Kakao může lidem pomoci vymanit se z chudoby a navíc je odolné vůči změně klimatu
Publikováno: 12. 11. 2020 Doba čtení: 3 minuty
Přes všechny problémy zůstává zemědělství na filipínském ostrově Samar nadále klíčovým zdrojem příjmu lidí. V minulých letech zemědělci pěstovali především kokosové ořechy, banány a rýži. Ceny kokosových ořechů však začaly v poslední době klesat a pěstitelé kokosů a banánů navíc čelili několika ničivým tajfunům, které ostrov zasáhly. I pěstitelé rýže neustále bojují s konkurencí v podobě levnějších produktů dovážených z jiných oblastí.
Asi nejpříznačnějším znakem těchto změn je klesající počet mladých lidí pracujících v odvětví zemědělství. Mladí se stěhují do měst, kde hledají jiný druh obživy, nebo se pokoušejí sehnat práci v zahraničí. Podnebí na ostrově Samar je příznivé a půda je úrodná, místním farmářům by zde tedy neměly možnosti. K tomu, aby se zemědělství stalo výnosnějším, je však potřeba budoucí generace farmářů.
Postřehy od místních lidí
V říjnu 2020 jsme uspořádali setkání zástupců zemědělských skupin s místními a státními vládními agenturami, zástupci soukromého sektoru, akademickou obcí a občanskými organizacemi ve Východním Samaru. Tématem debaty byla budoucnost zemědělství na ostrově.
Během diskuzí se účastníci soustředili na tři cíle. Prvním bylo zjistit, které plodiny jsou v současnosti pro ekonomiku ostrova nejdůležitější. Lidé se shodli na kokosových ořeších, kasavě (oblíbená kořenová plodina), banánech a rýži. To jsou spolu s calamansi (místní citrusový plod známý také jako filipínský citrón) a výrobky z mořských řas nejdůležitější zemědělské produkty.
Plány na příštích pět let
Druhým úkolem bylo rozhodnout, které plodiny mají největší potenciál pomoci v následujících pěti letech drobným farmářům vymanit se z chudoby. Debaty se soustředily na zemědělské podmínky, tržní potenciál, odolnost vůči vnějším zásahům (především tajfunům), téma klimatické změny a zohledňovaly také kulturní hlediska. Během této části programu vznikly živé debaty, při kterých se zvažovala pro a proti různých plodin, které přicházely v úvahu. Probíral se také význam potravinové jistoty a kulturní hodnota plodin a zvažovaly se i další alternativy jako například bambus. Účastníci se ale shodli na tom, že prosazení této plodiny by vyžadovalo pečlivý výzkum trhu.
Asi nejpozoruhodnějším výsledkem se stala dohoda týkající se kakaa a jeho potenciálu pro ostrov. I když kakao není tradiční plodinou Východního Samaru, zdejší podmínky jsou pro pěstování kakaových bobů celkem příznivé. Na základě této shody jsme spustili program, který prosazuje pěstování kakaa a je vedený přímo místními zemědělskými komunitami. Program zaujal místní zemědělce i vládní úředníky. Zájem o pěstování kakaových bobů je velký, protože tato plodina se jeví jako hospodářsky výnosná a vůči změně klimatu odolnější než tradiční plodiny.
Diskutující se také shodli na tom, že potenciál kokosových ořechů a kasavy stále trvá, i když tento potenciál spočívá spíš v dalších aktivitách, které dávají těmto plodinám přidanou hodnotu, než v jejich samotném pěstování. Zatímco ceny za copru (sušenou dužinu kokosů) například klesají, poptávka po kokosovém oleji je nadále velmi vysoká. Kasava zas nabízí možnost různého dalšího využití, ale to by také vyžadovalo pečlivý výzkum, aby se zjistily možnosti potenciálních trhů. Nakonec se účastníci shodli na tom, že rozšířit aktivity, které zajistí přidanou hodnotu produktu, je tím správným krokem vpřed. Kokosové ořechy navíc zaujímají významnou pozici v kulturním dědictví lidí žijících na ostrově Samar, a proto pravděpodobně zůstanou důležitou plodinou pro tuto oblast.
Otázka vedení
Posledním cílem bylo zvážit, kdo by mohl pomoci s vedením při procesu této změny. Vládní orgány budou jistě plnit zásadní úlohu, budou ovšem potřebovat podporu dalších zúčastněných stran, například z řad místních zemědělských družstev a místních i mezinárodních organizací jako je Člověk v tísni.
Debaty u kulatého stolu se staly významným krokem, který přivedl ke společným diskuzím zástupce různých odvětví. Ti se společně zamýšleli nad strategickými způsoby řešení a potřebami drobných zemědělců ve venkovských oblastech jako je Samar pro lepší budoucnost. Podněty přicházející od účastníků jsou z pohledu Člověka v tísni naprosto zásadní pro rozvoj budoucích aktivit a plánování. Toto je teprve začátek dlouhodobého procesu, který snad přinese pozitivní změnu lidem, jejichž životy jsou v Samaru často zanedbávány.
