Dramaticky narůstá počet pronásledovaných lidí. Pomohli jsme stovkám z nich

Publikováno: 14. 11. 2024 Doba čtení: 2 minuty
Dramaticky narůstá počet pronásledovaných lidí. Pomohli jsme stovkám z nich
© Foto: PIN

Počet zemí, kde může hrozit postih již za pouhý kritický příspěvek na sociálních sítích, narůstá. A situace ve většině z nich se může nadále zhoršovat. Člověk v tísni již víc než 25 let pomáhá chránit bojovníky za lidská práva ve 20 zemích světa. Jen v roce 2023 jsme pomohli 885 z nich, což je téměř o sto víc než rok předtím. 

Svět je méně bezpečným a méně svobodných místem, než býval. Egypt, Bělorusko, Rusko, Venezuela či Ázerbájdžán. To jsou příklady zemí, kde jsou kritické hlasy umlčovány ve stále větší míře. V nich i za obyčejný nesouhlas s oficiální linií hrozí v lepším případě propuštění ze zaměstnání nebo vyhazov ze školy, v tom horším vězení. Nebo i něco horšího.

„V Člověku v tísni považujeme svobodu za jednu z nejdůležitějších životních hodnot, a proto pomáháme právě takovým lidem, kteří jsou ochotni za ni bojovat. Vloni jsme v předvečer výročí sametové revoluce vyhlásili veřejnou sbírku SOS Svoboda, která má pozvednout hlas na jejich obranu. Za rok jsme vybrali víc než 2,3 milionů korun. Za tuto částku jsme zajistili přímou ochranu například pro 6 organizací občanské společnosti, 2 nezávislá média nebo 30 obránců lidských práv celkově v 8 zemích světa, od Latinské Ameriky, severní Afriky, jihovýchodní Asie až po východní Evropu, “ vysvětluje Nadiia Ivanova, ředitelka lidskoprávní sekce Člověka v tísni.

V současnosti pomáháme aktivistům i organizacím ve 20 zemích a regionechV posledním roce jsme hodně pomáhali například na Ukrajině, ve Střední Asii, v Ázerbájdžánu, v Egyptě nebo v Nikaragui.

• na Ukrajině jsme podpořili organizace, které mapují válečné zločiny páchané ruskou armádou;

• ve Střední Asii jsme právní a humanitární podporu poskytli celkem 32 pronásledovaným aktivistům, novinářům a politickým vězňům;

• v Ázerbájdžánu jsme pomohli desítkám pronásledovaných novinářů, aktivistů a politických vězňů pokrýt náklady na přesídlení, právní pomoc či psychosociální podporu. Postavili jsme se také za propuštění novinářů z ázerbájdžánského nezávislého média ABZAS;

• v Jižní Americe, zejména pak v Nikaragui, jsme do bezpečí přemístili desítky osob;

• v Egyptě hodně pomáháme novinářům. Několik jsme podporovali v jejich práci poté, co byli nuceni uprchnout do bezpečí.

Vězeň ruského režimu Nariman Dželal

Tváří letošní kampaně (viz vizuál v záhlaví) se stal Nariman Dželal, místopředseda parlamentu krymských Tatarů a novinář, který si z nespravedlivého trestu sedmnácti let v ruském vězení odseděl téměř tři roky. Na jeho případ jsme dlouhodobě upozorňovali a bojovali za jeho propuštění. Na konci letošního června přišla radostná zpráva: Nariman Dželal byl propuštěn, na svobodu se dostal v rámci jedné z výměn zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Po propuštění navštívil na naše pozvání Česko a souhlasil s tím, že se stane hlavní tváří naší kampaně.

Jeho příběh, stejně jako příběh třech dalších aktivistů z celého světa, je popsán na našich stránkách.

* *

Kontakt pro více informací: Ondřej Lukáš, mediálního koordinátor Člověka v tísni - Centra pro lidská práva a demokracii, ondrej.lukas@clovekvtisni.cz, +420 776 186 529, www.clovekvtisni.cz.

Autor: Ondřej Lukáš, Media manager PIN

Související články