Nepál: Humanitární pomoc a obnova
V roce 2015 jsme poskytli humanitární pomoc lidem nejvíce postiženým zemětřesením a tým zkušených humanitárních pracovníků dorazil do Nepálu méně než 48 hodin po katastrofě.
Z našich nouzových fondů byly okamžitě zahájeny záchranné operace. Během několika týdnů se nám v České republice podařilo shromáždit další finanční prostředky ve výši více než 1 milion eur z veřejných darů. Tyto prostředky byly použity na nákup a distribuci nezbytných nepotravinových položek, zejména stavebního materiálu pro dočasné přístřešky.
Kromě pomoci při zemětřesení jsme ve spolupráci s organizacemi Aliance 2015 Welthungerhilfe a Concern Worldwide poskytli humanitární pomoc, když Terai v roce 2017 postihly rozsáhlé záplavy.
Ukončené projekty
Vzdělávací projekt
Závěrečnou zkoušku SLC skládají každý rok v dubnu všichni studenti desátých ročníků v Nepálu. V průměru slouží tuto zkoušku, která je vstupní branou k vyššímu vzdělávání, okolo 50% nepálských studentů. Procento úspěšných absolventů je nižší v odlehlých a chudých oblastech, které jsou v mnoha případech právě v místech zasažených dubnovým zemětřesením v roce 2015.
Procento úspěšných absolventů je nižší v odlehlých a chudých oblastech, které jsou v mnoha případech právě v místech zasažených dubnovým zemětřesením v roce 2015. V těchto oblastech byly školy zemětřesením zcela nebo částečně zničeny a často zavřeny po několik týdnů až měsíců. V sutinách byly pohřbeny i veškeré učebnice a studijní materiály. Člověk v tísni proto pro vybraných 1,648 studentů desátých ročníků ze 41 škol v oblasti Sindhupalchowk a Gorkha organizoval doučování a studentům daroval materiály potřebné k výuce, jako jsou kalkulačky, knihy, sešity a rýsovací potřeby.
Obnova po zápalavách Terai
Bezprostředně po katastrofě Člověk v tísni ve spolupráci s partnery z Alliance 2015, Concern Worldwide a Welthungerhilfe zajistil pro 11 600 domácností ze tří okresů (Rautahat, Saptari a Mahottari) okamžitou pomoc. Tyto oblasti byly jedny z nejvíce postižených a mají historicky nízké ukazatele lidského rozvoje a vysokou míru podvýživy. V prvních dnech po povodních partneři pro místní zajišťovali zejména potraviny, vodu a hygienické potřeby.
Skutečný dárek
Kromě zničených domů a veřejné infrastruktury přišla velká část místních obyvatel při dubnovém zemětřesení také o živobytí – zemětřesení zabilo hospodářská zvířata a zničilo osivo pro příští setbu, čímž chudé domácnosti přišly o důležitý zdroj příjmů a staly se do velké míry závislé na potravinové a finanční pomoci.
ČvT se proto rozhodl darovat nejchudším a nejzranitelnějším rodinám v horských oblastech okresu Sindhupalchowk hospodářská zvířata, konkrétně kozy, které rodiny chovaly již před zemětřesením. Tým ČvT se ve spolupráci s partnerskou nevládní organizací HELP Nepal, zaměřil na nejchudší a nejzranitelnější rodiny, jakými jsou například rodiny matek samoživitelek, rodiny s velkým počtem malých dětí, těhotnými či kojícími matkami a zdravotně postiženými. Jedná se tak o rodiny, které mají omezené možnosti vypořádat se s následky zemětřesení samy bez cizí pomoci. Každá ze 179 vybraných rodin obdržela 2 kozy (samice) a dostala tím šanci postupně rozšířit svůj chov a získat příjem z prodeje zvířat na místních trzích. Součástí podpory byla i vakcinace zvířat. Kozí mléko také přispěje ke zlepšení výživy členů podpořených domácností. Takto můžou rodiny získat zpět svoji ekonomickou soběstačnost a postupně znovu vybudovat své živobytí.
Dočasné přístřešky a přípravy na zimní měsíce
V dubnu 2015 zasáhlo Nepál nejničivější zemětřesení za posledních 80 let. Otřesy dosáhly síly 7,8 stupně a měly za následek téměř 9 000 mrtvých a více než 22 000 zraněných lidí. Statisíce lidí se ocitly bez domova. Zemětřesení zničilo více než půl milionu domů a další statisíce poškodilo.
V prvních dnech po zemětřesení bylo naši prioritou doručit pomoc lidem do nejvíce zasažených oblastí Gorkha a Sindhupalchok a podpořit koordinaci humanitární pomoci. V prvních měsících jsme tisícům rodin v okresech Gorkha a Sindhupalchok darovali plachty a provazy, vlnité plechy a nářadí na provizorní opravy obydlí. Tisícovkám domácností Člověk v tísni také poskytl deky, matrace, spacáky a solární lampy, které jsou často jediným zdrojem elektrické energie. Nepálský tým s pomocí vrtulníků dopravoval materiál i do nejodlehlejších horských oblastí odříznutých od tradičních trhů.
S blížící se zimou vyvstala obava, jak rodiny žijící ve vysokohorských oblastech zvládnou studené zimní měsíce. Tou dobou stále žilo v Nepálu tisíce rodin v provizorních přístřešcích. Mnoho z nich při zemětřesení přišlo o veškerý svůj majetek včetně teplého oblečení a příbytku, kde by bylo možné přečkat zimu. Provizorní přístřešky z vlnitého plechu se po zemětřesení staly nejrozšířenější formou obydlí, ale některé rodiny i po několika měsících od katastrofy stále přežívaly jen pod plachtami. Tato obydlí by neochránila své obyvatele před zimou, která měla přijít. Zaměřili jsme se tedy na vylepšování stávajících přístřešků, jejich zateplování a také vybavení obyvatel teplým oblečením, spacáky, dekami, matracemi a dalším materiálem potřebným k přečkání zimy v oblastech Gorkha a Sindhupalchowk. Nejzranitelnější část obyvatel, těhotné ženy, kojící matky, děti do 5 let, senioři či postižení lidé navíc dostali například teplé spacáky, zimní bundy, šály, čepice, rukavice a ponožky.
V regionu, který zasáhlo zemětřesení, byla většina domů postavena tradičními metodami bez ohledu na bezpečnost v případě otřesů půdy. Ve dvou horských vesnicích Prok a Chekampar tak postavil technický tým Člověka v tísni modelové domy. Ty slouží k praktickým ukázkám stavebních postupů a technik, které přispějí k vyšší odolnosti staveb v případě dalšího zemětřesení. Člověk v tísni se tak snaží motivovat a přesvědčit místní obyvatele, aby tyto stavební postupy aplikovali při rekonstrukci či stavbě svých domů. Modelové domy z lokálně dostupných materiálů slouží zároveň jako komunitní centrum a kancelář pro místní správu.
Tábory pro vnitřně vysídlené
Situace po zemětřesení je kritická především pro přesídlené komunity, které většinou kvůli masivním sesuvům půdy musely opustit své vesnice. Tito lidé se tak ocitli v táborech pro vnitřně přesídlené komunity, kde žijí v provizorních přístřešcích téměř bez infrastruktury a především bez půdy, na které by si mohly začít stavět trvalá obydlí či komunitní budovy. Naše týmy pomohly ve 13 táborech v oblasti Gorkha založit výbory, které mají na starosti management tábora a zajišťování různorodých potřeb obyvatel. Také jsme pomohli vytvořit výbory pro mládež a ženy, které se mimo jiné zaměřují na ochranu žen, mladých lidí a dětí.
V dalších 6 táborech v oblasti Sindhupalchok jsme pomáhali založit výbory pro bezpečnost. ČvT se již od začátku svého působení v Nepálu soustředí na ochranu žen a dětí před domácím a sexuálním násilím, dětskými sňatky či obchodováním s lidmi. V táborech, kam často přesídlily celé místní komunity, je zvýšené riziko konfliktů, napadání žen či obchodu s lidmi. Proto jsme vyškolili desítky žen i mužů, jak zasáhnout v případě ohrožení nejslabších členů komunit a umožnili jsme jim realizovat v táborech a vesnicích jednoduchá praktická opatření, která zvýší jejich bezpečnost jako je například instalace veřejného osvětlení k provizorním toaletám, oddělené umývárny pro ženy a dívky apod. Člověk v tísni vybavil tábory protipožárním opatřením, poskytl lidem hygienické balíčky, zajistil materiál potřebný k zateplení přístřešků na zimu a koordinoval aktivity dalších nevládních organizací působících na místě.
Po konzultacích s obyvateli táborů pořádal Člověk v tísni v pěti z nich v oblasti Kerauja a Laprak kurzy pletení. Na kurzech se ženy naučily a zdokonalily různé techniky pletení a tak si mohou v budoucnu zajistit prostřednictvím prodeje pletených výrobků živobytí. V táborech Kerauja, Laprak a Barpak jsme pro zranitelné domácnosti pořádali také kurzy na podporu drobného podnikání, organického farmaření apod.
Člověk v tísni podporuje i rekonstrukci místní infrastruktury. V Táboře Kerauja jsme umožnili lidem zapojit se do programu veřejných prací (peníze za práci). Účastníci tohoto programu většinou pomáhají s opravami místní infrastruktury (např. oprava poničených cest) a obnovou okolí. Zároveň tak dostávají možnost vydělat si na živobytí, aby mohli uživit své rodiny a rozhýbat místní ekonomiku. Také jsme asistovali při zavádění elektřiny do tábora Laprak a zřídili komunitní centra v táborech Laprak a Barpak.