Dobře víme, co máme v klimatické krizi dělat, ale dodržování opatření nikdo nesleduje, říká Romana Březovská
Publikováno: 25. 6. 2021 Doba čtení: 2 minuty
Přinášíme záznam online debaty O klimatické spravedlnosti, která se konala 14. června. O problematice řešení klimatické krize diskutovali: Romana Březovská, analytička Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na problematiku změny klimatu v širších souvislostech, Danuše Nerudová, ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně a Alexandr Ač, ekolog z Ústav výzkumu globální změny AV ČR. Diskusi moderovala Martina Mašková z Českého rozhlasu Plus.
V debatě zaznělo:
Danuše Nerudová – "Udržitelný ekonomický růst, mezigenerační rovnost a zelená transformace, to jsou tři body, hesla, které si spojuji s otázkou klimatické spravedlnosti. My jako západní společnosti si poměrně dlouho vytváříme obrovský problém, o kterém se nahlas nemluví. Chceme – li s klimatickou krizí něco udělat, musejí být do té změny zapojeny i chudší regiony. Což znamená, že my se budeme muset trochu uskrovnit, budeme se muset vzdát způsobu života, jak ho vedeme a na jaký jsme zvyklí."
Romana Březovská – "Klimatická spravedlnost je spíše takový ideál. (...) Na každého obyvatele na světě připadá v průměru 6 tun CO2 za rok. Když se na to podíváme pohledem jednotlivých státu, tak například v Číně stejně jako v České republice je to 11 tun, v některých afrických státech pak naopak 0,1 tuny. Určitá reflexe probíhá, ale pouze v náznacích, nikdo otevřeně nepojmenuje svůj podíl na celém problému. Všichni v současnosti vědí, že situace je velmi vážná, ale nic nenaznačuje tomu, že státy skutečně přijmou opatření, aby emise klesaly. Dobře víme, co máme dělat, ale dodržování opatření nikdo nesleduje."
Alexandr Ač – "Ti, co nezpůsobují problémy, čelí největším důsledkům klimatické změny. Ať už jde o chudé země nebo nejchudší obyvatele bohatých států. To je podle mě nejmarkantnější nespravedlnost. Navzdory všem dohodám globální emise neustále rostou. Ekonomický růst je úzce spjat s růstem spotřeby. Musíme konstatovat, že k tomu problému nepřistupujeme s dostatečnou vážností, řada lidí má existenční problémy nebo dokonce přichází o své životy. Reakce globálního společenství je méně než dostačující. Pokud se nám nepodaří nastartovat trvalý pokles emisí na globální úrovni, můžeme se rozloučit s naplněním Pařížské dohody a můžeme se rozloučit s tím, že bychom omezili oteplení do 2 stupňů Celsia."
Celou debatu sledujte zde:
Debata se konala v rámci projektu 1Planet4All – Empowering youth, living EU values, tackling climate change“ financovaného z fondů Evropské unie.
