Etiopie: Klimatická odolnost
Zvyšování kvality života světové populace je spojeno se stále vzrůstajícím nadměrným využíváním přírodních zdrojů. Planeta se snaží držet krok s nárůstem průměrné globální teploty a četností extrémních povětrnostních jevů, které mění ekosystémy po celém světě. Změna klimatu navíc nejvíce dopadá na nejchudší obyvatele světa, z nichž mnozí nemají dostatek prostředků, aby se současné klimatické realitě přizpůsobili.
Naší úlohou při řešení změny klimatu je zvýšit odolnost lidí zranitelných vůči měnícímu se klimatu a zhoršování životního prostředí skrze řešení, která jsou v souladu se zásadami zeleného růstu a cirkulárního hospodářství, snižováním emisí skleníkových plynů a zachycováním/ukládáním uhlíku. V místech, kde působíme, jsou emise skleníkových plynů na osobu výrazně nižší, než je celosvětový průměr. Přesto je mnoho z těchto lidí neúměrně postiženo nepříznivými dopady změny klimatu. Zaměřujeme se proto na kvalitní adaptační programy, do kterých začleňujeme i zmírňování dopadů.
Rychlý růst populace v Etiopii s sebou přinesl zabírání nové půdy, neudržitelné čerpání přírodních zdrojů a odlesnění krajiny, které v některých regionech vedlo až k úplnému zániku vegetace. Tato místa ztrácejí svůj přirozený charakter a funkci v ekosystému.
Zaměřujeme se především na tyto oblasti:
Zlepšení potravinové bezpečnosti a výživy: zde uplatňujeme systémový přístup k živobytí s cílem zlepšit potravinovou a výživovou bezpečnost v oblastech ohrožených změnou klimatu. Tento přístup znamená analýzu základních příčin chudoby a nedostatečné výživy, využití genderové perspektivy k identifikaci problémů, kterým cílová skupina čelí, a využití participativního procesu k identifikaci příležitostí a potenciálních řešení. Přístupy v rámci této tematické oblasti mohou zahrnovat podporu diverzifikace zdrojů obživy, jako je zpracování potravin a jejich uvádění na trh, oddlužení a vytvoření vazeb na služby sociální ochrany a podporu stávajících zemědělských zdrojů obživy.
WASH (voda, sanitace a hygiena) odolná vůči klimatickým změnám: zde jsou podporována technologická řešení v oblastech ohrožených změnou klimatu (např. suchem a záplavami) prostřednictvím lepší správy a odpovědnosti poskytovatelů služeb. Klíčovými složkami tohoto přístupu jsou posouzení zranitelnosti vůči klimatu zahrnující analýzu dynamiky GESI, uplatňování standardů Člověka v tísni pro WASH programy a participativní výběr vhodných řešení odolných vůči změně klimatu.
Produktivní a klimaticky odolná krajina: zde se zabýváme zhoršováním životního prostředí a změnami půdy, vody a dalších zdrojů, na nichž jsou lidé závislí, například v oblasti zemědělské produktivity, způsobenými změnou klimatu. Analýza geohazardů spolu se stávajícími zemědělskými postupy a způsoby obživy je zásadní pro zajištění komplexního řešení, které ochrání komunity před dopady přírodních katastrof. Zvyšuje zemědělskou produktivitu, živobytí a potravinovou bezpečnost. Naše reakce v rámci této tematické oblasti zapojuje všechny klíčové zúčastněné strany a naše přístupy zahrnují systémy včasného varování, klimaticky inteligentní zemědělství a techniky řízení přírodních zdrojů.
Probíhající pomocNEBOUkončené projekty
Adaptace zemědělských systémů na změny klimatu na rozvodí hory Hambaricho v oblasti Kembata Tembaro
V důsledku klimatických změn se Etiopie potýka s nepravidelnými obdobími dešťů nebo naopak velkými suchy. Podle indexu ND GAIN (Country Index, 2020), který je určen kombinací zranitelnosti a připravenosti na změnu klimatu, je Etiopie hodnocena jako "nízká" a je na 161. místě ze 182 zemí. Skóre zranitelnosti snižuje především špatná zdravotní péče a také špatná výkonnost a struktura zemědělství.
Půda obdělávaná drobnými zemědělci, kteří jsou jedni z příjemců pomoci v rámci projektu, tvoří 95 % celkové zemědělské plochy a tito zemědělci se podílejí na celkové zemědělské produkci více než 90 %. Člověk v tísni implementuje strategii pro životní prostředí, živobytí a zemědělství (ELAP), která klade velký důraz na zlepšení environmentální udržitelnosti, propagaci správných zemědělských postupů, podporu živobytí a zlepšení odolnosti komunit při zajištění udržitelného hospodaření s místními přírodními zdroji. Na základě předchozích zkušeností s podobnými projekty začleňujeme digitální technologie do plánování hospodaření v krajině prostřednictvím elektronického sběru geodat a analýzy půdy pro efektivní správu povodí.
Adaptace zemědělských systémů na změny klimatu na rozvodí Reqame, v oblastech Halaba a Silte
Etiopie je jednou ze zemí s největším rizikem sucha na světě v důsledku změny klimatu, což pro její obyvatele představuje obrovskou výzvu. Země se potýká se stále nepředvídatelnějšími srážkami a v některých letech s úplným nedostatkem sezónních srážek. Dopady změny klimatu se projevují v mnoha směrech, včetně častějších a silnějších such a povodní, méně úrodné půdy a většího výskytu škůdců. Tyto změny vedou také k úbytku keřů, trávy a lesů. Dopady změny klimatu zhoršuje také špatné hospodaření s přírodními zdroji a růst populace. A protože zemědělství je jádrem ekonomiky země, má to obrovský dopad zejména na drobné zemědělce a ženy, které v tomto odvětví převažují.
Díky projektu jsme schopni podpořit rozvoj venkova včetně zemědělství a zajistit potravinovou bezpečnost obyvatel a zároveň chránit krajinu a udržitelně hospodařit s půdou a lesy. Odbornými školeními a protierozními opatřeními posilujeme kapacity místních komunit a územních orgánů. Uplatňujeme také udržitelné zemědělské postupy, jako je diverzifikace odrůd polních plodin, pícnin a dřevin, zavádění a využívání technik pro sběr vody a zavlažování a podpora obnovy půdy, které zvyšují odolnost a přizpůsobivost lesních ekosystémů. Zavádíme také krajinné plány využívající digitální technologie ke shromažďování elektronických geodat pro efektivní správu povodí.
Budování kapacit vybraných městských vodárenských podniků v regionech SNNP a Oromie, Etiopie
Nedostatek vody, její nepravidelné dodávky či znečištění významně přispívají ke vzniku a šíření infekčních onemocnění, čímž ohrožují zdraví a snižují kvalitu života dospělých i dětí. Navzdory napříznivé situaci se v Etiopii podíl lidí, kteří mají přístup k pitné vodě, v posledních letech zvyšuje. Jedním z hlavních cílů Etiopie je zajistit přístup k pitné vodě co největšímu počtu obyvatel. Projekty realizované v oblasti vodního hospodářství v Etiopii se často potýkají s nízkou udržitelností svých výsledků kvůli nedostatečným kapacitám, chybějicím řídícim a komunikačním dovednostěm mezi uživately a asociací uživatelů vody, kteří vodní systémy využívají a spravují. Zároveň reakce odpovědných orgánů a řešení problémů nejsou dostatečné.
Ve snaze přispět ke splnění tohoto cíle je sektor vody, hygieny a sanitace (WASH) jedním z prioritních odvětví Člověka v tísni v Etiopii. Projekt reaguje na současné podmínky ve dvou regionech SNNPR a Oromia, kde se zaměřuje na posílení odborných kapacit městských vodárenskách podniků v oblasti udržitelných systémů hospodaření s vodou. Zaměřujeme se především na odborná školení, sdílení zkušeností, budování kapacit a posílení spolupráce. Projekt navazuje na předchozí projekt se stejným zaměřením probíhající v letech 2019-2021. Kromě místních partnerských institucí budou v rámci projektu spolupracovat také české subjekty VRV a IRCON s cílem posílit odbornu kvalitu a přenos českého know-how do Etiopie.
Zlepšení zdraví, hygieny a sanitace ve woredě Hawassa Zuriya, regionu Sidama, Etiopie
Člověk v tísni realizuje projekty zaměřené na zlepšení přístupu k pitné vodě v regionu Sidama (dříve SNNPR) již více než 15 let. Cílem právě probíhajícího projektu je zlepšení hygieny, sanitace a stravovacích návyků všech členů domácností. Projekt přispěje ke zlepšení zdravotnického systému a hygienického zázemí zdravotnických zařízení a škol, a to mimo jiné skrze posílení spolupráce mezi příslušnými institucemi a zvyšování jejich kapacit. Součástí projektu je také osvětová kampaň ke zlepšení hygienických a stravovacích návyků komunit. Záměrem veškerých aktivit v komunitách je prevence infekčních onemocnění a podvýživy, což přispěje k celkového zlepšení zdraví cílových obyvatel v oblasti Hawassa Zuriya v Etiopii.
Participativní rozvoj produktivní krajiny v zóně Sidama
Zavedení udržitelného systému zásobování pitnou vodou ve woredách Bura, Dale a Bona Zuriya, jižní Etiopie
Cílem právě probíhajícího projektu je zajistit univerzální a rovný přístup k nezávadné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny obyvatele vybraných oblastí nově vyhlášeného regionu Sidama v jižní Etiopii. Kromě vybudování nových vodovodních systémů se projekt zaměří také na jejich udržitelnost, a to skrze budování kapacit operátorů, provozovatelů, manažerů a podpůrných organizací. Nedílnou součásti projektu bude také asistence v nastavení systému tarifů, který umožní přístup k cenově dostupné vodě pro všechny členy zájmových komunit, osvěta komunit v oblasti bezpečné přepravy, manipulace s vodou a jejího uchovávání, neboť jen touto cestou lze zajistit, že voda z nově vybudovaných vodovodních systémů bude pro své spotřebitele skutečně nezávadná.
Právě probíhající projekt představuje unikátní spolupráci neziskového a soukromého sektoru, kdy Člověk v tísni spolupracuje se soukromou firmou Ircon s.r.o., která je zodpovědná za odborné stavební práce, zatímco projektový tým Člověka v tísni zajišťuje práci s komunitami a vzdělávací aktivity.
Podpora vybraných městských vodárenských podniků v udržitelné správě vodovodních sítí
Člověk v tísni má rozsáhlé zkušenosti z projektů řešících přístup k pitné vodě a hygienu v Etiopii. Cílem projektu je posílit kapacity vybraných vodárenských podniků tak, aby byly schopny fungovat na tržních principech, a zajistit tak obyvatelům nepřerušenou dodávku pitné vody. Hlavními výstupy projektu jsou školení zaměstnanců TWU a materiální podpora, která posílí správu obecních vodovodních systémů.
Hydrogeologický průzkum ve woredách Dale, Bona Zuriya a Bensa
Širší intervence pod názvem Zlepšení kvality života obyvatel zóny Sidama cestou zajištění dostupnosti a udržitelného hospodaření s vodními zdroji (2017 – 2020) je rozdělena na několik fází. V rámci první fáze proběhl geofyzikální průzkum v určených oblastech, jehož cílem bylo vytipovat lokality pro plánované zdroje vody.
Současný projekt má za úkol zhotovení pěti vrtů o průměrné hloubce 150 – 180 metrů, které budou v budoucnu zásobovat 15 000 obyvatel venkovských oblastí v zóně Sidama. Vrtacími pracemi byly pověřeny místní firmy disponující dostatečnou odborností a technologií pro provedení prací v náročných podmínkách obtížně dostupných míst na etiopském jihu.
Odborný hydrogeologický dohled prováděných prací zajišťuje Aquatest a.s. a místní vodohospodářský úřad Sidama Zone Water, Mines and Energy Department, další z partnerů projektu.
Další navazující fází projektu bude vybudování vodovodní infrastruktury a zajištění rozvodu pitné vody pro obyvatele okresů Dale, Bona Zuriya a Bensa.
Participativní rozvoj produktivní krajiny v zóně Sidama
Mezi realizované aktivity patří tvorba plánů pro produktivní rozvoj krajiny, výstavba adaptačních opatření prostřednictvím komunitních projektů (výstavba přehrad, retenčních a akumulačních nádrží atd.), Podpora dobrých zemědělských postupů mezi farmáři (Climate Smart Agriculture), spolupráce s vládními úřady, aby byly schopny lépe pracovat s farmáři a zemědělskými skupinami v cílové oblasti, podpora svépomocných skupin nebo kampaň zaměřená na udržitelnou výživu pro rodiny zemědělců. Díky různým školením a kampaním získávají zemědělci odpovídající dovednosti v oblasti ochrany přírodních zdrojů a šetrného zemědělství, což přispívá k lepšímu živobytí a výživě jejich rodin.
Projekt realizuje aktivity ve spolupráci s Hawassa University v Etiopii a Českým výzkumným ústavem pro zlepšování a ochranu půdy.
Zlepšení zdraví, hygieny a sanitace ve vybraných městech a vesnicích zóny Sidama
Batáty – odolná a výživově hodnotná plodina pro obyvatele SNNPR
Podpora živobytí a zlepšení výživy prostřednictvím kvalitnějších komunitních služeb
Water Report
Zvýšení ekologické stability v povodí Dijo a Bilate
Mezi hlavní příčiny půdní degradace v povodí Dijo a Bilate, které je cílovou oblastí projektu, patřilo rozrušení původní přirozené dynamiky mezi zvěří, travními porosty a dřevinami v prostředí savany, a to nadměrným kácením dřevin a nevhodnou pastvou dobytka. Druhotně byly půdy a přírodní zdroje dále degradovány zemědělstvím, na které jsou kladeny stále vyšší nároky z důvodu rostoucí populace v oblasti. Výsledkem je krajina s velmi nízkým vegetačním pokryvem, a to jak v období sucha, tak v období dešťů, což vede k nízké schopnosti půdy udržovat vodu a tedy k vysoušení krajiny a zrychlenému odtoku povrchových vod. S vysoušením je spojena eroze půd, ztráta půdních živin a degradace organických půdních složek způsobující nízkou úrodnost, omezenou potravinovou bezpečnost a vysoký výskyt podvýživy.
Tento projekt se proto zaměřuje na posílení kapacity aktérů zodpovědných za podporu šetrného hospodaření s místními zdroji - místní obyvatele, pracovníky farmářských školicích středisek a vládní pracovníky. Jejich spolupráce umožňuje aktivně realizovat dlouhodobá opatření pro rehabilitaci a ochranu komunálních a individuálně obhospodařovaných půd. Mezi konkrétní aktivity projektu patří tvorba krajinných rozvojových plánů, podpora komunitních lesních školek, zavádění přírodních anti-erozních opatření skrze komunitní projekty nebo práce s farmáři a jejich vzdělávání v technikách šetrného zemědělství. Skze realizované aktivity projekt přispívá k udržitelnému rozvoji krajiny, ochraně přírodních zdrojů a lepšímu živobytí místních obyvatel.
Zajištění dostupnosti pitné vody v zóně Sidama
Do projektu je zapojena také široká veřejnost, a to díky komunitním setkáním a školením, v rámci kterých jsou obyvatelům poskytovány informace o správných hygienických návycích týkajících se zejména správné manipulace a skladování pitné vody.
Program pro zlepšení výživy v zónách Sidama a Gedeo (IPIN)
Každý rok zemřou tři miliony dětí na problémy spojené s podvýživou v prvních 1000 dnech svého života.
Mnoho dalších je postiženo celoživotním následky – fyzickým či kognitivním poškozením vývoje, jež dále vedou k větším náchylnostem k nemocem, horším výsledkům ve škole a tím pádem i nižším výdělkům v dospělosti. I když se jejich výživa později zlepší, škody napáchané během tohoto období života se z drtivé části nedají napravit. Příčinám podvýživy přitom lze snadno předejít. K dětské úmrtnosti a chudobě ve světě totiž často přispívají špatné hygienické podmínky, málo pestrá strava, nedostatečné zdravotní služby či malá pozornost politiků a donátorů.
Projekt se zaměřuje na osvětu týkající se výživu kojenců (propagace kojení), hygienických návyků (například mytí rukou), ale i větší pestrost jídelníčku díky pěstování více druhů plodin. Velkou roli v projektu hrají vyškolení dobrovolníci, kteří osvětu mezi místním obyvatelstvem provádějí.
Zajištění udržitelného přístupu k pitné vodě
Důraz je také kladen na správu vodního systému. Pro personál místních vodních asociací jsou tedy připravována školení, díky nimž jsou technici schopni lepšího řízení systému a jsou schopni lépe reagovat na provozní problémy systému. Jelikož největší překážkou oprav v této oblasti bývá zejména zdlouhavá či zcela nefunkční komunikace mezi správci zdrojů a úřady, které zprostředkovávají opravy, je v této oblasti zaváděn systém elektronické evidence poruch. Úředníci tak díky jednoduchému softwaru získávají informace o poruchách okamžitě prostřednictvím SMS zasílaným správci zdroje a mohou na nedostatky okamžitě reagovat.
Druhou novinkou vedle elektronického reportingu závad je oproti předchozímu podobnému projektu ve stejné oblasti také zapojení soukromého sektoru v dodávkách náhradních dílů.
Zvyšování odolnosti krizových oblastí prostřednictvím multisektorového přístupu
Hlavním výstupem v oblasti vody a sanitace je zlepšení přístupu k pitné vodě skrze budování vodní infrastruktury a osvětu v hygienických a sanitárních postupech v komunitách, zdravotních střediscích a školách. Všechny aktivity vedou k budování dlouhodobější odolnosti vůči krizím a environmentálním otřesům stejně tak proti průjmovým onemocněním způsobeným konzumací závadné vody.
Těžiště intervence leží v prosazování změn chování v komunitě prostřednictvím kampaní na podporu hygieny, posílení infrastruktury (výstavby a obnovy vodních zdrojů) a prostřednictvím zvyšování odborných znalostí vládních úředníků. Lepší přístup k sanitárním zařízením je zajišťován výstavbou latrín v klíčových veřejných institucích a ukázkových latrín na veřejných prostranstvích, důraz je také kladen na správné nakládání s odpadem ve zdravotnických zařízeních.
Obnova zdrojů obživy
Člověk v tísni reagoval na tuto katastrofu snahou o obnovu živností pasteveckých kmenů, které v důsledku sucha přišly o stáda. Týká se asi přibližně 430 zasažených rodin, jimž byly distribuovány převážně kozy v počtu deseti zvířat na rodinu. Zajištěna je také veterinární kontrola a vakcinace. Člověk v tísni předpokládá, že 70 % podpořených rodin tak prokazatelně získá lepší přístup k potravinám nebo zahájí udržitelný prodej reprodukovaných kusů ze základního stáda.
Podpora zemědělských živností a udržitelného nakládání s přírodními zdroji
Člověk v tísni (ČvT) zaujímá holistický přístup ke zvýšení ekologické stability postižených povodí a zároveň posiluje kapacity osob zodpovědných za jejich dlouhodobou ochranu. V rámci úzké spolupráce s místními zemědělskými úřady Člověk v tísni podporuje komunitární rozvojové pracovníky a snaží se o zapojení komunit do vývoje a implementaci plánů udržitelného řízení krajiny. Tyto praktické plány - vyvinuté s technickou specializací příslušnými odborníky – nastiňují dlouhodobé priority a závazky komunit vůči řízení místních rozvodí. Erozí nejvíc postižená místa jsou identifikována, uzavřena a chráněna komunitárním právem za účelem ochrany území proti přepásání. Díky tomu mohou tisíce vysázených stromů v klidu růst a chrání půdu před erozí.
S cílem snížit potřebu palivového dřeva, Člověk v tísni podporuje místní komunity v prodeji kamen s nízkou spotřebou energie. Projekt rozvíjí marketingové strategie na propagaci kamen a snaží se o propojení prodejců a kupujících.
Projekt podporuje domácnosti v zajištění alternativních zdrojů obživy, jako je včelařství. Chov včel je doplňující aktivitou zemědělců v rámci řízení přírodních zdrojů, neboť za účelem zvýšení výnosu medu, usilují komunity o dostatek potravin pro včely, a tím přispívají k ochraně a regeneraci vegetace.
Z projektu přímo těží 3 115 obyvatel žijících v blízkosti rehabilitačních míst, místní rozvojoví pracovníci, vládní úředníci a výrobci, prodejci i distributoři energeticky úsporných kamen na vaření. Konečné příjemce projektu pak představuje 30 814 obyvatel žijících ve 4 cílových kebelích woredy Shebedino.
Dlouhodobě udržitelná správa vodních zdrojů
Ve spolupráci s místními úřady se opravují poškozené vrty a technické odbory místní samosprávy získají vybavení pro běžné opravy čerpadel. Součástí programu je i osvětová kampaň na podporu hygienických návyků mezi obyvateli. Díky kampani se sníží riziko vzniku chorob a epidemií šířených vodou, které jsou v oblasti velmi časté.
Obnova zdrojů obživy
Zalesňování krajiny a ochrana před erozemi
Udržitelné nakládání s přírodními zdroji a nové technologie
Člověk v tísni zalesňuje postižené oblasti, vysazuje nové krmné plodiny a zakládá pozemky na výsadbu palivového dřeva. Zaváděny jsou také jednoduché technologie na výrobu obnovitelných zdrojů energie, podporována je výroba a použití úsporných kamen a solárních sušiček. Mezi místními obyvateli probíhá informační kampaň o tom, jak lze v každodenním životě zabránit degradaci životního prostředí, na němž jsou obyvatelé venkova závislí.
Dalším způsobem, jak zabránit odlesňování, je použití alternativních stavebních materiálů. Africké školy jsou stavěny tradičním způsobem ze dřeva a hlíny. Tento způsob stavby však snižuje jejich životnost a přispívá k odlesňování. Potřeba stavět v Etiopii školy je stále velká a převyšuje možnosti místních komunit i nevládních organizací. Člověk v tísni se proto rozhodl vyzkoušet stavbu škol pomocí již osvědčené technologie, která byla vyvinuta v Jižní Africe a úspěšně se rozšířila po celém kontinentu i Asii. V rámci tohoto projektu bylo vyrobeno cca 13 tisíc lisovaných cihel z hlíny obsahujících 5 % cementu. Člověk v tísni vyškolil v produkci cihel členy místní komunity.