Bydlení v Chomutově je nedostupné a drahé. Jak to pomáháme překonat?

Až příliš drahé nájemné

Začneme-li předraženým nájemným, situace, kdy rodina za holý nájem v nezařízeném a někdy i zdevastovaném bytě 2+1 i v lokalitách mimo centrum Chomutova, zaplatí 14 tisíc Kč, vůbec není výjimkou. O kaucích ve výši dvojnásobku nájemného někdy i s provizemi RK ani nemluvě. Celkové počáteční výdaje za nezařízenou garsonku na okraji Chomutova se mohou vyšplhat i na 30 tisíc Kč, což je pro většinu obyvatel naprosto nereálná částka, lidé pak mají velmi malou šanci dostat se z ubytoven, početnější rodiny mají problém najít si větší byt atd. 

Zaměstnanci realitních agentur mnohdy účelově profitující z toho, že podnájemníci pobírají sociální dávky, si k tomu leckdy přidají i vedlejší náklady a po spolehlivém podnájemníkovi, který pravidelně platí nájem, chtějí zaplatit přemrštěnou částku za spotřebu vody, aniž by mu byli ochotni předložit vyúčtování. 

Člověk se poté často zdráhá ozvat a o vyúčtování, na které má nárok, si požádat, protože mu pronajímatel hrozí vystěhováním. Ani o takové situace zde tedy není nouze, a přestože se o těchto praktikách všeobecně ví, je s tím jen velmi těžké pořízení.

Štěnice a švábi na chodbách

Další stránkou je špatný hygienický stav podnájemního bydlení. Situace se netýká jen konkrétních bytů, ale celých vchodů, obytných bloků či dokonce ulic. V Chomutově jsou k nalezení místa, kde jsou celé domy zamořené štěnicemi a šváby. Majitel bytu (ať už realitní agentura nebo soukromník) zde provede jen základní postřiky a další doporučené už ne. Štěnic se pak nájemníci nemají šanci zbavit, zamořené jsou všechny vchody, bloky i celý dům. Nejinak jsou na tom samozřejmě i ubytovny.

Nicméně doufejme, že se tato situace může změnit a pomalu i postupně mění. Aby tyto řádky nevyzněly jen kriticky a nenesly se v duchu beznaděje, vždy lze spatřit světlo na konci tunelu. A to světlo se odráží i v obětavé práci mnoha sociálních pracovníků a pracovnic z neziskových organizací i úřadů. 

Jak konkrétně pomáhají naši terénní sociální pracovníci? 

Pomáhají lidem hledáním ubytování – umisťováním do azylových domů (ty však bohužel mají většinou plnou kapacitu), domovů pro seniory, nocleháren, s vyřizováním žádostí o sociální byty a v neposlední řadě jim také umožňují se zorientovat v sytému sociálních dávek, případně komunikují se zaměstnanci realitních agentur, majiteli bytů či zprostředkovali jiného ubytování, tak také zaměstnanci z dalších organizací, pomáhají lidem překlenout tuto náročnou situaci. Ráda bych zde zmínila, že je podle mého velmi klíčová spolupráce napříč všemi organizacemi.

Pokud i vy řešíte problém s bydlením, nezdráhejte se obrátit s žádostí o pomoc na naše terénní pracovníky, kteří jsou vám k dispozici.