Jak být vzorem – Sociální služby v Česku jsou inspirací pro Kosovo

"Sociální služby v Kosovu jsou stále ve fázi vývoje. Stále se máme co učit," popsala Tijana Grujić situaci ve své zemi. Tijana je projektová manažerka nevládní organizace AKTIV se sídlem v severokosovské Mitrovici, se kterou jsme si povídaly během studijní návštěvy Prahy a Liberce. Tato studijní návštěva se uskutečnila v rámci projektu s názvem Zesílení místních hlasů pro spravedlivý rozvoj (ALVED).

V září a říjnu navštívily dvě desítky zástupců partnerských organizací, sociálních odborů místních samospráv a představitelé občanských iniciativ z Kosova a jižního Srbska, několik institucí v Česku. Mezi nimi byly např. Elpida, Jako doma, Jedličkův ústav a školy a Krajský úřad v Liberci, kde se seznámili s jejich chodem a nabízenými službami. 

Politická situace v Kosovu není vůbec jednoduchá. Jak ovlivňuje společnost?

Probíhající politický proces stále odvádí pozornost od jiných společenských otázek a dlouhodobě tím vývoj společnosti trpí. Složitá situace se promítá do mnoha aspektů každodenního života, zejména pro chudé komunity a další zranitelné skupiny. Například pokud jde o poskytování sociálních služeb, v obcích s většinovým srbským obyvatelstvem máme dvojí systém sociálního zabezpečení podporovaný jak Kosovem, tak Srbskem. Na některých místech je toto rozdělení jasné, na některých vůbec.

Jak pracujete vzájemném propojení komunit, které jsou vůči sobě nepřátelské?

Vzhledem k tomu, že pracujeme v sociálních službách, je propojení s lidmi a komunitami jednodušší, všechny totiž čelí podobným problémům. Například osoby se zdravotním postižením se potýkají s víceméně stejnými problémy, jako je nedostatek pracovních míst nebo center pro děti s postižením. Vytváříme bezpečné prostředí pro vedení dialogu, kde si všichni mohou vyměňovat informace, znalosti a zkušenosti. Snažíme se vysílat dobrou energii, která se nám pak vrací ve velkém! 

Jak fungují sociální služby? Dá se nějak popsat vývoj a současná situace v zemi?

Sociální služby jsou ve fázi rozvoje. Převážně je poskytují obecní centra a občanská sdružení. Aby byla zajištěna kvalita služeb, udělují se těmto institucím na některé poskytované služby licence. Chybí ale systematický a organizovaný přístup. I proto Člověk v tísni a Aktiv podpořily vypracování a přijetí obecních strategií a akčních plánů na zlepšení sociálních a rodinných služeb na místní úrovni v pěti z osmatřiceti kosovských obcí. Ty mají zatím jako jediné v Kosovu, zavedenou strategii, jak zjišťovat tyto služby pro své obyvatele.

Jaké jsou podle vás největší nedostatky v sociálních službách v Kosovu?

Nedostatek kapacit a standard kvality služeb a nedostatek finančních prostředků – organizace jsou závislé na podpoře donorů. Tato závislost má negativní dopad zejména na ty, kteří tyto služby potřebují, např. děti se speciálními potřebami se těžko vyrovnávají s tím, když jsou jejich pravidelné kroužky zrušeny. Situace je ještě náročnější pro skupiny lidí, kteří jsou součástí menšin a nejsou dobře integrovány do kosovské společnosti. Potýkají se totiž často s jazykovými bariérami, napjatou politickou situací, nedostatkem informací atd. Nové zákony o sociální pomoci a financování místních samospráv stále čekají na přijetí. 

Mají Kosovo a Česko něco společného?

Z Česka jsme přejali model participativního plánování sociálních služeb, kdy jsme do procesu zapojili místní zainteresované subjekty a občanská sdružení. Strategie byly přijaty obecními zastupitelstvy, a staly se tak pro obce právně závaznými dokumenty, které musely být realizovány. Sociální služby poskytované institucemi na místní úrovni jsou teď financovány z centrálního rozpočtu. 

Co vám tato návštěva dala? Je něco konkrétního, co by stálo za to vyzkoušet i v Kosovu?

Sociální služby jsou u vás mnohem lépe organizované a nejvíce se mi líbí systematický přístup. Například, jak jsme viděli v Elpidě, i my máme mnoho žen, které pletou ponožky, zejména na venkově. Nápad, jako jsou Ponožky od babičky, jsou způsob, jak jim pomoci k malému příjmu a socializaci. Tady jde viděli ucelený cyklus – od pletení, přes marketing, až po prodej. Dále taky restaurace zaměstnávající osoby se zdravotním postižením, které nejen že pomáhají lidem pracovat, ale jsou také zásadní pro jejich opětovné začlenění do společnosti. Bylo taky úžasné vidět, že se i děti učí už v raném věku přijímat ty, kteří jsou možná trochu jiní, ale přesto stejně hodnotní členové společnosti. Některé aktivity tak můžeme u nás částečně zavést nebo úplně zopakovat – mentoring, hostující přednášky nebo studijní pobyty, abychom sdíleli dobrou praxi a ukázali, čeho jsme dosáhli. 

Tijana Grujić pracovala více než rok jako projektová manažerka v nevládní organizaci Aktiv – partnerské organizaci Člověka v tísni. Svou prací usiluje o zlepšení přístupu a postavení menšin a ohrožených skupin společnosti a zaměřuje se na podporu lidských práv v Kosovu.

Studijní návštěva se uskutečnila v rámci projektu ALVED, který je podporován vládou Spojeného království. Projekt realizuje konsorcium složené z iniciativy Peaceful Change (PCi), ČvT, dvou kosovských organizací – NGO Aktiv a Peer Educators Network – a jedné srbské organizace – Civic Initiatives. Konsorcium se mimo jiné zaměřuje na participativní plánování sociálních služeb s cílem zapojit občanskou společnost a zástupce obcí. Jejich prostřednictvím pak zajistit kvalitní sociální služby pro všechny. Místním občanským sdružením také nabízí capacity building a podporu při financování.