Boj Ukrajiny je také boj za pravdu. Zaplněné Staroměstské náměstí včetně prezidenta Pavla podpořilo zemi ve válce

Publikováno: 24. 2. 2025 Doba čtení: 4 minuty

„Jsem hrdý, že jsme od začátku na straně Ukrajiny, a za to patří dík také vám,“ řekl na shromáždění Společně za Ukrajinu, které vyjádřilo podporu napadené zemi k třetímu výročí ruské války, první vystupující, český prezident Petr Pavel. 

Před zcela zaplněným Staroměstským náměstím v Praze kromě něj vystoupily četné osobnosti veřejného života, velvyslanec Ukrajiny, lidé z celé země, jejichž životy poznamenala ruská invaze, ale také zástupci pořádajících organizací Člověk v tísni, Paměť národa, Díky, že můžem, Milion chvilek za demokracii a Evropský kongres Ukrajinců. 

Boj Ukrajiny je také boj za pravdu. Zaplněné Staroměstské náměstí včetně prezidenta Pavla podpořilo zemi ve válce
© Foto: Jana Plavec

Události posledních týdnů vdechly shromáždění novou naléhavost. 

V poslední době slýcháme spekulace, kdo vlastně válku způsobil, zda to náhodou nebyla Ukrajina, nebo agresivní NATO, které se rozšiřuje na východ. Ukrajina po rozpadu Sovětského svazu nechtěla nic jiného než my: stát se samostatnou, nezávislou zemí a jít si cestou, kterou si zvolí. Ukrajina se vzdala jaderných zbraní a v Budapešťském memorandu jí byla garantována suverenita a nedotknutelnost mezinárodně uznaných hranic. O tři roky později uzavřela bilaterální smlouvu s Ruskem, která jí garantovala totéž. Tohle vše Rusko porušilo, anektovalo část Donbasu a Krym a v roce 2022 napadlo celou Ukrajinu,“ řekl český prezident Petr Pavel.

Z toho, co se stalo, je jednoznačné, kdo je agresorem, kdo porušil mezinárodní právo, je jednoznačné, kdo je obětí. Mezinárodní právo stejně chrání i nás, a pokud dopustíme jeho kompromitaci a přiznáme agresorovi odměnu za jeho agresi, tak dříve nebo později se to nevyplatí i nám. V tomhle ohledu máme svoji zkušenost. Když se podíváme do historie, tak historie Československa na konci 30. let a historie Ukrajiny se až nápadně podobají,“ poukázal na paralely prezident Petr Pavel a kritizoval transakční politiku opomíjející hodnoty.

„Nechceme Rusko zničit, chceme ho poslat tam, kam patří, do Ruska. Takovéto agresi nemůžeme ustupovat,“ řekl herec Václav Vydra

Herečka Jitka Čvančarová na pódiu přivítala děti, které přežily obléhání Mariupolu a byly odvlečeny do Ruska. „Rusové řekli těmto dětem, že Ukrajina neexistuje a že je nikdo nepotřebuje a že je nikdo nebude hledat. Že jejich budoucností jsou nové ruské rodiny a občanství… Vždycky budu podporovat slabší, vždycky budu hájit spravedlnost a bojovat proti nespravedlnosti,“ dodala osobně.

Na shromáždění vystoupila také Liudmyla Korostashevych, které musela uprchnout z Ukrajiny před ruskými tanky i se svými dětmi a druhý domov našla v České republice. „Chci, abyste věděli, že si vaši pomoc pamatujeme. Pamatuji si dobrovolníka v registračním centru, který mi naléval čaj i jak mě sevřely slzy vděčnosti. Pamatuji si ženu, která přišla na ulici k mojí babičce, stiskla jí ruku a beze slova jí dala tisíc korun a já jí nestihla poděkovat. Tato válka není jen náš boj, je to boj za lidská práva a společnou bezpečnost.“

Součástí shromáždění byl i hudební flashmob

Jedním z nejemotivnějších momentů celého shromáždění byl unikátní flashmob, zpěv lidové písně Plyve Kača, která se stala od doby majdanských protestů neformální smuteční hymnou. 

Hraje se na pohřbech padlých vojáků a všech, kteří bojují za svobodnou Ukrajinu. Písničkářka Anna Vaverková zahrála píseň na pódiu a v publiku ji doprovodilo víc než 100 zpěváků a zpěvaček.

Závěr setkání pak patřil zástupcům pořádajících organizací. „To, že někdo zpochybňuje, kdo je agresorem, zpochybňuje, že pravda je pravdou, neznamená, že bychom na ni měli rezignovat. Naopak! Evropa představuje 500 milionů lidí. A pokud odhodíme své dětinské spory, tak Evropa se může stát nesmírně silnou a pozitivní silou ve světě,“ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Každý den každý z nás může bojovat o milimetry pravdy, otevřenosti a toho, co je správné. Ostatně to jsme si v roce 1989 slíbili.“

Podle Mikuláše Kroupy z Paměti národa platí, že: „Naším úkolem je nenechat se odradit od pomoci Ukrajině. Naše vlastní historická zkušenost nás zavazuje dál podporovat Ukrajinu, i přestože ji někteří právě v těchto chvílích zrazují.“ 

Lukáš Hilpert z Milionu chvilek za demokracii řekl: „Do sněmovních voleb zbývá sedm měsíců. Prosím, volme takové politiky, kteří nebudou Evropu rozkládat zevnitř, ale přispějí k tomu, aby byla silným světovým hráčem. Je načase vyhrnout rukávy a nečekat.”

„Chtěla bych poděkovat také mladé generaci, v publiku vás vidím spoustu. Díky, že každý den ukazujete, že svobodu a demokracii neberete jako samozřejmost, ale svoji zodpovědnost. Buďme solidární, buďme otevření, pomáhejme druhým,“ apelovala Bára Stárek z Díky, že můžem

Předseda Evropského kongresu Ukrajinců Bohdan Rajčinec vyzdvihl také boj běloruských dobrovolníků: „Poslední, kdo z nich zahynul, je dívka, která zemřela u Pokrovska. Jmenovala se Marie Zajec. A kromě ní dalších osmdesát, kteří bojovali za Ukrajinu, aniž by museli, a padli.“

Autor: Člověk v tísni

Související články