Cesta k úspěchu: Podpora mladých v Iráckém Kurdistánu

Publikováno: 21. 5. 2024 Doba čtení: 5 minut
Cesta k úspěchu: Podpora mladých v Iráckém Kurdistánu
© Foto: Zaynab Mayladan

Tábor Basirma, který se nachází 50 km severovýchodně od Erbílu v iráckém Kurdistánu, se stal útočištěm syrských Kurdů, kteří uprchli ze Sýrie. V současné době je domovem pro 2 108 osob. Kurdové v táboře sice nalezli bezpečí, ale vzdálenost od centra města vytváří problémy, kterým především mladí lidé musí čelit.

Mnoho z nich přišlo do tábora Basirma v dětství a nebo se v něm narodili, a proto mají omezený přístup ke kvalitnímu vzdělávání. Pocity beznaděje ovlivňují nejen jejich ekonomické vyhlídky, ale také jejich potřebu se rozvíjet a duševní zdraví. Přechod z dospívání do dospělosti je v takovém prostředí často naplněn frustrací, která může vést k zoufalství.

Tyto problémy si uvědomujeme, a proto jsme se zaměřili na podporu rozvoje dovedností a sebedůvěry mladých lidí. 

Naším cílem je prolomit kruh chudoby a závislosti na pomoci. Mladí lidé z Basirma získávají nové znalosti a osvojují si nové dovednosti, které jim otevírají cestu za lepší budoucností – zaměstnáním a soběstačností.  

Z vystudovaného právníka se stal prodavačem

Mohamed vyrůstal v syrském městě Qamishli. Svůj domov musel opustit, když mu bylo 12 let. S rodinou našel bezpečí v Iráckém Kurdistánu.

„Pamatuji si, jak lidé umírali na ulicích v Sýrii. Bylo to děsivé,” vysvětluje Mohammad. „Poté jsme se s rodinou odstěhovali do tábora Basirma.” Mohammadovi je dnes 24 let a v Kurdistánu mohl pokračovat ve studiu. Dokonce byl jedním z nejlepších ve třídě. „Díky svému výbornému prospěchu jsem se zaměřil na stadium fyziky a matematiky, ale vždy jsem chtěl být právník a pomáhat slabším,” říká.

Mohammed vystudoval práva s vyznamenáním. „Měl jsem moc dobré známky a získal jsem plné stipendium. Ve svém ročníku jsem byl mezi sedmi nejlepšími,” dodává.

Když se však pokusil vstoupit do Kurdské advokátní komory, zmařil jeho sen nově zavedený zákon, podle něhož mohou v Iráku vykonávat advokátní práci pouze iráčtí státní příslušníci.  

„Cítil jsem bezmoc a nevěděl jsem, co budu dál dělat,” říká Mohammad, který se na problematiku nového zákona snažil upozornit pomocí médií. To ale nevedlo k žádnému většímu úspěchu. Snažil se tedy najít si zaměstnání v humanitárních organizacích. Častým problémem, při hledání práce, byla i vzdálenost tábora, ve kterém stále bydlí, kdy většina pracovních příležitostí byla příliš daleko.

V této době nejistoty, Mohammad objevil program odborného vzdělávání, který nabízíme a který učí mladé lidi různým oborům, včetně elektrotechnického, což Mohammada zaujalo. „Byla to šance, jak změnit svou budoucnost,” vysvětluje.

Během školení se Mohammad naučil nejen základy elektrotechniky a obsluhy zákazníků, ale také navštívil velkoobchody a další obchodní odvětví. „Potřebujeme více než jen teoretické znalosti. Praxe je mnohem důležitější a užitečnější,” vysvětluje. „Tábor je malý a většina majitelů obchodů nehledá zaměstnance. Jinak by nebyl problém si práci najít.” Mohammed pracuje v obchodě s mobilními telefony v rámci stáže, která je součástí projektu.

Mohammad by si rád otevřel vlastní obchod. „Pochopení, co okolí potřebuje, je důležité pro úspěšné podnikání,” vysvětluje. „Nyní chápu, že pro tento tábor musím prodávat cenově dostupné a zároveň spolehlivé výrobky.” 

Dnes lidé znají Mohammada nejen jako člověka, který rozumí právu, ale také jako člověka, který má obchodního ducha. „Mnoho mladých ke mě vzhlíží. Můj příběh však některé z nich ovlivnil spíše negativně. Jejich nadšení pro vzdělání se po mém zážitku zmenšilo. Nechci na ně mít tento vliv. Chtěl bych, aby studovali, pokud k tomu budou mít příležitost,” dodává.

Mohammad si prošel velkou změnou od uprchlíka, přes nadějného mladého právníka až po člověka, který se nikdy nevzdal ve snaze žít lepší život a inspirovat své okolí. I v nejtěžších podmínkách je důležitá naděje na lepší budoucnost.  

Sny, které na sebe nenechají dlouho čekat

V pouhých sedmi letech se Rodanin život úplně změnil. Musela se svou rodinou opustit domov v Sýrii. Útočiště našli až v kurdském táboře Basirma, kde žijí už více jak deset let a celou dobu se snaží přizpůsobit nové realitě daleko od domova.

V pouhých sedmi letech se Rodanin život úplně změnil. Musela se svou rodinou opustit domov v Sýrii. Útočiště našli až v kurdském táboře Basirma, kde žijí už více jak deset let a celou dobu se snaží přizpůsobit nové realitě daleko od domova.

Rodanina sestra se musela vzdát svých snů o vzdělání a provdat se, kvůli finančním problémům rodiny.

„Už jako malá jsem chtěla pracovat v televizi. Ráda jsem se předváděla,” říká Rodan, která se zapsala na univerzitu na Mediální studium. Finanční situace rodiny jí však nedovolila zaplatit celé školné a tak musela školu přerušit. „Letos, když se moji přátelé vrátili do školy, mi bylo úzko. Viděla jsem jak můžou dál studovat, zatímco já ne,” vzpomíná Rodan a popisuje svůj smutek.  

Rodan se od svého kamaráda dozvěděla o odborných vzdělávacích kurzech Člověka v tísni. „Tento kurz mi otevřel úplně nový svět,” říká. „Naučila jsem se více o marketingu, jak zaujmout zákazníky, jak diskutovat o cenách a jak porozumět dynamice trhu.” 

Během školení jsme se naučili, jak vést podnik. Od toho jak získat zboží za velkoobchodní ceny, až po prodej v konkurenčním prostředí. „Nejcennější lekcí pro mě bylo, naučit se diskutovat a změnit “ne” v “ano”,” dělí se o své zkušenosti Rodan.

Přes úspěšné absolvování kurzu se Rodan potýká s realitou, kdy je pracovní trh v táboře velmi omezený a díky jeho izolaci je nemožné za prací dojíždět do centra. „Tábor je malý. Pokud si někdo chce otevřít obchod, je zde velká pravděpodobnost, že neuspěje a bude ho muset zavřít,” vysvětluje situaci Rodan. „Kdybychom žili blíže továrnám, lidé by měli více příležitostí si práci najít.”

Rodan pracuje v obchodě v rámci stáže, která je součástí školení. „Tím to nekončí, nové příležitosti se můžou objevit, i když to nejméně čekáte. Vždy je tu naděje,” dodává s úsměvem Rodan. 

Posílení postavení mládých v táboře Basirma:

V reakci na závažné problémy, kterým čelí mladí dospělí Syřané v táboře Basirma, jsme s finanční podporou organizace Education Cannot Wait (ECW) a ve spolupráci s organizacemi Save the Children, Intersos a Rwanga Foundation vytvořili program odborného vzdělávání a mentoringu, který se zaměřoval na mladé lidi ve věku 19 a 24 let, kteří nemají vzdělání nebo zaměstnání.

Tento program je navržen tak, aby těmto mladým lidem poskytl praktické dovednosti prostřednictvím školení a stáží.  

Po skončení fáze školení účastníci nastupují na stáž, kde uplatňují své nové dovednosti. Tato fáze je prováděna na základě partnerství s místními podniky v táboře. Zde mohou mladí získat praktické zkušenosti. Každý podnik souhlasil s přijetím tří učňů na dobu až 30 pracovních dnů během tří měsíců.

Autor: Zaynab Mayladan, Regional Communications Manager for Iraq and Syria

Související články