Jak mladým migrantům usnadnit studium na středních školách? Stát řešení připravuje, ale neznámých je stále mnoho

Údaje o tom, kolik dětí cizinců obrazně řečeno „vypadává“ z českého vzdělávacího systému, jsou bohužel jen kusé. Rámcovou představu nicméně máme. Podle Kristýny Titěrové, programové ředitelky společnost META, o.p.s., která se na téma přístupu cizinců ke vzdělání dlouhodobě specializuje, dosahuje počet migrantů v Česku ve věku 15 až 19 let zhruba 50 tisíc. Asi polovinu z nich tvoří mladí Ukrajinci, kteří k nám přišli po únorové ruské invazi. Z těchto 50 tisíc nastoupí podle Titěrové od září do škol jen přibližně pětina – ne více než 11 tisíc.

Ministerstvo školství podpoří výuku češtiny

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravuje v reakci na tuto situaci hned několik opatření. Klíčová z nich v debatě prezentoval Petr Bannert, ředitel Odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání. V první řadě by měl od 1. září začít fungovat systém tzv. spádových, krajem určených škol, které budou nejen Ukrajincům, ale i dalším mladým cizincům poskytovat výuku češtiny v celkovém rozsahu až 200 hodin. Podobný systém již od roku 2021 existuje na úrovni základních škol. Mezi další opatření patří speciální šablona pro podporu žáků s odlišným než mateřským jazykem, rozšíření možností doučování či vytváření adaptačních skupin. Všechny uvedené iniciativy se týkají dětí, které se na školy dostanou. Ve vztahu k mladistvým, kteří od září zůstanou mimo vzdělávací systém, ministerstvo podle Bannerta aktuálně připravuje výzvu na zprovoznění systému jazykového vzdělávání, jež by dané skupině cizinců usnadnilo „naskočit“ do vzdělávacího systému alespoň v příštím roce. Výzva by měla být vyhlášena do konce července.

Kraje ale potřebují ve školách navýšit personální kapacity

Jak problém nízké scholarizace cizinců vidí kraje, nastínili zástupci dvou z nich, a to Jan Břížďala, radní pro školství za Kraj Vysočina, a Jindřich Čermák, který se stejné oblasti věnuje jako radní v kraji karlovarském. Oba se shodli v tom, že v jejich regionech naráží lepší zpřístupnění středních škol cizincům zejména na personální kapacity. Nedostatek kvalifikovaných lidí je cítit na mnoha úrovních, ať už jde o jazykové kurzy, střediska volného času nebo třeba neziskové organizace. Potíže s financováním jsou podle obou radních v jejich krajích ve srovnání s nedostatkem personálu spíše druhotné. I zde ale určitě existuje prostor pro zlepšení – silně podfinancované jsou podle radních hlavně školská poradenská zařízení.

Manévrovací prostor škol je omezený

Specifický pohled konkrétní školy nabídl Tomáš Hušek, ředitel pražského Gymnázia Karla Sladkovského (GyKaS). V první řadě upozornil na to, že přijímání nově příchozích Ukrajinců je ve skutečnosti o poznání komplikovanější, než si mnozí lidé působící mimo vzdělávací praxi uvědomují. Nejčastěji skloňovaný problém (ne)znalosti jazyka je podle Huška bez diskuze důležitý, ale nikoliv stěžejní. Přinejmenším stejně důležité a přitom opomíjené jsou podle něj i potíže, které vyplývají z rozdílů ve vzdělávacích systémech Ukrajiny a Česka. Situaci komplikuje i fakt, že vzdělávací systém není vnitřně jednotný ani v rámci samotné Ukrajiny – zásadní rozdíly tam existují nejen v rovině jednotlivých škol nebo typů škol (gymnázia, lycea), ale také jednotlivých oblastí.

Pokud jde o samotné přijímací řízení, možnosti škol jsou podle Huška mnohem omezenější, než se velká část veřejnosti domnívá. Přijímat ukrajinské děti do prvních ročníků už sice dnes na základě tzv. lex Ukrajina lze, ale v prvním období po začátku uprchlické vlny to možné nebylo. Kapacity škol, jako je GyKaS, to jednoduše neumožňovaly. Stejně nereálné bylo podle Huškových slov také přijímání do posledního ročníku – v tomto případě pro změnu kvůli příliš blízkému termínu maturit. Nejistota ohledně maturitních zkoušek podle ředitele limituje i možnosti přijímání do předposledního ročníku. I v důsledku výše popsaného efektu „zavírajících se nůžek“ mohou z původních 38 adeptů na gymnáziu v příštím školním roce ke studiu nastoupit jen 4 studenti. Další 4 zůstávají ve hře, ale musí nejdříve intenzivně zapracovat na zlepšení znalosti češtiny. Kolik studentů ale opravdu v září přijde, je podle Huška nejisté, a to z jednoduchého důvodu – v tuto chvíli nikdo neví, jak se válka na Ukrajině vyvine a kolik uprchlíků se vrátí domů.

Čas na finalizaci opatření se rychle krátí

Kulatý stůl ukázal, že stát si je pomyslné „tikající bomby“ v podobě desítek tisíc mladých cizinců, kteří se buď nedostali na střední školu, anebo jim hrozí, že z ní budou z různých důvodů nuceni odejít ještě před dokončením prvního roku studia, vědom a chystá v tomto směru poměrně širokou škálu opatření. Jak ale závěrem diskuze upozornila Kristýna Titěrová, čas na jejich finalizaci se rychle krátí. Aby se školy na nové nástroje dokázaly adekvátně připravit, je potřeba seznámit je s nimi s co největším předstihem před začátkem nového školního roku.

Společnost META o.p.s. shrnuje možná řešení problematiky mladých cizinců ve středoškolském věku v aktuálně publikovaném pozičním dokumentu. Spolu s dalšími doporučeními týkajícími se vzdělávání ukrajinských dětí jej naleznete na webu společnosti ZDE.

Kulatý stůl byl financován ze zdrojů Azylového, migračního a integračního fondu EU (AMIF)