Člověk v tísni podpořil v Afghánistánu 9 168 rodin pomocí rekvalifikačních kurzů, svépomocných skupin a kurzů gramotnosti
Publikováno: 14. 1. 2019 Doba čtení: 6 minutPo čtyřech letech se chýlí ke konci Východo-západní iniciativa zaměřená na obživu pro vykořeněné skupiny obyvatel (East-West Livelihood Initiative for Uprooted People - EWLI) ve městech Herát a Jalalabad. Tento projekt, financovaný Evropskou Unií, Českou rozvojovou agenturou, Klubem přátel Člověka v tísni a Skutečným dárkem přímo podpořil 9 168 rodin v západním a východním Afghánistánu. Cílem projektu bylo přispět k trvale udržitelné ekonomické a sociální integraci vykořeněných lidí a hostitelských komunit v tzv. šedé zóně afghánských měst.
„Konkrétním cílem této iniciativy bylo posílení odolnosti a soběstačnosti dlouhodobě vnitřně vysídlených lidí a zranitelných domácností v komunitách, které je přijali mezi sebe. Toho se podařilo dosáhnout díky lepšímu přístupu k udržitelným zdrojům obživy, podpoře sociální integrace a větší koordinaci mezi důležitými orgány v Heratu a Jalalabadu,” říká programový manažer Člověka v tísni Najibullah*. Velký vliv měly také aktivity, do nichž se lidé mohli zapojit. Ty byly vybrány tak, aby byly co nejkomplexnější - od svépomocných skupin a kurzů gramotnosti, přes oborové rekvalifikační kurzy až k pomoci se získáním osobních dokumentů.
Společným spořením k vlastnímu podnikání
Svépomocná skupina je dobrovolná asociace – malá skupina lidí z dané komunity, která společně spoří finanční prostředky. Základní myšlenkou takové skupiny je pravidelně se setkávat (ať už jednou či dvakrát za týden nebo za měsíc) a malou částkou peněz (např. 20, 50 nebo 100 afghánských afghánů na osobu, 100 AFN = 30 Kč) přispívat do společného fondu. Tyto peníze se uloží do pokladny, částky se zanesou do účetní knihy a členové skupiny si je pak mohou v případě potřeby vypůjčit, pokud s tím ostatní členové skupiny souhlasí. „Hlavní ideou svépomocné skupiny je boj proti chudobě, posílení sociálního a ekonomického postavení zranitelných obyvatel a podpora rovnosti pohlaví,” říká Najibullah.
V rámci EWLI založil Člověk v tísni (ČvT) v Herátu a Jalalabadu celkem 349 svépomocných skupin s 6 946 členy a členkami (více než 70 % tvoří ženy). K prosinci 2018 našetřily svépomocné skupiny celkem 21 404 600 AFN. „Dohromady bylo mezi členy jednotlivých skupin rozděleno 8 342 půjček. Více než 78 % financí lidé využili k rozjezdu či posílení vlastního podnikání,” vysvětluje Najibullah. „Vedle zlepšení ekonomické situace se členům skupin podařilo posílit také jejich sociální vazby, posílit soudržnost místní komunity a dosáhnout větší soběstačnosti,” dodává.
Pokud chcete vědět víc, přečtěte si zprávu o svépomocných skupinách v Afghánistánu (pouze anglicky).
Pozitivní dopad hodnotily především zúčastněné ženy. „Tyto skupiny nám přinesly hlavně společenské změny. Potkáváme různé lidi, sedíme spolu a společně přicházíme na různé nápady ohledně podnikání i naší společnosti,“ říká jedna z členek ženské svépomocné skupiny v Jalalabadu. „Než jsme začaly do skupiny docházet, neznaly jsme se. Teď se pravidelně setkáváme a mluvíme spolu. Dřív jsme seděly nečinně na ulici a neměly jsme práci, ale od té doby, co jsme součástí skupiny, se zabýváme podnikáním, vzděláním a zveme do skupiny další ženy. Když jsme nepracovaly, nemohly jsme nijak pomoct našim blízkým, kteří to potřebovali. Ale teď už jsme schopny jim pomoct,” dodává.
Kurzy čtení, psaní i počítání jsou cestou k lepší budoucnosti
V Afghánistánu je nejnižší míra gramotnosti na světě – v současné době se odhaduje okolo 38% (u dospělé populace, tj. nad 15 let). Podle UNESCO je míra gramotnosti u žen v Afghánistánu 18%. Kromě praktické výhody v každodenním životě, schopnost číst, psát a počítat představuje výrazně vyšší šanci na získání práce a také vede k větší soběstačnosti. Gramotnost má pozitivní dopad na zisky a ekonomický růst.
ČvT se rozhodl s nízkou mírou gramotnosti v Afghánistánu bojovat, a proto v rámci EWLI nabídl lidem v Heratu a Jalalabadu kurzy gramotnosti a počtů. ČvT spolupracuje na regionální úrovni s Ministerstvem školství a Oddělením pro gramotnost a poskytuje kvalitní školení podle schválených osnov a norem. Učitelé těchto kurzů jsou vybíráni přímo z komunit, se kterými pak pracují. „Celkem jsme v cílových komunitách otevřeli 290 kurzů gramotnosti, do nichž se přihlásilo 5 800 studentů a studentek. 70 % z nich jsou ženy,” říká Najibullah a dodává, že absolventi dosahují v závěrečném testu průměrně 80 %.
Kurzy gramotnosti pozitivně přispívají k dalšímu rozvoji absolventů. Ti, kdo kurzy prošli, jsou nyní schopni vést záznamy týkající se svépomocných skupin, efektivně se zapojit do odborných rekvalifikačních kurzů, nebo provádět drobné transakce související s vlastním podnikáním. „Původně jsme žili v oblasti Deh-Bala v provincii Nangarhar, kde jsem ke vzdělání neměl přístup. Poté, co jsme se přestěhovali do Jalalabadu, začal jsem navštěvovat kurz gramotnosti, který u nás otevřel Člověk v tísni v únoru 2017. Už během prvních šesti měsíců jsem se naučil číst a psát,” říká Siddiqa*, absolventka kurzu v Jalalabadu.
Rekvalifikační kurzy pomáhají řešit nezaměstnanost mladých lidí
Podle údajů Světové banky žije téměř 40 % Afghánců pod hranicí chudoby. Afghánistán je země mladých lidí (téměř polovina Afghánců je mladší než 15 let) s tříprocentním nárůstem populace. Vedle vysokého počtu (400 000 – 450 000) mladých lidí, kteří ročně vstupují do pracovního procesu, se musí již tak slabá afghánská ekonomika vyrovnat s dalšími problémy. V roce 2016 se do země vrátilo přes 800 000 afghánských uprchlíků z Iránu a Pákistánu a v roce 2017 pak dalších 546 000 osob.
ČvT se snaží řešit vysokou míru nezaměstnanosti a rostoucí chudobu tím, že nabízí rekvalifikační kurzy. Jejich odborné zaměření volí pečlivě na základě současných trendů a poptávky na trhu. „Po skončení kurzu poskytujeme jednotlivým absolventům další velmi intenzivní podporu. Nabízíme jim například odborné stáže, praxe pro vytvoření obchodních vazeb, kurzy obchodních dovedností a nástroje pro vlastní start-upy. To vše by mělo pomoci těm nejzranitelnějším obyvatelům získat stálý příjem, ať už se jim podaří sehnat zaměstnání nebo začnou sami podnikat,” vysvětluje Najibullah.
V rámci EWLI byly poskytnuty rekvalifikační kurzy včetně následného poradenství 1 711 nejvíce zranitelným jedincům v Herátu a Jalalabadu. Přičemž až 70 % z toho tvořily ženy. „Stovky studentů získaly praktické zkušenosti na stážích u místních firem. Přes 85 % absolventů již pracuje v oblastech, ve kterých se školili. Podařilo se jim tak získat zdroj obživy pro sebe i své rodiny,” říká Najibullah a dodává, že ČvT také organizuje kulaté stoly, stáže a přednášky, díky kterým mohou účastníci rekvalifikačních kurzů navazovat vztahy s obchodními společnostmi. „Musím říct, že to byl nádherný pocit, když jsem dostala svůj první plat a dala jej své rodině. Jsem šťastná a pyšná na to, že mám své povolání,” říká Khadija*, která absolvovala kurz vyšívání.
Podpora sociální integrace vnitřních uprchlíků a navrátilců
ČvT také pomáhá lidem z vnitřně vysídlených nebo navrátivších se rodin kvalitně se integrovat v místě, kde v současnosti žijí. „Pomáháme lidem, aby opět získali potřebné dokumenty. Více než 1 000 lidí získalo doklad Tazkeras,” říká Najibullah.
Zároveň probíhají kampaně, které se zaměřují na osvětu ohledně výhod ekonomické integrace vnitřních uprchlíků a navrátilců. Kampaně cílí jak na jednotlivce, tak na širší komunity v Herátu, na školy, náboženské představitele, novináře a vládní zástupce.“Člověk v tísni společně s příjemci pomoci zorganizoval například výstavy pro veřejnost, jejichž cílem bylo ukázat dovednosti a služby, které tito lidé mohou přinést hostitelským komunitám. Přes 80 % návštěvníků výstav souhlasilo, že vysídlení lidé pozitivně přispívají k rozvoji svých hostitelských komunit,” říká Najibullah.
Nové sociální sítě a vazby posilují soudržnost i odolnost místních komunit. „V naší svépomocné skupině je několik vnitřně vysídlených lidí, kteří přišli z jiných oblastí nebo provincií. Já přišel z Kunaru, kde byla špatná situace. Probíhaly tam boje mezi armádou a Talibanem,“ říká člen mužské svépomocné skupiny v Jalalabadu. „Přišel jsem před dvěma lety i se svým mladším bratrem. Začal jsem zde studovat na univerzitě. Než jsem sem přišel, nikoho v Jalalabadu jsem neznal. Teď znám lidi v naší skupině a podporujeme jeden druhého,” dodává.
Chcete také pomáhat? Přidejte se do Klubu přátel Člověka v tísni nebo si pořiďte svůj Skutečný dárek!
Tento projekt je financovaný Evropskou Unií, Českou rozvojovou agenturou, Klubem přátel Člověka v tísni a Skutečným dárkem. Děkujeme.
* Jména lidí byla v článku změněna z důvodu bezpečnosti.