Ježíškova vnoučata

Publikováno: 5. 2. 2024 Doba čtení: 4 minuty
Ježíškova vnoučata
© Foto: Eliška MIková

Ježíškova vnoučata jsou celoročním projektem Nadačního fondu Českého rozhlasu, který určitě všichni dobře znáte a mnozí z vás se do něj jistě někdy i zapojili. Pro ty, kteří se o projektu dovídají poprvé, projekt krátce představím.

Projekt se zaměřuje na pomoc seniorům v domovech pro seniory a dalších zařízeních pro ně určené. Vrcholem projektu je předvánoční sbírka, kdy si lidé na webu jeziskovavnoucata.cz od poloviny listopadu vybírají z tisíců přání seniorů a plní je. Souběžně probíhá finanční sbírka, která umožňuje hradit nákladnější přání a podporovat aktivity a potřeby seniorů v zařízeních po celý rok. Cílem projektu je zpříjemnit a zpestřit život seniorům, zlepšit jejich psychickou i fyzickou pohodu a pomoct jim cítit se potřební a vnímaní.

Naše organizace se do projektu zapojila tentokrát poprvé a víceméně na poslední chvíli. K dnešnímu dni se nám povedlo propojit čtyři seniory s dárci, kteří jim pomohli splnit jejich přání. Do budoucna jich určitě přibude více! Ráda bych vám něco málo o obdarovaných seniorech, kteří se do projektu přes naši organizaci zapojili, pověděla.

Pan Václav – senior, který v ČR nemá rodinu a žije sám v nájemním bytě v Trmicích. Pan Václav má doma plno knížek a většinu svého času tráví čtením. Rád knihy doporučuje svým přátelům a známým. Jeho přáním byla kniha o moři a takto jeho přání znělo:

„Milé Ježíškovo vnouče, letos bych si k Vánocům přál knihu o moři. V životě jsem v zahraničí nebyl a moře jsem nikdy neviděl, knihy jsou můj jediný způsob, jak se mohu podívat do světa. Má dcera žije v zahraničí a má svých starostí dost. Snad se nějaké Ježíškovo vnoučátko najde a splní mi mé přání.“

Dárkyně, která se přání rozhodla splnit, byla velice štědrá a panu Václavovi poslala knih hned několik. Slovy nelze popsat, jakou radost mu knihy udělaly. Za pana Václava, ještě jednou, zasíláme obří díky.

Pan Yaroslav – pán, který se svým vnukem uprchl před válkou ve své rodné zemi a v ČR našel zalíbení. Protože si pan Yaroslav naši zemi moc oblíbil hlavně díky naší krásné přírodě, přál si rybářskou výbavu. Toto přání si vybral hlavně proto, aby mohl objevovat krásy naší republiky, a přitom se naučit něco nového. Přání pana Yaroslava znělo:

„Milé Ježíškovo vnouče, do ČR jsem přijel teprve nedávno a už teď se mi tu moc líbí, rád objevuji přírodu a krásy Česka. Chtěl bych začít rybařit, ale nemám zatím žádnou výbavu. Proto prosím právě tebe, milé Ježíškovo vnouče. Jelikož jsem úplný začátečník a rybaření jsem ještě nikdy nezkoušel, přeji si teleskopický prut na těžko do 3,5 m. (Tuto informaci jsem si musel pracně zjistit). Snad se spolu uvidíme, měj se hezky, milé Ježíškovo vnouče.“

Toto přání se rozhodla splnit základní škola v Královéhradeckém kraji, která pro tyto účely založila sbírku. Pan Yaroslav se nyní připravuje na zkoušky, aby mohl získat rybářský průkaz a naplno se pustit do rybaření.


Pan Josef – pán, který věřil nesprávným lidem a kvůli tomu se dostal do finančních potíží. Jelikož s panem Josefem aktuálně řešíme vzniklou situaci velice aktivně, což zahrnuje několik schůzek týdně, bylo pro nás obtížné domlouvání. Pan Josef totiž do nedávna nevlastnil mobilní telefon, jeho přání bylo tedy bylo jasné a znělo takto:

„Milé Ježíškovo vnoučátko, je sice už po Vánocích, ale doufám, že se stále najde někdo, kdo by mi splnil mé přání. Přeji si seniorský telefon, abych mohl zůstat ve spojení s okolním světem. Nyní je pro mě velice obtížné se například objednat k lékaři nebo si zavolat na poštu. Jsem již sám a nemám žádnou rodinu, takže nemám o tuto laskavost koho poprosit. Měj se hezky, milé Ježíškovo vnouče.“

Díky milému dárci, který se rozhodl přání splnit, se nám s panem Josefem komunikuje mnohem lépe. Pan Josef je nyní i více v kontaktu se svými přáteli, kteří od něj bydlí daleko. Pan Josef posílá obrovské díky svému dárci.

Pan Stanislav – senior, který díky své důvěře přišel téměř o všechno. Rodina pana Stanislava ho poprosila o zaplacení dluhů a přislíbila jejich splácení. Bohužel splácení nikdy nezačalo a pan Stanislav je nyní ve spojení s našimi dluhovými poradci, kteří mu pomáhají jeho situaci vyřešit. Pan Stanislav žije v chatce jen se svým kocourem a musí si topit dřevem. Vzhledem k jeho opravdu náročné situaci měl pan Stanislav přání dvě a ta zněla takto:

„Milé Ježíškovo vnouče, moc bych si k Vánocům přál dřevo, abych si mohl v zimě zatopit. Žiju společně se svým kocourem v malé chatce a kvůli nemilé příhodě jsem přišel o všechny peníze, které jsem si na dřevo šetřil. Rodinu sice mám, ale nemáme spolu moc dobré vztahy, proto se obracím právě na Tebe, milé Ježíškovo vnoučátko. Topím si bukovým dřevem (25 cm), které mi každý rok dovážela místní firma. Jeden PRMS dřeva mi vystačí zhruba na měsíc.“

„Milé Ježíškovo vnouče, bydlím sám v malé chatičce jenom se svým kocourem. Jsem již starý a nemocný a občas mi už bývá chladněji. Moc bych si tedy přál teplé zimní boty, aby mi nemrzly nohy. Už totiž nemůžu běhat jako za mlada :). Moje noha má velikost 41. Rodinu sice mám, ale nemáme moc dobré vztahy. Kdyby mi Ježíšek boty přinesl, budu moc vděčný, nemám se totiž na koho jiného obrátit.“

Dárci pana Stanislava mu pomohli se zahřát, koupili mu dřevo na zátop a také teplé zimní boty, aby mu ani venku nebyla zima. Oba dary panu Stanislavovi v této těžké situaci vykouzlily úsměv na tváři. Moc děkujeme.

Závěrem chceme vyjádřit obrovské díky projektu Ježíškova vnoučata, díky kterému se nám podařilo splnit přání seniorů, která by jinak zřejmě zůstala nesplněná. Dárcům, kteří se do projektu zapojili za naší organizaci zasíláme obrovské díky též, bez Vás bychom radost seniorům neudělali.

Autor: Eliška Miková, terénní pracovnice

Související články