Bosna a Hercegovina: Emina a Marija se navzájem podporují, aby zvládly těžké životní situace

Publikováno: 27. 10. 2023 Doba čtení: 5 minut
Bosna a Hercegovina: Emina a Marija se navzájem podporují, aby zvládly těžké životní situace
© Foto: Asociace Žena BiH

Přeživší domácího násilí v Bosně a Hercegovině našly bezpečné místo, kde tráví volný čas společně. Naše partnerské organizace v Mostaru jim nabízí workshopy a psychický odpočinek. Díky projektu se seznámily Emina a Marija a teď jsou kamarádky.

„Scházíme se, vyrábíme bižuterii a mýdla. Chtěla bych, aby workshopy byly častěji a pokračovaly i nadále, protože mi pomáhají si psychicky odpočinout. Nemusím myslet na všechny povinnosti, které mě čekají, až dorazím domů. Trávím čas s ženami, které mi rozumí. Sice mám přátele ze školy a příbuzné, ale když se s Marií obejmeme, jsem nejšťastnější, protože přesně rozumí, čím jsem si prošla v minulosti a čím si procházím teď,“ říká Emina.

Emina byla v bezpečném domě čtyřikrát. Nestabilní příjem a fakt, že Zákon o sociální ochraně kantonu Hercegovina-Neretva neuznává přeživší násilí jako sociální kategorii, což by jim mimo jiné umožnilo se účastnit různých kurzů, dostat finanční podporu a přístup k sociálním a profesionálním službám, donutily Eminu a její děti se vrátit zpět k manželovi.

„Když jsem doma, tak brečím, protože se mi vrací zpět vzpomínky na všechno násilí, které se tam dělo. Ten dům mě zabíjí. Jsem proto moc ráda, že mohu jít s dětmi do Asociace, povídat si a smát se s ostatními rodinami. Prostě nemyslíme na to, co se nám přihodilo,“ říká Emina.


Marija, se kterou se Emina potkala na workshopech dodává, že kromě formální socializace je důležitá také ta, která se odehrává doma. Téměř vždy je se setkáváním spojená také káva a sušenky, ale v tomto případě i korálky na výrobu bižuterie.

„Po smrti své matky jsem zůstala sama, což mi působilo deprese. Emina, stejně jako ostatní ženy, které sedí kolem, mi pomohly odejít z domu, když mi bylo nejhůř. Přišla jsem do Asociace nebo k nim domů se socializovat. Často totiž stačí se jen s někým potkat a promluvit si,“ říká Marija.

Vzpomíná také, že COVID-19, na který její matka zemřela, měl stejně jako na Mariji samotnou negativní dopad také na její přátele.

„Lidé přestali chodit ven, vídat se, podávat si ruce. Úzkost a vyhýbání se společnosti, na které jsme si během tohoto období zvykli, jsme začali považovat za normální. Nyní, tři roky po pandemii, mi třeba málokdo otevře dveře,“ říká Marija.

Přestože se Marija a Emina potkaly teprve nedávno, už teď spolu tráví čas nad kávou a sdílí spolu radosti a strasti častěji, než se svými příbuznými a dlouholetými přáteli.

Emina a Marija se seznámily díky společné iniciativě asociace Žena BiH a Incijativa građankiv Mostaru, našich partnerských organizací. Příležitost zapojit se do programu dostaly nově také přeživší domácího násilí, svobodné matky, ženy ve složité finanční situaci nebo seniorky.

Asociace Žena BiH, společně s Incijativa građankiof Mostar odstartovali projekt „Aktivní, nikoli pasivní sociální inkluze žen“, především kvůli stigmatizaci sociálně ohrožených žen v Mostaru. Cílem je především namotivovat lidi, kteří potřebují podporu, aby se účastnili společenského a kulturního života v Mostaru. Realizaci těchto aktivit finančně podpořila vláda Spojeného království prostřednictvím projektu Mostar – Prostory k aktivizaci a omlazení.

Během rozhovoru přišel syn Eminy. Ukázal nám náhrdelník z bílých korálku a s přívěskem ve tvaru Eiffelovky.

„Můj syn takhle rád vytváří bižuterii – od barev až k celkovému designu. Vypadá, že je to pro něj jednoduché a je na něm vidět, že ho to baví. Jsem ráda, že netráví čas doma s telefonem v ruce, ale že je tady s ostatními dětmi a vyrábí různé věci. Přála bych si v zájmu našem i našich dětí, aby tyto workshopy pokračovaly,“ říká Emina.

Její syn dodává, že školení, které všichni absolvovali před samotným vyráběním šperků, bylo užitečné nejen proto, že se naučili, jak vytvarovat náušnice, náhrdelníky nebo brože, ale také se dozvěděli, jaké barvy se k sobě hodí. Říká, že vyrábět bižuterii je mnohem zábavnější než dělat mýdlo, protože tak může více využít svoji kreativitu.

„Přál bych si společně s mojí mámou prodávat bižuterii online, na ulicích nebo ve starém městě. Já a máma bychom se věnovali prodeji a můj bratr by se staral o pokladnu, protože ho baví matematika,“ říká Hamza.

Hamza povídá o svých plánech a Emina s Marijí přikyvují. Shodují se, že by to byl skvělý způsob přivýdělku především v letních měsících, kdy je v Mostaru nejvíce turistů.

„Bylo by skvělé, kdyby se z výrobků, které na workshopech vzniknou, stala jedna značka. V rámci Asociace jezdíme prodávat výrobky na různé trhy a bazary, ale myslím si, že máme potenciál začít s něčím vlastním. Mohli bychom rozšířit nabídku produktů o pletené výrobky, tašky ušité ze starého oblečení, háčkované produkty, a tak dále,“ říká Emina.

Pokud jste vy nebo někdo, koho znáte, v Bosně a Hercegovině v bezprostředním nebezpečí, volejte na pohotovostní číslo policie 122 nebo na číslo příslušného policejního oddělení. Psychologická podpora, informace ohledně ochrany práv, poradenství na pomoc přeživším násilí z řad dětí a žen může být poskytnuta na SOS číslech 1265 (BiH) nebo 1264 (RS). Na těchto SOS číslech můžete také nahlásit případy násilí. Hovory na tato čísla jsou anonymní a zdarma.
  • Emina, Marija a Hamza jsou pseudonymy, které jsme použili, abychom ochránili soukromí a bezpečí lidí, které podporuje asociace Žena BiH.
  • Cílem tříletého projektu je zlepšit veřejný prostor a jeho využití v Mostaru prostřednictvím mobilizace občanů a podpory občanských iniciativ, které přispívají ke společnému občanskému, kulturnímu a hospodářskému životu města. Projekt je implementován Člověkem v tísni společně s Everyday Peace Indicators (EPI), Kulturní centrum Abrasevic (OKC Abrasevic), Local Democracy Agency Mostar (LDA Mostar) a Nesto Vise (NV). Projekt financuje vláda Spojeného království.
Autor: Selma Žuljević

Související články