Oleh Sencov drží v ruském vězení hladovku. Žádá propuštění politických vězňů
Publikováno: 25. 5. 2018 Doba čtení: 4 minuty
Člověk v tísni ve spolupráci s partnery na Ukrajině a dalšími lidskoprávními organizacemi všemi dostupnými prostředky usiluje o propuštění známého ukrajinského režiséra Oleha Sencova, odpůrce ruské okupace Krymu, který byl před čtyřmi lety na Krymu zatčen a rok poté nespravedlivě odsouzen ve zpolitizovaném procesu na 20 let. 14. května 2018 vyhlásil Oleh ve vězení v Labytnangi v ruské Sibiři hladovku. Podmínkou jejího ukončení je propuštění všech 64 ukrajinských politických vězňů, kteří jsou držení na ruském území.
Čas pro vyhlášení hladovky si Oleh nevybral náhodně. Za tři týdny začne v Rusku mistrovství světa ve fotbale, které přitáhne pozornost milionů diváků a divaček z celého světa. “Jestli zemřu před nebo během mistrovství, přinese to publicitu, která může pomoci dalším politickým vězňům,” řekl Sencov.
“Nejsou to planá slova,” komentuje prohlášení Olena Ivantsiv, vedoucí východoevropského programu Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni. “Pokud Oleh něco řekne, je připraven se tím opravdu řídit až do samého konce.”
O případu Oleha Sencova jsme krátce po vyhlášení hladovky mluvili s diplomatickými zástupci Německa a Velké Británie v Kyjevě. Žádáme je, aby situaci pozorně sledovali a žádali po Rusku vydání Oleha a ostatních.
Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek je také podepsán pod dopisem českému ministru zahraničních věcí Martinu Stropnickému. “Žádáme, abyste se ve věci Oleha Sencova jakož i ostatních ukrajinských vězňů v RF otevřeně, odvážně a v co nejbližším časovém horizontu osobně angažoval,” stojí v něm.
Otevřený dopis ministru zahraničních věcí Martinu Stropnickému /22.05.2018/
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás s naléhavou prosbou o intervenci ve věci ukrajinského režiséra Oleha Sencova, který dne 14. května zahájil v ruském vězení hladovku.
Věříme, že příběh a osud tohoto ukrajinského filmového režiséra a odpůrce anexe Krymu, který byl v srpnu 2015 ruským vojenským soudem v Rostově na Donu odsouzen k 20 letům vězení, je Vám dobře znám. Proto si dovolujeme upozornit pouze na jednu závažnou skutečnost. Oleh Sencov zahájil hladovku s tím, že ukončit ji může pouze propuštění všech ukrajinských politických vězňů (válečných zajatců), kteří byli protiprávně odsouzeni v Ruské federaci.
Jak jistě chápete, je velmi nepravděpodobné, aby tato podmínka byla v nejbližší době splněna. Stejně jako to, že Ukrajina, jíž je Oleh Sencov občanem, má jen velmi omezené možnosti působit v této věci na Ruskou federaci a bez mezinárodní pomoci se neobejde.
Proto Vás žádáme, abyste se ve věci Oleha Sencova jakož i ostatních ukrajinských vězňů v RF otevřeně, odvážně a v co nejbližším časovém horizontu osobně angažoval.
S úctou,
Lenka Víchová, ukrajinistka
Šimon Pánek, ředitel neziskové organizace Člověk v tísni
Jan Šír, výzkumný pracovník
David Svoboda, ukrajinista, historik
Michael Romancov, politický geograf
Jáchym Topol, spisovatel
Adéla Tallisová Dražanová, reportérka
Sencov byl v roce 2014 zadržen spolu s dalšími třemi Ukrajinci - Olexandrem Kolčenkem, Hennadijem Afanasjevem a Oleksijem Čyrnijem a obviněn z přípravy teroristických útoků. V soudním řízení chyběly důkazy, svědectví byla vynucena násilím.
Hennadij Afanasjev, který nejprve v procesu svědčil proti Sencovovi, později u soudu prohlásil, že svá svědectví podepsal pod nátlakem. Ve vyšetřovací vazbě ho bili, dusili a mučili elektrickým proudem.
“Nasadili mně plynovou masku, od hadice odšroubovali filtr a zacpávali ji rukou. Když jsem se začínal dusit, hadici povolili, nastříkali do ní nějaký sprej a já začal zvracet, až jsem se v té masce zvratky zalykal,” popsal Afanasjev krátce po svém propuštění.
Právě Člověk v tísni mu pomohl sehnat kvalitní právní zastoupení. Po propuštění z vězení s ním pak navštívil řadu politiků a zástupců mezinárodních organizací, s nimiž Hennadij mluvil o své zkušenosti a podmínkách v ruském vězení.
Sencov jako údajný vedoucí skupiny dostal v procesu nejvyšší trest - 20 let odnětí svobody. “Soud okupantů z definice nemůže být spravedlivý. Neberte si to osobně, vaše ctihodnosti!” řekl Sencov v den odsouzení. “Velká zrada občas začíná malým činem zbabělosti. Jako když vám dají pytel na hlavu a bijí vás a po půl hodině jste připravený vzdát se všech svých přesvědčení a obvinit se z čehokoli, obvinit jiné, jen proto, aby vás přestali bít. Nevím, za co vaše přesvědčení stojí, pokud pro něj nejste připraveni trpět nebo dokonce zemřít.”
O procesu s Olehem Sencovem jsme loni na festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět promítali dokument The Trial: State of Russia vs. Oleg Sentsov.
Případy ukrajinských občanů, kteří jsou z politických důvodů drženi ve věznicích na území Ruska a na anektovaném Krymu, sleduje Člověk v tísni dlouhodobě. Naposledy v dubnu jsme otevřeli výstavu Vězni Kremlu na Stálém zastoupení České republiky při EU v Bruselu. Výstava ukazuje počty a příběhy konkrétních politických vězňů v Rusku.
Jde o lidi, kteří odmítají ruskou anexi poloostrova. Anexi, která je v rozporu s mezinárodním právem.
Jsme zároveň součástí kampaně #LetMyPeopleGo na ochranu ukrajinských politických vězňů na Krymu a na území Ruské federace. Cílem této kampaně je propuštění všech 64 vězňů a zároveň jejich ochrana před mučením a zajištění práva na přístup k advokátovi či lékařské péči.
Pro více informací kontaktujte:
Zuzana Gruberová, mediální koordinátorka, Centrum pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni, zuzana.gruberova@clovekvtisni.cz, +420 770 101 144.
