Jakub Horák: USA na mušce aneb Výběr z analýz o zbraních
Publikováno: 20. 7. 2016 Doba čtení: 3 minuty
Jak dlouho trvá koupit si ve Philadelphii poloautomatickou AR-15, zbraň podobnou té, se kterou Omar Mateen před čtyřmi dny v Orlandu spáchal nejkrvavější masové střílení v historii USA? Sloupkařka deníku Daily News Helen Ubinas se rozhodla to zjistit. A výsledek? Sedm minut. Déle trvá přečtení jmen všech 49 obětí nedělního masakru. Co k nákupu této zbraně potřebovala? Průkaz totožnosti s potvrzením, že je občankou USA. Nic víc.
AR-15 se v USA přezdívá zbraň masových vrahů. Před vrahem z Orlanda (měl její obdobu Sig Sauer MCX) ji použili teroristé napojeni na Islámský stát v San Bernardinu, kde zavraždili 14 lidí. O tři roky dříve s ní popravil vyšinutý Adam Lanza 20 dětí a 8 dospělých ve škole Sandy Hook a ještě o šest měsíců dřívě s ní zabíjel další vrah – v colorédském kině ve města Aurora zastřelil 12 lidí. V roce 1994 byla na 10 let zákázána, od roku 2004 je opět možné ji koupit.
Žádná jiná vyspělá země na světě nemá takový problém s vraždami způsobenými lidmi se střelnou zbraní jako USA. Zde je ročně zavražděno tímto typem zbraní šestkrát více lidí v přepočtu na 1 milion obyvatel než v Kanadě, sedmkrát více než ve Švédsku a téměř šestnáctkrát více než v Německu.
Zároveň je USA zemí se suverénně nejvyšším počtem zbraní na hlavu. Devět z deseti Američanů by vlastnilo zbraň, pokud by se všechny zbraně v USA rozdaly mezi občany. Švýcarsko nebo Finsko – se silnou domobraneckou tradicí dosahují pouze poloviny těchto počtů. Tato čísla ovšem neznamenají, že by většina Američanů zbraň také vlastnila. Naopak počty lidí a domácností, které v USA zbraň mají, se pohybují kolem 30 %.
Jak ukazuje pokus novinářky Ubinas s koupí zbraně v Pensylvánii, jedním z hlavních problémů se zbraněmi v USA je jejich extrémní dostupnost. Střelec z Orlanda si podle všeho svou zbraň koupil zcela jednoduše a legálně deset dní před útokem. Jediné co musel udělat je vyčkat tři dny, což je délka lhůty, kterou stát Florida vyžaduje při koupi zbraně. To, že byl Mateen dvakrát vyšetřován FBI v souvislosti s terorismem nebylo překážkou v legálním získání zbraně. Což vlastně znamená, že v současnosti nemá federální vláda USA možnost, zamezit lidem podezřelým z terorismu legální nákup útočných pušek a dalších zbraní.
Prezident Barack Obama a dokonce i většina americké populace (v roce 2015 si zpřísnění zákonů týkající se prodeje zbraní přálo 55 % lidí) nechtějí plošný zákaz zbraní. Chtějí zpřísnění relevantních zákonů a větší dohled státu nad prodejem zbraní a jejich majiteli.
Výzkum ekonoma Richarda Floridy ukázal, že faktory jako množství populace, vyšší hladina stresu, vyšší počet imigrantů či psychicky nemocných nemá přímý vliv na vyšší počet vražd způsobených střelnou zbraní. Nalezl ovšem souvislost mezi přísnějšími zákony na prodej zbraní v některých státech USA a nižším počtem vražd. Ve státech, kde byl zaveden alespoň jeden zákon zpřísňující zbraňovou politiku, byl menší počet vražd na počet obyvatel než ve státech, kde taková legislativa neplatí.
K problematice zbraní v USA snad ještě dva grafy. Je to nalezená korelace mezi počtem smrtí způsobených střelnou zbraní a počtem vlastněných zbraní. A dále stejné srovnání mezi USA a dalšími vyspělými zeměmi. V obou případech je vyznačen zjevný trend mezi počtem zbraní a počtem úmrtí následkem zastřelení.