fdata%2Ffeed%2Fapi%2Fuser%2FClovekVtisni%2Falbumid%2F5431376286912672657%3Falt%3Drss%26kind%3Dphoto%26hl%3Dcs&quot;&gt;&lt;/embed&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;b&gt;Daniel Šponer (29)&lt;/b&gt;, anesteziolog, VFN v Praze Daniel šel na medicínu z prozaického důvodu. Toužil létat ve vrtulníku nad Mont Blankem a zachraňovat nešťastníky uvízlé v horách. &quot;Nechtěl jsem být zašitý někde na sále, bavila mě práce v terénu,&quot; nadšeně vypráví. &quot;Nakonec to nevyšlo, protože jsem neměl francouzské občanství, tak jsem zakotvil ve špitále.&quot; To mu ale rozhodně nevzalo chuť pomáhat mimo republiku. &quot;Loni jsem zašel na schůzku české pobočky Lékařů bez hranic, jenže tam chtěli atestaci, která mě čeká až letos na podzim. Proto jsem byl nadšený, když jsem zjistil, že společnost Člověk v tísni založila zdravotnický tým EMU (Emergency Medical Unit), který od roku 2005 vysílá doktory pomáhat při větších katastrofách.&quot; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Týden po otřesech na Haiti už anesteziolog nastupoval s batohem do letadla. &quot;Vůbec jsem netušil, jak to tam bude vypadat. Ale bylo mi jasné, že se svou specializací se hodím určitě mnohem víc na sál než do terénu.&quot; Díky rychlé komunikaci Kutilové se Dan dostal hned druhý den ráno po příjezdu na sál polní nemocnice. Kromě jediného dne tam strávil celé tři týdny. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Zkušenosti odtamtud jsou prý k nezaplacení. Spal na lehátku v obřím stanu rozpáleném paprsky slunce společně s několika desítkami doktorů a pomocníků, kteří v noci chrápou jako o život. Vstával v šest, dvanáct hodin denně prostál na sále u pacientů s prabídnou budoucností a jedl hlavně sterilní vojenskou stravu. Ale zažil to, o čem většina českých doktorů nemá ponětí: jak funguje polní nemocnice. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&quot;Musíte se umět rychle rozhodnout, na přemýšlení není moc času. Nezapomenu na situaci, kdy jsem po kolegovi převzal pacientku, která se při tříhodinové plastice probudila a začala řvát bolestí. Byl to opravdu strašný pocit. U nás totiž člověka celou dobu monitorujete na přístrojích, ale tam na to nebylo vybavení,&quot; vážně vysvětluje Dan a dodává: &quot;Hodně jsem se tam profesně zdokonalil v tzv. periferních blocích, kdy se u končetiny, která se operuje, znecitliví příslušný nerv. U nás se tento typ anestezie používá jen okrajově. Rozhodně jsem za tu zkušenost rád a až bude potřeba, pojedu zase.&quot; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;b&gt;Filip Fröhlich (33)&lt;/b&gt;, chirurg, Nemocnice Slaný Už při studiích na medicíně vycestoval Filip se spolužákem do Bosny, kde pomáhali chirurgům v malé pohraniční nemocnici. S diplomem v ruce přemýšlel, jak ukojit své cestovatelsko-charitativní tužby. &quot;Dělal jsem volebního komisaře přes OBSE v Kosovu, ale nakonec jsem si vybral práci v nemocnici ve Slaném,&quot; popisuje svůj životaběh. &quot;Pořád jsem ale myslel na to, že bych odjel někam pomáhat.&quot; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Dál už se jeho cesta na misi de facto slučuje s Danovou, jen s tím rozdílem, že se zapsal do EMU týmu o pár let dřív, takže před Haiti ještě pomáhal po zemětřesení na Sumatře, kam vyrazil společně s Jerry a Jirkou. Tamější otřesy přicházely ve vlnách a rozhodně nedosahovaly takové síly jako ty na Haiti, takže týden po příletu už léčili spíš banality. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;embed height=&quot;267&quot; type=&quot;application/x-shockwave-flash&quot; pluginspage=&quot;http://www.macromedia.com/go/getflashplayer&quot; width=&quot;400&quot; src=&quot;http://picasaweb.google.com/s/c/bin/slideshow.swf&quot; flashvars=&quot;host=picasaweb.google.com&amp;amp;captions=1&amp;amp;hl=cs&amp;amp;feat=flashalbum&amp;amp;RGB=0x000000&amp;amp;feed=http%3A%2F%2Fpicasaweb.google.com%2Fdata%2Ffeed%2Fapi%2Fuser%2FClovekVtisni%2Falbumid%2F5436911893854050561%3Falt%3Drss%26kind%3Dphoto%26hl%3Dcs&quot;&gt;&lt;/embed&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&quot;Na Haiti jsem mohl mnohem víc uplatnit své chirurgické zkušenosti. Hned druhý den jsem se společně s Danem dostal do polní nemocnice,&quot; vypráví zaujatě. První den ho sice Američané poslali k rentgenu, ale hned ten druhý už asistoval na sále. Za pár dní už šikovný kluk &quot;z Jugoslávie&quot; (s klasickou americkou neznalostí evropského zeměpisu se zkrátka člověk potká všude) dostal svůj operační stůl a denně odoperoval až osm lidí. Kromě amputací se potkal i s případem, kdy malému chlapci lezli z rozmasakrovaného obličeje červi. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&quot;Dorazili jsme až deset dní po katastrofě, kdy salámová chirurgie rychlých amputací ve stresu už skončila. K nám se proto dostávali hlavně lidé se záněty způsobenými špatnou pooperační péčí, takže jsme předělávali zevní fixátory, díky nimž správně srůstají zlomené kosti, reponovali jsme zlomeniny a čistili zhnisané rány. Hrozné bylo poslouchat pláč a naříkání lidí, kteří se báli o svou budoucnost bez končetin. Dva dokonce kvůli tomu odmítli amputaci, ačkoli jsme jim říkali, že mohou umřít.&quot; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;b&gt;Kateřina Kostrbová (33)&lt;/b&gt;, gynekoložka, FNKV v Praze Kateřina splňuje parametry parťáka do nepohody. Nebude ječet, když se po ní proběhne dezorientovaný šváb, zalehne klidně na trávu bez moskytiéry v malarické oblasti a i po dvanácti hodinách v rozhrkaném mikrobusu bude připravená zasáhnout v jakékoli akci. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Dva roky posílala peníze na účet Člověka v tísni, až se nakonec i ona přihlásila do týmu EMU, aby se mohla zapojit i prakticky. Na Sumatru nemohla odjet z pracovních důvodů, ale na Haiti si čas vydobyla. &quot;Mohla jsem jít do nemocnice, ale nakonec jsem kývla na to, že budu chodit mezi lidi a léčit, co bude potřeba. I když i v terénu se ukázala má specializace jako výhodná. V rozpadlém domečku na poničené plastové židli jsem vyšetřovala těhotné ženy,&quot; s úsměvem popisuje své zážitky šmrncovní hnědovláska. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Spolu s Jiřím, Jerry a Martinem se hned druhý den zabydleli ve stanu na zahradě jednoho rezidenčního komplexu, který zůstal jakžtakž stát. Ráno ordinovali v malém stanu vedle svého stanoviště a ještě dopoledne vyráželi s překladatelem do kempů, kde byli soustředěni přeživší. &quot;Tam má doktor pocit potřebnosti. Kamkoli jsme přišli, lidé se na nás hned nahrnuli a byli vděční, že jsme je poslouchali. Někteří z nich se nikdy v životě nesetkali s doktorem, protože na Haiti je lékařská péče velmi drahá. Zažila jsem ženu, která dvanáct hodin krvácela po potratu, a nebýt našeho zákroku, nejspíš by vykrvácela. Také jsme třeba zašívali roztrhlá záda a vyléčili zánět ledvin. Ale přiznám se, že chvílemi jsem tam propadala pocitům zbytečnosti. To když lidé přicházeli s marginalitami, že je třeba pálí oči z prachu. Přitom tam žili mezi odpadky a v prachu dávno před zemětřesením.&quot; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Oproti svým kolegům ze sálu viděla Kateřina, jak žijí lidé ve slumech, kde jim k životu stačí plachta a malý plácek na vaření. Těhotenství nijak zvlášť neprožívají, většina rodí doma, bez přítomnosti odborníka. Čím více dětí, tím méně jídla, není proto nic ojedinělého, když žena podstoupí &quot;kriminální&quot; potrat. Na černém trhu koupí preparát vyvolávající kontrakce dělohy, čímž plod za bolestivých kontrakcí vypudí. A život jde dál. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;embed height=&quot;267&quot; type=&quot;application/x-shockwave-flash&quot; pluginspage=&quot;http://www.macromedia.com/go/getflashplayer&quot; width=&quot;400&quot; src=&quot;http://picasaweb.google.com/s/c/bin/slideshow.swf&quot; flashvars=&quot;host=picasaweb.google.com&amp;amp;captions=1&amp;amp;hl=cs&amp;amp;feat=flashalbum&amp;amp;RGB=0x000000&amp;amp;feed=http%3A%2F%2Fpicasaweb.google.com%2Fdata%2Ffeed%2Fapi%2Fuser%2FClovekVtisni%2Falbumid%2F5433966570043379505%3Falt%3Drss%26kind%3Dphoto%26hl%3Dcs&quot;&gt;&lt;/embed&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Každého musí nutně napadnout, zda Kateřina ze vší té hrůzy amputovaných končetin na Haiti nezažívá doma noční můry. A zda jí pak nemoci typu rýmička nepřijdou banální. &quot;Překvapila mě trpělivost a způsob, jak Haiťané snášejí bolest. V tomhle ohledu jsou velmi silní. A co se týče psychické újmy, myslím, že každý zdravotník je dost otrlý, takže se mi o utrhaných nohách nezdá. Viděli jsme sice ošklivé rány, na které se zvlášť u dětí nedívá dobře, ale na to si doktor za léta v nemocnicích zvykne. I u nás máme těžké případy končící smrtí,&quot; reaguje Kateřina. Ale jednu změnu vnímání, kterou jí cesta přinesla, určitě postřehla: &quot;Hrozně jsem si uvědomila, jak se život v půl minutě může změnit, nebo dokonce skončit, a přestala jsem řešit hlouposti. Řekla jsem si, že zkusím jít do života trochu po hlavě, ať to stojí za to!&quot; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;b&gt;Jiří Černý (40)&lt;/b&gt;, člen záchranné služby v Chebu Rozhodnutí přispět svými zkušenosti padlo v Jirkově případu při katastrofě po tsunami na Srí Lance. Odjel tam přes libereckou humanitární organizaci a po návratu vypracoval s kamarádkou projekt pomoci, který rozeslal českým neziskovkám. Po krátké době je zkontaktoval Člověk v tísni a mobilní klinika dostala reálnou podobu. &lt;/div&gt;
&lt;h3&gt;Vyjela léčit do Pákistánu, na Sumatru a nakonec na Haiti&lt;/h3&gt;
&lt;div&gt;&quot;Haiti byla naše nejúspěšnější mise. Pomáhali jsme tam řešit pooperační stavy pacientů, kteří například přišli o nohu. Po amputaci by se jen těžko dostali k nějakým převazům, protože v polních nemocnicích se řeší jen těžké stavy. Velmi důležitý byl také náš zákrok u těžkého poranění spodní části nohy u desetileté holčiny, rána by za chvíli zhnisala. Následky nechci ani domýšlet.&quot; Mrzí ho, že podobných skupin s batohy na zádech nacpanými zdravotnickým materiálem nebylo na místě víc. Takhle jejich čtyřčlenná skupinka za dobu svého působení v kempech ošetřila 2140 pacientů. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Jirka skousne kdejaký silný zážitek, ale dodnes se nesmířil se situacemi dětí. Ať už se jedná o různá zranění nebo o prcky, kteří přišli o rodiče. &quot;A nesnáším loučení při odjezdu. Na Haiti jsme měli skupinu lidí, od překladatele po řidiče, kteří nám pomáhali překonat místní poměry. Bez nich si nedovedu naši práci představit. Člověk si na ně zvykne a najednou ví, že už je třeba nikdy neuvidí,&quot; krčí zasmušile rameny. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;b&gt;&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;b&gt;Martin Kučera (37)&lt;/b&gt;, záchranář z Liberce, student UK V jednom z posledních dní roku 2004 si Martin četl příchozí fax s poptávkou na personál pro mobilní nemocnici vyslanou na pomoc po ničivé vlně tsunami. Ani ho nedočetl podruhé a věděl, že vyrazí. V případě dalších misí - Pákistán a později Haiti - bral už svou účast automaticky. &quot;Pro mě měly všechny výjezdy smysl. Kromě toho, co už zmínil Jirka s Kačkou, jsme na Haiti řešili problémy vzniklé z nedostatečné hygieny. Prudce vzrostly infekce a parazitální onemocnění, především trávicího traktu u dětí, na konci se začal objevovat i svrab. Vzpomínám třeba na ruku asi patnáctiletého hocha, amputovanou v zápěstí, s pahýlem zašitým jak pytlík na cvičky. Nebo šestileté děvče s velkou tržnou ranou na čele, která přecházela přes celé horní víčko. Je možné, že oslepne. Někdy si připadáš jako kapka v moři, ale přesto víš, že právě tahle kapka pomůže konkrétním lidem. Možná jednou bude dnešní kluk vyprávět svým dětem, že tenkrát přijeli nějaký běloši z druhý strany zeměkoule, z nějaký Český republiky, zahojili mu infikovanou ránu na noze a díky tomu o ni nepřišel,&quot; vysvětluje svou motivaci. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Na stresových misích není nic divného, že se občas člověk cítí mizerně, na sentiment a propadání depresím ale není místo. Proto Martin tak podtrhuje partu lidí, s níž cestuje a která se dokáže navzájem podpořit. &quot;Lidí v týmu si kromě výsledků práce cením asi nejvíc. A cesty mi určitě dost rovnají žebříček hodnot. Strašně rád se pak vracím domů a říkám si, že žiju vlastně v luxusu.&quot; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Každý z pětice statečných by do toho šel znovu. Ostatně možná se na Haiti zanedlouho vrátí. S přicházejícím obdobím dešťů nastanou obrovské problémy, které Haiťané bez pomoci zvenčí asi nezvládnou. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;em&gt;Článek vyšel 27.02.2010 v Lidových novinách&lt;/em&gt;&lt;/div&gt;</description>
        <author></author>
        <pubDate>Thu, 04 Mar 2010 02:03:18 GMT</pubDate>
      </item>
      <item>
        <title>JEDEN SVĚT 2010 ZAČÍNÁ TENTO TÝDEN</title>
        <link>http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=116&amp;idArt=1368</link>
        <description>&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;12. Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech JEDEN SVĚT se uskuteční&lt;b&gt; v Praze 10. &amp;#8211; 18. března 2010&lt;/b&gt;, vprůběhu března a dubna dále proběhne v dalších &lt;b&gt;29 městech&lt;/b&gt; po celé České republice. Výběr z filmů Jednoho světa bude prezentován také v &lt;b&gt;Bruselu &lt;/b&gt;(12.-19.4.).&lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;&lt;b&gt;Jeden svět &lt;/b&gt;je dnes&lt;b&gt; největším lidskoprávním filmovým festivalem v Evropě &lt;/b&gt;a jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí v rámci Prahy a celé České republiky. Každoročně promítá Jeden svět přes 100filmů z celého světa a snaží se podporovat kvalitní dokumentární filmy se sociální, politicky angažovanou a lidskoprávní tematikou. &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;&lt;b&gt;Pražské festivalové centrum&lt;/b&gt; bude již tradičně v kině &lt;b&gt;Lucerna&lt;/b&gt;. Dalšími festivalovými kiny budou &lt;b&gt;Světozor&lt;/b&gt; (2 sály), &lt;b&gt;Divadlo Archa, Atlas &lt;/b&gt;(2 sály)&lt;b&gt;, Francouzský institut, Městská knihovna &lt;/b&gt;a&lt;b&gt; Evald&lt;/b&gt;. Presscentrum bude v &lt;b&gt;Langhans Galerii&lt;/b&gt;. &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;Jako každý rok na festivalu přivítáme &lt;b&gt;desítky zahraničních hostů&lt;/b&gt;, většinou režiséry, ale i hlavní postavy vybraných dokumentárních filmů, kteří budou přítomni debatám bezprostředně po skončení projekcí jejich filmů. &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;&lt;b&gt;Vstupenky&lt;/b&gt; bude možné zakoupit ve všech pokladnách festivalových kin za stejnou cenu jako v loňském roce, tj. za &lt;b&gt;70 Kč&lt;/b&gt; od 3. března. &lt;/div&gt;
&lt;h3 align=&quot;left&quot;&gt;Festivalový program&lt;/h3&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;((1)) Na festivalu bude uvedeno &lt;b&gt;101 dokumentů z více než třiceti zemí celého světa,&lt;/b&gt; a to jak v soutěžních, tak v tematických kategoriích. Tyto filmy byly vybrány z více než &lt;b&gt;1600 přihlášených snímků&lt;/b&gt;. &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;&lt;b&gt;Zahajovací film&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;Zahajovacím filmem 12. ročníku festivalu Jeden svět bude íránský snímek &lt;b&gt;&lt;i&gt;Dny zelených nadějí. &lt;/i&gt;&lt;/b&gt;Jde o film na vysoce aktuální téma dokumentující události, které patří k nejhorším příkladům alarmujícího potlačování demokratických principů z posledních let. Od prvního násilného potlačení povolebních shromáždění se Člověk v tísni podílí na organizování diskuzí, promítání a happeningů na podporu íránské opozice. Během letošního festivalu by chtěl Člověk v tísni podtrhnout i dlouhodobou roli studentských aktivistů v rámci tamějšího prodemokratického hnutí. &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;V hlavní soutěži bude uveden například dokument&lt;b&gt; &lt;i&gt;Nepřátelé národa,&lt;/i&gt; &lt;/b&gt;jehož ústřední postavou&lt;b&gt; &lt;/b&gt;jekambodžský novinář Thet Sambath, který už více než deset let tráví volné víkendy prací na svém projektu v odlehlých vesnických provinciích. Výsledkem jeho mravenčí práce jsou desítky rozhovorů s lidmi, kteří se přímo podíleli na vraždění za vlády Rudých Khmerů. Jak a hlavně proč zde bylo během tak krátké doby brutálně pozabíjeno přes dva miliony lidí? Odpověď na tuto otázku se Sambath snaží získat nejen od bývalých řadových vojáků slepě vykonávajících rozkazy svých nadřízených, ale hlavně od Nuona Chea, pravé ruky samotného Pol Pota. Hostem festivalu bude režisér &lt;b&gt;Rob Lemkin&lt;/b&gt; a kambodžský novinář &lt;b&gt;Thet Sambath&lt;/b&gt;.&lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;Českým zástupcem v hlavní soutěži bude snímek &lt;b&gt;&lt;i&gt;Mlčeti zlato&lt;/i&gt;&lt;/b&gt;, ukazující život v zapadlém kyrgyzském městečku Barskon. Jednou z hlavních postav filmu je trochu tajemný řidič náklaďáku Nurbek, který už deset let pracuje v místním dole na zlato zvaném Kumtor. A právě Kumtor je místem, na němž režisér Tomáš Kudrna výstižně dokumentuje svéráznou podobu kapitalismu a demokracie v zemi připomínající sovětský skanzen. Jeho vizuálně vytříbený &amp;#8222;filmový deník&amp;#8220; z dlouhodobého pobytu v Barskonu byl jako vůbec první český dokument podpořen americkou nadací Sundance Documentary Fund. Na festivalu bude uveden ve &lt;b&gt;světové premiéře&lt;/b&gt;. &lt;/div&gt;
&lt;h3 align=&quot;left&quot;&gt;Jeden svět on-line&lt;/h3&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;((2)) Vedle filmů z dílen našich letošních porotců (&lt;b&gt;&lt;i&gt;Barmský VJ,&lt;/i&gt;&lt;/b&gt; &lt;b&gt;&lt;i&gt;Tři kamarádi,&lt;/i&gt; &lt;i&gt;Vítejte v KLDR!&lt;/i&gt; &lt;/b&gt;a &lt;b&gt;&lt;i&gt;Čas hlupáků&lt;/i&gt;&lt;/b&gt;) budou promítnuty úspěšné filmy z minulých let, např. vítězný film loňského ročníku &lt;b&gt;&lt;i&gt;Pod úrovní moře, Afghánské ženy za volantem, Japonský příběh lásky a nenávisti, Zahnat ďábla do pekla, Maďarská národní&lt;/i&gt;&lt;/b&gt; či snímek &lt;b&gt;&lt;i&gt;Barcelona nebo smrt&lt;/i&gt;&lt;/b&gt;. Filmy jsou vysílány on-line v období &lt;b&gt;&lt;u&gt;od 15.2. do 28. 3.&lt;/u&gt;&lt;/b&gt; s výjimkou filmu &lt;i&gt;Barmský VJ&lt;/i&gt;, který bude vysílán 3.3. na ČT2. Všechny filmy budou vysílány v původním znění s českými titulky kromě filmu &lt;i&gt;Afghánské ženy za volantem&lt;/i&gt;, který bude mít slovenské titulky. Diváci Jednoho světa mají příležitost vidět vybrané dokumenty on-line prostřednictvím streamování na stránkách: &lt;b&gt;&lt;a href=&quot;http://www.ceskatelevize.cz/jedensvet%20a%20to%20od%2015.2&quot;&gt;&lt;font color=&quot;#0000ff&quot;&gt;www.ceskatelevize.cz/jedensvet &lt;/font&gt;&lt;/a&gt;&lt;/b&gt; &lt;/div&gt;
&lt;h3 align=&quot;left&quot;&gt;Doprovodný program&lt;/h3&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;Kromě filmových projekcí bude již tradičně součástí festivalové nabídky také bohatý doprovodný program. Vedle dopoledních &lt;b&gt;projekcí pro základní a střední školy&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;speciálních projekcí pro seniory&lt;/b&gt; to bude také několik &lt;b&gt;výstav&lt;/b&gt;. &lt;/div&gt;
&lt;h3 align=&quot;left&quot;&gt;Jeden svět - Do It Yourself&lt;/h3&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;Vedle oficiálních festivalových kin se letos filmy Jednoho světa budou promítat také na pěti další místech v Praze: v klubu &lt;strong&gt;Cross&lt;/strong&gt;,&lt;strong&gt; KC Beseda v Klánovicích&lt;/strong&gt;, v klubu &lt;strong&gt;Podsklepeno&lt;/strong&gt;, na &lt;strong&gt;Přírodovědecké fakultě UK &lt;/strong&gt;a &lt;strong&gt;Vysoké škole ekonomické&lt;/strong&gt;. Speciální projekce zajistí tým dvaceti dobrovolníků a dobrovolnic, kteří pracovali na Jednom světě v minulých letech a kteří se rozhodli, že letos chtějí sami zorganizovat svůj malý festival. V duchu letošní festivalové výzvy &amp;#8222;Jak získáš své diváky ty?&amp;#8220; osloví publikum ve svém okolí, na vysokých školách kde studují a ve svých oblíbených klubech, a pokusí se ho zaujmout pro dokumenty vybrané z oficiálního programu. &lt;/div&gt;
&lt;h3 align=&quot;left&quot;&gt;Debatní večery&lt;/h3&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;((3)) Jeden svět je nejen filmovým festivalem, ale také &lt;b&gt;diskusní platformou. &lt;/b&gt;Ve třech debatních kinech (Městská knihovna, Francouzský institut a Divadlo Archa)budou každý den po projekci jednotlivých filmů organizovány panelové diskuse na aktuální témata. Cílem je, aby diváci Jednoho světa společně s odborníky, novináři či zástupci neziskového sektoru měli možnost prodiskutovat některá z klíčových témat současnosti, jako jsou momentální situace v Íránu, Afghánistánu, Barmě či Tibetu, dopad ekonomické krize, změna klimatu či prevence šíření neonacistické ideologie.&lt;/div&gt;
&lt;h3 align=&quot;left&quot;&gt;Projekce (nejen) pro nevidomé&lt;/h3&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;Projekce filmu &lt;b&gt;&lt;i&gt;Nevítaní&lt;/i&gt;&lt;/b&gt; se speciálním dabingem pro nevidomé návštěvníky se bude konat v neděli 14.3. od 15:00 hodin v kině Atlas (VS). Vítáme jak nevidomé návštěvníky, tak ty, kteří si chtějí zažít film &amp;#8222;naslepo&amp;#8220;. Přineste si do kina šátek a zažijte film jinak, bez obrazu. Snadno tak zjistíte, jaký je ve skutečnosti zážitek nevidícího diváka. &lt;/div&gt;
&lt;h3 align=&quot;left&quot;&gt;Večer, kdy Kubánec nemlčel&lt;/h3&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;17. března si již po sedmé připomeneme masivní zatýkání disidentů na Kubě &amp;#8211; takzvané&lt;strong&gt; Černé kubánské jaro&lt;/strong&gt;. Březnová akce vám tentokrát nabídne kromě promítání filmu s následnou debatou i večer s živou hudbou proloženou pravdivými příběhy vězňů ostrova svobody. &lt;/div&gt;
&lt;h3 align=&quot;left&quot;&gt;Koncert VŠEM&lt;/h3&gt;
&lt;div align=&quot;left&quot;&gt;&lt;strong&gt;16. března proběhne od 20:00 v  Lucerna Music Bar &lt;/strong&gt;festivalový k&lt;strong&gt;oncert VŠEM&lt;/strong&gt;. Vystoupí MTO Universal Praha, &lt;b&gt;vstup je&lt;/b&gt; &lt;strong&gt;zdarma &lt;/strong&gt;&lt;strong&gt;pro všechny akreditované a návštěvníky se vstupenkou na libovolný film Jednoho světa 2010 v Praze&lt;/strong&gt;. Kapelu &lt;strong&gt;MTO&lt;/strong&gt;, neboli &lt;strong&gt;Malý Taneční Orchestr&lt;/strong&gt;, tvoří známí výtvarníci, herci (Divadlo Sklep) a hudebníci František Skála, Zdeněk Lhotský, Tomáš Hanák, Jana Hanáková, Lenka Vychodilová, Jiří Fero Burda, Jiří Podzimek, Roman Vojtíšek, Luděk Polifka a Aleš Najbrt.&lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;center&quot;&gt;&lt;b&gt; &lt;/b&gt;&lt;/div&gt;
&lt;h2 align=&quot;center&quot;&gt;Více na &lt;a href=&quot;http://www.jedensvet.cz&quot; target=&quot;_blank&quot;&gt;www.jedensvet.cz&lt;/a&gt;&lt;/h2&gt;</description>
        <author></author>
        <pubDate>Mon, 08 Mar 2010 02:03:19 GMT</pubDate>
      </item>
      <item>
        <title>Dělnická strana je skrytou tváří Česka</title>
        <link>http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=116&amp;idArt=1367</link>
        <description>&lt;div&gt;Příčina existence Dělnické strany leží uvnitř společnosti samotné. Dělnická strana není vnější nepřítel, je to jedna z tváří této společnosti. Těmito větami uvedli soudci Nejvyššího správního soudu odůvodnění rozsudku, kterým minulý týden rozpustili nenávistný spolek bývalých funkcionářů a příznivců Republikánské mládeže a zástupců české neonacistické scény. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Zákaz strany problém neřeší, má jen symbolickou hodnotu. Dělníci také hned v sobotu vyhlásili plynulý přechod do dříve založené Dělnické strany sociální spravedlnosti. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Hra na přesouvání straníků by mohla klidně pokračovat ad absurdum. Změnu může přinést jen kultivace postojů české společnosti, která je sama podhoubím rasismu, xenofobie a nenávisti vůči muslimům, homosexuálům, Vietnamcům, Židům a dalším minoritám. Neposlouchá se to hezky, ale tyto postoje pravidelně potvrzují průzkumy veřejného mínění. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;IIustruje je mimo jiné dotazníková akce společnosti Factum Invenio, v níž respondenti odpovídali na otázku, koho nejvíce by nechtěli za souseda. Nejhůře dopadli Romové, které si vedle sebe nepřeje téměř osm z deseti Čechů a Moravanů. Vietnamce a Ukrajince by nesnesla téměř polovina tázaných a Židy nechce za sousedy každý pátý obyvatel Česka. Samozřejmě že jde o paušalizaci, lidé by asi odpovídali jinak, kdyby se v dotaznících národnost zkombinovala se vzděláním a pořádkumilovností příslušníků oněch skupin. Ale o to jde, průzkum svědčí o našich předsudcích, na kterých extremistické strany staví svůj úspěch. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Nejvýmluvnějšími svědky hříchů rodičů jsou ovšem jejich děti, které nasávají názory a postoje z dospělého okolí, jež se často může líčit lepším. V dotazníkovém šetření společnosti Člověk v tísni z roku 2007 přiznala polovina -náctiletých respondentů negativní vztah k homosexuálům. Konkrétně 72 procent všech dotázaných chlapců a 24 procent dívek. Takhle od kolébky předsudečnou společnost aby člověk pohledal! &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&amp;nbsp;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Když v tomto prostředí začne někdo hlásat nenávist otevřeně, budou ho lidé vnímat jako někoho, kdo vyslovuje dlouho zamlčovanou pravdu. Doplní-li k tomu, že nenáviděné skupiny berou lidem práci a przní čistou a hrdou českou zem, nabídne jednoduché řešení složitého problému. Samozřejmě že to nemůže dělat tak okatě a dryáčnicky jako Dělnická strana. Podobné &amp;raquo;pravdy&amp;laquo; se musejí umět dávkovat a kombinovat se širším a chytřejším populistickým programem. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Jedno procento, které loni ve volbách do evropského parlamentu dostala Dělnická strana, je ve srovnání s úspěchy ultrapravicových stran našich sousedů žalostný výsledek. Krátký pohled za hranice napoví, že čeští xenofobové mají co dohánět. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Asi nejlépe si v tomto ohledu vede maďarská krajně pravicová strana Jobbik, která dosáhla v posledních volbách do Europarlamentu téměř patnácti procent a sloučené krajně pravicové rakouské strany BZÖ a FPÖ by ve volbách přesáhly 30 procent. Německá ultrapravicová NPD dosáhla ve volbách do zemského sněmu v roce 2009 v Sasku 5,6 procenta volebních hlasů. Tak bychom mohli pokračovat. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Na moderní radikální stranu evropského střihu, která bude umět namixovat strach z přílivu imigrantů a nenávist vůči Romům s těmi pravými českými hodnotami v profesionálním politickém marketingu, na jehož vrcholu stane charismatický český kovboj (nebo pistolnice?) bojující za všechny slušné lidi, si musíme teprve počkat. Podhoubí už je připravené. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;em&gt; Komentář vyšel 25.2. 2010 v časopise EKONOM&lt;/em&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;</description>
        <author></author>
        <pubDate>Fri, 26 Feb 2010 05:02:22 GMT</pubDate>
      </item>
      <item>
        <title>Člověk v tísni pořádá studentské volby 2010</title>
        <link>http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=115&amp;idArt=1366</link>
        <description>&lt;div align=&quot;center&quot;&gt;Praha, Česká republika, 25. února 2010 &amp;#8211; Společnost Člověk v tísni pořádá ve dnech 26.&amp;#8211; 28. dubna studentské volby, ve kterých budou žáci gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť ve věku od 15 let volit tytéž politické strany, hnutí a koalice, které o měsíc později kandidují do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;i&gt;&amp;#8222;Chceme studentům přiblížit základní demokratické principy a volební systém České republiky a iniciovat mezi nimi debatu o politických tématech. Věříme, že pořádání voleb na školách zvýší účast prvovoličů a mladých voličů v následných skutečných volbách,&amp;#8220; &lt;/i&gt;popisuje cíle projektu Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Projekt Studentské volby 2010 navazuje na rozsáhlé dotazníkové šetření mezi studenty středních škol, které realizovala společnost Člověk v tísni v prosinci roku 2008. Jeho úkolem bylo zjistit postoje mladých lidí: hodnocení aktuálních problémů, ochotu zapojit se do veřejného dění a jít volit, vztah k médiím, jejich politické preference, vztah k cizím zemím, Evropské unii atd. Výsledky dotazníkového šetření poskytneme všem zájemcům na vyžádání.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Dotazníkové šetření uskutečnil Člověk v tísni ve spolupráci s agenturou Millward Brown, která bude rovněž zpracovávat hlasy odevzdané ve Studentských volbách 2010, stane se jejich odborným garantem a bude dohlížet na reprezentativnost volebních výsledků.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;i&gt;&amp;#8222;Studentské volby 2010 jsou součástí vzdělávacího programu Jeden svět na školách, konkrétně dlouhodobého projektu Kdo jiný?, který se zaměřuje na podporu aktivní účasti mladých lidí v občanské společnosti. Doposud žáci základních a středních škol realizovali prostřednictvím našeho programu přes sto nejrůznějších projektů. Díky tomu poznali, že místo pasivního přijímání mohou mnohé věci ovlivňovat a měnit,&amp;#8220;&lt;/i&gt; uvádí Strachota. &lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;S nabídkou zúčastnit se Studentských voleb budou přímo osloveny všechny střední školy v České republice. Impuls k uspořádání voleb na konkrétní škole může vzejít jak od pedagogů, tak od žáků. Jejich organizování na jednotlivých školách bude plně v rukou studentských volebních komisí, které budou pracovat pod garancí jednoho pedagoga. Zapojené školy obdrží informační texty o volebním systému v České republice, materiály pro propagaci vlastních voleb a volební lístky.&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;strong&gt;Výsledky Studentských voleb 2010 budou zveřejněny na tiskové konferenci dne 29. dubna 2010.&lt;/strong&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;b&gt;Kontakt&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;u&gt;Ředitel programu Jeden svět na školách&lt;/u&gt;:&lt;span&gt;                     &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;Karel Strachota&lt;span&gt;                                                      &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;span&gt;&lt;font color=&quot;#0000ff&quot;&gt;&lt;a href=&quot;mailto:karel.strachota@jedensvet.cz&quot;&gt;karel.strachota@jedensvet.cz&lt;/a&gt;&lt;/font&gt;&lt;/span&gt;                                     &lt;/div&gt;
&lt;div&gt;226 200 432, 777 787 930&lt;span&gt;       &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;span&gt;&lt;u&gt;Komunikace s médii&lt;/u&gt;:    &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;span&gt;Tatiana Čabáková         &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;span&gt;&lt;a href=&quot;mailto:tatiana.cabakova@jedensvet.cz&quot;&gt;&lt;font color=&quot;#0000ff&quot;&gt;tatiana.cabakova@jedensvet.cz&lt;/font&gt;&lt;/a&gt;                          &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div&gt;&lt;span&gt; 226 200 419, 607 164 887&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;</description>
        <author></author>
        <pubDate>Tue, 02 Mar 2010 11:03:10 GMT</pubDate>
      </item>
      <item>
        <title>Vězeň svědomí umírá po mnoha letech nelidského zacházení.</title>
        <link>http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=116&amp;idArt=1365</link>
        <description>&lt;div align=&quot;justify&quot;&gt;&lt;span style=&quot;COLOR: black&quot;&gt;23. února 2010, po více než 80 dnech hladovky zemřel kubánský politický vězeň Orlando Zapata Tamayo ve věku 42 let. &lt;/span&gt;&quot;Jeho smrt ukazuje totalitní aroganci, která neřeší lidský dopad svých činů.&amp;#8220; řekl přední kubánský disident Elizardo Sánchez z nezávislé Kubánské komise pro lidská práva. &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;justify&quot;&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;justify&quot;&gt; &amp;#8222;To, že na Kubě začali ve vězení umírat političtí odpůrci, je alarmující,&amp;#8220; řekla vedoucí kubánských programů Pavla Holcová . &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;justify&quot;&gt;&lt;span style=&quot;COLOR: black&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;justify&quot;&gt;&lt;span style=&quot;COLOR: black&quot;&gt;Člen opozičního hnutí &lt;/span&gt;byl několikrát vězněn, poprvé v roce 2002 na čtyři měsíce za &amp;#8222;narušování veřejného pořádku&amp;#8220; držením solidární hladovky na podporu politických vězňů. Byl propuštěn na počátku března 2003, aby byl o několik dní později zatčen a posléze odsouzen na dobu tří let, aniž by stihl spáchat jakýkoli trestný čin. Následně mu byl trest dvakrát navýšen, na celkovou délku 36 let odnětí svobody. Organizace Amnesty International jej ve stejném roce prohlásila vězněm svědomí.Počátkem prosince 2009 Zapata zahájil protestní hladovku v jednom z nejhorších kubánských vězení Kilo 8 v Camagüey proti nelidskému zacházení, kterému jsou političtí vězni dlouhodobě vystaveni. Po dobu 18 dní neměl z nařízení ředitele věznice přístup k pitné vodě, následkem čehož mu selhaly ledviny. V polovině ledna byl v kritickém stavu převezen do nemocnice, kde byl hospitalizován v pokoji se silnou klimatizací. Důsledkem toho onemocněl zápalem plic. Minulý týden byl převezen do nemocnice v Havaně, kde bez odpovídající péče zemřel. &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;justify&quot;&gt; &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;justify&quot;&gt;Člověk v tísni apeluje na kubánskou vládu, aby přijala náležitou odpovědnost a učinila opatření zabraňující podobným případům. Vyzýváme, aby byli propuštěni všichni vězni svědomí, zejména pak Ariel Sigler Amaya a Normando Hernández González, kteří se nachází v podobně kritickém stavu. &lt;/div&gt;
&lt;div align=&quot;justify&quot;&gt; &lt;/div&gt;</description>
        <author></author>
        <pubDate>Fri, 26 Feb 2010 05:02:03 GMT</pubDate>
      </item>
      <item>
        <title>Člověk v tísni  v Etiopii rozšířil školu pro sirotky AIDS</title>
        <link>http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=114&amp;idArt=1363</link>
        <description>&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;FONT-WEIGHT: bold&quot;&gt;Awassa, Etiopie, 22. února 2010 &lt;/span&gt;&amp;#8211; Společnost Člověk v tísni v minulých dnech otevřela novou dvoupatrovou budovu internátní školy v etiopské Awasse. Čtyři nové třídy, knihovna se skladem, počítačová učebna a kabinety pro učitele tak rozšíří již existující školu pro děti, jejichž rodiče zemřeli na AIDS. Společnost Člověk v tísni ji vybudovala v roce 2006. Nová stavba ulehčí studium především žákům 11. a 12. ročníků, kteří se doposud museli ve škole učit na směny. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Projekt byl financován českým ministerstvem školství, japonskou ambasádou v Addis Abebě a sbírkou Postavme školu v Africe, kterou spoluorganizují čeští skauti a skautky.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Ve stotřicetitisícové Awasse byla až do loňského roku jen jediná škola s rozšířeným studiem i na vyšší ročníky. &lt;span style=&quot;FONT-STYLE: italic&quot;&gt;&amp;#8222;Škola Hawassa Adrie Secondary School nově v rámci našeho projektu rozšířila výuku na 11. a 12. ročník na začátku školního roku 2009 / 2010. Od tohoto semestru žáci mohou používat novou budovu a tak už nebudou kvůli nedostatku místa muset chodit do tříd na směny,&amp;#8220; &lt;/span&gt;řekla vedoucí mise Člověka v tísni v Etiopii Michaela Brožová Burdová. Do školy v současné době chodí téměř pět set studentů. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style=&quot;FONT-WEIGHT: bold&quot;&gt;Příběhy pomoci: Milion Msfen, sirotek z Awassy&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;a href=&quot;http://www.youtube.com/watch?v=Js7qVFqreRU&quot;&gt;http://www.youtube.com/watch?v=Js7qVFqreRU&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Nová budova stála i s vybavením zhruba 3,4 milionu korun. Skauti a skautky na ni ze sbírky &lt;a href=&quot;http://www.skolavafrice.cz&quot;&gt;&lt;span style=&quot;FONT-WEIGHT: bold&quot;&gt;Postavme školu v Africe&lt;/span&gt;&lt;/a&gt; přispěli více než půl milionem.&lt;span style=&quot;FONT-STYLE: italic&quot;&gt; &quot;Pro nás skauty je super vidět, že můžeme opravdu něco udělat a pomoci dětem, které jsou stejně staré jako my. Není to jen povídání o tom jak pomoci, ale výsledkem je další rozšířená škola v Etiopii,&quot; &lt;/span&gt;řekl 13letý skaut ze Strašnic Petr Bednář. Podpořit sbírku můžete buď zasláním dárcovské SMS ve tvaru &lt;span style=&quot;FONT-WEIGHT: bold&quot;&gt;DMS AFRIKA&lt;/span&gt; na telefonní číslo &lt;span style=&quot;FONT-WEIGHT: bold&quot;&gt;87777&lt;/span&gt; nebo přímo zasláním peněz na konto &lt;span style=&quot;FONT-WEIGHT: bold&quot;&gt;222444 555/0300&lt;/span&gt;.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Projekt byl kromě stavební části zaměřen i na psychosociální podporu sirotků s HIV/AIDS. Tuto část aktivit realizuje místní nevládní organizace Shiny Day Social Services Association (SDSSA). Do jejího programu zařazení studenti obdrží uniformy, školní potřeby a jsou jim zaplaceny vstupní poplatky na školu. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Děti se díky organizaci mohou zdokonalit i v kurzech vaření a obsluhy v restauraci, šití a designu, zpracování dřeva nebo zpracování kovu. Po skončení studia se tak zlepší jejich vyhlídky na získání zaměstnání.&lt;span style=&quot;FONT-STYLE: italic&quot;&gt; &amp;#8222;Nejpotřebnějším dětem pak SDSSA poskytuje ubytování, plné stravování a péči sociálních pracovníků,&amp;#8220;&lt;/span&gt; dodala Brožová Burdová.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Nová budova byla při slavnostním ceremoniálu předána městské správě.&lt;span style=&quot;FONT-STYLE: italic&quot;&gt; &amp;#8222;Místní radnice mimo jiné poskytla pozemek a bude se podílet na jeho oplocení. Spoluúčast na projektu zajistí její budoucí fungování a hlavně pocit odpovědnosti místních úřadů za školu,&lt;/span&gt;&amp;#8220; řekla Brožová Burdová. Studenti si na otevírací ceremoniál připravili divadlo a ukázky místní tanců. Záznamy ze slavnostního otevření školy přenášely místní i etiopské federální televizní kanály a rádia. Akce se zúčastnil i prezident provincie Region jižních národů a národností.&lt;/p&gt;</description>
        <author></author>
        <pubDate>Thu, 25 Feb 2010 02:02:44 GMT</pubDate>
      </item>
    </channel>
  </rss>

