COVID-19 a domorodé obyvatelstvo Ekvádoru
Publikováno: 8. 5. 2020 Doba čtení: 3 minuty
Ekvádor má nyní přes 1 493 nakažených na milion obyvatel a celkově je zaznamenáno přes 1 700 úmrtí připisovaných covidu-19. V přepočtu na obyvatele je na tom v obou zmíněných případech nejhůře z celé Latinské Ameriky. Celkový počet potvrzených případů nakažení je nad 30 tisíc. Pro porovnání, je to zhruba o 20 tisíc případů více než má Česko a Slovensko dohromady, které mají společně o milion obyvatel méně než Ekvádor.
Zatímco se 23. dubna počet potvrzených případů v Ekvádoru pohyboval okolo 11 tisíc, o den později se počet zdvojnásobil. Podle ministryně vnitra se tak stalo kvůli začlenění výsledků vzorků zpožděných o několik týdnů. To by znamenalo, že téměř polovina testovaných měla pozitivní výsledek.
23. dubna oficiální zdroje uváděly 576 úmrtí. Podle analýzy údajů o úmrtnosti zpracované The New York Times reálné číslo může být ale 15krát vyšší. Během prvních dvou dubnových týdnů byl totiž počet lidí, kteří v Ekvádoru zemřeli, třikrát vyšší než obvykle. Nejhůře na tom je provincie Guayas na pobřeží Pacifiku. Zde počet úmrtí v první polovině dubna činil 6 700, ve srovnání s 1 000 v normálním dvoutýdenním období.
Tato čísla naznačují, že země čelí jednomu z nejhorších průběhů pandemie na světě.
(Ne)výhody izolovaných indiánů
Situace různých komunit ekvádorských indiánů se odvíjí podle jejich geografické polohy. Čím dál od kontaminovaných měst se daná komunita nachází, tím méně je vystavena riziku nákazy. To by se zdálo logické a odloučeným oblastem by se tak pandemie mohla vyhnout. Je v tom ale háček…
Dopravci pendlují mezi odloučenými oblastmi a koronavirem postiženými městy, čímž dochází k přímému kontaktu mezi nimi a domorodci. Přitom přístup ke zdravotnictví je pro izolované ekvádorské indiány problematický a léčba těžko dostupná.
Soběstačné komunity si obdělávají vlastní půdu a konzumují, co si vypěstují. Také si samy zabezpečují izolaci. V souladu s právem na sebeurčení národů a územní autonomii, indiánští lídři dokonce vyzývají komunity, aby navzdory plánovanému rozvolňování zůstaly v izolaci i v průběhu května. Indiánské federace a konfederace přeložily do domorodých jazyků informace spojené s prevencí šíření nákazy, protože stát a oficiální média v tomto smyslu selhaly.
Potíž je ale v tom, že těžba ropy a kovů v Amazonii pokračuje navzdory pandemii. Omezení volného pohybu snížilo ekonomickou aktivitu v celé zemi, nicméně místy, kde žije velká část domorodých obyvatel, jejichž jedinou obranou proti nákaze je izolace, nadále cirkulují kamiony. Dopravci pendlují mezi odloučenými oblastmi a koronavirem postiženými městy, čímž dochází k přímému kontaktu mezi nimi a domorodci. Přitom přístup ke zdravotnictví je pro izolované ekvádorské indiány problematický a léčba těžko dostupná.
Sledujeme případ první nakažené osoby z provincie Zamora Chinchipe, kde jsme v minulosti podpořili projekty indiánských organizací. Biologicky rozmanité území v jižní oblasti ekvádorské Amazonie je známé nejen ojedinělou faunou a florou, ale i půdou bohatou na vzácné kovy. Těžební společnosti covid-19 nezastavil. Vytěžené nerostné bohatství se dopravuje do přístavů v nejvíce postižené provincii Guayas. Infikovaná osoba se nedočkala žádné pomoci ze zdravotnického zařízení v sousedství, přestože se jednalo o první případ v dané oblasti a systém ještě nebyl přetížený. Zatímco její první test vyšel pozitivní, výsledky druhého, třetího, ani čtvrtého testování jí nebyly sděleny, což způsobilo další frustraci. Nařízenou izolaci tak doprovázel nejen nedostatek léku, ale také psychické problémy.
Čerstvě se mluví o nakažení indiánského kmene Siekopai. Zatím zde mají 15 potvrzených případů nakažených koronavirem, přitom Siekopai lidé mají dohromady jen 744 příslušníků a tato vysoce infekční nemoc tak představuje vážné ohrožení vyhynutí kmene. V tuto chvíli se nedá s jistotou říct, jak se k této izolované skupině virus dostal, ale tento amazonský kmen už neobklopuje jen deštný prales, ale čím dál víc i ropná infrastruktura a plantáže palmy olejné.
Podporujeme práva domorodých obyvatel
Člověk v tísni již několik let pomáhá ekvádorským indiánským hnutím a místním domorodým skupinám. Zaměřujeme se především na organizace sdružující představitele místních komunit. Hlavním cílem práce v Ekvádoru je nejenom posílit schopnost indiánských komunit bránit svá práva a teritoria, ale také zasadit se o rozvoj organizačních schopností podpořených organizací.
