Analýza: Nejvíce uprchlíků je v Plzni a Karlových Varech, dalších osm krajských měst volné kapacity má

„Velmi zřetelně teď vidíme, že nejvíce přetížené jsou Karlovy Vary, Plzeň a další města v těchto regionech. Praha má též nadbytek, ale třeba Brno má velký podstav oproti jiným lokalitám. Prakticky celá Morava, Moravskoslezský kraj a východní Čechy jsou regiony, které mají velké podstavy v porovnání se západem země. Stát by měl najít mechanismus, jak těmto regionům ulevit, protože bez relokací budeme hledat udržitelné řešení obtížně,“ upozorňuje Daniel Hůle, odborník na sociální začleňování organizace Člověk v tísni.

Analýza rozmístění uprchlíků v Česku, kterou pro Člověka v tísni vypracovali sociální geografové Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ukazuje absorpční kapacity země. Čerpá z dat cizinecké policie, ministerstva vnitra, ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva školství, úřadu práce a Českého statistického úřadu.

Vlna uprchlíků postupně plnila dočasné ubytovací kapacity v pohraničí

Vývojová analýza ukazuje, jak se uprchlická vlna v ČR vyvíjela v týdenním intervalu. Zahrnuje zaregistrované uprchlíky a zároveň umožňuje porovnání rozmístění uprchlíků z Ukrajiny s původními ukrajinskými obyvateli v Česku. Aktuálnější data o rozmístění uprchlíků by mohla být dostupná z aplikace pro solidární domácnosti nebo z evidence žadatelů o humanitární dávku. Tato data ale zatím nejsou dostupná.

Vlna uprchlíků postupně plnila pohraniční oblasti, kde jsou většinou jen menší vesnice s turistickými ubytovnami. Tam jsou Ukrajinci zaváženi z krajských center pomoci.

„Pocit, že tím je situace vyřešena, protože se dosud nemusel postavit žádný tábor, je prchlivý. Ti lidé jsou ubytovaní třeba v horských chatách, odkud se sami nikam nedostanou. Jsou odkázáni na solidárnost ubytovatelů, když potřebují odvézt např. k lékaři. Nemohou si ani najít práci, protože nevědí, co s nimi bude příští měsíc, děti nemohou nastoupit do škol,“ popisuje úskalí krátkodobého bydlení Hůle.

Vzhledem k tomu, že běženci jsou především matky s dětmi a senioři, zaměřuje se analýza též na porovnání alokace všech uprchlíků s alokacemi dětí do dvou let, jejichž matky budou těžko zaměstnatelné, pokud jim nepohlídá třeba babička. Rozmístění těchto rodin je dle výsledků analýzy značně nerovnoměrné, některé lokality jsou výrazně přetížené. Z porovnání s dětmi školního věku, tedy 6 až 15 let, je patrné, že bude nutností přemístit větší počet dětí z horských oblastí a rozprostřít je po republice, aby mohly chodit do škol.

„K těmto informacím jsme dali dohromady data o volných pracovních příležitostech od ministerstva práce a sociálních věcí, volných kapacitách škol od ministerstva školství, o bydlení – data ze sčítání lidu zahrnující i přehled o neobydlených nemovitostech, včetně důvodů. Celé to korigujeme socioekonomickým statusem, protože regiony s vícero kapacitami ve školách i v bydlení bývají často ty nejchudší, např. Ústecko, což by mohlo navozovat dojem, že právě tam by se mělo sestěhovat nejvíce uprchlíků. Do budoucna by to ovšem mohlo vést k dalším typům problémů, jako např. k antagonismu, či dalšímu zhoršení sociální situace v regionu,“ domýšlí Hůle.

Uprchlíky je třeba relokovat do měst. Brno jich může přijmout tisíce

Jednoznačně smysluplnějšími se jeví při přerozdělování ukrajinských občanů města, nikoliv obce. „Kapacita vesnic je mnohdy i tři čtyři uprchlíci, což z hlediska logistiky je nevýznamné. Navíc v dnešní době je pro život na vesnici nutností vlastnictví auta, mnohde není dostupná infrastruktura – úřady, lékaři, školy,“ vysvětluje Hůle, proč bydlení zejména v odlehlejších oblastech není pro každého.

Prvním kritériem výběru je dostatečná populační velikost, to splňuje dle analýzy 276 obcí s více než 5 tisíci obyvateli. 206 obcí splňuje podmínku administrativního centra - obce s rozšířenou působností či obce s pověřeným úřadem. A třetí, absorpční kritérium, naplňuje 212 obcí s minimálním počtem obyvatel 3 tisíce a počtem volných pracovních míst a míst ve školách vyšším než 100. „Dohromady je vybraných 313 obcí, kde žije 62 % populace. Tři kritéria plní 156 obcí, dvě 69 a jedno 88,“ upřesňuje Daniel Hůle.

Z analýzy absorpčních kapacit obcí vychází návrh relokace běženců. Chladnější barvy na mapě znázorňují místa, kam by se uprchlíci měli přestěhovávat, teplé tóny, odkud by se naopak měli relokovat.

V Plzni je například proti tomu, co by odpovídalo kapacitám, navíc 3500 uprchlíků. To je o polovinu více, než je město schopné absorbovat. Karlovy Vary, vzhledem k jejich velikosti, jsou na tom ještě hůř. Naopak absorpční potenciál Brna je vyčíslen na 8000 ukrajinských občanů. A celkově 8 krajských měst je ve skupině deseti měst s největší absorpční kapacitou.

„Jedním z našich návrhů bude, až se rozvine garantovaná podpora na nájmy v samostatných domácnostech, aby ji stát směřoval primárně do míst, která nejsou přetížená. Nedávalo by smysl, aby podporoval ubytovávání dalších lidí v Plzni či Karlových Varech, odkud by měla naopak část uprchlíků odejít,“ říká Daniel Hůle.

Neexistuje rychlejší řešení než dostat na trh nevyužité byty

Podle zjištění Člověka v tísni je v současnosti na trhu zhruba 6500 bytů s nájmem do 25 tisíc korun. Byty za přijatelnější ceny do 15 tisíc korun bez poplatků za energie je v nabídce méně než 5000. Jenomže uprchlíků je v Česku již více než 300 tisíc. Odhadem desítky tisíc rodin bude potřebovat dlouhodobé ubytování, protože v tuto chvíli je velká část z nich v rekreačních objektech či v solidárních domácnostech, což je v obou případech krátkodobým řešením.

Bytů s nájemným v ceně 11, 12 i 15 tisíc bylo na začátku válečné krize v nabídce daleko větší množství než v současnosti. Nájem do 8000 korun za volný byt se na trhu objevuje prakticky jen v nejchudších krajích jako je Ústecko, Ostravsko a Karlovarsko.

„Neexistuje rychlejší řešení než dostat na trh nevyužité byty. Stát ale musí jejich majitele dostatečně motivovat, aby je nabídli,“ konstatuje Daniel Hůle.

Podle Člověka v tísni státem garantovaný nájem může zůstat i nadále v platnosti (3000 Kč/osoba, nejvíce však 12 tisíc korun) s tím, že uprchlíci by si dopláceli energie. „Je to důležité i z toho důvodu, že na Ukrajině jsou ceny za energie o dost nižší než u nás, tedy je to bude motivovat k šetření. Motivace dvanáctitisícovým nájemným dává ve většině krajích smysl, až na Prahu. To je ovšem žádoucí vzhledem k tomu, že je potřeba uprchlíky přestěhovat i do jiných oblastí,“ dodává Hůle. V Brně podle něj bude potřeba najít cesty, kde tam uprchlíky ubytovat, protože kapacity město má, na druhou stranu nájmy jsou podobně drahé jako v Praze.

„Druhou podporou by nadále měla zůstat solidární ubytování v domácnostech, ale spíše s nižší podporou. Protože dostávat 12 tisíc za to, že ubytovávám rodinu v jednom z pokojů svého bytu, je v nepoměru k poskytnutí celého volného bytu s vlastní kuchyní, sociálním zařízením atd.,“ shledává Hůle.