Resocializační programy

Posláním resocializačních programů je sociální začlenění osob, které se dopustily protiprávního jednání, nebo závažného porušení společenských norem. Jeho konkrétním cílem je minimalizovat rizika recidivy a zamezit opakovanému konfliktu se společenskými normami.

Cíle služby

• zvýšení sociálně-právních a komunikačních kompetencí, soběstačnosti, sebepoznání, motivace ke změně postojů pachatele,
  
• přijetí odpovědnosti za spáchaný trestný čin, tzn. získání náhledu na své chování, uvědomění si důsledků vlastního jednání a jeho dopadů na oběť a další osoby či subjekty dotčené trestným činem;
  
• posílení vazeb na nerizikové společenské prostředí,
  
• snížení (rizika) předlužení (např. plněním splátkového kalendáře, schválením oddlužení, snížením výše dluhu nebo zastavení růstu, sloučením exekucí, snížením nákladů na vymáhání, zastavením neoprávněné exekuce, zrušením rozhodčí doložky apod.);
  
• snížení (rizika) vyloučení z trhu práce (nalezením nebo udržením zaměstnání, zprostředkováním brigády, absolvováním rekvalifikace, naplněním veřejně prospěšných prací, pokračováním ve vzdělávání či udržením ve vzdělávací instituci apod.);
  
• úspěšný výkon alternativního trestu/výchovného opatření pachatele.
  

Jak resocializační program probíhá?

Struktura programu sociálního výcviku je u dospělých klientů rozčleněna do 3 fází v rámci 15 setkání po min. 2 hodinách. Celkový rozsah programu je minimálně 30 hodin. Struktura programu sociálního výcviku u mladistvých klientů má rozsah 14 setkání po min. 2,5 hodinách. Celkový rozsah programu je minimálně 35 hodin. Klient program splní, pokud absolvuje minimální rozsah hodin a vytvoří si individuální plán. Dále klient může pokračovat dobrovolně a spolupracovat na řešení případných problematických situací, které byly otevřeny v rámci spolupráce.

Samotné programy si přitom nekladou za cíl řešit všechny problémy klienta, ale orientují se především na identifikování jeho klíčových problémů a potřeb, s cílem být oporou pro jejich následné řešení. Snažíme se preventivně působit zejména praktickou pomocí v životně důležitých oblastech existence (dluhy, finance, práce, bydlení, trestně právní situace, psychický stav). Bez této základní podpory by další intervence formou sociálního výcviku a motivace či snaha klienta rozvíjet nebyla příliš účinná a trvalá.

Příklady situací, kde aktivizační pracovník pomáhá:

• doprovod k soudu,
  
• pomoc při sestavení žádosti o podmínečné propuštění,
  
• pomoc s administrativními úkony souvisejícími se nástupem do VTOS, nebo výpovědí na policii,
  
• preventivní působení na klienty,
  
• vysvětlení právních termínů,
  
• pomoc při jednání s dalšími úřady a osobami zainteresovanými na případu,
  
• zadlužení,
  
• komplikovaná životní situace spojená s výkonem z VTOS,
  
• realizace programu resocializačního (sociálního) výcviku.