Člověk v tísni pomáhá na východě Mongolska pastevcům, které zasáhly extrémní mrazy dzud
Publikováno: 7. 4. 2016 Doba čtení: 4 minuty
Ulánbátar (7. dubna 2016) – Šestnáct z jednadvaceti mongolských provincií zasáhl extrémní mráz zvaný dzud. Při letošním dzudu se teploty přes den pohybovaly okolo mínus 25 °C a v noci klesaly až na mínus 40 °C. Velké množství sněhu a silné vrstvy ledu pokryly většinu pastvin. Kvůli těmto extrémním podmínkám již zemřelo více než 200 000 kusů hospodářských zvířat. Stáda jsou přitom pro mongolské pastevce často jediným zdrojem obživy. Podle údajů Mezinárodní Federace Červeného kříže (IFRC) již dzud zasáhl téměř 965 000 lidí. Člověk v tísni (ČvT) proto spolu s EU a Charitou ČR pomáhá lidem v provinciích Süchbátar, Chenti, Dornod a Dornogobi na východě Mongolska. Také díky podpoře české veřejnosti, která přispěla prostřednictvím Klubu přátel Člověka v tísni dostávají nejzranitelnější rodiny, které přišly o svá zvířata, potravinové balíčky. Díky potravinové pomoci mohou přečkat nejkritičtější období, než se budou moci věnovat obnově svého živobytí.
„Vloni zažilo Mongolsko extrémně suché léto, po kterém obvykle přichází dzud. Společně s dalšími mezinárodními humanitárními organizacemi jsme proto od začátku zimy mapovali a vyhodnocovali situaci a konkrétní potřeby na místě,“ říká regionální koordinátor ČvT pro Asii Petr Drbohlav. „V současné chvíli řídí naši pracovníci na místě distribuci potravinových balíčků pro nejzranitelnější rodiny ve dvou provinciích na východě země,“ dodává s tím, že ČvT pomáhal mongolským pastevcům už při posledním dzudu v zimě 2010 a od té doby má v Mongolsku stálou kancelář s rozvojovými programy.
Mongolsko - pomoc pastevcům zasaženým dzudem 2016
Nedostatek zásob
Třiatřicetiletý otec dvou dětí Zorigtbaatar Baasanjav se živí jako pastevec. Před dzudem mělo jeho stádo zhruba 165 kusů. Letošní mrazy ho připravily o více než 30 zvířat. „Na zimu jsem se snažil připravit a nachystat si velké zásoby sena a krmiva. Nezažil jsem ale dzud v předešlých letech, takže pro mě letošní zima byla extrémně náročná. Všechny zásoby jsou pryč. Nyní nemám seno ani dostatek peněz na jeho nákup,“ říká Baasanjav. „Jídlo od Člověka v tísni nám pomůže přečkat tohle těžké období. Pomoc se nám opravdu hodí. V budoucnu bych si pak rád pořídil nový dobytek, abych se mohl postarat o svou rodinu,“ dodává. Doprovází ho syn Nomin Erdene, který již ve svých pěti letech umí jezdit na koni a vypráví, jak ho baví život se zvířaty na venkově.
Odchod do města není řešení
Mnoho mongolských pastevců, kteří kvůli drsným mrazům přijdou o svá stáda, se vydává hledat obživu do jurtovišť na okraji hlavního města Ulánbátar. Tam pro ně ale většinou není dostatek vhodné práce a kromě extrémní chudoby doprovází zdejší život další sociální problémy. Proto se většina místních kočovných pastevců stále nechce svého způsobu života vzdát a v odchodu do města nevidí řešení svých problémů.
Jako například jednačtyřicetiletý Gantsog Lhagvasuren, otec čtyř dětí. Aby mohl uživit svou početnou rodinu, choval koně, kozy, skot a ovce - celkem 100 zvířat. Letošní dzud ho připravil téměř o polovinu z nich. „Takhle krutou zimu jsem ještě nezažil. Zemřelo mi 40 zvířat. Ale věřím, že se nám opět podaří postavit se na vlastní nohy a žít bez cizí pomoci. I kdyby mi zbylo už jen pět koz, tak se do města nepřestěhuji. Co bych tam dělal? Já se radši budu starat o své stádo, to umím,“ říká Gantsog Lhagvasuren. „Moje děti se jednou budou moci rozhodnout, zda budou chtít pokračovat také jako pastevci,“ dodává. Jeho nejmladší sedmiletá dcera Ganzul vesele přitakává: „Já bych nechtěla bydlet ve městě. Budu žít stejně jako můj táta a máma.“
Distribuce potravinových balíčků
Domácí zvířata pro mongolské rodiny nepředstavují pouze zdroj obživy, se kterým mohou obchodovat. Například ovčí vlna je v Mongolsku důležitým stavebním materiálem. Zvířata jsou pro ně ale také důležitým zdrojem mléka, sýrů a masa, které jim pomáhají přežívat ve velice drsných podmínkách.
Ztráta dobytka může být pro rodinu bez dostatečných úspor kritická. „Zaměřujeme se na rodiny, které naši pomoc nejvíce potřebují. Dostávají potravinové balíčky, kde najdou základní potraviny jako je rýže, mouka, olej, cukr, sůl a další. V případě oblastí, kde se snažíme pomáhat, se lidé potýkají s nedostupností místních trhů. Ty jsou často stovky kilometrů daleko a lidé nemají prostředky, jak se tam dopravit. Silnice jsou navíc v tomto období často neprostupné. Přímou potravinovou pomoc proto v těchto oblastech ocení,“ uvádí Jaroslav Petřík, koordinátor pomoci ČvT pro Mongolsko. „V současné chvíli se snažíme poskytnout humanitární pomoc téměř 250 domácnostem. Dále však vyhodnocujeme potřeby v terénu a jsme připraveni pomoci dalším více než 2000 rodinám,“ dodává.
Člověk v tísni v Mongolsku
ČvT začal v Mongolsku pracovat během dzudu v roce 2010, kdy zemi postihly nezvykle kruté mrazy, při nichž zahynulo téměř 9 milionů kusů dobytka. Rodinám pastevců byla poskytována finanční i materiální pomoc, díky které mohly obnovit své zemědělské živnosti a připravit se na další, pravděpodobně opět velmi tuhé zimy. Od roku 2011 má ČvT v Mongolsku stálou misi. Podporoval střední odborné vzdělávání a drobné zemědělství, zlepšení dostupnosti a kvality zdravotnických služeb v odlehlých venkovských oblastech, vzdělávání prostřednictvím dokumentárních filmů nebo využívání vlny jako stavebního izolačního materiálu. Pomoc ČvT v Mongolsku probíhá ve spolupráci s Charitou ČR díky podpoře Evropská komise (ECHO). Také díky podpoře české veřejnosti, která přispěla prostřednictvím Klubu přátel Člověka v tísni. Člověk v tísni děkuje všem dárcům za jejich podporu.
Pro více informací kontaktuje:
Jaroslav Petřík, koordinátor pomoci ČvT pro Mongolsko, M: +420 778 485 029 jaroslav.petrik@peopleinneed.cz
Petr Drbohlav, regionální koordinátor ČvT pro Asii, M: +420 724 329 285 petr.drbohlav@peopleinneed.cz
