Co ukázal výzkum dopadů pandemie covid-19 ve 25 zemích?

Průzkum členských organizací Aliance 2015 probíhal během posledního čtvrtletí 2020. Výzkum, do něhož se zapojilo 16 000 žen, mužů a nebinárních lidí ve 25 státech, odhalil překvapivé informace o přímých dopadech pandemie na dostupnost potravin, oblast hygieny, přístup k pitné vodě či vzdělání. Kromě toho ukázal i nepřímé dopady – problémy související se zadlužeností, psychosociální stav nebo vliv na soudružnost mezi lidmi. 

V době, kdy průzkum probíhal, znala většina respondentů opatřeních, která snižují riziko nákazy COVID-19, jako je například časté mytí rukou nebo nošení roušek. Dodržovat tato opatření pro ně ale zároveň nebylo vůbec snadné. Každý čtvrtý člověk uvedl, že je pro něj složité vyhnout se sociálnímu kontaktu, přeplněným místům, ale i obstarat si roušky nebo mýdlo. Tyto problémy byly ještě zásadnější u lidí, kteří žijí v uprchlických táborech nebo v táborech pro vnitřně vysídlené lidi.

Podle 40% všech respondentů se snížilo množství a kvalita potravin. Většina z nich pak pochází ze zemí, které už před pandemií čelily hladu a potýkaly se s nedostatečným rozvojem. 

Horší příjmy, zdraví, hygienické podmínky i přístup k vzdělání

75% respondentů uvedlo, že opatření kvůli COVID-19 ovlivňují jejich příjmy, přičemž pro naprostou většinu (92% dotazovaných) se situace zhoršila.

Průzkum ukázal, že více než dvěma třetinám (77%) zemědělců klesly příjmy a polovina z nich řekla, že důvodem je, že nemohou prodávat své plodiny na trzích. Ženy-respondentky uvedly, že jsou závislé na remitencích (finančních prostředcích zasílaných jejich příbuznými ze zahraničí), podpoře zvenčí, drobné obchodní činnosti a na příležitostné práci více než muži.

Třetina respondentů uvedla, že se kvůli pandemii COVID-19 zhoršil také jejich zdravotní stav. Nejméně třetina respondentů připustila, že odložila nebo úplně vynechala kontrolu či vyšetření ve zdravotnickém středisku, nebo se tito lidé nedostavili na všechny kontroly, na které byli objednáni. Hlavní příčinou byl strach z nákazy COVID-19, zvyšující se ceny i doba čekání ve zdravotnických centrech.

Dvě třetiny respondentů z rodin s dětmi uvedly, že přístup jejich dětí k vzdělání se následkem pandemie zhoršil. Více než 22% dotazovaných, kteří mají děti ve věku od 4 do 16 let, uvedlo, že jejich děti se nyní nevzdělávají vůbec, zatímco 24% uvedlo, že jen některé z jejich dětí se nějakým způsobem učí. 28% rodičů s dětmi, jejichž školy jsou zavřené, uvedlo, že si nejsou jisti, zda se jejich děti do škol po otevření vrátí.

Většina lidí vyjádřila v průzkumu obavy o výdělek peněz v budoucnu. Přes 80% dotazovaných z různých zemí a prostředí prohlásilo, že jejich starosti během pandemie narostly. Podpora komunity je nadále pro mnohé stěžejní a funguje jako záchranná síť, ale hádky a konflikty zesílily nejen v rodinách, ale i na úrovni různých typů komunit.

Člověk v tísni a další členské organizace Alliance2015 využívají výsledky průzkumu k tomu, aby podle nich efektivně upravily své stávající programy a také vytvořily nové.

„Velký počet respondentů a jejich zkušenosti fungují jako silná základna, která umožní členům Alliance2015, dalším sdružením, vládě a dárcům přizpůsobit a navrhnout programy humanitární a rozvojové pomoci a posoudit jejich dopady,” řekla Antonia Potter Prentice, ředitelka Alliance2015. „Podle agentur OSN zhoršuje Covid-19 a jeho následky chronickou a akutní podvýživu na celém světě. Jako Alliance2015 žádáme jasné a několikaleté zavázání se k multisektorálním přístupům zaměřeným na posílení odolnosti na úrovni komunit a na zlepšení výživy. Je třeba také navýšit investice do sektoru humanitární pomoci pro boj s rostoucí hrozbou hladomoru, které čelí miliony lidí v některých z nejohroženějších zemí světa.”

Celá zpráva zde