Dva roky, sedm miliard korun, tři miliony lidí. Další newsletter

Publikováno: 24. 2. 2024 Doba čtení: 4 minuty
Dva roky, sedm miliard korun, tři miliony lidí. Další newsletter
© Foto: Paměť národa

Tento newsletter byl odeslán 25. 2. 2024. Přihlaste se k odebírání novinek a zajímavého dění v Tísni.

Vážené čtenářky a čtenáři,

Tento víkend jsme se mohli potkat na Staroměstském náměstí v Praze, kde jsme pořádali akci Společně za Ukrajinu. Právě tématu Ukrajiny se věnuje i dnešní hlavní článek. Na Ukrajině totiž nepracujeme sami, společně s námi pomáhá Ukrajincům a Ukrajinkám více než 60 organizací z Česka. Čísla to jsou ohromná a neuvěřitelná, ale důležité je, že se za nimi skrývá velké množství lidských příběhů. Hrůzy války zastavit nedokážeme, konkrétním lidem ale můžeme udělat život o něco důstojnější.

Co se zrovna děje? Tři nejžhavější články z posledních dvou týdnů

Mladí mají pocit, že se ve škole učí věci, které nebudou v životě potřebovat.

Vnímají, že starší generace a svět dospělých o jejich názory až tolik nestojí. Když jim nabídneme prostor, ve kterém mohou své názory projevit, tak ho většinou využijí,“ říká o mladé generaci šéf vzdělávacích programů JSNS Karel Strachota.

Kdopak by se Green Dealu bál.

V ulicích Prahy tento týden zástupci velkofarem hřímali ze svých velkotraktorů, že je třeba zrušit Green Deal. Je Zelená dohoda pro Evropu opravdu strašák, kterým je třeba děsit obyvatelstvo? Nad tím se zamyslela Natálie Hendlingerová - naše dobrovolnice a studentka FSV UK.

Kvůli dětem přežijeme všechno.

Albertovy děti, které si hrály během našeho rozhovoru vzadu, byly jedinou pozitivní věcí na našem povídání o katastrofálních důsledcích útěku z Náhorního Karabachu pro Albertovu rodinu. Kvůli vysídlení, které završilo 44denní konflikt v roce 2020, a další vlně vysídlení v září 2023, se dvě ze čtyř Albertových dětí nenarodily v Náhorním Karabachu, ale v arménském městě Goris.

Spolu s dalšími organizacemi z Česka jsme ‎pomohli víc než 3 milionům lidí v Ukrajině. Jedno téma ze světa, které by nemělo zapadnout

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v české veřejností obrovskou vlnu solidarity. Čeští občané přispěli ‎ve veřejných sbírkách přes 3 miliardy korun, velcí institucionální donoři přidali další miliardy. Společně ‎s dalšími šedesásti nevládními organizacemi, které pomáhají na Ukrajině jsme sečetli sbírky, srhnuli ‎dosavadní pomoc a popsali priority práce do budoucna.‎

V ukrajinských městech, často i daleko od fronty, stále umírají lidé. Řada z nich je odříznuta od elektřiny, ‎tepla a vody. Za uplynulé dva roky jsme na jen na Ukrajině pomohli téměř 1,8 milionu lidí.

Pomáháme na celém území Ukrajiny, kde pracuje víc než ‎‎500 našich kolegů, doručujeme s partnerskými ‎organizacemi vodu a ‎potravinové balíčky poblíž frontových linií, opravujeme domy, pomáháme ‎vnitřním ‎uprchlíkům v kolektivních centrech na západě země. Zatímco ‎během roku 2022 se pomoc na Ukrajině zaměřovala zejména na co nejrychlejší dodávky humanitární pomoci, v loňském roce se důraz přesunul na zajištění zdravotní ‎péče, psychosociální podpory, opravy poničených budov, vodní infrastruktury s cílem zajistit důstojné ‎životní podmínky.

Pomoci od nevládního sektoru se dostává také ukrajinským uprchlíkům v České republice, kde jich ‎nyní žije asi 380 tisíc. Mohou navštěvovat jazykové kurzy češtiny, účastnit se společných setkání ‎podporujících jejich integraci do české společnosti včetně podpory fungování dětských skupin a klubů.

„Rodičům ‎nevrátíme mrtvé děti a dětem mrtvé rodiče. Snažíme se ale všemožnými způsoby alespoň zmírnit lidské ‎utrpení, posílit odolnost místních lidí a zachovat jejich důstojnost,“ říká hlavní koordinátor pomoci Člověka v tísni na ‎Ukrajině Petr Drbohlav.

Chtěl bych se jednou dostat třeba tam, kde je dneska Messi. Dobrá zpráva před koncem

Honza chodí do páté třídy na základní školu, vyrůstá v málo podnětném prostředí, v sociálně vyloučené lokalitě, kde žije společně s maminkou a pěti mladšími sourozenci v pronajatém bytě. Když v roce 2021 začal Honza navštěvovat nízkoprah MIXér, všimli jsme si jeho sportovního nadání a nabídli mu možnost zapojit se do projektu Fotbal pro rozvoj.

„Viděli mě hrát a zeptali se mě, jestli se k nim připojím.“ Zanedlouho si ho všiml i zástupce z nadace „Vykopej se“, který se přišel podívat na jejich trénink a Honza dostal nabídku, zapsat se na jejich fotbalovou akademii.

Od listopadu 2023 působí v profesionálním fotbalovém týmu FK VIAGEM na pozici útočníka levého křídla a hrdě nosí modro-bílý dres. Zúčastnil se už několika zápasů, je schopen sám dodržovat pravidelnost tréninků. I přesto, že má ve fotbale slibnou kariéru, uvědomuje si důležitost vzdělání. Má před sebou sice ještě 4 roky studia na ZŠ, už teď však s pracovníky klubu diskutuje o možnostech dalšího vzdělávání.

Na závěr

Hledáme kolegy a kolegyně. Přidej se k nám.

Aktuální díl podcastu Mimo zorné pole: Dva roky od invaze na Ukrajinu. "Ohromná vlna pomoci na začátku byla jen špička ledovce"

Jestli jste se dočetli až sem, tak mám velikou radost. Pokud se vám newsletter líbí, doporučte ho ostatním. Přihlásit se mohou třeba na tomto odkazu: https://bit.ly/cvt-newsletter Tak zase příště!

Autor: Filip Chládek

Související články