Dopravní podnik: Příští stanice exekuce

Pražský Dopravní podnik je svou politikou vymáhání dluhů už bohužel pověstný. Není výjimkou, že někteří lidé mají pro každou jednotlivou pokutu vedenou speciální exekuci a některé tyto pokuty jsou deset i více let staré. Přestože je dnes situace zejména díky úpravě advokátního tarifu lepší, stále se stává, že původně uložená pokuta v řádu několika stovek či jednotek tisíc korun se může kvůli nákladům soudního a exekučního řízení vyšplhat ve svém součtu klidně ke dvaceti tisícům korun. Takovým koncům by se člověk samozřejmě rád vyhnul, a pokud má možnost, tak se obvykle snaží dluh z pokuty uhradit co nejdříve. Nicméně kdo nezvládne zaplatit pokutu na místě nebo v příštích patnácti dnech od jejího udělení, začne se pohybovat na tenkém ledu prodlení a následného vymáhání. Je skoro až fascinující, jak je proces vymáhání pokuty za „obyčejnou“ jízdu načerno v MHD nepřehledný, nelogický, nepřiměřeně nákladný, a tak složitý, že se v něm snadno ztratí i ten, kdo by měl vůli své dluhy splatit. Počínání Dopravního podniku navozuje silný dojem, že nijak zvlášť neočekává, že by dlužník chtěl platit své závazky, a proto mu to ani nehodlá nějak usnadňovat.

Splátkový kalendář? Zapomeňte.

Je poměrně běžné, že klienti dluhového poradenství často nemají přehled o tom, kolik pokut už jim bylo uloženo, a v jaké fázi se jejich vymáhání právě nachází. Proto všem nejprve doporučujeme požádat na doplatkové pokladně o výpis pokut. Ale už tady nastává první kámen úrazu, protože Dopravní podnik své pokuty v minulosti přeprodával různým inkasním agenturám, a přestože tuto praxi už opustil, využívá i nadále k vymáhání služeb čtyř advokátů, kteří přebírají zastoupení a za Dopravní podnik vedou vymáhací procesy u soudu a v exekuci.

Tedy už z výpisu získaném na doplatkové pokladně je někdy obtížné určit, v jaké fázi dluh z pokuty je, jaká je jeho aktuální výše, a s kým má člověk komunikovat o jeho zaplacení. Obsluha na přepážce si běžně plete advokáty s exekutory, čímž mate hned v úvodu informaci o fázi řízení, a společně s předáním několika papírků s nespojitými informacemi jenom bafne z okýnka na žadatele-dlužníka, aby hlavně zaplatil co nejdřív. Hezké. Jenže komu a kolik, to už se žadatel-dlužník z papírků úplně nedozví, a obsluha na přepážce nabízí pouze možnost zaplatit na místě rovnou jednu či více celých pokut, které ještě nebyly k dalšímu vymáhání předány. Po jak dlouhé době k předání dochází, není nikde dohledatelné a ani na přímý dotaz na přepážce se to člověk nedozví. Prostě „někdy“ a „různě“. Jedna pokuta přitom dnes po patnácti dnech od jejího udělení činí 1.500,- Kč + 24,- Kč za jízdné, a ne každý má možnost dát dohromady jednorázově takový obnos. Je minimálně „zajímavé“ že Dopravní podnik vůbec neumožňuje pokuty „spojit“ a domluvit si k nim splátkový kalendář na jednom místě a začít postupně pokuty podle možností dlužníka jednou splátkou hradit, a zabránit tak jejich přesunu do další fáze vymáhání a k dalšímu navyšování na nákladech.

Pokud dlužník nestihl doplatkovou pokladnu a pokuta už se tedy přesunula do vymáhání k advokátovi, číhá zde další potenciální komplikace. Neplatí zde totiž poměrně logické pravidlo „jeden dlužník – jeden advokát“. Protože Dopravní podnik zastupují momentálně advokáti rovnou čtyři, běžně se stává, že jednotlivé pokuty jsou porůznu „rozházené“ klidně u všech čtyř advokátů naráz, přičemž jen jeden z nich sídlí v Praze. Ne že by to ale k něčemu bylo, protože osobní jednání není možné ani v kanceláři pražského advokáta, a veškerá případná komunikace tak musí probíhat písemně na dálku. Opravdu šikovné a vstřícné opatření.

Pokud člověk stále ještě neztratil hlavu, nervy a má dostatek času, začne s obesíláním těchto advokátů s žádostí o možnost splátek alespoň u nich (stále s hlavním cílem předejití přesunu závazků k soudu nebo do exekuce a jejich navýšení o náklady). Bohužel se ale dlužník od těchto advokátů dozví, že nemají od Dopravního podniku „pověření“ k uzavírání splátkových kalendářů, a pokud takový splátkový kalendář chce uzavřít, musí si sehnat notáře a na vlastní náklady u něj uzavřít splátkový kalendář prostřednictvím tzv. notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti. Minimální sazba dle notářského tarifu je za podpis takové listiny 2.000,- Kč + DPH. Už tím se v součtu dostáváte na více než dvojnásobek částky původní pokuty. Tuto možnost advokáti „inzerují“ v předžalobních výzvách jako jakýsi mimosoudní způsob řešení sporu, který by zřejmě větší část dlužníků i ráda využila, kdyby byl nějak reálně dosažitelný. Ovšem nejen, že málokdo tuší, co znamená, jak vypadá a kolik stojí takový „notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti“, především jde z finančního hlediska o úplný nesmysl. Náklady soudního řízení jsou totiž levnější (1.489,- Kč) a splátkový kalendář lze uzavřít i u soudu. To už se ale z předžalobní výzvy od advokáta jaksi nedozvíte.

Nicméně fází soudního řízení a vydaného rozsudku s výzvu k zaplacení nemusí spor končit, pokud po vydání soudního rozhodnutí nezaplatíte včas správnou částku. Už jsme se také setkali s případy, kdy dlužník sice uhradil původní pokutu, ba dokonce i náklady řízení, ale zapomněl si dopočítat úroky z prodlení, které běží od udělení pokuty do jejího zaplacení a v rozsudku nejsou vyčíslené. Nemilé překvapení pak takového dlužníka čeká, když mu přijde exekuční příkaz pro dluh v řádu několika desítek korun na nedoplacených úrocích z prodlení, ovšem nyní „obohacený“ ještě o náklady exekuce v řádu několika tisíců. A ani tady neplatí pravidlo jeden dlužník-jeden exekutor. Dopravní podnik, resp. advokáti, kteří ho zastupují, nechávají pověřit vymáháním hned několik různých exekutorských úřadů (z nichž v Praze sídlí pouze dva, a další je v Klatovech a v Šumperku). V případě postupně dalších zahajovaných exekucí mají sice od r. 2013 exekutoři povinnost automaticky spojovat řízení do jednoho a uplatňovat si náklady pouze jako by vedly jen jedno řízení, ovšem ve chvíli, kdy se vám „poštěstí“ rozpad pokut k několika advokátům, znamená to v důsledku návazně i „rozpad“ vedených řízení k několika exekutorům. Vznikají tak náklady v částce 6.655,- Kč u každého z nich podle aktuálně platného minimálního paušálu. Pro ilustraci, máte pět paralelně vedených exekučních řízení u různých exekutorů pro pět nezaplacených pokut, a v každém řízení je kvůli nákladům exekuce a soudního řízení vymáháno přibližně dvanáct tisíc korun. Z původního dluhu v řádu přibližně osm tisíc korun na doplatkové pokladně se rázem stává závazek dosahující částky šedesát tisíc korun v exekuci. Časový odstup od těchto dvou vyčíslení přitom může být jen několik měsíců.

Naděje je

Dopravní podnik se jako rádoby řádný hospodář snaží uhrazení závazků exekučně domáhat klidně i po dobu dvaceti i více let. Už jen z takto nekonečně vedených řízení lze vyčíst, že ne vždy je proces vymáhání úspěšný, a ne vždy dává smysl v něm takto pokračovat. Lidé zatížení takovýmito mnohačetnými a dlouhé roky trvajícími exekucemi pro bagatelní dluhy jsou stejně jako ostatní lidé v exekucích často znevýhodňování na trhu práce při hledání bydlení a jejich možnosti se z dluhové pasti dostat jsou značně omezené.

Leta neúspěšně vedená exekuční řízení se však možná chýlí ke svému konci. Nyní schvalovaná novela exekučního řádu bude mít dopad na exekuční řízení, ve kterém původní vymáhaná jistina nepřekračuje 1.500,- Kč a na dluh se již minimálně tři roky nic nevymohlo. Taková exekuce bude automaticky zastavena a stát bude částečně kompenzovat náklady za její vedení.

Okřídlené „dluhy se mají platit“ v případě Dopravního podniku svoje příslovečné „ale“ obhájí. Způsob, jakým Dopravní podnik v minulosti přistupoval a stále přistupuje k vymáhání svých závazků, má daleko k tomu, aby byl mravný, hospodárný, srozumitelný a nějak reálně přístupný dlužníkům. Zatím to vypadá, že vstřícnost k dlužníkům, kteří by své dluhy chtěli zkusit splácet za srozumitelných a přijatelných podmínek, přebíjí advokátní a exekutorská lobby, která má na stávajícím systému postavené celkem slušné živobytí. Proto možná i chystaná novela přiměje Dopravní podnik ke změně přístupu, a v jeho vedení někomu dojde, že bude možná účelnější navázat s dlužníkem normální komunikaci a dohodnout se na splácení v přijatelné formě, než nahnat závazek honem do mnohdy marně vedené exekuce. 

Projekt CZ.03.2.X/0.0/0.0/18_095/0011261 „Člověk na cestě k oddlužení“ je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR