Chcete se angažovat v klimatických aktivitách? Poslechněte si 6. díl našeho podcastu Hlasy proměny 2.
Publikováno: 7. 2. 2025 Doba čtení: 4 minuty Sdílet: Sdílet článekV poslední epizodě podcastu se dozvíte, jaká byla cesta k angažovanosti v udržitelnosti tří mladých lidí. Jak se vypořádávají s těžkými emocemi, které musí zpracovávat? A co by poradili vám a vašim dětem, pokud se chcete zasadit o lepší a udržitelnější svět?
Klára Bělíčková, Rozárie Haškovcová a Jakub Nekvasil sdílejí své zkušenosti s klimatickým aktivismem a angažovaností.
Cesta k tématu změny klimatu a angažovanosti byla pro každého z nich jiná. Kláru ze začátku vedly naštvanost, hněv a frustrace. Jakub viděl, kromě jiného, inspiraci v aktivitách svých rodičů. Rozárie se chtěla i na velké problémy dívat o něco pozitivněji. Vnímání témat spojených se změnou klimatu se i jim mnohdy v průběhu proměňovalo.
Zakládat školní ekotýmy
Jakub se věnuje hlavně klimatickému vzdělávání na školách, v rámci spolku Telperion, který založil. „To, že od sebe se studenty nejsme věkově tak daleko, je v našich programech hodně důležité, funguje to,“ říká. „Naše programy jsou relativně dlouhé. Chceme během delšího času studenty poznat, pomoct jim individuálně a s některými potom zakládat školní ekotýmy, aby to semínko zůstalo i skrz aktivity dalších studentů,“ dodává Jakub o programech s názvem Klimatické dny.
„Chci se bavit třeba o kočkách.“ Na klimatický žal každý po svém
S aktivismem začali, když byli ještě malí. Po nějaké době je postihlo vyhoření nebo i klimatický žal. Každý se s tím pere svým způsobem.
Udržet oteplení pod 1,5 °C je podle vědců klíčové, abychom minimalizovali katastrofální dopady klimatické změny na ekosystémy, lidské životy a světovou ekonomiku, pozn. red. „Změna klimatu není lineární. Každá aktivita má smysl a bude se násobit. To mě z toho většinou dostane,“ říká Jakub.
„Cítím velkou frustraci. Už to není ani stesk nebo smutek, co mě dřív motivoval. Lidi jsou unavení, momentum už se roztříštilo do hodně témat. Cítím tlak sama na sebe“, sdílí Klára, která zároveň dodává, že je těžké být ve spoustě různých skupin, kde člověk o tématu mluví a obhajuje ho, a kde není anonymní. „Já se chci bavit o kočkách nebo o tom, cos měl k obědu. Ve svém osobním životě hledám lidi, kteří řeší jiná témata.“
Po maturitě začala na Instagram natáčet pod účtem shluk.bunek.
Chtěli byste se sami začít na řešení dopadů klimatické změny podílet? Tady jsou čtyři tipy:
1) Začněte si tvořit informační síť lidí (například na sociálních sítích), kteří už se tím zabývají.
2) Nedělejte změny jenom u vás doma, ale snažte se téma přinášet i jinam – do školy, práce, zájmových kroužků.
3) Choďte k volbám.
4) Přemýšlejte dlouhodobě. První emoce a nadšení mohou časem opadnout nebo se změnit.
Kde náš klimatický podcast najdete
Podcast Hlasy proměny 2: Mění se klima, měníme se i my můžete poslouchat na našem YouTube kanálu a ve všech běžných podcastových aplikacích (Spotify, Apple Podcasts, České podcasty).
Podcast vznikl v organizaci Člověk v tísni. Šestou epizodu podcastu připravila Hana Řičicová. O mix zvuku se postaral Tomáš Tkáč, hudbu složil Tomáš Pernický, dramaturgii zastala Tereza Havlínková a věcnou správnost garantuje Magdalena Davis. Autorkou vizuálu je Radka Tomašíková.
Druhá série podcastu byla finančně podpořena Evropskou klimatickou nadací.
