Jak se Jirka stal z vystrašeného chlapce "milovníkem" větného rozboru

Letos v červnu přišla za mnou na pracoviště v Chomutově ustaraná maminka Jiříka, který chodí do 6. třídy a propadl z českého jazyka. Paní Helena je matka samoživitelka a stará se sama o tři děti. Snažila se synovi s českým jazykem pomáhat, ale nezbývalo jí na to mnoho času a látce také nerozuměla. Domluvily jsme se společně na tom, že Jiřík k nám bude docházet dvakrát týdně a že se budeme společně připravovat na opravné zkoušky. Když k nám Jiřík poprvé přišel, byl to velmi uzavřený a vystrašený chlapec, který nevěřil, že by opravné zkoušky mohl zvládnout. Na začátku července například nevěděl jaké existují v českém jazyce pády. Měl velké mezery v látce, a proto jsme se museli vrátit na úplné začátky. 

Postupně se Jirka začal otevírat

Porucha ADHD mu navíc ztěžovala soustředěnost. Snažili jsme se společně opakovat vše několikrát. I v závěru každého doučování. Domů dostával další úkoly na procvičování a po telefonu jsem ještě komunikovala s maminkou a směrovala ji ke kontrolám. Na každém doučování jsme si také povídali o jeho zájmech a oblíbených předmětech ve škole a plánech do budoucna. Postupně se Jirka začal otevírat a komunikovat, začal být motivovaný a cítil se jistější v práci, kterou jsme dělali. Poslední týden před opravnými zkouškami docházel každý den a bylo na něm vidět, že chce vážně projít do dalšího ročníku. V posledním týdnu před opravnými zkouškami dokázal bez problémů udělat rozbor věty a zobrazit i graf.

Opravné zkoušky vyšly na 27. srpna, začínaly v 9 hodin. Maminka Helena mi hned po skončení zavolala s obrovskou radostí a dojetím, že Jiřík vše zvládl, a dokonce byl pochválen třídní učitelkou za perfektní graf větného rozboru, který dlouho u žáků šestých tříd neviděla. Jirka se během necelých dvou měsíců naučil látku na výbornou a zjistil, že ho ten větný rozbor i baví. Chce k nám docházet i nadále jednou týdně na průběžné opakování. A my mu budeme držet palce.

*úvodní foto je pouze ilustrativní