Dobré zprávy ze světa (statistik)
Publikováno: 17. 5. 2018 Doba čtení: 3 minuty
Přinášíme několik dobrých zpráv ze světa, v němž jakoby přibývalo válek, násilí a sebevražd a staré jistoty nebo aspoň těch několik málo, které nám zbyly, se proměnily v prach.
V dlouhodobé perspektivě se ovšem hodně věcí mění k dobrému. Víc lidí umí číst a psát, méně se jich zabíjí a páchá sebevraždu, máme větší šanci, že se dožijeme vyššího věku… I kdybychom vzali jen těchto několik omezených výřezů z reality, je to důvod k oslavě.
Většina lidí umí číst a psát, před půlstoletím to byla polovina
Dostupnost vzdělání se zvyšuje, přestože není v mnoha regionech světa čtení, psaní a počítání stále běžnou dovedností. Ještě v padesátých letech byla negramotná polovina světové populace. Dnes dosahuje míra gramotnosti přes 85 % a podíl gramotných v případě mladých lidí překročil 90 %.
Míra gramotnosti ve světě (1950–2013)
Zdroj: www.unesco.org
PODÍL LIDÍ V EXTRÉMNÍ CHUDOBĚ A MIMO NI
V extrémní chudobě se nacházejí lidé, kteří nejsou schopni uspokojit své základní potřeby a žijí s méně než 1 USD na den. Extrémní chudoba se také nazývá jako absolutní chudoba a v 19. století v ní žila velká většina lidí na světě. V grafu je znázorněn podíl lidí v a mimo absolutní chudobu v průběhu let.
Chudoba ve světě (1820-2015)
Zdroj: www.ourworldindata.org
Dožíváme se vyššího věku
V dobách Marie Terezie byla střední délka života třicet let. A kolem třicítky se v celém světě pohybovala ještě hodně dlouho. Začátkem minulého století se začala ve vyspělejších státech rapidně zvyšovat a před padesáti lety pak přesáhl světový průměr padesátku. V dnešní době je to již 70 let. Přesto jsou rozdíly v dostupnosti a kvalitě zdravotní péče mezi lidmi stále propastné.
Naděje dožití (1770–2012)
Zdroj: www.ourworldindata.org
Dlouhodobě klesá počet obětí válek
V letech těsně následujících po druhé světové válce umíralo ročně v ozbrojených konfliktech půl milionu lidí. Na vysokých počtech obětí měla největší podíl zejména Korejská válka, v 70. letech pak válka ve Vietnamu. V 80. letech přispěly k velkému počtu válečných obětí hlavně vojenské konflikty Iráku a Íránu a boje v Afghánistánu. Počet obětí z řad civilistů i vojáků však v dlouhodobém výhledu klesá.
Počty obětí válek (na sto tisíc obyvatel)
Klesá počet obětí přírodních katastrof
Vzdor zvyšujícímu se počtu reportovaných katastrof a počtu zasažených lidí v průběhu 20. století dlouhodobě klesá počet jejich obětí na životech.
Počty obětí podle typu katastrofy (na sto tisíc obyvatel)
Výrazně se snižuje počet vražd
V evropských státech i většině dalších zemí výrazně klesá počet úmyslných zabití, tzv. homicid (nezapočítávají se do ní oběti válek a genocid). V grafu níže se z důvodu dostupnosti dat zaměřujeme jen na několik evropských států, které ale mohou sloužit jako příklad širšího trendu.
Vražednost ve vybraných evropských zemích (počet na 100 tisíc lidí, 1300-2010)
Zdroj: www.ourworldindata.org
KRIMINALITA V ČESKU klesá
Z vybraných protizákonných činností můžeme v grafu vidět klesající čísla jednotlivých činů za posledních deset let, které můžeme mezi sebou provnat. Policie ČR zaznamenala nejvíce krádeží a nejmenší počet zabití.
Kriminalita v ČR (2008-2017)
Zdroj: Policie ČR
V ČESKU KLESÁ POČET VRAŽD
Počet lidí, kterým byl život nedobrovolně odebrán začátkem století klesá. V devadesátých letech počet rychle vzrostl, ale nyní opět pomalu klesá. V roce 1988 zemřelo lidí nejméně, v Česku bylo zaznamenáno pouze 100 vražd.
Počet vražd v ČR v letech 1974-2017
Zdroj: ČSÚ
Sebevraždy v Česku
Počet lidí, kteří dobrovolně končí svůj život sebevraždou, měl od 2. poloviny 70. let 20. století klesající trend. Prozatím nejnižší počet zemřelých sebevraždou byl zaznamenán v letech 2006–2008, kdy svůj život sebevraždou ročně ukončilo 1 400 či méně osob. V posledních šesti letech byl počet sebevražd mírně vyšší (1 488 v roce 2014). 
Zdroj: ČSÚ