Globální index hladu 2023: Kumulující se krize a stagnující pokrok v boji s hladem

Pokrok ve snižování hladu se z velké části zastavil

Z letošního Globálního indexu hladu (GHI) vyplývá, že ačkoli některé země dosáhly významného pokroku, v celosvětovém měřítku se od roku 2015 podařilo snížit hlad jen málo. Celosvětové skóre GHI pro rok 2023 je 18,3 bodu, tedy mírná úroveň hladu – méně než jeden bod pod celosvětovým skóre GHI z roku 2015, které je 19,1 bodu.

Od roku 2017 navíc roste výskyt podvýživy, což je jeden z ukazatelů, který se při výpočtu GHI skóre používá, a počet podvyživených lidí se zvýšil z 572 milionů na přibližně 735 milionů. Jižní Asie a subsaharská Afrika jsou světové regiony s nejvyšší úrovní hladu: každý z nich má skóre GHI 27,0, což přestavuje závažný hlad. V posledních dvou desetiletích měly tyto dva regiony trvale nejvyšší úroveň hladu. Zatímco oba regiony dosáhly mezi lety 2000 a 2015 značného pokroku, od roku 2015 se posun téměř zastavil, což odráží celosvětový trend.

Ve 43 zemích zůstává úroveň hladu na závažné nebo znepokojivé výši

Podle skóre GHI pro rok 2023 a podle provizorních označení dosahuje úroveň hladu znepokojivé výše v následujících 9 zemích: Burundi, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Lesotho, Madagaskar, Niger, Somálsko, Jižní Súdán a Jemen.

V dalších 34 zemích je úroveň hladu závažná. V mnoha zemích se hlad v posledních letech zhoršil: od roku 2015 se v 18 zemích se středně závažným, závažným nebo znepokojivým skóre GHI pro rok 2023 hlad zvýšil. Při současném tempu nedosáhne podle odhadů GHI 58 zemí do roku 2030 nízké úrovně hladu. Přesto existují i příklady, kdy bylo dosaženo pokroku. Sedm zemí, jejichž skóre GHI z roku 2000 vykazovalo extrémně znepokojivou úroveň hladu – Angola, Čad, Etiopie, Niger, Sierra Leone, Somálsko a Zambie –, od té doby dosáhlo pokroku.

Dalších sedm zemí dosáhlo snížení GHI o pět či více bodů mezi roky 2015 a 2023: Bangladéš, Čad Džibutsko, Laoská lidově demokratická republika, Mosambik, Nepál a Východní Timor. Tyto příklady, kdy došlo ke snížení hladu, jsou vzhledem k výzvám, kterým svět čelí, a ke stagnaci úrovně hladu na celosvětové úrovni v posledních letech, obzvláště působivé.

Boj proti hladu ztěžují kumulující se krize

Zatímco některé země byly odolnější, kumulující se krize, včetně dopadů pandemie COVID-19, rusko-ukrajinské války a četných násilných konfliktů a klimatických katastrof po celém světě, uvrhly jiné země do potravinové krize. 

Země s nízkými a středními příjmy, které bývají vůči krizím zranitelnější, byly v porovnání se zeměmi s vysokými příjmy zasaženy obzvláště tvrdě. Míra, do jaké jsou země schopny se z otřesů zotavit, závisí do značné míry na základních faktorech, jako je křehkost státu, nerovnost, špatná správa věcí veřejných a chronická chudoba. Vzhledem k tomu, že se očekává, že svět bude v budoucích letech vystaven vyššímu počtu otřesů, zejména v důsledku změny klimatu, bude budoucnost potravinové bezpečnosti pravděpodobně stále více ovlivňovat to, jak efektivně budou jednotlivé země připraveny na katastrofy a jak účinně budou schopny reagovat.

Co je to skóre Globálního indexu hladu

Globální index hladu (GHI) je nástroj pro komplexní měření a sledování hladu na globální, regionální a národní úrovni, a to za poslední léta a desetiletí. Skóre GHI se vypočítávají na základě vzorce kombinujícího čtyři ukazatele, které společně zachycují multidimenzionální povahu hladu:

• podvýživa – podíl podvyživené populace, který odráží nedostatečný příjem kalorií
• zakrnělý růst u dětí – podíl dětí mladších pěti let, které zaostávají v růstu (nízká výška v poměru k danému věku), který odráží chronickou podvýživu
• úbytek a chřadnutí svalů u dětí – podíl dětí mladších pěti let, které trpí úbytkem svalů (nízkou hmotností v poměru k výšce), který odráží akutní podvýživu
• dětská úmrtnost – míra úmrtnosti u dětí mladších pěti let

V roce 2023 byly vyhodnoceny údaje u 136 zemí, které splnily kritéria potřebná pro zařazení do GHI, a pro 125 z nich bylo vypočteno skóre GHI na základě dat z let 2018 až 2022. Údaje použité pro výpočet skóre GHI pocházejí z veřejných zdrojů OSN (Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Světová zdravotnická organizace, UNICEF a Meziagenturní skupina OSN pro odhad dětské úmrtnosti), Světové banky a Programu demografických a zdravotních průzkumů. 

Ze 136 hodnocených zemí chyběly u 11 zemí dostatečná data, aby bylo možno skóre GHI pro rok 2023 vypočítat, ale pěti z nich bylo na základě jiných zveřejněných údajů přiděleno provizorního označení závažnosti hladu. U zbývajících 6 zemí nebyla data dostatečná ani pro výpočet skóre GHI, ani pro přidělení provizorního označení.

GHI kategorizuje a hodnotí země na stobodové stupnici: hodnoty nižší než 10,0 odrážejí nízký hlad, hodnoty od 10,0 do 19,9 odrážejí mírný hlad, hodnoty od 20,0 do 34,9 značí vážný hlad, hodnoty od 35,0 do 49,9 jsou znepokojivé a hodnoty 50,0 a výš jsou extrémně znepokojivé.

Článek zpracovává údaje z GHI Synopsis od Concern Worldwide a WeltHungerHilfe.