„Doteď jsme zasévali tak, jak nás to učili naši dědečkové“ – proměna zemědělství v regionech nejvíce postižených změnou klimatu

Projekt Chitanda (slovo v jazyce Umbundo znamenající "trh" nebo "tržní produkt"), realizovaný ve spolupráci s angolskou nevládní organizací ASD (Solidarity and Development Action), již oslovil více než 2 000 lidí, včetně drobných zemědělců a zahradníků, zástupců zemědělských škol a starších osob. Projekt je iniciativou angolské vlády a financovaný Evropskou unií v rámci programu FRESAN, který spoluřídí Camoes, I.P – portugalský institut působící v oblasti mezinárodní spolupráce. Velvyslanectví České republiky v Pretorii iniciativu spolufinancuje. 

Juliana Banguel se zúčastnila několika školení a naučila se nové techniky, jak zvýšit hodnotu produktů. "Chitanda nás učí užitečné věci. Zúčastnila jsem se semináře o sušení zemědělských produktů a dalšího semináře o konzervačním zemědělství," říká. "Nyní vysvětlujeme, jak to funguje našim příbuzným a sousedům."  

Angelino Madureira Venâncio se také účastnil školení. "Dříve jsme zasévali tak, jak nás to učili naši dědečkové, bez měření vzdáleností mezi rostlinami. Nyní víme, že například kukuřici musíme sázet do řádků a mezi rostlinami zachovávat odstup," říká o způsobu sázení semen, který se naučil v rámci kurzu.

Sucho jako největší výzva pro malé zemědělce

Projekt podporuje celkem devět zemědělských škol v obcích Jamba a Chicomba. Kromě teoretických kurzů o obhospodařování půdy a její úrodnosti, setí, výsadbě a střídání plodin, ochraně rostlin a sklizni byli během školení vybráni zástupci zemědělců, kteří předváděli techniky klimaticky šetrného zemědělství, např. agrolesnictví, pěstování meziplodin, gravitační zavlažování.

Cílem je podpořit transformaci polních výrobních postupů, jelikož v mnoha vesnicích se stále používají tradiční techniky obhospodařování půdy, které se opírají o směnné zemědělství. Navíc se jako základní nástroj pro čištění a rekultivaci produktivity polí stále často používá vypalování zemědělské plochy. Tyto postupy s sebou nesou závažné důsledky – silnou degradaci půdy, ztrátu retence vody a vysoké nároky na půdu pro směnné zemědělství.

Neudržitelné postupy pěstování, nízká rozmanitost produkce a nedostatečný přístup k zemědělským zdrojům a nástrojům patří mezi problémy, s nimiž se drobní zemědělci v Huíle potýkají. Další potíže způsobuje nízký úhrn srážek v období výsadby, který ohrožuje potravinovou bezpečnost a výživu místních.

Výsledná úroda z výsadby osiva distribuovaného v rámci projektu v roce 2021 byly totiž nižší, než se očekávalo. I proto došlo k přechodu na plodiny odolnější vůči suchu, jako např. některé odrůdy zelí, rajčat a cibule vykazující lepší výnosy. Semena akácií, rozmarýnu a papáji, mimo sazenice jiných stromů, byly také rozdány drobným zemědělcům za účelem posílení agrolesnictví. To vše doplnila školení o inovativních technikách, které přispějí k ochraně krajiny, půdy a vody, a zvýší odolnost vůči změnám klimatu.

Od sazenic až po plachty a zpracovatelské stroje

Kromě školení dodává projekt drobným zemědělcům a zahrádkářům i dalším zapojeným skupinám nástroje, aby mohli vše, co se naučili, uvést do praxe. Rodinám byly rozdány zemědělské sady, kde mimo pluhy a motyky, našli také lavory, kbelíky, plachty, sítě i obalové pytle. Do vybraných obcí byly distribuovány také mlátičky a zpracovatelské stoje. 

Marcelina Januário je jednou z účastnic školení o zpracování potravin, která také dostala sadu nářadí k obdělávání půdy: "Nevěděla jsem, že bych si měla postavit místo, kam bych lombi [listy dýní nebo fazolí] rozprostřela, vždy jsem je rozložila jen pod širým nebem," říká. "Díky znalostem ze školení budu schopna s novými materiály pracovat. Na sušení teď budu používat plátno, síto, kbelík nebo mísu."

Jako osiva ideální pro zkvalitňování potravin v jednotlivých fázích výrobního řetězce byly vybrány kukuřice a fazole, které jsou považovány za univerzální plodiny s vysokou nutriční a ekonomickou hodnotou. Výběru předcházela analýza shromažďující názory členů komunit v regionu, kde je projekt realizován, s cílem pochopit jejich zkušenosti se zpracováním produktů a jejich uváděním na trh. Dále byli dotazováni také zástupci veřejných institucí a zemědělského sektoru.

Analýza hodnotového řetězce zároveň zkoumala informace o procesech nákupu a prodeje, poptávce po výrobcích a hlavních aktérech zapojených do místního trhu. Výsledky ukazují, že většinou mezi sebou obchodují rodiny v rámci vesnice, a to bez účasti externích subjektů. Jako nejčastější místo pro nákup a prodej byly uvedeny trhy v blízkosti vesnic. 

Na základě těchto zjištění projekt Chitanda podporuje aktivity zaměřené na zvýšení spolupráce mezi zástupci všech sektorů zapojených do výrobního procesu – od drobných zemědělců, přes dopravce, až po prodejce. Dále také projednávání společných investičních příležitostí, obchodních vyhlídek a hledání řešení problémů, kterým společně čelí na různých úrovních.

V oblasti výživy spolupracuje iniciativa s odborníky na výživu, dobrovolníky a profesionálními zdravotníky. Jejich cílem je sestavit seznam správných hygienických a stravovacích postupů, které lze ve vesnicích propagovat.