Jak se stát dobrovolníkem v Angole, Kambodži nebo Turecku

Mohla bys představit, co to EU Aid Volunteers přesně je?

Je to velká iniciativa Evropské komise, která se po vzoru obdobných programů, které ve světě existují, rozhodla vytvořit vlastní iniciativu a vysílat dobrovolníky do třetích zemí. Hlavním cílem je podpora humanitární a rozvojové pomoci ve světě. K tomu je potřeba kvalifikovaných odborníků vybavených potřebnými znalostmi a zkušenostmi, kteří by v případě katastrof a humanitárních krizí mohli vyjíždět do světa.

V čem je tento program jiný oproti ostatním vládním či institucionálním programům?

Evropská komise tuto iniciativu realizuje přes různé evropské nevládní organizace, které musí projít složitým certifikačním procesem, aby mohly vysílat dobrovolníky za stejných podmínek. To znamená, že pro dobrovolníka je minimální rozdíl, zda odjede přes italskou, britskou, irskou nebo českou nevládní organizaci. Jedinou vstupní podmínkou je občanství v členském státě EU, nebo alespoň dlouhodobý pobyt.

Člověk v tísni nyní hledá čtyři dobrovolníky na mise v Angole, Kambodži a Turecku. O jaké pracovní pozice se jedná?  

V prvním kole jsme dali dohromady čtyři pozice, které vycházejí především z potřeb a požadavků konkrétních mísí. Do Angoly hledáme někoho, kdo by podpořil místní logistický tým. Měl by to být člověk, který rozumí logistice, rád organizuje a má s tím už nějakou zkušenost. Zároveň by pomohl budovat kapacity týmu, a to nejen organizačně, ale také po technické a administrativní stránce. Do Kambodži hledáme programového asistenta nebo asistentku, která by pomáhala kolegům s probíhajícími programy, připravovala rešerše, zpracovávala statistiky a pomáhala s psaním průběžných a závěrečných zpráv. Takže obecně taková programová podpora. Myslím, že je to ideální vstupní příležitost pro někoho, kdo by se rád dostal do tohoto sektoru. Pak jsou to dvě pozice v Turecku. Jedna finanční pro někoho, kdo by podpořil misi ve finančním řízení, a druhá do HR, zaměřená na řízení lidských zdrojů a nastavování nových procesů.

Co musí případný zájemce splňovat?

Minimální věk je 18 let, maximální není stanoven. Co se týká dalších podmínek, Evropská komise dělí zájemce na junior a senior dobrovolníky. Junior dobrovolník je člověk, který má až do pěti let praxe. Senior dobrovolník je každý s více než pěti lety profesní praxe. Hlavní myšlenka tedy spočívá v tom, že kromě studentů, absolventů a lidí se zájmem o sektor humanitární pomoci a rozvojové spolupráce, je program EU Aid Volunteers určen také lidem, kteří uvažují o kariérní změně. Lidem, kteří by si chtěli zkusit úplně jiný sektor, nebo by jednoduše rádi přešli ze ziskové do neziskové sféry. Počítá se i s experty vyššího věku, kteří by rádi zkusili pracovat rok v cizině. Takže je to opravdu otevřeno širokému okruhu lidí.

Pět let praxe je poměrně vysoký požadavek, který by třeba pro studenty mohl být překážkou…

U juniorních pozic je to do pěti let, takže zájemce může mít nula až pět let praxe. Například v Turecku požadujeme praxi do dvou let, což se určitě dá stihnout během studií. Ráda bych ovšem zdůraznila, že to, co lze delegovat do rukou místních zaměstnanců, jim vždy přenecháváme. Je to naše strategie, která se týká všech náborů. Seniorský tým Člověka v tísni složený z lidí ze zahraničí především řídí jednotlivé programy a ostatní zaměstnance. Naší prioritou je rozvoj a podpora schopností místních lidí. Takže nikdy nebudeme vysílat třeba řidiče, protože to je práce, kterou může skvěle zastávat někdo z dané země. Nechceme obírat tamější obyvatele o možnosti zaměstnání. Vždy se podíváme, co přesně týmu chybí a jakou podporu by potřeboval. Takže vše, co uvádíme v požadavcích pro konkrétní pozici, přesně odráží naprosto reálné potřeby naší konkrétní mise.

Iniciativa EU Aid Volunteers se zaměřuje především na humanitární pomoc, která často probíhá v zemích konfliktu. Je některá z těch zmiňovaných misí nebezpečná?

Evropská komise bude v rámci této iniciativy každý rok publikovat seznam zemí, kam je možné dobrovolníky vysílat. Takže, i když se jedná o zvyšování kapacit humanitárního sektoru, spíše se bavíme o oblastech s humanitárními katastrofami než válečnými konflikty. Některé země, kde Člověk v tísni působí, jako je Ukrajina, Afganistán, Sýrie nebo Jižní Súdán, se tak na seznamu nejspíš nikdy neocitnou. Angola a Kambodža jsou relativně bezproblémové země. Turecko je v tuto chvíli trochu s otazníkem. Nicméně náš dobrovolník by tam působil jen v městském prostředí. Krom toho, my jako organizace, máme nastavené silné bezpečnostní procesy, které chrání naše zaměstnance.

Jak bude probíhat výběr konkrétních dobrovolníků, kteří se programu nakonec zúčastní?

Pozice jsou vypsané po dobu jednoho měsíce, přičemž v září začne probíhat výběrové řízení. To už budeme komunikovat s konkrétními zájemci. Na tom se budou podílet i zástupci misí. Zájemce se stane součástí týmu na konkrétní misi, kde by měl dobře zapadnout. Dva nejlepší kandidáti na jednu pozici by pak měli absolvovat assessment centrum, neboli skupinové výběrové řízení, které proběhne pod záštitou Evropské komise v jednom ze školících center v Rakousku, Itálii nebo Británii. Vybraný dobrovolník pak u nás projde standardní přípravou na výjezd, zahrnující interní školení, e-learningové kurzy, očkování, bezpečnostní školení, apod.

Co vše bude mít dobrovolník, který pojede na misi v rámci programu EU Aid Volunteers, zajištěné?

Veškerá školení, předodjezdové zdravotní vyšetření, letenku, pojištění a ubytování. Během dvanácti měsíců, kdy projekt potrvá, pak bude dostávat finanční diety, ze kterých si musí hradit například stravu. Výši diet nastavuje centrálně opět Evropská komise.

Pokud zájemce neuspěje v tomto výběrovém řízení, má možnost přihlásit se znovu v budoucnu?

Určitě. Iniciativa EU Aid Volunteers předběžně počítá s časovým rámcem do roku 2020, takže projekt poběží ještě minimálně několik let. Jak jsem již říkala, Člověk v tísni jako humanitární centrum v České republice zatím získal certifikaci pro tři mise – Angolu, Kambodžu a Turecko. Přičemž pracujeme na tom, abychom do budoucna získali certifikaci pro další tři mise - konkrétně Gruzii, Filipíny a Barmu. Uvidíme, jak to půjde, nicméně takový je náš plán.

Existuje pro zájemce i jiná možnost, jak jet na zahraniční misi Člověka v tísni jako dobrovolník?

Ano. Tato iniciativa je jen jedna z možností. Obecně rozlišujeme mezi dobrovolníky a stážisty – stážista je pro nás opravdu taková vstupní pozice, kde cílíme vysloveně na studenty vysokých škol v posledních ročnících. Jedná se o neplacené stáže v Praze ideálně aspoň na půl roku, a v případě spokojenosti na obou stranách se pak bavíme o dalších možnostech. Co se týká misí, tam už od lidí požadujeme znalost konkrétních zemí a relevantní zkušenost, takže je to malinko náročnější. Kdokoliv se může podívat na naše webové stránky na nabídku volných míst www.clovekvtisni.cz/kariera, kde jsou vypsané všechny možnosti.

Více informací o zapojení Člověka v tísni do iniciativy EU Aid Volunteers čtěte ZDE.