Jídlo, které vyroste už za měsíc: Cirkulární ekonomika v Severní Makedonii

Publikováno: 13. 9. 2024 Doba čtení: 4 minuty
Jídlo, které vyroste už za měsíc: Cirkulární ekonomika v Severní Makedonii
© Foto: Eva Mrázková

Ekovita je malá rodinná nezisková organizace, která sídlí v městečku Negotino v Severní Makedonii. Věnuje se ekologickým aktivitám, propaguje cirkulární ekonomiku a zaměřuje se také na šetrné pěstování hub. S Ekovitou jsme se spojili, abychom společně představili mladým lidem v Severní Makedonii základní principy cirkulární ekonomiky. Za podpory Evropské unie a ve spolupráci s dalšími místními neziskovými organizacemi naučíme studenty na vybraných středních školách, jak si udržitelně vypěstovat svoje vlastní potraviny.

Negotino se nachází ve střední části Severní Makedonie. Z tohoto regionu pochází jedny z nejproslulejších odrůd makedonských vín, ale možná bude Negotino brzy známé také díky dalším druhům plodin – houbám!

S Kristinou Todorovou a jejím otcem Saškem, který je ředitelem organizace, jsme se potkali v parku před jejich kanceláří.

„Ekovita původně vznikla v roce 2003 jako ekologická iniciativa, ale od té doby jsme výrazně rozšířili naše aktivity. Kromě ochrany životního prostředí se zaměřujeme také na pěstování hub,“ říká Kristina.

Kristina si vzpomíná, že byla příroda a zemědělství její velkou vášní už od dětství, stejně tak jako jejích rodičů, kteří oba vystudovali biologii. Kristině se podařilo vypěstovat první druhy hub, když jí bylo šest let. Vystudovala zemědělskou univerzitu a nyní se plně věnuje práci pro Ekovitu.

„Začala jsem studovat zemědělství, abych pomohla s prací naší rodině. Myslím, že je Ekovita u nás v zemi unikátní, protože pěstujeme druhy hub, které nikde jinde v Severní Makedonii nenajdete. Máme například hlívu ústřičnou, shitake, hlívu máčkovou, reishi, korálovce ježatého, maitake a outkovku pestrou,“ říká Kristina.

Ekovita není známá jen tím, že produkuje širokou škálu hub, ale také díky šetrným způsobům pěstování, při kterém využívají prvky cirkulární ekonomiky, a to především u přípravy substrátu.

Nechceme vytvářet žádný odpad!

„Nejprve si musíme připravit substrát z pilin, zbytků dřevěných palet a organického odpadu, jako je sláma, pecky z oliv nebo slupky ze slunečnicových semínek. Substrát se nejdříve pasterizuje, poté ho dáme do 4 kilových pytlů,“ říká Kristina.

Kristina poté přidá do substrátu mycelium, které připravuje ve své laboratoři. Tam většinou nikoho nepouští, protože se snaží zabránit výskytu bakterií v místnosti, což by mohlo mít negativní vliv na mycelium. Teď ale udělala výjimku a mohli jsme pozorovat celý proces přípravy, který připomíná spíše práci v chemické nebo lékárenské laboratoři, protože Kristina používá při výrobě mycelia plášť, mikroskop a pinzetu.

Trvá zhruba měsíc až dva, než ze směsi mycelia a substrátu vyrostou první houby. „Nejrychleji roste hlíva ústřičná, to trvá zhruba jeden měsíc. Jiné druhy potřebují dva měsíce,“ vysvětluje Kristina.

„Houby vyrostou z jednoho substrátu třikrát. Poté ho ale nevyhazujeme, dáme jej na zpracování žížalám, abychom nevytvářeli žádný odpad,“ říká.

Ekovita vytváří svoje vlastní produkty, jako je sirup, nebo těstoviny z hub. Připravuje také speciální balíčky pro jejich pěstování a učí lidi, jak na to. Tím pomáhá také lidem v nouzi.

„Sociálně znevýhodněné lidi učíme, jak si vypěstovat své vlastní a zdravé jídlo. A protože houby rostou rychle, mohou mít jídlo už za pár měsíců,“ říká Kristina a dodává, že spolupracují s místní organizací, která pomáhá rodičům samoživitelům.

Společně s Kristinou a Saškem jsme navštívili jejich známého, který pěstuje houby z balíčků, které Ekovita připravuje. Plastové pytle se substrátem a myceliem byly pověšené v tmavém a vlhkém sklepě. Podle Kristiny jsou nejvhodnější podmínky pro růst hub na podzim, ale i na jaře jsme mohli vidět, že se houbám daří.

Společně s Ekovitou a dalšími nevládními organizacemi v Severní Makedonii za podpory od Evropské unie seznámíme mladé lidi s prvky cirkulární ekonomiky. Ekovita představí svůj projekt na pěstování hub na různých školách po celé zemi a naučí mladé lidi, jak si udržitelně vypěstovat svoje vlastní jídlo.

Měření kvality vzduchu, udržitelné vaření, pozorování hvězd a debatování!

Ale pěstování hub je pouze jednou z aktivit, kterým se Ekovita věnuje. Jejich hlavním zájmem je ochrana životního prostředí. Proto v Negotinu a přilehlých vesnicích měří kvalitu vzduchu za pomoci měřících stanic a lišejníků. 

„Kvalita vzduchu je dobrá, pokud jsou na stromech lišejníky. Bohužel to ale není případ v našem městě, lišejníky se dají najít až ve vzdálenějších vesnicích,“ říká Kristina.

Kristina a Saško se starají o své okolí a zároveň přispívají ke zlepšení místních vztahů. Rádi se setkávají s lidmi z okolí a zapojují do svých aktivit také lidi z Negotina. Otec Kristiny například vzpomíná, jak přinesli solární trouby a společně s místními lidmi si uvařili dobré jídlo. Nebo na noc, kdy se sešli na kopci v parku a společně s dětmi z města pozorovali hvězdy.

A místní je rádi navštěvují. Když jsme se loučili s rodinou Kristiny (a jejich dvěma psy), zrovna přišla skupina mladých lidí na debatní kroužek, který Ekovita pořádá. Ráda jsem proto zůstala s rodinou Kristiny a se skupinou mladých lidí o něco déle. Společně jsme ochutnali také jejich nejoblíbenější jídlo – буковка на сонце (houby na slunci), což je speciální recept Ekovity.

Autor: Eva Mrázková

Související články