Jejich domov v Ukrajině už mnohdy neexistuje, s naší pomocí začínají znovu v Česku. Podpora nejzranitelnějších uprchlíků pokračuje

Ukrajinka Svitlana je jedna ze statisíců uprchlic*íků v Česku, kteří se snaží navzdory ruské agresi dál žít. Se svou rodinou našla dočasný domov v Olomouci, kde také pracuje a ve volném čase dobrovolničí v našem komunitním centru. Její děti tam chodí na kurz češtiny, Svitlana už se dobře dorozumí:

Vzhledem k vývoji ruské agrese v Ukrajině, je velmi důležité i nadále nepodceňovat integraci uprchlíků v Česku. Podle posledních výzkumů společnosti PAQ Research "Hlas Ukrajinců v Česku" však šest z deseti Ukrajinců pracuje pod svou kvalifikací a stejný podíl čelí špatným pracovním podmínkám. Do zaměstnání přitom chodí většina těch, kteří jsou toho schopní, nebo si práci aktivně hledají.

Velkým problémem běženců je také bydlení. Po loňském zpřísnění podmínek setrvání v Česku se výrazně snížil počet příjemců humanitárních dávek, 57 % uprchlic*íků žije na hranici chudoby a nemají dostatek peněz na placení drahého nájmu. Nabídka kapacit se tak velmi zúžuje.

„Často se setkáváme s tím, že klienti platí za postel na ubytovně i 10 000 korun měsíčně za osobu, bez ohledu na věk,“ přiblížila jejich situaci pro lidovky.cz vedoucí naší help linky Alena Čorna.

Navíc ještě letos přijdou o bezplatný pobyt i všechny osoby s handicapem, senioři, matky starající se o předškoláky, těhotné ženy a děti, kterým se podařilo zaevidovat se jako zranitelní. Na ty se vztahuje ještě do září 2024 výjimka bezplatného pobytu i po uplynutí prvních 150 dnů v ČR.

Nejen kvůli tomu budou naše terénní týmy při krajských pobočkách dál monitorovat terén a reagovat na vyvstalé potřeby. Celorepublikově pokračuje i naše podpora prostřednictvím help linky. Velkým problémem pro uprchlíky je například i nedostatek lékařů.

Rodina Lebedevova pochází z Bachmutu, jejich domov už však neexistuje. Znovu začít se rozhodla v Česku. Ze zdánlivě lákavé nabídky ubytování zdarma s příslibem práce se však vyklubaly úplně jiné podmínky. Za jednu místnost na ubytovně měla rodina od léta 2023 platit majiteli 50 tisíc korun měsíčně, nebo se okamžitě vystěhovat. Ale kam? Početná rodina žije z jednoho platu. Maminka pracovat nemohla, neboť se starala o nejmladšího syna, který nemohl chodit do školky. „Pomohli jsme jim najít levnější bydlení na dostupnějším místě ve městě. Za jednu místnost na ubytovně jsou v tomto případě vděční. Společně jsme našli novou práci, poskytli jsme poradenství v oblasti vzdělání - nejstarší syn si podal přihlášku na střední školu a nejmladší začal chodit do školky, a nyní se je snažíme zaregistrovat do lékařské péče,“ líčí Maxim Sačok z týmu naší liberecké pobočky s tím, že neseriózní ubytovatel přišel naším přispěním o smlouvu s Libereckým krajem a my jsme se později podíleli na přestěhování i dalších rodin.

Potřebu lékařského dohledu jsme řešili také například v případě Viktorie*, která se obrátila na naši help linku. Je těhotná a v Česku nebyla v registraci ženského doktora. Nikdo nedohlížel na zdraví matky, ani nenarozeného dítěte. „Lékařů pro ukrajinské uprchlíky je nedostatek – kapacity mnohde chybí i pro české občany. Jedná se o problém napříč věkovými kategoriemi dětí, ale i u dospělých,“ potvrdila Lidovým novinám vedoucí našeho Programu podpory uprchlíků Zuzana Ramajzlová s tím, že mnohdy se podaří uspět až ve vzdálenějších městech. Viktorii jsme lékaře po dvou týdnech našli, zajistili jsme také tlumočnici, která ji doprovází, protože jazyková bariéra je i ve zdravotnictví stále velkým problémem.

Vypětí, které uprchlíci zažívají, bývá spouštěčem náhlých zdravotních komplikací, na help lince řešíme i velmi komplikované případy.

S prosbou o pomoc se na ni obrátila také manželka sedmdesátiletého seniora, kterého postihla mrtvice den poté, co se mu podařilo doputovat z Ukrajiny do Česka. Nestačil si zažádat o dočasnou ochranu, neměl tak ani zdravotní pojištění. Přitom náklady na léčbu se vyšplhaly na 350 tisíc korun. S paní jsme dořešili potřebné kroky, aby mohlo dojít k proplacení nákladů zpětně.

Během války postupně vyvstala velká potřeba psychosociální podpory. Lidé, kteří byli nuceni opustit svůj domov, často trpí symptomy deprese a úzkosti. Individuální a skupinové terapie v ukrajinštině pro děti i dospělé poskytujeme ve čtyřech krajích – v Karlovarském, Libereckém, Plzeňském a v Praze.

Naše psycholožky využívají nové léčebné metody vyvinuté speciálně i pro lidi zasažené válečným konfliktem a působí dokonce i online. „Pokud dítě nemá duševní klid, nemůžeme vůbec uvažovat o jeho úspěšné integraci, adaptaci, návratu k běžnému životu,“ upozorňuje naše psycholožka Olena Stelmashenko, kterou válka z Ukrajiny vyhnala už podruhé, a tak teď pomáhá svým krajanům v Praze.

Soustředíme se také na mladistvé a mladé dospělé uprchlíky bez doprovodu nejbližší rodiny. Speciálně pro ně jsme nově vytvořili v Plzeňském kraji, Karlovarském a v Praze zázemí "Bezpečný přístav", kde najdou přechodné ubytování a podporu. Pomáháme jim situaci stabilizovat, podporujeme je v pokračování studia nebo nalezení práce.

Více o naší pomoci lidem v Ukrajině, Česku i dalších zemích se dočtete tady.

Ukrajinská uprchlická krize: aktuální situace zde.

*jméno klientky bylo změněno z důvodu zachování soukromí