Jde o to nepřestat hledat světlo na konci tunelu, říká Veronika Ambrozyová, metodička vzdělávacího programu Varianty

Co to znamená učit o změně klimatu dobrým způsobem?

To je dobrá otázka. Myslím si, že ve vzdělávání o změně klimatu jsme pořád v začátcích a hledáme, jakým způsobem o ní učit tak, aby to vedlo u žáků spíše k podpoře vlastní aktivity, hledání řešení a naděje, že to jde zvládnout. Čím víc člověk o změně klimatu ví, tím víc má otázek, a zároveň si intenzivněji uvědomuje závažnost toho tématu. Je poměrně náročné zůstat permanentně aktivní a pozitivní a nepřestat hledat “světlo na konci tunelu“.

Čeho se učitelé nejvíc obávají, když mají o tématu klimatické změny začít učit?

Setkáváme se s tím, že si učitelé celkově nejsou tématem jistí, protože je hodně náročné a obsáhlé. Stejně jako veřejnost často nevědí, čemu mohou věřit, protože v mediálním prostoru nacházíme i spoustu dezinformací a nepravd. Nicméně se to zlepšuje a je více dostupných informačních i metodických materiálů, které jsou srozumitelné. Zároveň máme lepší data. Názory, že klimatická změna je nepodložená, jsou dneska již minulostí, vědecké články se shodují na tom, že klimatická změna probíhá a že ji způsobuje lidská činnost.

Někdy se učitelé také obávají reakcí žáků. To, že mají žáci vlastní názor, by ale nemělo být překážkou. Naopak, můžeme konflikt názorů do výuky přinést a pracovat s diskusí. Můžeme nechat žáky téma zkoumat z různých úhlů pohledu i přinášet vlastní pohledy. Můžeme je nechat hledat data a fakta, která ten jejich pohled potvrdí, nebo naopak vyvrátí. S tím vším lze ve výuce pracovat.

A s tímhle vším učitelům pomáháte?

Ano, ale nejen to. Aktuálně se mohou středoškolští učitelé zapojit do dlouhodobého projektu, který kombinuje podporu v tom, jak učit o klimatické změně s důrazem na rozvoj aktivního a odpovědného občanství u mladých lidí. Naší snahou není pouze přivést žáky k porozumění této problematice, ale navíc i k nějaké vlastní aktivitě. Sami se pak podílejí na hledání řešení a přicházejí s návrhy, které realizují. Dělají svůj vlastní projekt. Je prokázáno, že když mohou žáci sami vymyslet celý projekt a pak jej zrealizovat, vede to k posílení vědomí jejich vlastní účinnosti a naděje, že se s tím problémem, v tomto případě se změnou klimatu, dá něco dělat.

Jak je ten projekt koncipovaný? Realizuje se v rámci konkrétních předmětů, mezipředmětové výuky nebo je třeba, aby si na něj žáci i učitelé vyčlenili čas navíc?

V podstatě všechny možnosti jsou platné. Záleží na každé škole, jak má organizovanou výuku a jak s tím bude zacházet. Je možné na projektu pracovat v daných předmětech v rámci jedné třídy nebo ve spolupráci s dalšími učiteli. Je to ale možné realizovat i formou volnočasového kroužku pro žáky z různých tříd nebo volitelného předmětu. Osvědčuje se také zapojit školní parlamenty. Ty se zaměřují na různé projekty a výhodou je i to, že se tam potkávají žáci z různých ročníků a mohou se od sebe učit navzájem. Učitelé navíc můžou využít propracovanou metodiku Active Citizens, která je součástí naší podpory, zaměřenou na rozvoj aktivního občanství.

Chcete společně se svými žáky chránit klima? Zapojte se do projektu 1Planet4All. Více informací ve videu: 

Máte už nějaké zkušenosti z předchozích let, že by tuto metodiku školní parlamenty využívaly?

Ano, máme. Byly to dva parlamenty ze základních škol. V jedné ze škol se zaměřili na mezigenerační komunikaci a začali pořádat pravidelný program pro místní pečovatelský dům. Byl to dlouhodobý projekt založený na společných aktivitách a spolupráci. Vzešlo to od samotných dětí, což bylo skvělé. Druhý příklad se týkal výstavby workoutového hřiště. Tam byl školní parlament zapojený úplně v celé věkové šíři a dobře fungovala spolupráce mezi jednotlivými ročníky i spolupráce s městem. Chceme, aby žáci nespolupracovali jen se školou, ale i s dalšími aktéry v komunitě. Je proto velmi důležité si na začátku zmapovat, kdo by nám mohl s projektem ještě pomoci. V tomto roce bude například zajímavé zjistit, kdo další se tématu klimatické změny v naší obci věnuje.

V čem je metodika Active Citizens tak specifická a proč by podle ní měli učitelé pracovat?

Hlavním cílem metodiky je, jak už vyplývá z jejího názvu, podporovat žáky v aktivním občanství. Je specifická v tom, že je složená z jednotlivých fází, které na sebe navazují. Abychom dosáhli co největšího úspěchu, je potřeba všemi fázemi projít. Na začátku se žáci i učitelé zabývají sami sebou, poznávají, kým jsou, zjišťují, jaké jsou jejich silné a slabé stránky a jaký je jejich pohled na svět. V další fázi se zaměřují na vztahy v týmu, učí se spolupracovat, komunikovat a vést dialog. Tady v této fázi je možné zaměřit se na různé pohledy na téma klimatické změny. V další fázi se zaměřujeme na svět kolem sebe a zjišťujeme, jaké jsou problémy v naší komunitě, co bychom mohli zkusit změnit. Celý proces je důležitý pro to, aby náš projekt byl úspěšný.

Nestalo se někdy, že by vzájemné poznání vedlo k rozpadnutí se kolektivu spíš než ke spolupráci?

O takovém případě nevím. Aktivity jsou postavené poměrně jednoduše a je zajímavé, že ty první dvě fáze často vedou k tomu, že i u kolektivu, který je spolu sedm, devět let, se změní přenastavení vazeb a vztahů. Nestalo se nám nikdy, že by se nějaký tým rozpadl, spíš naopak. Kdyby se rovnou šlo na projekt, bylo by těžké tu skupinovou dynamiku rozpohybovat. Během prvních dvou fází můžeme postupně předávat čím dál větší míru zodpovědnosti za projekt na žáky a můžeme postupně zvyšovat úroveň jejich participace. Když bychom tyto fáze přeskočili, je mnohem vetší riziko, že by se skupina na začátku třeba neshodla a nebyla by schopna to překonat.

A jak dlouho mohou školy s vaší podporou počítat?

Projekt je na jeden rok a během něj od nás učitelé dostanou intenzivní metodickou podporu. Projdou 72 hodinovým kurzem, kde se seznámí s metodikou Active Citizens i s tím, jak učit o změně klimatu. Mezi jednotlivými školeními pedagogové s metodikou pracují přímo ve škole, zkouší aktivity se žáky a směřují k samotnému projektu. Je to načasované tak, aby to na sebe navazovalo a mezi jednotlivými semináři došlo k posunu. Vedle toho nabízíme každé škole šest hodin individuálních konzultací, budou probíhat veřejné debaty a akce pro mládež, kterých se mohou učitelé společně s žáky účastnit. V zimě plánujeme pro-action café, kde budou moci školy svůj projekt konzultovat s experty. V neposlední řadě můžeme přispět finanční podporou na realizaci projektu.

Co když přijde druhá vlna koronaviru a školy to nebudou stíhat?

To samozřejmě budeme řešit. V takovém případě je možné protáhnout práci do dalšího roku, ale standardně by se to mělo stihnout do konce školního roku. Obvykle se projekt realizuje během března a dubna a v květnu pak probíhá reflektivní setkání zapojených učitelů. Budeme doufat, že druhá vlna koronaviru nepřijde, nebo alespoň neudeří v takové míře… 

O PROJEKTU 1PLANET4ALL

Projekt 1Planet4All vám poskytne dlouhodobou metodickou podporu pro rozvoj aktivního občanství u žáků se zaměřením na téma klimatické změny.

Co nabízíme?

Součástí projektu bude vzdělávací program pro učitele v metodice Active Citizens (AC) akreditovaný v rozsahu 72 hodin. Metodika Active Citizens byla v roce 2019 mezi finalisty ceny EDUína, která oceňuje inovace ve vzdělávání. Tento rok bude celý kurz tematicky zaměřen na klimatickou změnu a její řešení.

Dále nabízíme mentorskou podporu učitelům ze strany zkušených lektorů, projektové tvůrčí dílny pro studenty, veřejné debaty s odborníky a drobnou finanční podporu pro realizaci školních projektů.

Žáci zapojení do projektu v rámci projektového týmu musí být ve věku 15+.

• Pokud jste již rozhodnuti, že do projektu jdete, stačí vyplnit stručnou přihlášku a zaslat alespoň ½ stránkový motivační dopis. Přihlašování prodlouženo do 31. července!!
• Pokud vše ještě potřebujete probrat s kolegy a vedením školy, ale máte chuť do projektu vstoupit – dejte nám o tom vědět mailem (veronika.ambrozyova@clovekvtisni.cz)

Pro inspiraci se podívejte na krátké video ze Střední odborné školy společného stravování Ostrava – Hrabůvka, která s metodikou Active Citizens pracovala již v minulosti: