Cizinci a kriminalita: co říkají statistiky?

„Cizí státní příslušníci s pobytem v ČR představují příliš velké bezpečnostní riziko.“ Tak zněl jeden z výroků, který do svého průzkumu mezi českou veřejností, provedeného v lednu 2025, zařadil analytický ústav STEM. Výsledek: zcela nebo spíše s uvedeným tvrzením souhlasily bezmála dvě třetiny respondentů. Šetření, které v roce 2023 provedla společnost CVVM, pro změnu ukázalo, že většina Čechů (52 %) pokládá cizince dlouhodobě pobývající v ČR za příčinu nárůstu kriminality.

Existuje mezi počtem cizinců a kriminalitou přímá úměra? Které národnostní skupiny vycházejí ze statistik hůře a které lépe? A jakých trestných činů se cizinci dopouštějí nejčastěji? Podívejme se na tyto a další otázky skrze nezkreslená oficiální data.

Více cizinců, méně kriminality. Ale...

Začneme tím nejjednodušším, tedy souvislostí mezi růstem počtu cizinců a úrovní kriminality. Zde je situace zcela jednoznačná – zatímco počet cizinců v Česku už přes 30 let prakticky neustále roste, počet registrovaných trestných činů naopak dlouhodobě klesá. Jak je patrné z grafu níže, před deseti lety evidovala policie celkem čtvrt milionu trestných činů. V Česku tehdy žilo asi 460 tisíc cizinců. Od té doby jejich počet stoupl na víc než 1 milion, ovšem trestných činů ubylo, a to výrazně, o víc než 70 tisíc.

Propojení mezi cizineckou populací a kriminalitou je nicméně složitější. Faktem je, že občané cizích států se na trestné činnosti podílejí o něco více, než by odpovídalo jejich podílu na obyvatelstvu. Jak ukazuje náš další graf, tento negativní jev v posledních letech pomalu, ale jistě slábl a v roce 2022 v souvislosti s příchodem válečných uprchlíků z Ukrajiny – tehdy v drtivé většině žen a dětí – nakrátko zcela zmizel. Od té doby je ale drobný rozdíl opět patrný. V roce 2024 tvořili cizinci 10 % obyvatelstva, zatímco jejich podíl na kriminalitě činil 12 %.

Hlavní příčina, proč se cizinci v policejních statistikách objevují nadprůměrně často, je prozaická – jak potvrzuje Policie ČR, v mnohem větší míře se usazují v aglomeracích velkých měst, kde je tradičně úroveň kriminality nejvyšší. Tento efekt je běžný i v zahraničí, například v sousedním Německu. Jak ukázala studie renomovaného institutu IFO, publikovaná v únoru 2025, ani migranti, ani specificky uprchlíci nemají vyšší sklon páchat zločiny, a mezi tím, kolik cizinců žije v dané lokalitě a jaká je v ní kriminalita, neexistuje korelace.

Migranti zkrátka ve větší míře míří do měst, kde je vyšší hustota zalidnění, aktivnější noční život a více lidí na veřejných prostranstvích v jakoukoli denní i noční hodinu. Tím pádem zde dochází k více trestným činům, přičemž pravděpodobnost, že jejich pachateli budou cizinci, je stejná, jako že jimi budou Němci. Jinými slovy, tam, kde policie eviduje hodně "cizinecké" kriminality, eviduje i hodně té, které se dopouštějí místní.

Podprůměrná kriminalita Ukrajinců

Když se na policejní a soudní data podíváme blíže, uvidíme, že různé národnostní skupiny se trestné činnosti dopouštějí v různé míře, přičemž někdy jsou rozdíly diametrální. V dalším z našich grafů je zachycena kriminalita deseti početně nejsilnějších skupin cizinců. Určitě stojí za pozornost, jak nízké je procento stíhaných či odsouzených osob u Ukrajinců jakožto suverénně nejsilnější cizinecké populace v Česku. Rovněž nízké, až nicotné podíly nacházíme také u občanů Vietnamu, Mongolska a Ruska. Relativně mnohem častěji jsou naopak stíháni a trestáni např. Slováci, Poláci či Rumuni.

V roce 2024 spáchali cizinci celkem 9 441 ze 78 178 objasněných trestných činů. Nejčastěji se jednalo o ohrožení pod vlivem návykové látky / opilství, maření výkonu úředního rozhodnutí, padělání a pozměnění veřejné listiny, nedbalostní dopravní nehody a krádeže v obchodech. S výjimkou padělání je tento výčet stejný, jako pro celou populaci. Přiložená grafika ukazuje, v jaké míře se cizinci podílejí na vybraných kategoriích trestné činnosti. Důležitým vodítkem je výše zmíněná hranice 10 %, která zachycuje současné zastoupení cizinců v populaci. Nápadně vysoká je jejich účast na hospodářské kriminalitě (padělání, podvody), relativně nízká naopak u majetkové kriminality, zejména u činů jako jsou vloupání a prosté krádeže.

Nejen pachatelé, ale také oběti

V neposlední řadě je třeba připomenout, že cizinci, respektive migranti, rozhodně nejsou ve vztahu s kriminalitou jen pachateli, ale často také oběťmi. Spolehlivá statistická data bohužel chybí. Odborné studie na toto téma pracují s tím, že migranti zpravidla trestné činy, které jsou na nich spáchané, včetně násilných, podhodnocují. "Dostupná data o násilí páchaném na migrantech, jsou tak spíš příslovečnou špičkou ledovce než reálně vypovídajícími čísly," uvádí k tomu specialistka na migraci a integraci z Katedry veřejné a sociální politiky na Fakultě sociálních věd UK Marie Jelínková.  Mezi nejzávažnějšími oblastmi kriminality páchané na migrantech jmenuje obchod s lidmi za účelem sexuálního nebo pracovního vykořisťování a vykořisťování na trhu práce.

Obě tyto kriminální aktivity jsou bohužel na vzestupu. Případů obchodu s lidmi loni policie registrovala dvakrát víc, než v roce 2023. Ze zpráv ministerstva vnitra vyplývá, že roste i počet případů pracovního vykořisťování. V souvislosti s ním vnímají bezpečnostní orgány jako zvláště zranitelnou skupinu především válečné uprchlíky z Ukrajiny.