Srovnávací analýza: státy střední Evropy mají značné rezervy ve vzdělávání dětí uprchlíků
Publikováno: 28. 12. 2021 Doba čtení: 2 minuty
Podle evropského práva mají mít děti s udělenou mezinárodní ochranou rovný přístup ke vzdělání jako děti s občanstvím příslušné země. Nejde ale jen o právní garance. Význam vzdělávání jako nezbytného předpokladu úspěchu a aktivní role ve společnosti, z nichž ve výsledku těží jak sami cizinci, tak většinová populace, podtrhávají Společné základní principy integrace přistěhovalců v EU. Nová srovnávací studie, jejíž autorkou je Katarzyna Potoniec z polského Institutu pro veřejné otázky (IPA), se zaměřuje na reálnou situaci uprchlických dětí ve třech středoevropských zemích: České republice, Polsku a Maďarsku. Práce přesvědčivě ukazuje, že všechny zmíněné státy mají v oblasti vzdělávání této skupiny migrantů značné rezervy.
Struktura předkládané studie je jednoduchá a přehledná: přístup každé jednotlivé země je nejprve analyzován z legislativního úhlu pohledu. Následně jsou představeny jednotlivé nástroje, kterými ten který stát integraci dětí s udělenou mezinárodní ochranou podporuje (v Česku jde např. o tzv. status žáka se speciálními vzdělávacími potřebami). V další podkapitole je podrobněji popsána vzdělávací politika každé země s důrazem na úroveň spolupráce státních a nestátních subjektů (relevantních nevládních organizací). V závěru každé kapitoly pak autorka identifikuje hlavní problémy a výzvy, kterým daný stát v oblasti vzdělávání dětí uprchlíků čelí. Jistým bonusem je stručný rozbor změn, které ve zkoumané oblasti přinesla covidová pandemie a s ní spojené restrikce.
Ačkoliv se reálná situace v každé ze tří zkoumaných zemí podstatně liší – na tomto místě stačí zmínit například fakt, že Maďarsko děti uprchlíků jako specifickou skupinu vůbec nerozeznává a v oblasti jejich vzdělávání proto nenabízí žádné speciální programy či asistenci – lze ze studie vyvodit jisté obecné závěry. První se týká nízké kvality dat: všechny tři zkoumané státy by podle autorky měly u uprchlických dětí zpřesnit své evidence. Jedině pak existuje naděje, že v nich rozpoznají separátní kategorii žáků, jejichž problémy a potřeby jsou zcela jiné, než u dětí z ostatních migrantských skupin. Podobný smysl vidí autorka také v potřebě rozproudit o této kategorii žáků aktivnější veřejnou debatu – takovou, která by na jedné straně rozšířila obecné povědomí o dětech uprchlících a na druhé zintenzivnila vazby mezi institucemi, které mají potenciál jejich vzdělávání pozvednout na vyšší úroveň.
Ke stažení:
Srovnávací zpráva: Žadatelé o azyl a držitelé mezinárodní ochrany v zemích V4 (Aktualizovaná zpráva, 2019)
Žadatelé o azyl a držitelé mezinárodní ochrany ve 14 zemích EU (NIEM) (anglicky)
Kontakt:
Jakub Andrle
Koordinátor projektu V4/NIEM
Člověk v tísni
tel: +420 608 151 362
e-mail: jakub.andrle@clovekvtisni.cz
Publikace je spolufinancována ze zdrojů Azylového, migračního a integračního fondu EU v rámci projektu NIEM „National Integration Evaluation Mechanism. Measuring and improving integration of beneficiaries of international protection” a z International Visegrad Fund v rámci projektu “V4NIEM 2020-2021: Towards common advocacy on integration”, který je ko-financovaný vládami Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Misí fondu je rozvíjet udržitelnou regionální spolupráci ve Střední Evropě.
Donoři nezodpovídají za obsah ani za použití informací. Za obsah a vyjádřené názory nesou výlučnou odpovědnost autoři.
www.forintegration.eu
