„Kdybychom si navzájem více pomáhali, lépe bychom si rozuměli,“ říká laureátka ceny Dobrovolník roku Dana Calábková.

Jak jste se dostala k projektu Lepší škola, na kterém se jako dobrovolnice podílíte?

Jsem členkou klubu přátel Člověka v tísni a dlouhodobě se zajímám o to, čemu se organizace věnuje. V době, kdy jsem začala uvažovat i o jiné než peněžní formě pomoci, jsem se dozvěděla o projektu Lepší škola, který mne okamžitě zaujal.

Pracujete jako vedoucí IT oddělení ve Vědecké knihovně Olomouc. Jaká byla vaše motivace věnovat se při zaměstnání ještě dobrovolnické činnosti?

Když jsem potřebovala pomoci, pokaždé se našel někdo, kdo mi pomohl. Připadlo mi přirozené v „předávání pomoci“ pokračovat. Jakmile dcerky vyrostly a mne už tolik nepotřebovaly, mohla jsem kus svého času věnovat dobrovolnické činnosti. Jelikož jsem již měla zkušenosti s prací s dětmi, připadlo mi, že doučování je pro mne tou vhodnou formou. Po třech letech doučování můžu říct, že to bylo správné rozhodnutí.

Na vaše zaměstnání navazuje také práce s dětmi ve Vědecké knihovně Olomouc. Přiblížíte nám i tuto vaši další dobrovolnickou aktivitu v projektu CoderDojo?

V rámci projektu CoderDojo, který do České republiky přivedl europoslanec Luděk Niedermayer, přibližujeme dětem základy programování, a to nenásilnou a zábavnou formou. Pracujeme například s malými robotky Ozoboty a programovatelnými mikropočítači pro výuku programování micro:bity. Projekt funguje na základě dobrovolnické práce mentorů (vyučujících) a šampiónů (organizátorů).

Vzdělávací a osvětový je také projekt Promítej i Ty, který v Olomouci pořádá festival Jeden svět Olomouc. I na tom se podílíte.

Ano, před rokem a půl jsme se jako Vědecká knihovna domluvili s Jiřím Žákem, který dělá koordinátora tohoto projektu, na pravidelném promítání filmů. Jiří Žák mi pomáhá s výběrem filmů a diskutujících. Většinou také vede diskuze. S kolegyní z Vědecké knihovny zajišťujeme organizaci a propagaci.

Ráda bych se vrátila k vašim zkušenostem s doučováním. Je náročné s dítětem navázat vztah?

Myslím, že je velice důležité, aby dítě mělo k doučujícímu důvěru. Děti nesmí mít pocit, že jim něco vnucujete, nebo je do něčeho tlačíte. Myslím, že je důležité je podporovat v tom, co jim jde a co dělají dobře, probudit v nich zájem.

Myslíte si, že pomáhání nebo dobrovolnictví může být pro každého? Nebo člověk potřebuje nějakou speciální odvahu?

Dobrovolnictví je velice naplňující zážitek. Myslím, že stejně jako u většiny činností platí, že nejtěžší je začátek. Je třeba volit vhodnou formu pomoci. Co vyhovuje jednomu, nemusí být vhodné pro jiného. Je tedy velice důležité zvolit správnou oblast, která bude pro obě strany příjemná.

Dnes jste laureátkou ceny pro dobrovolníky Křesadlo v kategorii děti, mládež a volnočasové aktivity. Co pro vás takové ocenění znamená?

Ocenění si velmi vážím. Vnímám jej spíše jako ohodnocení výborných projektů, ke kterým jsem se připojila. Projekt Lepší škola je individuální záležitostí, ale u projektu CoderDojo ocenění patří celé skupině dobrovolníků, kteří mi s kluby programování pomáhají.

Určitě je tady mnoho lidí, které ještě nenapadlo, že by se dobrovolnictví vůbec mohli věnovat. Přečtou si o vašem ocenění třeba tady na internetu nebo v novinách. Možná pak něco podobného také vyzkouší a pomohou někomu dalšímu ve svém okolí. Takže by to mohla být cesta, jak inspirovat druhé. Nemyslíte?

Budu velice ráda, pokud tento rozhovor některý ze čtenářů vyhodnotí jako inspirativní. Mohu všem, kteří o zapojení do dobrovolnictví uvažují, potvrdit, že pomáhat pomáhá. 

Připadne mi, že právě pomoc druhým by mohla spojovat dnešní rozdělenou společnost. Kdybychom si navzájem více pomáhali, lépe bychom si rozuměli.

Děkuji za rozhovor a velice gratuluji k ocenění.

Já vám děkuji.

V současné době paní Dana Calábková připravuje osvětové akce pro veřejnost, zaměřené na dluhovou problematiku. Jedná se o spolupráci Vědecké knihovny Olomouc a organizace Člověk v tísni - Olomoucký kraj.