Etiopie: Klimatická odolnost

V důsledku klimatických změn se Etiopie potýka s nepravidelnými obdobími dešťů nebo naopak velkými suchy. Podle indexu ND GAIN (Country Index, 2020), který je určen kombinací zranitelnosti a připravenosti na změnu klimatu, je Etiopie hodnocena jako "nízká" a je na 161. místě ze 182 zemí. Skóre zranitelnosti snižuje především špatná zdravotní péče a také špatná výkonnost a struktura zemědělství.

Půda obdělávaná drobnými zemědělci, kteří jsou jedni z příjemců pomoci v rámci projektu, tvoří 95 % celkové zemědělské plochy a tito zemědělci se podílejí na celkové zemědělské produkci více než 90 %. Člověk v tísni implementuje strategii pro životní prostředí, živobytí a zemědělství (ELAP), která klade velký důraz na zlepšení environmentální udržitelnosti, propagaci správných zemědělských postupů, podporu živobytí a zlepšení odolnosti komunit při zajištění udržitelného hospodaření s místními přírodními zdroji. Na základě předchozích zkušeností s podobnými projekty začleňujeme digitální technologie do plánování hospodaření v krajině prostřednictvím elektronického sběru geodat a analýzy půdy pro efektivní správu povodí.

Etiopie je jednou ze zemí s největším rizikem sucha na světě v důsledku změny klimatu, což pro její obyvatele představuje obrovskou výzvu. Země se potýká se stále nepředvídatelnějšími srážkami a v některých letech s úplným nedostatkem sezónních srážek. Dopady změny klimatu se projevují v mnoha směrech, včetně častějších a silnějších such a povodní, méně úrodné půdy a většího výskytu škůdců. Tyto změny vedou také k úbytku keřů, trávy a lesů. Dopady změny klimatu zhoršuje také špatné hospodaření s přírodními zdroji a růst populace. A protože zemědělství je jádrem ekonomiky země, má to obrovský dopad zejména na drobné zemědělce a ženy, které v tomto odvětví převažují.

Díky projektu jsme schopni podpořit rozvoj venkova včetně zemědělství a zajistit potravinovou bezpečnost obyvatel a zároveň chránit krajinu a udržitelně hospodařit s půdou a lesy. Odbornými školeními a protierozními opatřeními posilujeme kapacity místních komunit a územních orgánů. Uplatňujeme také udržitelné zemědělské postupy, jako je diverzifikace odrůd polních plodin, pícnin a dřevin, zavádění a využívání technik pro sběr vody a zavlažování a podpora obnovy půdy, které zvyšují odolnost a přizpůsobivost lesních ekosystémů. Zavádíme také krajinné plány využívající digitální technologie ke shromažďování elektronických geodat pro efektivní správu povodí.

Nedostatek vody, její nepravidelné dodávky či znečištění významně přispívají ke vzniku a šíření infekčních onemocnění, čímž ohrožují zdraví a snižují kvalitu života dospělých i dětí. Navzdory napříznivé situaci se v Etiopii podíl lidí, kteří mají přístup k pitné vodě, v posledních letech zvyšuje. Jedním z hlavních cílů Etiopie je zajistit přístup k pitné vodě co největšímu počtu obyvatel. Projekty realizované v oblasti vodního hospodářství v Etiopii se často potýkají s nízkou udržitelností svých výsledků kvůli nedostatečným kapacitám, chybějicím řídícim a komunikačním dovednostěm mezi uživately a asociací uživatelů vody, kteří vodní systémy využívají a spravují. Zároveň reakce odpovědných orgánů a řešení problémů nejsou dostatečné. 
Ve snaze přispět ke splnění tohoto cíle je sektor vody, hygieny a sanitace (WASH) jedním z prioritních odvětví Člověka v tísni v Etiopii. Projekt reaguje na současné podmínky ve dvou regionech SNNPR a Oromia, kde se zaměřuje na posílení odborných kapacit městských vodárenskách podniků v oblasti udržitelných systémů hospodaření s vodou. Zaměřujeme se především na odborná školení, sdílení zkušeností, budování kapacit a posílení spolupráce. Projekt navazuje na předchozí projekt se stejným zaměřením probíhající v letech 2019-2021. Kromě místních partnerských institucí budou v rámci projektu spolupracovat také české subjekty VRV a IRCON s cílem posílit odbornu kvalitu a přenos českého know-how do Etiopie.

Přestože je etiopská ekonomika v současnosti jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik světa a země urazila velký kus cesty v rámci přístupu k pitné vodě a sanitaci, její obyvatelstvo, zejména z venkovských oblastí Etiopie, stále čelí velmi omezenému přístupu k nezávadné vodě a nedostatečným hygienickým podmínkám. Nepravidelné dodávky vody, její znečištění a nedostatečné hygienické zázemí mají přitom zcela zásadní dopady na zdraví jednotlivců a celých domácností. V Etiopii je zhruba 60-80 % přenosných chorob spojováno právě s limitovaným přístupem k nezávadné vodě, špatnou hygienou a sanitací. Přibližně 50 % důsledků podvýživy je spojováno s prostředím, ve kterém jedinec žije, což zahrnuje právě hygienické podmínky, sanitaci a přístup k vodě. Výživa, hygiena, sanitace a zdraví jsou tudíž úzce propojené.
Člověk v tísni realizuje projekty zaměřené na zlepšení přístupu k pitné vodě v regionu Sidama (dříve SNNPR) již více než 15 let. Cílem právě probíhajícího projektu je zlepšení hygieny, sanitace a stravovacích návyků všech členů domácností. Projekt přispěje ke zlepšení zdravotnického systému a hygienického zázemí zdravotnických zařízení a škol, a to mimo jiné skrze posílení spolupráce mezi příslušnými institucemi a zvyšování jejich kapacit. Součástí projektu je také osvětová kampaň ke zlepšení hygienických a stravovacích návyků komunit. Záměrem veškerých aktivit v komunitách je prevence infekčních onemocnění a podvýživy, což přispěje k celkového zlepšení zdraví cílových obyvatel v oblasti Hawassa Zuriya v Etiopii.
 

Úbytek úrodné půdy a tím i zdroje obživy je v Etiopii velký problém. Odlesňování, degradace půdy, eroze, velká sucha anebo povodně ohrožují etiopské farmáře. Během posledních 14 let se Člověk v tísni zapojil do řešení krizí způsobených suchem a povodněmi, nastavoval protierozní opatření a pomáhal malým zemědělcům diverzifikovat produkci. Cílem tohoto projektu je proto využít dosavadních zkušeností s ochranou zemědělské krajiny a zvýšit životní podmínky chudých zemědělců ve vybraných kebelích, čehož chce dosáhnout zlepšením jejich postojů k zemědělství a přírodním zdrojům, které jsou sice stěžejním zdrojem jejich živobytí, ale zároveň trpí intenzivním nadužíváním a degradací. Člověk v tísni využívá a kombinuje nástroje zabraňující degradaci přírodních zdrojů, podvýživě, nízké potravinové bezpečnosti díky samotné práci s komunitou. Vzniknou plány pro produktivní rozvoj krajiny ve spolupráci s českým Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. Cílem je, aby vládní úřady byly schopny lépe pracovat s farmáři a zemědělskými skupinami v cílové oblasti, kteří si následně osvojí vhodné chování při nakládání s přírodními zdroji a farmaření, čímž zlepší svou obživu a výživu svých rodin. Farmáři díky školení a kampani si rovněž osvojí pěstování nových plodin.

Přístup k pitné vodě, hygiena a sanitace jsou nezbytnými předpoklady pro správný duševní i tělesný vývoj jedince. Nedostatky v těchto oblastech vedou mnohdy k rozvoji závažných infekčních onemocnění a podvýživy. To v konečném důsledku ovlivňuje také výkonnost hospodářství a ekonomický růst země, čehož si je vědoma rovněž etiopská vláda, která si jako jeden z dílčích cílů v rámci svého Druhého plánu rozvoje a transformace stanovila zajištění přístupu k pitné vodě a rozvoj zavlažovacích sítí. Vliv kvality vody, dostatečné hygieny a sanitačního zázemí na celkové zdraví člověka si uvědomuje i Člověk v tísni, který v Etiopii realizuje projekty zaměřené na zlepšení přístupu k pitné vodě již více než 15 let.
Cílem právě probíhajícího projektu je zajistit univerzální a rovný přístup k nezávadné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny obyvatele vybraných oblastí nově vyhlášeného regionu Sidama v jižní Etiopii. Kromě vybudování nových vodovodních systémů se projekt zaměří také na jejich udržitelnost, a to skrze budování kapacit operátorů, provozovatelů, manažerů a podpůrných organizací. Nedílnou součásti projektu bude také asistence v nastavení systému tarifů, který umožní přístup k cenově dostupné vodě pro všechny členy zájmových komunit, osvěta komunit v oblasti bezpečné přepravy, manipulace s vodou a jejího uchovávání, neboť jen touto cestou lze zajistit, že voda z nově vybudovaných vodovodních systémů bude pro své spotřebitele skutečně nezávadná.
Právě probíhající projekt představuje unikátní spolupráci neziskového a soukromého sektoru, kdy Člověk v tísni spolupracuje se soukromou firmou Ircon s.r.o., která je zodpovědná za odborné stavební práce, zatímco projektový tým Člověka v tísni zajišťuje práci s komunitami a vzdělávací aktivity. 

Rostoucí investice do vodovodní infrastruktury jsou úzce spjaty s rostoucím počtem obyvatel ve městech a představují výzvu především v oblasti řízení komplexních a technologicky vyspělých zásobovacích systémů. V Etiopii mají městské vodárenské podniky mandát od městských úřadů k poskytování vodovodních služeb obyvatelům měst.
Člověk v tísni má rozsáhlé zkušenosti z projektů řešících přístup k pitné vodě a hygienu v Etiopii. Cílem projektu je posílit kapacity vybraných vodárenských podniků tak, aby byly schopny fungovat na tržních principech, a zajistit tak obyvatelům nepřerušenou dodávku pitné vody. Hlavními výstupy projektu jsou školení zaměstnanců TWU a materiální podpora, která posílí správu obecních vodovodních systémů.
 

V rámci konsorcia Sidama Water Supply spolupracujeme v Etiopii s českým soukromým sektorem. Na realizaci zakázky zadané Českou rozvojovou agenturou se podílí firmy IRCON a Aquatest a.s. a místní partner Aquacon consulting. Tyto vodohospodářské a poradenské firmy zajišťují v projektu potřebnou odbornou expertízu.

Širší intervence pod názvem Zlepšení kvality života obyvatel zóny Sidama cestou zajištění dostupnosti a udržitelného hospodaření s vodními zdroji (2017 – 2020) je rozdělena na několik fází. V rámci první fáze proběhl geofyzikální průzkum v určených oblastech, jehož cílem bylo vytipovat lokality pro plánované zdroje vody.
Současný projekt má za úkol zhotovení pěti vrtů o průměrné hloubce 150 – 180 metrů, které budou v budoucnu zásobovat 15 000 obyvatel venkovských oblastí v zóně Sidama. Vrtacími pracemi byly pověřeny místní firmy disponující dostatečnou odborností a technologií pro provedení prací v náročných podmínkách obtížně dostupných míst na etiopském jihu. 
Odborný hydrogeologický dohled prováděných prací zajišťuje Aquatest a.s. a místní vodohospodářský úřad Sidama Zone Water, Mines and Energy Department, další z partnerů projektu.
Další navazující fází projektu bude vybudování vodovodní infrastruktury a zajištění rozvodu pitné vody pro obyvatele okresů Dale, Bona Zuriya a Bensa.

Úbytek úrodné půdy a tím i zdroje obživy je v Etiopii velký problém. Odlesňování, degradace půdy, eroze, velká sucha anebo povodně ohrožují etiopské farmáře. Během posledních 14 let se Člověk v tísni zapojil do řešení krizí způsobených suchem a povodněmi, nastavoval protierozní opatření a pomáhal malým zemědělcům diverzifikovat produkci. Cílem tohoto projektu je proto využít dosavadních zkušeností s ochranou zemědělské krajiny a zvýšit životní podmínky chudých zemědělců ve vybraných kebelích, čehož chce dosáhnout zlepšením jejich postojů k zemědělství a přírodním zdrojům, které jsou sice stěžejním zdrojem jejich živobytí, ale zároveň trpí intenzivním nadužíváním a degradací. Člověk v tísni využívá a kombinuje opatření zabraňující degradaci přírodních zdrojů, podvýživě, nízké potravinové bezpečnosti, a to skrze práci s komunitou.
Mezi realizované aktivity patří tvorba plánů pro produktivní rozvoj krajiny, výstavba adaptačních opatření prostřednictvím komunitních projektů (výstavba přehrad, retenčních a akumulačních nádrží atd.), Podpora dobrých zemědělských postupů mezi farmáři (Climate Smart Agriculture), spolupráce s vládními úřady, aby byly schopny lépe pracovat s farmáři a zemědělskými skupinami v cílové oblasti, podpora svépomocných skupin nebo kampaň zaměřená na udržitelnou výživu pro rodiny zemědělců. Díky různým školením a kampaním získávají zemědělci odpovídající dovednosti v oblasti ochrany přírodních zdrojů a šetrného zemědělství, což přispívá k lepšímu živobytí a výživě jejich rodin.
Projekt realizuje aktivity ve spolupráci s Hawassa University v Etiopii a Českým výzkumným ústavem pro zlepšování a ochranu půdy.
 

Cílem projektu je zlepšit zdravotní stav místních obyvatel a předcházet infekčním chorobám. V celkem 11 zdravotnických zařízení a 19 školách dojde ke zlepšení hygienických a sanitačních podmínek. Člověk v tísni opraví nebo postaví nové sanitační vybavení ve vybraných nemocnicích a školách a proškolí místní zaměstnance a dobrovolníky, kteří budou dále šířit osvětu o správných hygienických návycích. Klíčová poselství se zaměří na mytí rukou, používání latríny a také podpoří ochranu malých dětí před infekcemi způsobenými bakteriemi E-coli, a to prostřednictvím pilotní inovace tzv. BabyWASH, která integruje přístup k vodě, sanitaci a hygieně společně s výživou během prvních 1000 dnů života dítěte.

Sladké brambory jsou levná, nutričně hodnotná plodina pro rozvojové země, které potřebují mít velké výnosy z půdy, aby dokázaly uživit rostoucí populaci. Odrůdy sladkých brambor s oranžovou dužinou jsou snadné k pěstování a vhodné pro klimatické podmínky v Etiopii. Jejich konzumace navíc i výrazně přispívá ke snížení nedostatku vitaminu A, který je v Etiopii vysoký hlavně u dětí (až 40%). Nedostatek vitamínu A totiž zvyšuje riziko infekčních nemocí a způsobuje slepotu. Sladké brambory dokáží rychle pokrýt doporučenou denní dávku vitaminu A. Cílem projektu je proto zvýšit příjem vitaminu A a zlepšit potravinovou bezpečnost místních obyvatel. V rámci projektu budou probíhat školení farmářů v pěstování sladkých brambor a osvěta o výhodách pěstování a konzumace sladkých brambor, dále budou zemědělská střediska materiálně podpořena a rovněž dojde k propojení pěstitelů s místním trhem.

Nedostatečná a neefektivní zemědělská produkce je jedním z hlavních aspektů ohrožujících živobytí a potravinové zabezpečení místních zemědělských komunit v regionu Jižních národů. Naším cílem je proto zlepšit životní podmínky chudých zemědělců prostřednictvím lepších zemědělských postupů, kvalitnější výživy a rozvojem ekonomických aktivit. Zlepšujeme proto dostupnost komunitních služeb pro zemědělce, zavádíme udržitelné zemědělské postupy, vhodné zpracování, skladování a marketing produktům, zvyšujeme diverzifikaci plodin se zaměřením na plodiny s vysokou nutriční hodnotou. Jedním z důležitých prvků zlepšování výživy je osvěta o nutričně hodnotnějších plodinách. Školíme proto farmáře nejenom v nových zemědělských postupech, ale vzděláváme i místní komunity, jak obohatit a zvýšit nutričního hodnotu jídelníčku pro sebe i své rodiny. Spolupracujeme nejenom s místními zemědělci, ale i odborníky a vládními experty, kteří poukazují na hlavní problémy v lokalitě a vyhodnocují nejefektivnější řešení.

WaterReport slouží k hlášení problémů s vodními zdroji v rizikových oblastech. Registrovaní uživatelé mohou odesílat SMS s popisem problému a odpovědní technici zajistí jejich řešení. Všechny problémy a hlášení se zobrazují na mapě nebo v přehledné tabulce a lze je exportovat podle vybraných filtrů.

 

Etiopie je rozvojovou zemí, která se dlouhodobě potýká s chronickým nedostatkem přírodních zdrojů spojeným s nárůstem populace závislé na jejich každodenním čerpání. V posledních třech dekádách tak docházelo k soustavnému snižování dostupnosti zemědělské půdy, masivnímu odlesňování, erozi a v neposlední řadě i snížené dostupnosti vody.
Mezi hlavní příčiny půdní degradace v povodí Dijo a Bilate, které je cílovou oblastí projektu, patřilo rozrušení původní přirozené dynamiky mezi zvěří, travními porosty a dřevinami v prostředí savany, a to nadměrným kácením dřevin a nevhodnou pastvou dobytka. Druhotně byly půdy a přírodní zdroje dále degradovány zemědělstvím, na které jsou kladeny stále vyšší nároky z důvodu rostoucí populace v oblasti. Výsledkem je krajina s velmi nízkým vegetačním pokryvem, a to jak v období sucha, tak v období dešťů, což vede k nízké schopnosti půdy udržovat vodu a tedy k vysoušení krajiny a zrychlenému odtoku povrchových vod. S vysoušením je spojena eroze půd, ztráta půdních živin a degradace organických půdních složek způsobující nízkou úrodnost, omezenou potravinovou bezpečnost a vysoký výskyt podvýživy.
Tento projekt se proto zaměřuje na posílení kapacity aktérů zodpovědných za podporu šetrného hospodaření s místními zdroji - místní obyvatele, pracovníky farmářských školicích středisek a vládní pracovníky. Jejich spolupráce umožňuje aktivně realizovat dlouhodobá opatření pro rehabilitaci a ochranu komunálních a individuálně obhospodařovaných půd. Mezi konkrétní aktivity projektu patří tvorba krajinných rozvojových plánů, podpora komunitních lesních školek, zavádění přírodních anti-erozních opatření skrze komunitní projekty nebo práce s farmáři a jejich vzdělávání v technikách šetrného zemědělství. Skze realizované aktivity projekt přispívá k udržitelnému rozvoji krajiny, ochraně přírodních zdrojů a lepšímu živobytí místních obyvatel.
 

Hlavní náplní vodních projektů v zóně Sidama je oprava stávajících a vybudování nových zdrojů pitné vody. Vodní zdroj a rozvodná síť ale funkční dodávky pitné vody samy o sobě nezajistí, neboť nesprávná manipulace a zanedbání malých poruch může vést k poškození celého systému. Důraz je tedy kladen také na správu celého vodního systému. Pro personál místních vodních asociací jsou připravována školení, díky nimž jsou technici schopni lepšího řízení systému a jsou schopni lépe reagovat na provozní problémy systému. Jelikož největší překážkou oprav v této oblasti bývá zejména zdlouhavá či zcela nefunkční komunikace mezi správci zdrojů a úřady, které zprostředkovávají opravy, je v této oblasti zaváděn systém elektronické evidence poruch. Úředníci tak díky jednoduchému softwaru získávají informace o poruchách okamžitě prostřednictvím SMS zasílaným správci zdroje a mohou na nedostatky okamžitě reagovat. Od roku 2017 Člověk v tísni také pomáhá mapovat vodní zdroje v regionu Sidama pomocí systému GPS.

Do projektu je zapojena také široká veřejnost, a to díky komunitním setkáním a školením, v rámci kterých jsou obyvatelům poskytovány informace o správných hygienických návycích týkajících se zejména správné manipulace a skladování pitné vody.

Na základě svých dosavadních zkušeností z projektů přispívajících k lepší výživě Člověk v tísni vyvinul vlastní program IPIN (Integrated Programming for Improved Nutrition), který klade důraz na zlepšení výživy dětí v prvních třech letech jejich života, protože právě toto období je z pohledu výživy klíčové.
Každý rok zemřou tři miliony dětí na problémy spojené s podvýživou v prvních 1000 dnech svého života. 

Mnoho dalších je postiženo celoživotním následky – fyzickým či kognitivním poškozením vývoje, jež dále vedou k větším náchylnostem k nemocem, horším výsledkům ve škole a tím pádem i nižším výdělkům v dospělosti. I když se jejich výživa později zlepší, škody napáchané během tohoto období života se z drtivé části nedají napravit. Příčinám podvýživy přitom lze snadno předejít. K dětské úmrtnosti a chudobě ve světě totiž často přispívají špatné hygienické podmínky, málo pestrá strava, nedostatečné zdravotní služby či malá pozornost politiků a donátorů.

Projekt se zaměřuje na osvětu týkající se výživu kojenců (propagace kojení), hygienických návyků (například mytí rukou), ale i větší pestrost jídelníčku díky pěstování více druhů plodin. Velkou roli v projektu hrají vyškolení dobrovolníci, kteří osvětu mezi místním obyvatelstvem provádějí.

Hlavní náplní vodního projektu v Alabě je oprava stávajících nefunkčních hlubinných vrtů a vybudování nových zdrojů pitné vody v podobě kopaných studen v oblastech s nedostatečným pokrytím vodních zdrojů. Kvůli dalšímu zkvalitnění vody se v rámci projektu rovněž budují stanice, které řeší problém příliš vysokého obsahu fluoru v pitné vodě.

Důraz je také kladen na správu vodního systému. Pro personál místních vodních asociací jsou tedy připravována školení, díky nimž jsou technici schopni lepšího řízení systému a jsou schopni lépe reagovat na provozní problémy systému. Jelikož největší překážkou oprav v této oblasti bývá zejména zdlouhavá či zcela nefunkční komunikace mezi správci zdrojů a úřady, které zprostředkovávají opravy, je v této oblasti zaváděn systém elektronické evidence poruch. Úředníci tak díky jednoduchému softwaru získávají informace o poruchách okamžitě prostřednictvím SMS zasílaným správci zdroje a mohou na nedostatky okamžitě reagovat.
        
Druhou novinkou vedle elektronického reportingu závad je oproti předchozímu podobnému projektu ve stejné oblasti také zapojení soukromého sektoru v dodávkách náhradních dílů.

Na tomto projektu, jehož cílem je posílit odolnost obyvatel dvou okresů / wored v zóně Wolayita, spolupracuje Člověk v tísni s americkou neziskovou organizací International Medical Corps a irskou organizací Concern Wordlwide. Zatímco se naši partneři zabývají zdravím a výživou, Člověk v tísni má v rámci projektu na starosti oblast vody a sanitace. V současné době se jedná už o 3. pokračování projektu financovaného Evropskou komisí (1. etapa 2013, 2. etapa 2014–2015, 3. etapa 2015–2016).
 
Hlavním výstupem v oblasti vody a sanitace je zlepšení přístupu k pitné vodě skrze budování vodní infrastruktury a osvětu v hygienických a sanitárních postupech v komunitách, zdravotních střediscích a školách. Všechny aktivity vedou k budování dlouhodobější odolnosti vůči krizím a environmentálním otřesům stejně tak proti průjmovým onemocněním způsobeným konzumací závadné vody.
 
Těžiště intervence leží v prosazování změn chování v komunitě prostřednictvím kampaní na podporu hygieny, posílení infrastruktury (výstavby a obnovy vodních zdrojů) a prostřednictvím zvyšování odborných znalostí vládních úředníků. Lepší přístup k sanitárním zařízením je zajišťován výstavbou latrín v klíčových veřejných institucích a ukázkových latrín na veřejných prostranstvích, důraz je také kladen na správné nakládání s odpadem ve zdravotnických zařízeních.

Jižní a jihovýchodní Etiopie byla v roce 2011 postižena suchem, které mělo na oblast a její obyvatele katastrofální dopad – počet lidí, kteří přišli o svůj základní zdroj obživy a stali se závislí na potravinové pomoci, se odhaduje na 4,5 milionu. Region postihl nedostatek pitné vody, obrovský úbytek pastvy a s tím spojený i dramatický úbytek stád (až o 60 – 95 %). Pastevecké komunity tak přišly nejen o pravidelný přísun potravy (zejména masa a mléka), ale zároveň se zhroutil jejich jediný zdroj příjmu z prodeje hospodářských zvířat.

Člověk v tísni reagoval na tuto katastrofu snahou o obnovu živností pasteveckých kmenů, které v důsledku sucha přišly o stáda. Týká se asi přibližně 430 zasažených rodin, jimž byly distribuovány převážně kozy v počtu deseti zvířat na rodinu. Zajištěna je také veterinární kontrola a vakcinace. Člověk v tísni předpokládá, že 70 % podpořených rodin tak prokazatelně získá lepší přístup k potravinám nebo zahájí udržitelný prodej reprodukovaných kusů ze základního stáda.

Pro většinu etiopských rodin ve venkovských oblastech jsou přírodní zdroje hlavním zdrojem obživy. Převážná většina obyvatel je závislá na palivovém dřevě jako jediném zdroji energie na vaření. To má drastický dopad na odlesňování: mezi lety 1997 a 2012 se snížil lesní pokryv o 2,3 milionů hektarů. Výsledkem odlesňování a přepásání je rozšířená půdní degradace, což dále způsobuje časté záplavy a snižování zemědělské produkce.
    
Člověk v tísni (ČvT) zaujímá holistický přístup ke zvýšení ekologické stability postižených povodí a zároveň posiluje kapacity osob zodpovědných za jejich dlouhodobou ochranu. V rámci úzké spolupráce s místními zemědělskými úřady Člověk v tísni podporuje komunitární rozvojové pracovníky a snaží se o zapojení komunit do vývoje a implementaci plánů udržitelného řízení krajiny. Tyto praktické plány - vyvinuté s technickou specializací příslušnými odborníky – nastiňují dlouhodobé priority a závazky komunit vůči řízení místních rozvodí. Erozí nejvíc postižená místa jsou identifikována, uzavřena a chráněna komunitárním právem za účelem ochrany území proti přepásání. Díky tomu mohou tisíce vysázených stromů v klidu růst a chrání půdu před erozí.
 
S cílem snížit potřebu palivového dřeva, Člověk v tísni podporuje místní komunity v prodeji kamen s nízkou spotřebou energie. Projekt rozvíjí marketingové strategie na propagaci kamen a snaží se o propojení prodejců a kupujících.
 
Projekt podporuje domácnosti v zajištění alternativních zdrojů obživy, jako je včelařství. Chov včel je doplňující aktivitou zemědělců v rámci řízení přírodních zdrojů, neboť za účelem zvýšení výnosu medu, usilují komunity o dostatek potravin pro včely, a tím přispívají k ochraně a regeneraci vegetace.
 
Z projektu přímo těží 3 115 obyvatel žijících v blízkosti rehabilitačních míst, místní rozvojoví pracovníci, vládní úředníci a výrobci, prodejci i distributoři energeticky úsporných kamen na vaření. Konečné příjemce projektu pak představuje 30 814 obyvatel žijících ve 4 cílových kebelích woredy Shebedino.

Člověk v tísni se v Etiopii zaměřuje na podporu a zefektivnění dlouhodobého přístupu k vodě. Je především nutné zlepšit stávající systém správy vodních zdrojů, která v zajišťování přístupu k vodě selhává. Zaměstnanci jsou školeni v technicko-administrativní správě vrtů a nefunkční samosprávné komise jsou přeorganizovány.

Ve spolupráci s místními úřady se opravují poškozené vrty a technické odbory místní samosprávy získají vybavení pro běžné opravy čerpadel. Součástí programu je i osvětová kampaň na podporu hygienických návyků mezi obyvateli. Díky kampani se sníží riziko vzniku chorob a epidemií šířených vodou, které jsou v oblasti velmi časté.

Pro oblast Somali regionu jsou typická období sucha a s ním spojené velmi časté případy podvýživy (zejména u malých dětí a kojících matek). Člověk v tísni se rozhodl pomoci místním lidem s vybudováním gravitačního zavlažovacího kanálu, který v období každoročních záplav přivede vodu na políčka zemědělců. V této oblasti byla distribuována i humanitární pomoc - nejpotřebnější rolníci dostali osivo, základní materiál i další podporu a nejchudším rodinám byly ze sbírky Skutečný dárek distribuovány kozy či ovce. Celkem projekt přímo či nepřímo pomohl 10 tisícům obyvatel.

Svahy kolem jezera Awassa trpěly postupující erozí. Ve vodách jezera končí spousta půdy odplavené během pravidelných sezónních dešťů. Proto Člověk v tísni v minulých letech uspořádal školení o tom, jak udržitelně hospodařit s přírodními zdroji a motivovat obyvatele k práci na protierozních opatřeních. S podporou organizace byla založena školka pro produkci dostatečného množství sazenic na zalesňování krajiny. Nejhůře postižená území byla uzavřena pro pastvu a miliony vysázených sazenic zde nyní pomáhají zpevnit půdu.

Na území Etiopie se nacházejí odlesněná území, která jsou ohrožena půdní erozí. Jejím vlivem přicházejí místní zemědělci o obdělávatelnou půdu a jejich zdroje obživy jsou ohroženy. Úbytek lesů na území Etiopie je způsoben převážně spotřebou palivového dřeva, které je jediným zdrojem energie používaným k ohřevu vody na vaření. 
 
Člověk v tísni zalesňuje postižené oblasti, vysazuje nové krmné plodiny a zakládá pozemky na výsadbu palivového dřeva. Zaváděny jsou také jednoduché technologie na výrobu obnovitelných zdrojů energie, podporována je výroba a použití úsporných kamen a solárních sušiček. Mezi místními obyvateli probíhá informační kampaň o tom, jak lze v každodenním životě zabránit degradaci životního prostředí, na němž jsou obyvatelé venkova závislí.
        
Dalším způsobem, jak zabránit odlesňování, je použití alternativních stavebních materiálů. Africké školy jsou stavěny tradičním způsobem ze dřeva a hlíny. Tento způsob stavby však snižuje jejich životnost a přispívá k odlesňování. Potřeba stavět v Etiopii školy je stále velká a převyšuje možnosti místních komunit i nevládních organizací. Člověk v tísni se proto rozhodl vyzkoušet stavbu škol pomocí již osvědčené technologie, která byla vyvinuta v Jižní Africe a úspěšně se rozšířila po celém kontinentu i Asii. V rámci tohoto projektu bylo vyrobeno cca 13 tisíc lisovaných cihel z hlíny obsahujících 5 % cementu. Člověk v tísni vyškolil v produkci cihel členy místní komunity.

Člověk v tísni ve spolupráci se sdružením Sidama Water Supply společnosti IRCON pracuje na zlepšení dodávek pitné vody v zóně Sidama na jihu země. Organizováním osvětových kampaní a prováděním školení jsou místní obyvatelé – především učitelé, studenti, zaměstnanci zdravotnických zařízení, ale i široká veřejnost – informováni o správných hygienických návycích, základních zdravotních zásadách a šetrném využívání modernizovaných systémů dodávek pitné vody.