Klimatické extrémy dopadají na nejchudší
Publikováno: 11. 11. 2020 Doba čtení: 2 minuty
Požáry v Austrálii, sucho a kobylky v Africe, protesty v Americe a světová pandemie. Událostmi nabitý rok 2020 ještě není za námi, ale už také víme, že se bude jednat o jeden z nejteplejších roků za posledních 140 let.
Letošní teplotní rekordy jsou součástí dlouhodobého trendu – nadprůměrné globální teploty zaznamenáváme již od roku 1998. Tehdy meteorologové hlásili odchylku od průměru o 0,2 °C, což mezi odborníky vyvolalo pozdvižení.
Letos byly podle NOAA (Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru)téměř všechny měsíce teplejší než dlouhodobý průměr bezmála o 1 °C. Po pravdě, od roku 1998 až do dneška rostla teplota s každým dalším rokem. Podle klimatologů z mezivládního panelu pro změnu klimatu je lidstvo v současnosti na cestě k zvýšení globálních teplot o 2 °C v roce 2050, přičemž ke konci století by se mělo oteplit o průměrných 3,7 °C.
Akcelerující růst průměrné teploty jde zjevně ruku v ruce s četností klimatických extrémů a přírodních pohrom. Letos jsme v Česku zažili 500leté sucho následované přívalovými dešti a lokálními povodněmi. Extrémní sucha na jedné straně a povodně na druhé jsou ale v daleko větší intenzitě cítit po celé planetě, například v oblasti Afrického rohu.Projevy změny klimatu, která byla historicky způsobena rozvinutými zeměmi, dopadají paradoxně převážně na rozvojové země v oblasti okolo rovníku, v přímořských a ostrovních zemích. Tamní obyvatelé již nyní trpí vleklými ozbrojenými konflikty a devastovanými přírodními zdroji, jako je půda nebo lesy a v současnosti probíhající změna klimatu ještě přilévá příslovečný olej do ohně. Tento koktejl vytváří obrovský tlak na obyvatele, kteří mají volbu mezi hladomorem nebo přesunem za příznivějšími podmínkami.
Příčinou rozkolísaného klimatu jsou zejména rapidně rostoucí emise skleníkových plynů v atmosféře, které jsou podle vědců způsobeny lidskou činností, ale i další jevy jako například odlesňování, které snižuje schopnost rostlin chladit naši planetu a vázat uhlík.
Aby bylo možné předejít závažným dopadům změny klimatu na lidstvo, bude potřeba zastavit nárůst a výhledově i snižovat koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře. To bude možné jedině přechodem na nízkouhlíkové zdroje energie a zavedením systémových změn v řadě oblastí, jako je zemědělství, doprava, energetika a průmysl. Stojíme na prahu transformace světové ekonomiky. Tu zřejmě budou muset započít rozvinuté země disponující nezbytnými prostředky a inovacemi. K jejímu úspěšnému zvládnutí bude ale potřeba nezapomínat na země rozvojové, které se bez pomoci jen těžko změně klimatu zvládnou přizpůsobit.
