Kambodža: Klimatická odolnost

Projekt Dev 4 Scale uplatňuje přístup market system development s cílem zlepšit celkové fungování hodnotového řetězce chovu drůbeže v cílových oblastech. Hlavním cílem je rozšíření udržitelných a spravedlivých ekonomických příležitostí pro komunity, podpora ekologicky šetrnějších řešení a posílení jejich odolnosti vůči změnám klimatu.

Projekt je realizován v okrese Prsat Balang, okrese Sandan, Prasat Sambor a okrese Santuk v Kampong Thom.

Návrh projektu je postaven na modelu, který byl v minulosti široce testován – třemi projekty financovaných Evropskou unií zaměřených na rozvoj sub-sektoru drůbeže, které měly silný efektivní účinek ve více než šesti cílových provinciích.

Aktivity projektu se zaobírají problémy v různých fázích hodnotového řetězce – od nabídky vstupů po finance a přístupy na trhy – za účelem nastavení udržitelných změn. Tyto aktivity se pokouší posílit koordinaci mezi různými aktéry hodnotového řetězce a vytvořit nové tržní vazby pro producenty drůbeže, aby mohli prodávat svou drůbež. Zlepšují se kapacity pracovníků Village Animal Health Workers (VAHWs) / Farmer Trainers k poskytování rozšiřujících služeb. Aby byla zajištěna udržitelnost modelu, aktivity projektu vybízejí producenty drůbeže, aby zaplatili (dobrovolný) malý poplatek za přístup k rozšiřujícím službám. Vzhledem k tomu, že rozsáhlá adaptace pozitivního chování v drůbežářské produkci je často náročná, využívá Člověk v tísni (ČvT) svých odborných znalostí v oblasti formativního výzkumu změny sociálního chování, díky kterému může ČvT identifikovat inhibitory a propagátory pozitivních praktik a účinně je řešit.

Hlavním cílem projektu Dev 4 SCALE je rozšířit udržitelné a spravedlivé ekonomické příležitosti pro komunity, prosazovat ekologicky šetrnější řešení a zvyšovat jejich odolnost vůči klimatu.

Kambodža se v posledních letech potýká s problémem střetu protichůdných dopadů, které vznikají z úsilí o souběžné zajištění jak hospodářského růstu, tak udržitelnosti energetických zdrojů. Přestože se dostupnost elektřiny neustále zvyšuje, miliony Kambodžanů včetně malých, středních a mikro podniků (MSME) ve venkovských oblastech, zůstávají dosud závislé na drahých a nepříliš stabilních zdrojích. Stejně tak jsou stále lidé, kteří jsou v tuto chvíli stále bez jakéhokoliv přístupu k elektřině.
Vzhledem k této situaci si Člověk v tísni klade za cíl umožnit spotřebitelům a MSME z oboru rybolovu a zemědělství užívat ekologické a cenově dostupné zdroje, přičemž primární důraz je kladen na solární energii. Projekt pokryje v součtu 6 provincií v Phnom Penh a oblasti jezer Tonle Sap.
Během tří let, kdy bude projekt probíhat, podpoří Člověk v tísni podnikatele z oboru rybolovu a zemědělství při zakládání dlouhodobých vazeb s poskytovateli technologií k výrobě solární technologie. Rovněž poskytne asistenci podnikatelům při rozvoji jejich byznysu s důrazem na zachování cenové dostupnosti těchto technologií. Dále podpoří tyto poskytovatele při ustavování pevné pozice na trhu, čímž zajistí vzájemnou spolupráci mezi podnikateli poskytujícími solární technologie na jedné straně a spotřebiteli představovanými MSME na straně druhé.
Zamezení produkce škodlivin a zajištění spolehlivých zdrojů energie představují klíčový předpoklad pro vyřešení současného problému energetické chudoby. Tento projekt proto usiluje o přispění k udržitelnému a inkluzivnímu růstu ve venkovských oblastech Kambodže. Těchto cílů bude dosaženo právě skrze snížení negativních environmenálních dopadů, které jsou důsledkem energetické spotřeby MSME a dále skrze vytváření nových pracovních příležitostí v oblasti zelené ekonomiky.

Projekt je zaměřen na dopady pandemie COVID-19 v regionu Tonle Sap a zahrnuje okresy s nejvyšším počtem navrácených migrantů. Navrácení migranti jsou zapojení do školení a příležitostí pro rozvoj podnikání, ať už za účelem založení vlastního malého podniku nebo zaměstnání u poskytovatelů služeb pro stávající malé a střední agropodniky. Akce využívá přístup k tržním systémům k podpoře výroby vysoce hodnotných produktů a přidává hodnotu zahradnictví a chovu drůbeže v hodnotovém řetězci. Za účelem zvýšení prodeje a tím i příjmu pro malé a střední podniky se posilují vazby s kupujícími, kteří jsou technickými partnery. Člověk v tísni spolupracuje s různými příjemci, jako jsou zemědělská družstva (AC), seskupení producentů (PG), školiteli, místní veterinární obchody, chovatelé kuřat, demonstrační farmy, jatka, veterinární společnosti a sociální podniky.

Projekt si klade za cíl přispět k inkluzivní hospodářské obnově v regionu Tonle Sap zlepšením potravinové bezpečnosti, příjmů a pracovních příležitostí pro rybářské a farmářské komunity a navrátilce migranty využitím stávajících vztahů se soukromým sektorem a místními partnery občanské společnosti k dalšímu posílení hodnotových řetězců, propojením výrobců, zpracovatelů a nákupčích produktů.

Pomocí efektivních zemědělských postupů, produktů a služeb je v projektu zajištěno, aby drobní zemědělci a rybáři navýšili své produkce a spotřeby potravin v hodnotovém řetězci v oblasti zahradnictví a chovu hospodářských zvířat.

Navrátilci migranti a propuštění pracovníci v sektorech postižených pandemií COVID-19 mají lepší přístup k získání tržních dovedností, dostupným financím a sociální ochraně.

Kambodža byla ve zprávě OSN z roku 2016 s ohledem na přírodní katastrofy označena za jednu z deseti nejvíce ohrožených zemí na světě. Vzhledem k nízkým absorpčním kapacitám se země řadí mezi čtyři nejvíce ohrožené země v Asii. Jedním z důvodů zranitelnosti Kambodže je, že 80% země leží v povodí řeky Mekong, což vede ke každoročním cyklům povodní a sucha. V roce 2013 bylo více než milion lidí postiženo povodněmi v 20 kambodžských provinciích, přičemž mnoho z těch lidí byli postiženi povodněmi i v roce 2011.
Člověk v tísni tímto projektem zaměřeným na řízení a snižování rizik reaguje na výše zmíněné problémy. V rámci projektu se zaměřujeme na budování institucionálních kapacit, technické školení, snižování dopadů katastrof či na rozvoj varovných systémů (EWS), a to jak na národní, tak na regionální a městské úrovni. Aktivitami projektu se tak snažíme zvyšovat odolnost komunit, které jsou s ohledem na různá rizika a katastrofy nejohroženější.

V lednu 2018 získal Člověk v tísni grant pro projekt SanMark z programu Sanitace venkovských oblastí Kambodži a zlepšení hygieny, který vede Plan International a je spravován pomocí Global Sanitation Fund. Díky těmto finančním prostředkům se Člověk v tísni zabývá zlepšením sanitačních praktik domácností ve venkovských oblastech Kambodži, kde lidé nemají přístup k odpovídající a kvalitní sanitaci.

Děti a zranitelné obyvatelstvo, kteří konzumují kontaminované potraviny, mohou trpět nejrůznějšími zdravotními problémy. Okolo 34% dětí v Kambodži mladších pěti let trpí poruchami růstu a odhad z roku 2015 ukázal, že asi 40% lidí v Kambodži konalo běžně velkou potřebu venku na volném prostranství kvůli nedostatku vhodných sanitačních zařízení.

Grantový projekt SanMark se tedy snaží o větší využití latrín ve vesnicích. Cílem projektu je umožnit a usnadnit prodej sanitačních produktů na místních trzích. Je třeba zvýšit poptávku po latrínách v domácnostech a také naučit místní firmy latríny vyrábět. Zvýšení poptávky po latrínách pro domácnosti by mělo napomoci vzdělávání v oblasti výchovy ke zdraví v cílových vesnicích.

Člověk v tísni se zaměřuje na zvýšení udržitelnosti trhu se sanitačními produkty formou budování kapacit místních firem zabývajících se sanitací. Podpora, kterou ČvT poskytuje místním firmám a podnikům, spočívá v pořádání různých vzdělávacích programů pro podnikatele a školení v oblasti účetnictví a marketingu.

Provincie Koh Kong je známá lovem krabů. V roce 2017 zde zahájil ČvT projekt na podporu místních rybářů, kteří chovají bahenní kraby s měkkou skořápkou. Nejprve vesničané postavili nádrž pro výkrm bahenních krabů, jejíž cena byla $800 na 100 čtverečních metrů. Také vybudovali rybník na chov krabů, jehož cena byla $1 500 za každých 800 metrů čtverečních. Projekt pomohl rybářům ve dvou komunitách (celkem se jednalo o 1 000 domácností) zvýšit příjem o $200.

Je pravděpodobné, že tento trend dále poroste, protože zemědělci v provincii Koh Kong přecházejí z pěstování rýže u pobřeží na chov bahenních krabů, od něhož si slibují lepší živobytí. Člověk v tísni odhaduje, že pro rodiny žijící na pobřeží, které hledají nové způsoby vydělávání peněz, se lov krabů stane nejvyhledávanější alternativou. Člověk v tísni má radost, že může spolupracovat se státním i soukromým sektorem a podnikání s kraby se daří dále rozvíjet.

Člověk v tísni provedl zprávu o výzkumu pro UNICEF, která poskytla informace o situaci týkající se odolnosti systémů WASH (voda, sanitace a hygiena) v kambodžských oblastech náchylných k povodním a suchu.

Očekává se, že změny v systému vod v Kambodži/Changes to water systems povedou k větším záplavám nebo naopak suchu a to bude mít obrovský negativní dopad na zdraví obyvatelstva, zvláště pak zranitelných lidí. Záplavy mohou způsobit šíření patogenu a kontaminaci vodních zdrojů, zatímco sucho může negativně ovlivnit hygienu. Podléhání Kambodži klimatickým změnám pramení z faktu, že 80% země se nachází v povodí řeky Mekong, kde dochází mezi obdobím sucha a dešťů k značným výkyvům vodní hladiny. Navíc co se týče přístupu ke kvalitní vodě, řadí se Kambodža až na 165. místo na světě a země trpí obrovskými ekonomickými a geografickými rozdíly.

Zpráva, kterou vypracoval Člověk v tísni, uvedla, že záplavy a období sucha zásadním způsobem negativně ovlivňují živobytí zdejších obyvatel, hlavně kvůli snížené zemědělské produkci (úhynu dobytka nevyjímaje). Období sucha má také dopad na hygienické zásady a při záplavách zas dochází k znečištění pitné vody zaplavením systémů nakládání s odpady. Záplavy i sucho vedly k mnohem častějšímu konání velké potřeby obyvatel ve venkovním prostředí/open defecation, a to buď kvůli zaplavení latrín nebo nedostatku vody k splachování.

Nicméně podle ČvT by zavedení systémů WASH mohlo vést k ochraně lidí před riziky způsobenými záplavami a suchem. Ve zprávě jsou také uvedeny metody praktického posílení odolnosti infrastruktury WASH v komunitách a domácnostech.


 

Aby Člověk v tísni zajistil správné fungování systému včasného varování EWS1294, použil finanční prostředky získané od USAID k instalaci šesti zařízení Tepmachcha (senzor detekce povodní/open-source sonar stream gauges) v cílových oblastech Kambodži, které jsou náchylné k povodním. Toto zařízení je celulárním datovým systémem využívajícím sluneční energii a jeho účelem je zaznamenat výšku hladiny vody v řekách a tocích v Kambodži a předat tyto informace přes mobilní telefon lidem v postižených oblastech. Díky tomuto zařízení získají uživatelé aktuální údaje o hladině řek a toků v šesti různých provinciích v celé zemi.
Během trvání tohoto projektu se týmům Člověka v tísni, které měly na starosti oblast řízení a snížení rizika katastrof, podařilo rozšířit možnost využití systému EWS1294 pro detekci povodní do šesti provincií (z původních dvou v roce 2016), což značně přispělo k posílení odolnosti více než 40 000 lidí v oblastech s častým výskytem extrémních podmínek počasí.
 

S cílem zvýšit odolnost městských i venkovských komunit v Kambodži proti přírodním katastrofám vede Člověk v tísni konsorcium, které financuje ECHO. Člověk v tísni úzce spolupracuje s ActionAid Cambodia a Dan Church Aid a pomáhá komunitám postiženým častými katastrofami pracovat na snížení a řízení rizika katastrof. Na institucionální úrovni projektový tým zajišťuje, že zapojené subjekty na národní úrovni zefektivní své aktivity v oblasti vedení a koordinace, zatímco orgány na oblastní úrovni v městských a příměstských oblastech zvýší kapacitu v oblasti snížení rizika katastrof ve spolupráci s komunitami. Na místní úrovni pracuje Člověk v tísni společně se subjekty na snížení rizika katastrof a na koordinaci užití systému EWS1294. Společně s partnery konsorcia vyvíjí ČvT aplikaci, která bude sloužit lidem zasaženým katastrofou a kterou budou moci využít k rychlejšímu převodu hotovosti.

Člověk v tísni se společně s partnery se zaměřuje na systém včasného varování, který byl spuštěn v roce 2013 a nyní se postupně rozšiřuje. V konkrétním případě mohou lidé v rizikových oblastech náchylných k riziku, kteří se zaregistrovali do systému, dostávat varování, která jim mohou zachránit život. Dnes má systém více než 80 000 uživatelů, takže pokrývá více než 200 000 osob v 11 provinciích Kambodži.

Projekt “Spolupráce občanské společnosti, autorit a trhu na udržitelném chovatelství, obživě a ochraně životního prostředí” (CAM-4-SCALE) usiluje o zlepšení živobytí více než 50000 drobných farmářů v osmi kambodžských provinciích. V letech 2016-2018 projekt s podporou EU posiloval sektor veterinárních služeb, místní podnikatele, farmářské spolky, občanské organizace a příslušné státní autority. Na projektu s Člověkem v tísni spolupracují také místní neziskové organizace CIRD, PNKA a EPDO, provinční kancelář veterinární správy a příslušné sekce kambodžské vlády.
S celkovým rozpočtem ve výši 1,4 milionu USD a týmem více než 40 zaměstnanců je CAM-3-SCALE jedním z největších projektů na rozvoj chovatelství v oblasti.

Projekt ve v úzké spolupráci s dalším dvouletým chovatelským projektem Člověka v tísni zaměřeným na posílení kapacit a příjmů vesnických veterinárních pracovníků v Kambodži (VAHW). Na tomto projektu spolupracují také organizace Agronomes et Vétérinaires Sans Frontières (AVSF) a Voluntary Service Overseas (VSO). Projekt  zlepšuje kvalitu a dostupnost služeb 2100 stávajících a nových veterinárních pracovníků v šesti kambodžských provinciích.
 

Člověk v tísni spojil síly s Národním programem pro rozvoj bioplynáren (NBP) a zapojil se do budování tržního bioplynárenského sektoru ve 14 kambodžských provinciích. Domácí bioplynárny jsou podzemní stavby, ve kterých se rozkládá zvířecí trus a tím se uvolňuje směs metanu a oxidu uhličitého, kterou lze lehce napojit na plynový sporák či plynovou lampu. Rodiny tak získají pohodlný zdroj energie a nemusí již kácet či nakupovat dřevo ani vařit v zakouřených místnostech. Vedlejší produkt bioplynáren – digestát – také poskytuje farmářům pravidelnou a bohatou dodávku organického hnojiva, které může být použito ke zlepšení úrody a také jako zdroj krmiva pro chov domácích zvířat či vodních živočichů v rámci vodního hospodářství.

Díky snížení množství spotřeby palivového dříví, využívání metanu z rozkládajícího se trusu a náhradě chemických hnojiv za přírodní se navíc každý rok omezí vypouštění skleníkových plynů o 4,01 tun na bioplynárnu. Bioplynárny rovněž přinášejí venkovským rodinám mnoho životních výhod tím, že ročně do jedné rodiny přinesou finanční bonus 182 dolarů (rodina ušetří na palivovém dříví a koupi chemických hnojiv - a také s nárůstem úrody). Díky tomuto programu si více než 22 000 rodin zakoupilo v Kambodži bioplynárnu a z projektu má přínos celkově 118 000 lidí žijících na venkově. Nedávný zemědělský průzkum ukázal, že skoro jeden milion domácností má možnost zlepšit si životní podmínky instalací bioplynárny ve svém domě.

Bioplynárny jsou propagovány a stavěny soukromými firmami vyškolenými NBP, ČvT a externími školiteli, kteří zároveň kontrolují jejich kvalitu a začínajícím firmám poskytují podporu. Každá rodina, která se pro koupi bioplynárny rozhodne a nechá si ji dle doporučených standardů kvality postavit, získává z programu finanční příspěvek. Díky tomu se snižuje prodejní cena bioplynáren a mohou si ji tak dovolit i méně majetné rodiny. Skrze podporu České rozvojové agentury již bylo v Kambodži postaveno více než 3 129 bioplynáren. Poslední uživatelský průzkum (2015 Biogas User Survey) ukazuje, že 96 % dotázaných zákazníků bylo spokojeno s výkonem svých bioplynáren.

Ve spolupráci s NBP podporuje Člověk v tísni ve vesnicích rozvoj poprodejních služeb pro vlastníky bioplynáren. Vyškolení místní technici za drobný poplatek zařizují drobné opravy, prodávají náhradní díly a radí lidem, jak zajistit bezproblémový provoz jejich bioplynárny. Ve výsledku tak 261 soukromých techniků umožnilo 11 130 uživatelům získat z jejich bioplynáren maximální užitek. ČvT také spolupracuje s NBP na vytváření modelu pro farmaření, který by obsáhl nejlepší tipy a triky pro práci s digestátem a kompostem, a zvýšil tak úrodu a zefektivnil chov zvířat.

Člověk v tísni v rámci tohoto projektu pomáhá snižovat nedostatek elektrické energie v zemědělských oblastech Kambodže. Zaměřujeme se na posilování a zvyšování kapacit místní vlády, privátního sektoru a občanských organizací s cílem propagace a zefektivnění místního trhu s obnovitelnými zdroji energie. V rámci projektu tak například pomáháme propagovat výstavbu bioplynáren, v kterých se z biologického odpadu uvolňuje směs metanu a oxidu uhličitého (bioplynu), který napojením na plynový sporák či lampy poskytuje energii na vaření a svícení. Mezi jejich hlavní výhody patří velmi nízká poruchovost, relativně rychlá návratnost počáteční investice a významný přínos k ochraně životního prostředí. Kromě poplatků za stavbu a údržbu bioplynárny nevyžaduje žádné další náklady a navíc vzniklý vedlejší produkt lze dále použít jako zemědělské hnojivo. Mimo jiné se v rámci projektu zaměřujeme také na propagaci luceren na solární energii, solárních systémů, či na školení místních dodavatelů elektrické energie.

Od roku 2014 bylo kvůli zabrání půdy více než 4000 lidí vysídleno z pobřežních a nížinatých oblastí do provincie Koh Kong. I když byla obyvatelům poskytnuta určitá kompenzace, přesídlení mělo na komunitu negativní dopad odrážející se především ve ztrátě příjmů, zhoršujících se životních podmínkách či v omezení přístupu k základním sociálním službám. Člověk v tísni se v rámci projektu nejprve soustředil na zřízení nového zdravotního střediska v roce 2015, které dále využíval pro aktivity spojené s problematikou WASH a podpory zdraví.
Projekty byly realizovány s cílem přispět k pozitivní změně chování ve vztahu k prenatální a postnatální péči, výživě a hygieně. Soustředili jsme se také na výcvik dobrovolníků v oblasti mobilního zdravotnictví (mHealth) a klíčových témat týkajících se hygieny.
 

Hlavním cílem je vytvářet povědomí o bezpečnosti potravin. Prioritami jsou především: obohacování potravin, hledání způsobů řešení nedostatků železa v potravě, výživové vzdělávání a zvyšování celkové dostupnosti bezpečných potravin.

Kambodža je země s jednou z nejnižších úrovní elektrifikace v jihovýchodní Asii. I přesto, že je Kambodža zemí, kde mají lidé nízké příjmy, ceny elektřiny patřím k nejvyšším na světě. Mezi lety 2011 a 2014, zhruba 34 % lidí v Kambodži mělo přistup k elektřině. Pokud lidé na venkově elektrický proud mají, musí za něj platit více než obyvatelé městských oblastí. V oblastech, kde připojení k síti není možné, používá více než polovina domácností jako zdroj elektřiny autobaterie, zatímco ostatní využijí suché baterie, svíčky nebo petrolejové lampy. Tyto zdroje energie jsou málo výkonné, nevyhovující, škodlivé pro životní prostředí a drahé. Kvůli nízké efektivitě těchto energií platí chudí lidé vyšší poplatky než bohatší lidé, přičemž venkovské domácnosti utratí na palivu a elektřině mezi 10 a 15 % měsíčního příjmu. Solární energie nabízí cennou příležitost k ekonomickému rozvoji Kambodže, protože venkovským komunitám usnadňuje přístup k cenově dostupně a environmentálně neškodné energii.

Od roku 2014 ČvT úzce spolupracuje se společností Kamworks a dalšími solárními společnostmi na rozšiřování jejich distribuční sítě skrz zřizování a zaškolování venkovských podnikatelů, kteří se věnují solární energii. Dosud bylo vybráno více než 60 podnikatelů, kteří obdrželi školení a trénink (a výhledově se zaškolí více než 250 dalších podnikatelů během nadcházejících dvou let), aby byli schopni prodávat Domácí Solární Systém (SHS), a zvyšovat tak přístup venkovských komunit ke kvalitním produktům a službám v oblasti solární energie. ČvT úzce spolupracuje s Kamworks a dalšími solárními společnostmi a poskytuje technické poradenství a terénní služby pro propagaci těchto solárních společností a jejich marketingových přístupů.

Je důležité si uvědomit, že jeden z nejzásadnějších faktorů, které brzdí větší zájem o solární energii, je negativní vnímaní kvality solárních produktů, a proto tento projekt také spolupracuje se společností PicoSol Kambodža, místní solární nevládní organizací, a podporuje tak řadu aktivit, které mají za cíl zvyšovat obecné povědomí o solární energii. Podpora zahrnuje též pomoc s propagací značky „Solar Laor“, což je první akreditační a kontrolní systém pro solární firmy a produkty v Kambodži, který se zaměřuje na kontrolu kvality. Tyto osvětové aktivity, které na trhu pomáhají vytvořit poptávku po solárních technologiích, jsou také zacíleny na zvyšování příjmů venkovských prodejců.

V rámci tohoto projektu se Člověk v tísni zaměřil na budování kapacit tří nedávno vybudovaných zdravotních středisek Ream Andoek, Thlea Prachum a Bostaphang, avšak některé aktivity projektu se dotýkali i dalších zdravotních zařízení v provincii Takeo. V rámci projektu jsme se zaměřili na podporu a poskytování zdravotnických služeb nejchudším pacientům těchto středisek. Tyto služby pro nejchudší obyvatelé byly financovány z nově vzniklého fondu (HEF). Finanční prostředky byly dále použity například k poskytování cestovních poukázek, a to především pro starší osoby a pro chudé obyvatele se zdravotním postižením. Zdravotní personál těchto středisek prošel školeními na různé klinické dovednosti a také na komunikaci s pacienty. Nabyté vědomosti a dovednosti dále používají jak k propagaci těchto středisek, tak k obecné propagaci zdravotnické péče v oblasti novorozenecké péče či kojenecké výživy. Devět pracovníků ze zdravotních středisek bylo rovněž vyškoleno v oblasti oční péče. Školení zahrnovalo trénink v teorii a praxi diagnostiky, prevence a léčby běžných očních onemocnění.V rámci tohoto projektu se Člověk v tísni zaměřil na budování kapacit tří nedávno vybudovaných zdravotních středisek Ream Andoek, Thlea Prachum a Bostaphang, avšak některé aktivity projektu se dotýkali i dalších zdravotních zařízení v provincii Takeo. V rámci projektu jsme se zaměřili na podporu a poskytování zdravotnických služeb nejchudším pacientům těchto středisek. Tyto služby pro nejchudší obyvatelé byly financovány z nově vzniklého fondu (HEF). Finanční prostředky byly dále použity například k poskytování cestovních poukázek, a to především pro starší osoby a pro chudé obyvatele se zdravotním postižením. Zdravotní personál těchto středisek prošel školeními na různé klinické dovednosti a také na komunikaci s pacienty. Nabyté vědomosti a dovednosti dále používají jak k propagaci těchto středisek, tak k obecné propagaci zdravotnické péče v oblasti novorozenecké péče či kojenecké výživy. Devět pracovníků ze zdravotních středisek bylo rovněž vyškoleno v oblasti oční péče. Školení zahrnovalo trénink v teorii a praxi diagnostiky, prevence a léčby běžných očních onemocnění.

Koh Kong je odříznutá provincie, která se nachází blízko hranic s Thajskem, mezi Kardamonovými horami a Thajským zálivem. Změny klimatu, obzvláště nepravidelné dešťové srážky a jejich zvýšená intenzita, mají stejně jako období sucha negativní dopad na udržitelnost živobytí v komunitách, které žijí blízko pobřeží. V kombinaci se škodlivými praktikami při zajišťování zdrojů obživy, jako je třeba přílišné rybaření či kácení mangrovových porostů a deštných pralesů, je úroveň zranitelnosti lidí žijících v provincii Koh Kong vůči důsledkům přírodních katastrof jedna z nejvyšších v Kambodži.

Projekt odolnosti vůči katastrofám skrze vzdělání a obživu (DRIEL) pracuje přímo s komunitami z provincie Koh Kong na budování porozumění a odolnosti vůči environmentálním rizikům, katastrofám a změně klimatu. Tento projekt začal v roce 2014 a pokračuje až do roku 2018, přičemž jeho cílem je pokrýt oblast 46 přímořských vesnic v provincii Koh Kong, kde žije skoro 40 000 lidí. Pracujeme na dvou frontách. Náš partner Save the Children skrze práci se školským systémem rozvíjí již existující schopnosti dětí být silnými aktéry změn v rodinách a komunitách a ovlivnit tak živobytí, životní prostředí, míru rizik a případných škod způsobených přírodními katastrofami a ostatní životní aspekty, zatímco ČvT pracuje se členy komunit a místními autoritami a sdílí s nimi základní návody a rady, které potřebují pro vytváření a posilování obranyschopnosti svého živobytí a komunitních struktur vůči případným katastrofám, které by je v budoucnu mohly zastihnout.

Projekt “Zlepšení zdraví pro matku a dítě s důrazem na prevenci a léčbu podvýživy”  byl realizován v oblastech Kampong Tralach a Kampong Chhnang ve spolupráci s neziskovou organizací Magna – Děti v tísni (Magna - Children at Risk). Člověk v tísni tímto projektem navazoval na aktivity realizované pro matky a děti v provincii Kampong Chhnang, které zde probíhaly již v minulosti v rámci předchozího projektu. I přes značný pokrok v posledních letech má provincie Kampong Chhnang v porovnání s ostatními oblastmi Kambodže nadále nadprůměrnou úmrtnost novorozenců (27 na 1 000 porodů). Důsledky podvýživy jsou vážné: je to jedna z hlavních příčin dětské úmrtnosti a nemocnosti v Kambodži, nemluvě o dlouhodobých důsledcích na kognitivní a fyzický vývoj, sníženou schopnost učení a v konečném důsledku pak také sníženou pracovní výkonnost, produktivitu a příjmy. Aktivity projektu se zaměřují především na zdraví a podporu novorozenců a výživu malých dětí.  V rámci projektu jsme realizovali školení zdravotnického personálu v klinických dovednostech či školení o výživě v komunitách v rámci prevence a léčby akutní podvýživy dětí. Díky projektu jsme také rozšířili inovativní systém mobilních zpráv (mHealth), který poskytuje služby rodinám pro zlepšení zdraví novorozenců a podporu ambulantní léčby dětí trpících akutní podvýživou.

Projekt na rozvoj komunitního trhu s hospodářskými zvířaty (CLIMAD, 2013-2016) byl realizován Člověkem v tísni ve spolupráci s pěti partnery z místního neziskového sektoru (PNKA, SORF, EPDO, SORF, TDSP). Jeho cílem bylo podnítit podnikatele, neziskovky a místní autority ke snížení chudoby 18 000 domácností chovajících hospodářská zvířata ve 205 vesnicích v provinciích Pursat a Kampong Chhnang.

Tým projektu CLIMAD pomohl více než 300 místním veterinářům a obchodníkům ke zlepšení kvality, dostupnosti a poptávky jejich služeb. Chovatelé tak mohou zvýšit své zisky a přilepší si i drobní podnikatelé, kteří jim poskytují veterinární péči a další služby. Farmáři zapojení do projektu zvýšili své příjmy z chovu drůbeže vice než pětinásobně a veterinární pracovníci zdvojnásobili svůj měsíční průměrný příjem. Úzká spolupráce s komunálními i provinčními úřady také farmářům umožňuje zprostředkovat jejich požadavky a žádat o pravidelnou pomoc.

Farmáře, kteří se zajímají o chov hospodářských zvířat, jsme motivovali k tomu, aby si založili neformální spolky a jejich prostřednictvím získali lepší přístup k veterinární péči i novým chovatelským metodám a technologiím. Veterinární pracovníci prošli školením na různá témata včetně chovatelských technik, rozpoznávání nemocí a jejich léčení, také se zlepšili v komunikačních dovednostech, které jim umožňují lépe poradit farmářům a propagovat své služby. Podpořili jsme rovněž zakládání a zlepšování nabídky vesnických obchodů, které farmářům prodávají velmi potřebné veterinární produkty. K tomu bylo potřeba zlepšit i chladící řetězec, jehož správný provoz je nezbytný pro udržení kvality uskladněných vakcín v obchodech.

Více informací o projektu najdete v závěrečné hodnotící zprávě a ve videu.

Projekt „Komunita zdravé rodiny“, který byl odstartován v roce 2013 v provincii Kampong Chhnang, rozesílá pomocí technologie mobilních telefonů zprávy, které obsahují informace týkající se zdraví matek a jejich novorozenců. Registrované matky a těhotné ženy dostávají přímo do svých telefonů automatické hlasové zprávy, jež jsou navrženy tak, aby zlepšovaly zdravotní návyky a zvyšovaly zájem o zdravotní péči. Tyto zprávy poskytují informace a rady týkající se například toho, jak se vyhnout škodlivým návykům tradiční zdravotní péče a jak zlepšit výživu matky a dítěte.

První program, který byl v provincii Kampong Chhnang realizován, rozesílal zprávy v průběhu prvních 28 dní života dítěte. Výsledkem našeho mHealth programu v roce 2014 je, že: o 64 % méně matek využilo tradičních léčiv k ošetření zbytků pupeční šňůry; o 48 % méně matek požívalo po porodu alkohol; dvakrát více matek dokázalo rozeznat nebezpečné symptomy u svých dětí; příjem dětí do zdravotních center vzrostl více než 2,6 krát.

Díky úspěchu a popularitě projektu bude nová a rozšířená služba doručovat zprávy v průběhu prvních 1 000 dnů života dítěte, počínaje těhotenstvím a konče jeho druhým rokem života. Tento postup se označuje jako okno příležitosti, neboť lepší výživa může mít dopad na budoucí život dítěte a pomoci mu prolomit kruh chudoby.

V současné době jsme obdrželi finanční prostředky z UNICEF pro rozšíření aktivit mHealth v provincii Kratie a od té doby začalo vzdělávání porodních asistentek v mHealth programu zaměřujícího se na prvních 1000 dnů života dítěte.

Člověk v tísni v Kambodži spojil síly s Národním programem pro rozvoj bioplynáren (National Biodigester Programme) a zapojil se do budování tržního bioplynárenského sektoru v sedmi kambodžských provinciích. V podzemních bioplynárnách se z rozkládajícího se zvířecího trusu uvolňuje směs metanu a oxidu uhličitého, která lze lehce napojit na plynový sporák či plynovou lampu. Rodiny tak získají pohodlný zdroj energie a nemusí již kácet či nakupovat dřevo ani vařit v zakouřených místnostech. Díky snížení spalování dřeva, využívání metanu z rozkládajícího se trusu a náhradě chemických hnojiv za přírodní se navíc každý rok omezí vypouštění skleníkových plynů o 4,01 tun.

Bioplynárny jsou propagovány a stavěny soukromými firmami vyškolenými NBP, který zároveň kontroluje jejich kvalitu a začínajícím firmám poskytuje podporu. Každá rodina, která se pro koupi bioplynárny rozhodne a nechá si ji dle doporučených standardů kvality postavit, získává dotaci. Díky příspěvkům se snižuje prodejní cena bioplynáren a mohou si ji tak dovolit i méně majetné rodiny. Díky české podpoře již bylo postaveno více než 2 267 bioplynáren.

Ve spolupráci s NBP podpořil ČvT ve vesnicích rozvoj poprodejních služeb pro vlastníky bioplynáren. Vyškolení místní technici za drobný poplatek zařizují drobné opravy, prodávají náhradní díly a radí lidem, jak zajistit bezproblémový provoz jejich bioplynárny. Více než 150 soukromých techniků tak umožňuje 7 000 rodinám získat z jejich bioplynáren maximální užitek.

Od roku 2011 do 2012 podporovala společnost Člověk v tísni dvě místní partnerské organizace v rozvoji živobytí 800 chudých rodin z 21 vesnic v provincii Kampong Chhnang. Skrze využívání investičních grantů, účasti na praktických školeních a následném coachingu si řada rodin dokázala přetvořit svá drobná políčka a chovy zvířat do středně velkých živností přinášející jim výraznější zdroje příjmu.

 

Projekt aktivně spolupracoval s místními veterináři, zkušenými farmáři, pracovníky Provinčního odboru zemědělství a místními autoritami na dosažení co nejvyšších přínosů pro nejvíce motivované chudé rodiny. Po celou dobu projektu Člověk v tísni rovněž aktivně podporoval své partnerské organizace v rozvoji svých technických a organizačních schopností, aby v budoucnu mohly odvádět kvalitní práci na rozvoji svého regionu bez nutnosti asistence ze strany mezinárodních organizací.

Člověk v tísni provádí kvalitní trénink pro zlepšení úrovně péče, kterou poskytují porodní asistentky a zaměstnanci zdravotních center. Tato školení se specializují na různé oblasti, například resuscitace novorozenců a kontrola infekcí. ČvT dále trénuje a podporuje zaměstnance zdravotních center v propagaci zdravotní péče na komunitní úrovni. Při těchto kurzech se Člověk v tísni zaměřuje na problémy spojené s kojením a doplňující výživou, vyučuje vaření a skrze praktické ukázky matky učí, jak pro své rodiny připravit jednoduchá a výživná jídla.

V roce 2016 byl realizován specializovaný výcvik pro zaměstnance zdravotnických center napříč 2 operačními distrikty v provincii Kampong Chhnang. Po tomto školení byly zdravotnickým centrům darovány protišokové kalhoty, které pomáhají zastavit poporodní krvácení rodiček.

ČvT pracuje na zlepšení přístupu a úrovně zdravotní infrastruktury v zemědělských oblastech a ve znevýhodněných komunitách. Tato snaha zahrnuje výstavbu a rekonstrukci zdravotních center, porodnic a implementaci projektů na budování hygienických zařízení a podporu správných hygienických návyků (WASH). V provincii Koh Kong jsme vybudovali zdravotní centrum v těžko přístupné oblasti, kam se lidé byli nuceni odstěhovat kvůli ekonomickému rozvoji. Členové těchto komunit dříve museli překonat veliké vzdálenosti, aby se dostali ke zdravotní péči. Nyní díky tomuto novému centru má na 1 500 domácností přístup ke zdravotní péči.

V provincii Koh Kong navíc v partnerství s Rainwater Kambodža realizujeme projekt zaměřený na výstavbu nádrží na vodu a latrín a s tím souvisejících konzultací/školení v domácnostech o správných hygienických návycích (zahrnujících propagaci mytí rukou) a bezpečném užívání vody.

Jako součást propagace zdravotní péče na komunitní úrovni ČvT podporuje zdravé hygienické návyky jak ve zdravotních centrech, tak v komunitě. Spolu se sociálním podnikem Wetlands Works! ČvT v příměstských oblastech, které každý rok čelí záplavám, odstartoval stavbu inovativních latrín odolných vůči povodním. Dále se ČvT spojil s organizací Urban Poor Women Development (UPWD) s cílem posoudit a vylepšit znalosti a povědomí o hygienických návycích v rámci chudých komunit v Phnom Penhu. ČvT lekce upravil přímo na míru místním rodinám na základě posudku jejich znalostí, přístupu a zvyků. Cílem školení je doručit ty nejrelevantnější informace těm, kteří je potřebují nejvíce.