Okupace Krymu začala přesně před deseti lety

Publikováno: 26. 2. 2024 Doba čtení: 2 minuty
Ruští vojáci na Krymu v roce 2014.
© Foto: Anton Holoborodko (CC BY-SA 3.0 DEED)

Mnoho z nás si živě vybaví datum 24. února 2022, kdy Ruská federace masivně zaútočila na Ukrajinu včetně jejího hlavního města s cílem obsadit celé území země a svrhnout její demokraticky zvolenou vládu. Ozbrojený konflikt na Ukrajině ale začal mnohem dříve, a to přesně před deseti lety, konkrétně v noci z 26. na 27. února 2014, kdy se neoznačená ruská vojska vylodila na Krymu.

Celý poloostrov se rychle dostal pod ruskou kontrolu a již 16. března toho roku se konalo zmanipulované referendum.

Podle oficiálních Ruskem vydaných výsledků tohoto referenda se údajně při volební účasti 83,1 % oprávněných voličů celých 96,8 % zúčastněných občanů vyslovilo pro připojení “autonomní republiky Krym” a města Sevastopol k Rusku. Podle oficiální zprávy Rady pro lidská práva však pro připojení hlasovalo jen 50 až 60 % voličů a volební účast je odhadována někde mezi 30 a 50 %.

Tato samozvaná republika následně vyhlásila nezávislost na Ukrajině a již 21. března 2014 Rusko “vyhovělo žádosti parlamentu Republiky Krym” a celý poloostrov i s městem Sevastopol přijalo do svazku Ruské federace. Ukrajinský Ústavní soud prohlásil referendum za nelegální a tento pohled sdílí i drtivá většina zemí světa. Ruskou anexi poloostrova do roku 2019 uznalo vedle Ruska pouze několik dalších zemí.

Obyvatelům Krymu, kteří s anexí svého území nesouhlasí, nastaly krušné časy. Mezi nejpostiženější z nich patří krymští Tataři. Podle nezávislých zdrojů došlo jen za prvních 18 měsíců okupace v této komunitě nejméně k deseti vlnám masového zatýkání. V roce 2022 byl ve vykonstruovaném procesu k 17 letům vězení odsouzen místopředseda medžlisu, tedy parlamentu krymských Tatarů, Nariman Dželal.

Terčem represí jsou ale všichni demokraticky smýšlející osoby – aktivisté, novináři, politici či právníci. Lidskoprávní organizace evidují desítky případů politicky motivovaných soudních procesů, v nichž jsou často vynášeny drakonické tresty. Politických vězňů na Krymu je v současnosti více než stovka.

*úvodní foto: Ruští vojáci na Krymu v roce 2014, autor: Anton Holoborodko (CC BY-SA 3.0 DEED)


Autor: Ondřej Lukáš, Media manager PIN

Související články