Baví mě dělat práci, která má smysl, být užitečná a mít zodpovědnost

Kdy jsi nastoupila do Tísně?

Jsem na pobočce od listopadu 2017. Nastoupila jsem na zkrácený úvazek, který se mi postupně navyšoval s přibývajícími povinnostmi. Teď od října jsem v Plzni už na plný úvazek, protože nám odešla kolegyně, která měla na starosti pokladnu, a bylo potřeba převzít i tuto činnost.

Jaké máš předchozí pracovní zkušenosti?

Šest let jsem vedla plzeňskou pobočku firmy Blažek Praha, která se zaměřuje na výrobu a prodej pánské konfekce. Zodpovídala jsem za chod celé pobočky, její obraty, několik zaměstnanců, brigádníků. Bylo třeba zajímavé mít pod sebou zaměstnance ve věku mých rodičů. Byla to výborná praxe, hodně administrativy, ale taky práce s lidmi – ať už se zaměstnanci nebo zákazníky. Hezky se mi ta práce propojila se studiem, krátce před tím jsem dokončila Textilní fakultu na Technické univerzitě v Liberci.

A proč jsi tam skončila?

Moje působení ve firmě skončilo s nástupem na mateřskou dovolenou. Po ní už jsem se tam nemohla vrátit z časových důvodů. Nedokázala bych pokrýt pracovní dobu obchodního centra a spojit náročnost pozice s péčí o dceru. Ale bavilo mě to hodně.

Tvoje současná práce jde tedy s rodinou skloubit snáze?

Dokud jsem měla krácený úvazek, tak to šlo velmi dobře. S celým úvazkem už to bude trochu náročnější, protože těch povinností je znatelně víc.

Máš pevně stanovenou pracovní dobu? Kdy a kde tě zastihneme?

Vzhledem k povinnostem a pracovní náplni dodržuji pevnou pracovní dobu od 8 do půl 3. Každý den mě kolegové najdou v naší kanceláři v Plzni na Mikulášském náměstí. Snažím se, abych byla co nejvíce k dispozici pracovníkům pobočky. Mám možnost i práce z domova, ale pro mě je důležité a hlavně příjemné docházet do kanceláře.

Pro řadu lidí je vidina práce z domova skvělá a rádi by ji využívali.

Práci z domova využívám hlavně tehdy, když potřebuji být doma s dcerou, za tuhle možnost jsem svému nadřízenému hodně vděčná. Velká část mé práce jde dělat z domova, ale já to tak zkrátka necítím, potřebuju být v kanceláři a po letech strávených doma s dcerou jdu prostě ráda ráno do práce.

Co všechno tedy spadá do Tvé agendy?

Je toho hodně. V podstatě zajišťuji provozně technické fungování pobočky. Jsem spojkou mezi centrálou v Praze a naší pobočkou a taky podporou pro všechny naše zaměstnance. Zajišťuji vše od objednávek všeho potřebného do jednotlivých kanceláří u nás v Plzni i v jednotlivých lokalitách, až po personální a mzdové záležitosti. Jsem po ruce řediteli pobočky, ale taky našemu ekonomovi, který sídlí v Praze. Dělám inventury majetku, agendu spojenou s bezpečností a ochranou zdraví při práci, požární ochranou, ale také zadávám výběrová řízení na tisky nebo inzeráty na nové zaměstnance a od října i činnosti spojené s pokladnou.

Pro kolik lidí tuhle agendu zajišťuješ?

V tuto chvíli je na pobočce celkem 37 zaměstnanců. Z toho 33 lidí se věnuje přímé práci s lidmi.

Zkus mi konkrétně popsat, s čím vším se na Tebe tedy pracovník naší pobočky obrací?

Kromě pracovních věcí, které řeší se svou koordinátorkou, se na mě můžou obrátit naprosto s čímkoliv. Při nástupu vždycky všem říkám, aby se na mě obraceli kdykoliv a s čímkoliv, aby nemuseli přemýšlet nad tím, komu zavolat, na koho se obrátit, jak nastalou situaci vyřešit. Prostě jsem tu pro ně a vyřeším s nimi vše od nástupu k nám na pobočku, zajištění počítače, telefon, proplacení cestovních i jiných dokladů, odevzdání docházky, dovolenek, neschopenek, daňového přiznání až po objednání kancelářských potřeb.

Co Tě na té práci baví?

Baví mě různorodost a široké spektrum povinností a taky zodpovědnost. Je pro mě důležité dělat práci, která má smysl, být pro někoho užitečná a za svou práci být zodpovědná.

Co Tě na té práci nebaví?

Když musím urgovat kolegy s termíny odevzdání jejich administrativních povinností. Ale chápu, že při jejich náročné práci je to někdy takové nutné zlo. Proto se snažím jim to co nejvíce ulehčit, ale ne vždy to jde.

Co by kolegové měli dělat jinak, aby Ti ulehčili práci?

Číst emaily a striktně dodržovat termíny. Ale docílit toho ze 100% u takhle velkého počtu lidí asi ani nejde.

Jsi na pobočce jediná pracovní síla, která se věnuje administrativě, máš v někom oporu? Pomáhá Ti někdo, když si s něčím nevíš rady?

Administrativu sice zajišťuji sama, ale vždy se můžu obrátit na ředitele pobočky, ekonoma Davida nebo koordinátorky jednotlivých služeb. Stejně tak je vždy možnost obrátit se na kohokoliv v Praze, ať už na skvělou administrátorku Lenku Hofmanovou, kolegyně na mzdovém oddělení i pracovníky z jednotlivých projektů.

Je administrativa v neziskovce jiná než jinde? Má nějaká specifika?

Zákonitosti neziskovky jsou pro člověka ze ziskového sektoru až neuvěřitelné. O to víc u takto velké organizace. Je tady mnohem víc papírování, všechno musí procházet poměrně dlouhým schvalováním, aby bylo vše v pořádku. Nedá se to srovnávat, když jsem nastoupila sem, musela jsem naběhnout do úplně jiného režimu. Pro mě jsou velkou motivací v práci kolegové na pobočce. Líbí se mi, že jim můžu pomoct. Mají nelehkou práci a mým cílem je jim ulehčovat okolnosti jejich práce, tedy aby jim fungoval počítač, abych jim odeslala poštu, pomůžu jim s odevzdáním daňového přiznání na začátku roku, seženu kabel k počítači, který jim zrovna vybouchl, zařídím fungování rozbité tiskárny apod.

Co Tě vlastně do Tísně přivedlo?

Přihlásila jsem se na inzerát, který jsem objevila na poslední chvíli před uzávěrkou a nemohla jsem uvěřit, že je pobočka Tísně jen pár minut od mého domova. Vůbec by mě tehdy nenapadlo, že bych mohla někdy pracovat v organizaci, jejíž činnost jsem sledovala skoro 25 let, které organizace slavila v roce mého nástupu.

Cos věděla o Tísni v době Tvého nástupu?

Pamatuju si, jak jsem v počátcích naší organizace, kdy jsem hodně sledovala zprávy a četla noviny, vídala často Šimona Pánka. Registrovala jsem první sbírky, první mise do zahraničí. Obecně jsem Tíseň vždycky vnímala v souvislosti se zahraniční pomocí. A pak tedy v roce 1997 jsem samozřejmě zaznamenala pomoc při povodních. Ale to byl vlastně jediný případ, kdy jsem vnímala Tíseň ve spojení s Českou republikou. Vůbec jsem netušila, že existují nějaké programy sociální integrace a že má Tíseň po republice pobočky.

A když zajišťuješ i provoz a fungování kanceláří mimo Plzeň, jezdíš taky někdy tam?

Většinu času jsem v Plzni, moje případné cesty z Plzně jsou do Prahy na centrálu.

Jaký byl vůbec Tvůj pohovor k nám?

Moc příjemný, už při pohovoru se mi dostalo přesného vysvětlení, co se týče pozice, co vše to bude obnášet. O pozici byl tehdy docela zájem, přihlásilo se hodně uchazečů. Původně dokonce u výběrového řízení vybrali někoho jiného, ale nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo, a já nastoupila. Kvůli dceři jsem chtěla jen na zkrácený úvazek, v tom byl asi na začátku možná problém.

Teď od října jsi u nás ale už na plný úvazek.

Ano, odešla od nás kolegyně Eva Šeflová, která se starala o pokladnu. Převzala jsem tuto práci po ní. Ta mě po mém nástupu neuvěřitelně skvěle zaučila a i teď předání proběhlo skvěle. Hodně věcí mi usnadnila, dodala mi odvahu, hodně mě podpořila.

A co podle Tebe bude nejtěžší?

Obávám se nadcházejícího konce roku, všechna vyúčtování a doklady, bude to náročné.

Nedávno proběhl pobočkový teambuilding? Jaké to bylo?

Teambuilding byl skvělý, holky organizátorky si s tím daly fakt práci, byla jsem nadšená. Vyšlo nám počasí, holky naplánovaly asi 10 km trasu krásným okolím chříčského pivovaru se zajímavými stanovišti. Pro mě ideální příležitost potkat kolegy jinak než pracovně.

Ráda bych zakončila něčím nepracovním. Co děláš, když zrovna nepracuješ?

To je celkem jednoduché. Mám dceru, která nastoupila letos do první třídy, takže veškerý můj volný čas je spjatý právě s ní. Po práci ji vyzvednu z družiny, aby měla doma dost času na odpočinek, ale i na úkoly. Veškeré aktivity proto směřujeme především na víkendy. V týdnu spolu rády třeba vaříme, něco tvoříme anebo chodíme do knihovny.