Angola: Klimatická odolnost

Angola: Klimatická odolnost

© Foto: Tereza Hronová

Zvyšování kvality života světové populace je spojeno se stále vzrůstajícím nadměrným využíváním přírodních zdrojů. Planeta se snaží držet krok s nárůstem průměrné globální teploty a četností extrémních povětrnostních jevů, které mění ekosystémy po celém světě. Změna klimatu navíc nejvíce dopadá na nejchudší obyvatele světa, z nichž mnozí nemají dostatek prostředků, aby se současné klimatické realitě přizpůsobili.

Zemědělstvím se živí více než tři čtvrtiny Angolanů. Celé generace zde ale kvůli válce přišly o základní zemědělské dovednosti. Umějí pěstovat jen několik málo druhů plodin, maso obstarávají lovem a nedosahují plného výživového a finančního potenciálu své práce. 

Zaměřujeme se především na tyto oblasti:

Zlepšení potravinové bezpečnosti a výživy: zde uplatňujeme systémový přístup k živobytí s cílem zlepšit potravinovou a výživovou bezpečnost v oblastech ohrožených změnou klimatu. Tento přístup znamená analýzu základních příčin chudoby a nedostatečné výživy, využití genderové perspektivy k identifikaci problémů, kterým cílová skupina čelí, a využití participativního procesu k identifikaci příležitostí a potenciálních řešení. Přístupy v rámci této tematické oblasti mohou zahrnovat podporu diverzifikace zdrojů obživy, jako je zpracování potravin a jejich uvádění na trh, oddlužení a vytvoření vazeb na služby sociální ochrany a podporu stávajících zemědělských zdrojů obživy.

WASH (voda, sanitace a hygiena) odolná vůči klimatickým změnám: zde jsou podporována technologická řešení v oblastech ohrožených změnou klimatu (např. suchem a záplavami) prostřednictvím lepší správy a odpovědnosti poskytovatelů služeb. Klíčovými složkami tohoto přístupu jsou posouzení zranitelnosti vůči klimatu zahrnující analýzu dynamiky GESI, uplatňování standardů Člověka v tísni pro WASH programy a participativní výběr vhodných řešení odolných vůči změně klimatu.

Produktivní a klimaticky odolná krajina: zde se zabýváme zhoršováním životního prostředí a změnami půdy, vody a dalších zdrojů, na nichž jsou lidé závislí, například v oblasti zemědělské produktivity, způsobenými změnou klimatu. Analýza geohazardů spolu se stávajícími zemědělskými postupy a způsoby obživy je zásadní pro zajištění komplexního řešení, které ochrání komunity před dopady přírodních katastrof. Zvyšuje zemědělskou produktivitu, živobytí a potravinovou bezpečnost. Naše reakce v rámci této tematické oblasti zapojuje všechny klíčové zúčastněné strany a naše přístupy zahrnují systémy včasného varování, klimaticky inteligentní zemědělství a techniky řízení přírodních zdrojů.

Celý text Méně textu

Probíhající pomocNEBOUkončené projekty

Integrovaná podpora pro sektor vodohospodářství a výživy v Namibe

Integrovaná podpora pro sektor vodohospodářství a výživy v Namibe

Jižní Angola trpí opakovanými suchy a dalšími katastrofami souvisejícími s klimatem. Specifická geografie a podnebí čtyř provincií, které byly v posledních letech nejvíce postiženy suchem – Namibe, Cunene, Huila a Bié – zvyšují jejich zranitelnost vůči změně klimatu. Provincie Namibe je velmi specifická tím, že je jedinou pobřežní provincií, ale také nejsušší ze všech suchem postižených provincií. Jedná se téměř výhradně o pouštní a suchou oblast s extrémně ojedinělými nebo slabými srážkami, což činí pastevecké a zemědělské komunity závislé na zdrojích podzemní vody a sezónních řekách, které se používají pro zavlažování, chov dobytka a lidskou spotřebu. Obyvatelstvo provincie Namibe je tak velmi zranitelné vůči jakýmkoli přírodním nebo člověkem způsobeným změnám v místním ekosystému. Omezený přístup k vodě také vážně omezuje produkci potravin. Postižené rodiny jsou proto závislé na nouzových dodávkách potravin poskytovaných vládou. V důsledku nedostatečným zdrojům vody a potravin se zhoršují hygienické podmínky, což spolu s nedostatečnou rozmanitostí potravin vede k vysoké míře podvýživy v provincii.
Program Člověka v tísni v Namibe je implementován společně s ASD - Akce pro solidaritu a rozvoj (Acção de Solidariedade e Desenvolvimento) s cílem zlepšit odolnost a výživový stav zemědělských a pasteveckých komunit v obcích Moçâmedes a Camacuio náchylných k suchu. V reakci na výše popsané hlavní problémy se navrhovaná akce zaměřuje na dosažení následujících cílů: 1) zvýšení kapacity a využití zdrojů pitné vody a zlepšení přístupu k pitné vodě pro lidskou spotřebu a zpracování potravin, 2) zvýšení kapacity vodních zdrojů a zlepšení přístupu k vodě pro zavlažování a chov hospodářských zvířat, 3) vytvoření jasných řídicích a technických institucionálních systémů pro stávající a nově zřízené vodní zdroje využívané jak pro zemědělství, tak pro lidskou spotřebu, a konečně 4) zlepšení dovedností, kapacit a povědomí o správných hygienických a výživových návicích mezi členy místních komunit a zainteresovaných stran v oblasti výživy s cílem předcházet případům podvýživy a reagovat na ně.
Je však potřeba zmínit, že přístup k vodě ovlivňuje muže a ženy odlišně. V cílových komunitách jsou za sběr vody pro své domácnosti zodpovědné ženy a dívky. V důsledku sucha je sběr vody mnohem obtížnější, protože se prodlužuje vzdálenost, kterou musí žena nebo dívka dojít ke zdroji a zpátky. Většina mužů jsou pastevci a migrují se svým dobytkem do jiných provincií méně postižených suchem, zatímco ženy mají omezené zdroje a jsou závislé na nouzových dodávkách potravin.
Podle národního genderového profilu EU pro Angolu nemají ženy také dostatečné postavení, aby se mohly účastnit rozhodovacích procesů v komunitě. Aby se tento problém zmírnil, bude probíhat v rámci programu proces zapojení komunity do tvorby plánů řízení přírodních zdrojů, během něhož se odděleně shromáždí podněty od mužů a žen. Člověk v tísni a jeho angolský partner ASD také podpoří ženy, aby se účastnily všech aktivit v rámci programu, např. tvz. Cash for Work (CfW), který zajišťuje dočasnou práci a příjem v období migrace pastevců. Vzhledem k tomu, že ženy častěji utrácejí své příjmy za potraviny a zdravotní výdaje pro své děti, přispívá to významně ke zlepšení výživových hodnot u cílových komunit. S cílem podpořit účast žen s malými dětmi budou na místech CfW k dispozici zařízení pro péči o děti a součástí bude i zvyšování povědomí o výživě a hygieně.
Celkově bude mít z lepšího přístupu k vodě v cílových oblastech prospěch nejméně 15 260 osob, včetně pastevců a zemědělců, a nejméně 13 080 osob bude mít prospěch z lepších znalostí o výživě a hygienických návycích, včetně domácností s dětmi do 5 let, těhotných a kojících žen, zaměstnanců zdravotnického systému a členů místních orgánů.
 
Humanitární pomoc zranitelným skupinám obyvatelstva postižených konfliktem

Humanitární pomoc zranitelným skupinám obyvatelstva postižených konfliktem

Provincie Jižní Kivu se již několik desetiletí potýká se složitou humanitární krizí. S 5,5 miliony vnitřně vysídlených osob zůstává Demokratická republika Kongo jednou ze zemí nejvíce postižených migrací obyvatelstva na světě. Hlavními faktory jsou především přítomnost četných ozbrojených skupin a opakující se záplavy v období dešťů, které způsobují alarmující situaci v oblasti nedostatku potravin. Více než 1 ze 4 obyvatel země trpí nedostatkem potravin a 4,2 milionu lidí trpí globální akutní podvýživou, z toho 2,4 milionu dětí do 5 let.
Člověk v tísni se zaměřuje na komunity v Lemerě a Nyangezi, kde poskytujeme pomoc prostřednictvím různých typů aktivit. Díky distribuci peněz jsou nejzranitelnější domácnosti schopny pokrýt své základní potřeby. Obnova vodovodních bodů a distribučních sítí zajistí přístup k nezávadné vodě, což je zásadní pro prevenci šíření nemocí přenášených vodou a podvýživy. Kromě toho Člověk v tísni zajišťuje dohled nad zdravotnickým personálem a školí lékaře a zdravotní sestry v oblasti kvalitní léčby. Zdravotní střediska jsou vybavena základními léky a léčivy, takže jsou schopna poskytovat komplexní a systematickou péči pacientům trpícím běžnými nemocemi (např. malárií, průjmem, dehydratací, zápalem plic). Komunitní osvětové kampaně se zaměřují na pečovatele, převážně ženy, a to formou ukázek vaření s použitím místních potravin bohatých na živiny, které jsou důležité pro zdravý růst a vývoj dětí. Komunitní dobrovolníci pravidelně navštěvují komunity, kde pomáhají identifikovat případy podvýživy a předávají informace o hygienických a výživových postupech.

 
Ženy podnikatelky

Ženy podnikatelky

Pandemie COVID-19 ovlivnila globální ekonomiku a hospodářskou krizi v Angole. Omezení uložená výjimečným stavem se dotkla rodin i soukromých společností, zejména žen, které představují většinu na neformálním trhu práce. Projekt Ženy podnikatelky  přispívá ke zmírnění socioekonomických dopadů pandemie COVID-19 rozšířením znalostí, pochopením formálního sektoru, zlepšením dovedností v oblasti řízení podniků a posílením ochrany zranitelných žen a dívek v Angole. Šestiměsíční intervence je v souladu s prioritami projektu MEP-UNDP na podporu inkluzivního přechodu z neformální ekonomiky na formální ekonomiku, protože si klade za cíl podpořit přechod žen s neformálním zaměstnáním do formální ekonomiky a zlepšit jejich přístup k finančním, sociálním službám a službám rozvoje podnikání.
Příjemci této iniciativy jsou především místní ženy. Tedy minimálně 50 ženských skupin podpořených v rámci programu rozvoje podnikání, minimálně 10 ženských skupin podpořených grantem a poradenskou službou k rozvoji nebo budování svého podnikání a minimálně 1000 žen s neformálním zaměstnáním, na které se zaměřuje osvětová kampaň. Kromě toho bude zajištěno školení advokátních skupin a komunitních agentů, osvětová kampaň a komunitní workshopy.
 
Integrovaný přístup pro zlepšení výživy v prvních 1000 dnech života

Integrovaný přístup pro zlepšení výživy v prvních 1000 dnech života

Angola se stále potýká s chronickou krizí v oblasti výživy a přístupu k vodě v důsledku změny klimatu. Přibližně 1,9 milionu (38 %) dětí mladších pěti let v Angole zaostává v růstu, z toho více než 50 % v samotné provincii Bié (UNICEF, MODA). Téměř 88 % dětí ve věku 6-23 měsíců nemá přístup k různorodé stravě, a proto jim v prvních 1000 dnech života chybí správné množství živin (UNICEF, First 1000 Days). Pokud jde o přístup k vodě, průzkum Člověka v tísni z roku 2018 ukázal, že řeka představuje hlavní zdroj pitné vody pro většinu (60 %) domácností v obcích Kuito, Nharea a Catabola. Tato informace je alarmující vzhledem k tomu, že řeka jako zdroj vody patří mezi hlavní příčiny přenosu nemocí.

Od roku 2011 podporuje Člověk v tísni společně s UNICEF v Angole program “Celkové sanitace řízené komunitou” (Community-Led Total Sanitation, CLTS). Tento přístup je založen na užívání participativních nástrojů a metod, které komunitám umožňují zamyslet se nad jejich zdravotní situací, zejména pak nad dopadem otevřené defekace (Open Defecation, OD) na zdraví a životní prostředí.

V této nové fázi projektu se zaměříme na dohled nedávno spuštěného programemu CLTS v obcích v Bié, přičemž posílíme I týmy z jiných obcí, které mají náskok v programování CLTS. Důraz bude kladen na programování vhodných aktivit souvisejících s výživou, doprovodní aktivity a další sběr dat. Tyto aktivity budou zahrnovat distribuci doplňků stravy pro děti ve věku 6-23 měsíců pod vedením UNICEF, jako jsou prášky s mikroživinami, podporu těhotných a kojících žen s poradenstvím v oblasti výživy kojenců a malých dětí, jakož i doporučení k léčbě závažné akutní podvýživy. Člověk v tísni poskytne pomoc souvisejících s WASH (voda, hygiene a sanotace) a výživové poradenství a bude úzce navazovat na práci UNICEF, spolupracovat s místními zdravotnickými jednotkami a úřady pro sběr dat.

Projekt svým zaměřením posílí obecní komise v oblasti kapacity CLTS, a to zapojením většího počtu jejích technických pracovníků provádějících specifické monitorovací činnosti. Vytvoří se tak základ pro efektivní operacionalizaci obecních komisí (vzhledem k tomu, že obecní komise je jediným subjektem oprávněným provádět následné kontroly a motivovat obce). Současně se PIN zaměří na spolupráci se sociálními mobilizátory vybranými z obcí v provincii Bié, což umožní pokračovaní programu CLTS a podpoří jeho rozšíření z hlediska rozsahu a typu akcí na komunitní úrovni.

 
Osvěta a podpora komunit k nezávislému řízení hygienických zařízení

Osvěta a podpora komunit k nezávislému řízení hygienických zařízení

V návaznosti na naše dlouhodobé zkušenosti v oblasti vody, sanitace a hygieny (WASH) v angolské provincii Bié tento projekt využívá osvědčený komunitní přístup k sanitaci. Jde o participativní metodu, ve které jsou lidé ve vesnicích odpovědni za budování hygienických zařízení ve svých obcích. Vedle budování latrín tak lidé pracují na udržování správných hygienických návyků prostřednictvím místních sociálních mobilizátorů, se kterými spolupracujeme.
Jednou ze zásad tohoto přístupu je zajištění udržitelnosti dosažených pozitivních změn. Člověk v tísni proto pracuje s provinčními a municipální výbory odpovědnými za program a podporuje je při plánování, sestavování rozpočtu, provozu a dohledu nad nově vybudovanými zařízeními i celým programem. Zvláštní pozornost je věnována latrínám a zařízením na mytí rukou ve školách a zdravotních střediscích. V aktuální šesté fázi projektu Člověk v tísni podporuje 169 vesnic v dalších čtyřech municipalitách provincie Bié: Kuito, Catabola, Camacupa a Chinguar. Kromě toho se snažíme zlepšit povědomí a postoje k hygieně v období menstruace a zvyšovat povědomí o správné výživě. Projekt reaguje i na pandemii COVID-19. V koordinaci s UNICEF a angolským Ministerstvem zdravotnictví zvyšujeme povědomí o hygieně a prevenci této nemoci a distribuujeme hygienické balíčky s mýdlem či tabletami na čištění vody.Součástí projektu je také spolupráce s místními ženskými skupinami, které budou vyškolené v ruční výrobě ochranných roušek a hygienických vložek.

Chitanda: Odolné zemědělské systémy na podporu potravinové a nutriční bezpečnosti

Chitanda: Odolné zemědělské systémy na podporu potravinové a nutriční bezpečnosti

Jak zlepšit zemědělskou výrobu a výživu rodin? Zemědělské praktiky, které jsou stále využívány v okresech Jamba a Chicomba v provincii Huila snižují odolnost zemědělské výroby, protože jsou založeny na neudržitelném způsobu využití půdy. Zemědělci mnohdy dosáhnou dostatečné výroby, ale s nízkou diverzitou a bez dosažení plného potenciálu výživové a finanční hodnoty. Objevuje se také potřeba zvýšit povědomí o správných výživových návycích včetně časné výživy kojenců a malých dětí, rozmanité stravě a dobrých praktikách týkajících se vaření, hygieny a vodního hospodářství.
Projekt Chitanda (slovo, které v umbundu jazyce znamená "trh" nebo "produkt") realizován ve spolupráci s lokální nevládní organizací ASD (Akce pro solidaritu a rozvoj) adresuje tyto výzvy prostřednictvím několika integrovaných aktivit.
Technickým pracovníkům z vládních institucí poskytujeme školení s cílem zvýšit jejich poznatky a sdílet inovativní přístupy v zemědělských metodách. Za účelem zvýšení výrobních kapacit drobných zemědělců vedeme "Farmer Field Schools" zaměřené na zvýšení jejich znalostí a dovedností týkajících se inovací, dobrých praktik a metod inteligentního a udržitelného zemědělství.
Kromě teoretických a praktických školení zemědělcům distribuujeme balíčky s nástroji, semeny a materiály pro výsadbu, hnojiva a další vybavení jako jsou například kolečka, lopaty, struny, oplocení nebo sazenice. Z pozemků ohrožených zemědělců jsou vybrané demonstrační pozemky, na kterých se prezentují zemědělské techniky šetrné ke klimatu, včetně agrolesnictví, mezikulturního zemědělství, ochranného zemědělství a gravitačního zavlažování. Jako způsob sdílení zkušeností jsou na začátku sezóny a po sklizni organizovány “Farmer Field Days”.
Součástí projektu jsou i malé a střední podniky, svépomocné skupiny a komunitní organizace. Mezi ty uvádíme inovativní zpracovatelské technologie, které drobným zemědělcům umožňují transformovat svou výrobu na místní úrovni a prodávat za vyšší cenu. Zároveň podporujeme svépomocné skupiny a komunitní organizace při rozvoji drobného podnikání kolem těchto technologií. Provádějí se i expoziční návštěvy malých výrobců a družstev s cílem zlepšit spolupráci v oblasti prodeje.
V oblasti výživy Člověk v tísni organizuje workshopy pro odborníky a také pro dobrovolníky o tom, jaké jsou její příčiny, přenosové cesty průjmových onemocnění a správná výživa kojenců a malých dětí. Dále pořádáme Dny komunitního zdraví s cílem zvýšit povědomí místních obyvatel o správných stravovacích praktikách.
Během 30 měsíců je záměrem projektu pomoci více než 540 drobným zemědělcům a zahradníkům, 40 pracovníkům zdravotnických systémů, 24 zaměstnancům vládních zemědělských úřadů, 15 malým a středním podnikům, 80 účastníkům trhu a 900 těhotným ženám a ženám s dětmi mladšími pěti let.
Zlepšení přístupu k nezávadné vodě díky lepší správě vodních zdrojů a prostřednictvím vrtů

Zlepšení přístupu k nezávadné vodě díky lepší správě vodních zdrojů a prostřednictvím vrtů

Důležitou prevencí mnoha onemocnění a vysoké dětské úmrtnosti je přístup k nezávadné vodě. Statistické údaje bohužel ukazují, že téměř polovina vodních zdrojů v Bié je nefunkční nebo závadná.
V návaznosti na sanitární projekty, které Člověk v tísni v provincii dlouhodobě realizuje, se projekt zaměřoval na přístup k bezpečným zdrojům vody v 18 vybraných komunitách s přibližně 9000 obyvateli. Na výstavbu nových a rehabilitaci předtím nefunkčních studní se použila inovativní technologie ručních vrtů. Kromě toho byla komunitám poskytnuta ruční čerpadla.
Aby byla zajištěna udržitelnost projektu, dalším krokem bylo zlepšení schopnosti místních samospráv a komunit provádět manuálně vrty a spravovat vodní zdroje. S tímto cílem byla konstrukce a rekonstrukce studní doprovázená mobilizací na komunitní úrovni. V každé zapojené komunitě byla vytvořena komise, jejíž členové absolvovali školení o technické a finanční správě vodních zdrojů včetně přednášek o prevenci znečištění a správných hygienických a sanitačních praktikách.
Hygienická osvěta ve venkovských oblastech

Hygienická osvěta ve venkovských oblastech

Cílem hygienických osvětových kampaní je motivovat co nejvíc lidí z místních komunit ke změně jejich nevhodného chování v oblasti hygieny a sanitace, a to díky poznatkům o škodlivosti jejich dosavadní praxe. Místní by díky projektu měli být schopni lépe plánovat, provádět i hodnotit činnosti směřující k lepší hygieně a sanitaci. Spíše než na výstavbu latrín tato iniciativa tedy cílí na podporu propagátorů správné hygieny motivujících místní obyvatelstvo dodržovat zásady vedoucí ke zlepšení hygienické situace na angolském venkově, které patří i mezi hlavní cíle angolské vlády.
Člověk v tísni staví na zkušenosti s tímto programem v okrese Nharea v provincii Bié, který byl jako první v Angole prohlášen ODF (Open Defecation Free). Člověk v tísni projekt rozšiřuje do čtyř dalších okresů, kde podporuje místní úřady v plánování a provádění osvětových aktivit. Místní komunity jsou dále motivovány k  udržování čistého prostředí  a správné sanitaci a hygieně prostřednictvím propagace drobných, ale významných změn, jako je například opatřování latrín poklopy nebo pořizování jednoduchých zařízení pro mytí rukou. Kromě toho se projekt zaměřuje také na hygienické podmínky a vhodné hygienické praktiky ve školách.

 

Zdravotnická péče „přes mobil“  -  hlasové zprávy pro matky a pečovatele

Zdravotnická péče „přes mobil“ - hlasové zprávy pro matky a pečovatele

Projekt zdraví "přes mobil" (mHealth) je jediný svého druhu v Angole. Člověk v tísni ho začal pilotovat v roce 2015 a díky dobrým výsledkům a pozitivní zpětné vazbě ze strany uživatelů byl projekt prodloužen.
S cílem přispět ke zlepšení zdravotního stavu novorozenců a matek v Angole využívá M-Health technologii hlasových zpráv k překonání bariér vznikajících v důsledku negramotnosti a poskytuje novým rodičům informace, které je podporují v prvních měsících života dítěte. Během prvních 6 měsíců života dítěte služba automaticky doručuje na mobil registrovaných uživatelů týdně dvě zprávy s informacemi o kojení, výživě kojenců, očkování, rozpoznávání a léčbě nemocí dítěte, správných hygienických praktikách, či zprávy týkající se zdraví matek. Zprávy jsou rozesílány tak, aby jejich obsah odpovídal specifickému vývojovému stádiu dítěte, jehož rodiče službu využívají. Podle monitorování dopadu pilotní fáze projektu se 93% uživatelů naučilo něco nového a 97% by tuto službu doporučilo ostatním.
Součástí projektu je i školení tradičních porodních asistentek v oblasti bezpečného porodu a novorozenecké péče. Projekt rovněž vytváří vazby mezi matkami, porodními asistentkami a zdravotnickým personálem a zlepšuje tak péči o novorozence na různých úrovních. Přednost mají komunity s vysokou novorozeneckou úmrtností a s vysokým podílem žen v plodném věku. Na 13 000 uživatelů již v rámci tohoto projektu získalo podporu a bylo proškoleno více než 700 porodních asistentek ve venkovských a příměstských oblastech vybraných obcí.
Ve své druhé fázi (2019-2022) si projekt ve spolupráci s místními úřady dává za cíl rozšířit svůj dosah vytvořením dvou nových balíků hlasových zpráv, jeden zaměřený na období těhotenství a druhý na prvních 7 až 24 měsíců po porodu. Hlasové zprávy budou vytvořeny v dalších jazycích používaných v Angole a spolupráci navíc rozšíříme o několik dalších zdravotních center. Tradiční porodní asistentky budou vyškoleny v registraci matek, aby službu mohly využívat i ženy, které do zdravotních center nemají přístup. Kromě toho budou zdravotničtí technici vyškolení v administraci systému hlasových zpráv tak, aby byla služba využitelná i po ukončení projektu.
V reakci na pandemii Covid-19  připravil Člověk v tísni speciální balíček hlasových zpráv, který se zaměřuje na prevenci proti šíření viru.
Po čtyřech letech implementace projektu mobilního zdravotnictví “mHealth” v provinciích Bié, Huíla a Huambo bude Člověk v tísni pokračovat v realizaci i v období 2022-2023, za finanční a technické podpory společnosti UNITEL. Člověk v tísni plánuje také upravit obsah activit projektu dle aktuálních zdravotních problémů, kterým čelí podporované komunity a dle získaných zkušeností během implementace tohoto projektu. Ve spolupráci se společností UNITEL bude dale vypracována advokační strategie s cílem začlenit metodiku projektu mobilního zdravotnictví “mHealth” do aktivit na podporu zdraví na regionální a celostátní úrovni v rámci služeb veřejného zdravotnictví.
 

Potravinová bezpečnost a výživa

Potravinová bezpečnost a výživa

Člověk v tísni v Angole dlouhodobě pracuje na zvyšování potravinové bezpečnosti prostřednictvím projektu, který se zaměřuje jak na správnou výživu, tak na zefektivnění zemědělství.
Cílem zemědělské složky je proto zvýšit a diverzifikovat rostlinnou výrobu a také zvýšit příjmy drobných zemědělců. ČvT poskytuje příjemcům pomoci praktická školení, průběžné poradenství a příležitostně jim také přímo poskytne osivo plodin bohatých na živiny (sója, podzemnice olejná, sladké brambory či ovocné stromy). Projekt rovněž podporuje vznik zeleninových zahrad, nových zavlažovacích systémů a výrobu organických hnojiv, představuje moderní způsoby chování kachen a v provincii Bié také propaguje chov hovězího dobytka, který je zde zatím jen málo rozšířený. Vzhledem k vzrůstu zemědělské produkce by měl projekt vést ke vzniku nových pracovních míst v projektových oblastech. ČvT zároveň podporuje spolupráci žen a jejich příjmové aktivity vedoucí k větší nezávislosti jejich rodin.
Výživová část projektu se soustředí na zlepšování stravovacích návyků dětí a mladých žen. Školení a kampaně jsou zaměřené na nutričně bohaté potraviny, důležitost kojení či propagaci hygieny.
Projekt zlepší přístup k potravinám bohatým na živiny až pro 3 000 domácností v cílových oblastech.
Boj s podvýživou (IPIN)

Boj s podvýživou (IPIN)

Projekt se zaměřuje na potírání podvýživy novorozenců a těhotných a kojících matek prostřednictvím spojení aktivit tří sektorů: hygieny a sanitace, zdraví a výživy. Jeho cílem je zvýšit poměr dětí ve věku do půl roku, které jsou krmené pouze mateřským mlékem. Porodní asistentky jsou školeny, aby mohly poskytovat informace matkám a ošetřovatelům. Navíc jsou pořádány osvětové kampaně a ve vybraných komunitách jsou vytvářeny skupiny, v rámci kterých pak těhotné ženy, matky a ošetřovatelé sdílejí svoje zkušenosti.
Mezi hlavní témata projektu patří například propagace takové péče o děti, která zamezí jejich kontaktu s trusem domácích zvířat.  Důraz je kladen také na vhodná očkování pro matky a děti do dvou let. Člověk v tísni zajišťuje zejména logistickou podporu a školení místním zdravotnickým zařízením.

Zajištění nezávadné vody pro vesnické obyvatelstvo

Zajištění nezávadné vody pro vesnické obyvatelstvo

Přístup k nezávadné pitné vodě je nezbytnou podmínkou úspěšného boje s průjmovými onemocněními, která způsobují vysokou dětskou úmrtnost i další problémy jako je nedostatečný příjem živin, absence ve škole atd. Projekty ČvT se proto zaměřují na posilování hygienických a sanitačních standardů ve vesnických oblastech.

Pomáháme opravovat existující vodní zdroje, za pomoci nových, levnějších technologií budujeme nové, organizujeme osvětové kampaně i školení týkající se hygieny i bezpečným zacházením s vodou, to vše za podpory místních autorit.

Každá vesnice jmenuje členy vodní komise, která je pak zodpovědná za odběrná místa i za propagaci hygieny mezi místními. ČvT klade důraz na komunitní vlastnictví projektu prostřednictvím osobního a finančního angažmá příjemců pomoci, neboť právě to je předpokladem udržitelnosti výsledků, opomenuta není také důležitost místních podnikatelů dodávajících náhradní díly.

Z projektu přímo profituje více než 84 000 lidí venkovských oblastí provincií Bié, Huíla and Benguela, celkem se jedná o 210 komunit v 6 okresech.

Potravinová bezpečnost a výživa

Potravinová bezpečnost a výživa

Člověk v tísni v Angole dlouhodobě pracuje na zvyšování potravinové bezpečnosti prostřednictvím projektu, který se zaměřuje jak na správnou výživu, tak na zefektivnění zemědělství.

Cílem zemědělské složky je proto zvýšit a diverzifikovat rostlinnou výrobu a také zvýšit příjmy drobných zemědělců. ČvT poskytuje příjemcům pomoci praktická školení, průběžné poradenství a příležitostně jim také přímo poskytne osivo plodin bohatých na živiny (sója, podzemnice olejná, sladké brambory či ovocné stromy). Projekt rovněž podporuje vznik zeleninových zahrad, nových zavlažovacích systémů a výrobu organických hnojiv, představuje moderní způsoby chování kachen a v provincii Bié také propaguje chov hovězího dobytka, který je zde zatím jen málo rozšířený. Vzhledem k vzrůstu zemědělské produkce by měl projekt vést také ke vzniku nových pracovních míst v projektových oblastech. ČvT zároveň podporuje spolupráci žen a jejich příjmové aktivity vedoucí k větší nezávislosti jejich rodin.

Výživová část projektu se soustředí na zlepšování stravovacích návyků dětí a mladých žen. Školení a kampaně jsou zaměřené na nutričně bohaté potraviny, důležitost kojení či propagaci hygieny.

Projekt zlepší přístup k potravinám bohatým na živiny až pro 3 000 domácností v cílových oblastech.
Boj s dětskou podvýživou

Boj s dětskou podvýživou

V pěti okresech provincie Bié koordinoval Člověk v tísni komunitní program proti podvýživě. Ve vesnicích jsme vyškolili 560 komunitních zdravotních dobrovolníků v antropologickém měření, identifikaci podvýživy a v základech její léčby. Vyšetřili jsme tak téměř 300 000 dětí a více než 40 000 podvyživených vyléčili díky poskytování speciální proteinové výživy. V týdenních až čtrnáctidenních intervalech jsme sledovali jejich stav a v případě zdravotních komplikací nebo trvale se nelepšícího stavu dítěte rodiče nabádali k návštěvě zdravotního střediska, i když je vzdálené několik dní pěší cesty.

Rodiče jsme také učili, jaké hygienické a stravovací zásady mají dodržovat, aby pomohli podvýživě předcházet.

Před koncem projektu v roce 2013 se podařilo přesvědčit místní vládu o tom, aby v programu sama pokračovala. Pomohli jsme jí připravit rozpočet a v roce 2014 jí podporujeme v efektivní spolupráci s komunitními dobrovolníky. Obě strany učíme spolupracovat na sběru dat, reportování a jejich analýze; a supervizory z místních středisek podporujeme na jejich monitorovacích cestách po vesnických oblastech, kde kontrolují práci dobrovolníků. O podvýživě také školíme učitele, kteří pak předávají informace dětem ve škole a dohlíží na jejich správné návyky. V komunitách připravujeme také ukázkové lekce vaření.
 
Stavba studen a odpadové hospodářství

Stavba studen a odpadové hospodářství

V regionu Andulo v provincii Bié postavil Člověk v tísni pět studen, na jejichž budování se podíleli obyvatelé samotných vesnic. Organizace se zaměřuje i na opravy stávajících vodních zdrojů a především se snaží, aby jejich správu vykonávali místní obyvatelé a vodohospodářské úřady formou správních výborů. V komunitách je zaváděn správní systém, kdy  obyvatelé přispívají do fondu oprav z poplatků za využívání studen. Osvětové aktivity mají za cíl motivovat lidi k používání pitné vody, byť je za poplatek.

Člověk v tísni podporuje také rozšíření trhu s náhradními díly ke studnám a s dalšími hygienickými pomůckami. Snaží se propojovat vzájemnou nabídku a poptávku obyvatel a místních úřadů na jedné straně a malo- i velkoobchodů na straně druhé. Vedle toho organizace vyvíjí inovativní design ručních pump, které je možné postavit z levných a lokálně dostupných materiálů a součástek.

Ve spolupráci s obyvateli a samosprávou městečka Cuemba Člověk v tísni vybudoval ekologickou skládku a sběrná místa komunálního odpadu. Zároveň vyškolil místní odpadohospodářskou firmu ve správě celého systému i v nakládání s nebezpečným odpadem. Obyvatelé, žáci a farmáři si osvojili způsoby, jak druhotně zpracovat odpad a kompostovat.
Hygienická osvěta ve venkovských oblastech

Hygienická osvěta ve venkovských oblastech

Mezi nejčastější onemocnění v Angole patří ta, jejichž riziko lze výrazně snížit praktikováním základních hygienických návyků a zlepšením přístupu k pitné vodě. Člověk v tísni proto školí obyvatele stovek vesnic, zdravotní dobrovolníky, učitele a žáky v pěti regionech provincie Bié v základní hygieně.

Využívá k tomu jednoduché a názorné techniky a hry, které lidem nejen poskytnou informace a nové dovednosti, ale především povzbudí jejich motivaci. Tou je například uvědomění si, kolik peněz ušetří za léky, o kolik úrody přijdou, když pro nemoc nemohou pracovat na poli, nebo skutečnost, že díky nepoužívání latrín mají doma, v jídle či ve vodě exkrementy svých sousedů. Tyto osvětové metody úspěšně motivují jednotlivce i celé komunity k výstavbě vlastních latrín a k péči o čistotu a zdraví svých dětí.

Hygienickou a sanitační osvětou dosud prošli lidé z 230 vesnic s celkovým počtem 130 000 obyvatel. Polovina z nich si díky tomu postavila vlastní latrínu, začali si mýt ruce a dodržovat další základní návyky.

Současně se snažíme rozšířit místní trh a zpřístupnit lidem základní sanitační a hygienický materiál, např. prefabrikované desky pro latríny, stavební materiál, mýdlo a desinfekce, součástky k opravě studen apod.
Školení farmářů a rozvoj trhu se zemědělskými produkty

Školení farmářů a rozvoj trhu se zemědělskými produkty

Zemědělskými kurzy Agrárního centra úspěšně prošlo 800 farmářů, kteří si své vlastní hospodářství rozšířili a obohatili díky poskytnutým drobným grantům. Během školení se naučili základní zemědělské techniky jako střídání plodin, hnojení nebo prevenci škůdců a pěstování pro ně nových plodin. Naučili se chovat drůbež či dobytek a předcházet nemocem zvířat. Díky kurzům se pak počet jimi pěstovaných plodin zvětšil dvoj- až trojnásobně. Jejich rodiny i komunity mají přístup k nutričně bohatší stravě včetně bílkovin a zvýšil se tak i jejich finanční příjem a zdraví celé rodiny.

Další tisícovka farmářů se podobně učí přímo ve svých komunitách, kde s nimi na výukových plochách pracují školitelé Člověka v tísni v rámci tzv. Vesnických farmářských škol. Negramotní či jen málo vzdělaní obyvatelé si jednoduchými technikami a díky názorným postupům osvojují efektivní a dostupné pěstitelské techniky, učí se starat o kozy, slepice či včely a své vlastní hospodaření si také zkouší díky poskytnutým půjčkám ve formě semen, nářadí či hospodářských zvířat. Nejúspěšnější z vesnických farmářských škol si pak díky většímu grantu může pořídit komunitní mlýnici nebo pluh.

Ženy se pak učí i pěstování léčivých bylin, jež jsou často jediným dostupným medikamentem.

Zpracovatelna Agrárního centra (ve městečku Cuemba nabízí obyvatelům mlýnici, odslupkovač rýže či kávy nebo lisování cukrové třtiny i výkup farmářských komodit do vlastního obchodu). Tam si také obyvatelé mohou nakoupit produkci z polí, drůbežárny a farmy Agrárního centra jako například zeleninu, vejce či maso. V nabídce jsou také semena a sazenice, hnojiva, motyky nebo chleba, donedávna v celém regionu Cuemba se 40 000 obyvateli nedostupný.

Díky pomoci s pořádáním vesnických trhů mají městští trhovci přístup k základním zemědělským komoditám a farmáři naopak k semenům či nářadí, které jsou pro ně dosud díky zbídačené infrastruktuře a mizivým příjmům jinak nedostupné.

Jak dále pomáháme

Novinky