Lavice, tabule, aktovky, sešity, a úsměvy na tváři: Pomáháme studentům v etiopském regionu Tigraj vrátit se po válce do škol
Publikováno: 25. 7. 2024 Doba čtení: 4 minutyV roce 2020 propukl konflikt mezi etiopskou vládou a ozbrojenými složkami v regionu Tigraj. Tato válka trvala dva roky a skončila uzavřením mírové dohody, kterou strany podepsaly v Pretorii v roce 2022. Válka měla za následek uzavření přes poloviny místních škol, tím pádem se nemohlo více než milion dětí účastnit výuky. Ve středním Tigraj proto pracujeme na obnově školních budov a distribuujeme školní pomůcky, díky prostředkům z Klubu přátel. Mnoho dětí má radost, že se opět vrátí do školy.
Genet Gebru pochází z města Abi-Adi. Je jí 16 let a chodí do sedmé třídy. Genet si prošla těžkým obdobím. Její matka zemřela po úderu blesku a Genet tak bojovala velkým traumatem, kvůli kterému často nechodila do školy. Učitelé v Genet viděli nadějnou studentku, a proto jí pomohli a podpořili, aby mohla do školy opět pravidelně chodit. Teď žije se svojí sestrou.
Genet baví angličtina a jejím snem je stát se pilotkou nebo státní úřednicí. Když se její škola kvůli válce zavřela, hodně ji to poznamenalo. Výuka ji moc bavila, a když nemohla do školy jít, ztratila veškeré nadšení a smysl života. Každý den bez školy byl pro ni utrpením.
Hodně dětí bylo zklamaných, když se jejich školy ničily a zavíraly. Podle Regionálního vzdělávacího úřadu v Tigraj byla ke konci dubna 2023 zavřena vice než polovina škol v regionu, především kvůli poničení v důsledku války. Školní budovy byly také používány jako zázemí pro vnitřně vysídlené lidi nebo armádu. To postihlo celkem 1 042 807 školáků.
Po válce poskytly místní vlády a humanitární organizace školám a studentům limitovanou pomoc v podobě učebnic, psacích pomůcek, školních batohů nebo potřeb na volný čas. Aby mohli žáci dohnat zameškanou výuku, rozhodl se regionální vzdělávací úřad a UNICEF přizpůsobit školní kalendář tak, aby studenti zvládli dokončit tři stupně za jeden rok.
Abychom studentům a učitelům v Tigraj pomohli tuto situaci zvládnout, poskytujeme jim různé vzdělávací materiály, podklady pro výuku nebo pomůcky na vědecké pokusy. Když od nás Genet dostala školní potřeby, včetně batohu, sešitů, psacích potřeb a vybavení na matematiku, byla nadšená.
Pomohli jsme studentům v distriktech Abi-Adi a Kola Tembeyin. V těchto místech bylo zničeno 49 škol a na 26 000 studentů nemá vybavení do výuky. Školní budovy potřebují opravit. Člověk v tísni se zaměřuje na přístup k pitné vodě a stavbu záchodů v těchto školách.
Vybrali jsme si čtyři školy (Ady-Gidy, Lisanu, Guroro, Bega Shega), kde se zaměřujeme na údržbu budov a vybavení tříd lavicemi, židlemi a tabulemi.
V těchto podmínkách je náročné studenty inspirovat
Atsede Gebregiorgis učí už deset let na základní škole Adi Gidi. Přestože učitelé nedostali výplatu už 17 měsíců, všichni z nich pokračují ve výuce. Atsede zmiňuje, že škola, na které učí, je jednou z nejlepších ve výuce angličtiny za použití mobilních telefonů. Jejich studenti mají skvělé akademické výsledky. Nicméně veškeré úsilí a úspěchy studentů přerušila válka.
Válka způsobila také psychické napětí a traumata, se kterými se děti vyrovnávají. Mají pocity bezmoci, jsou emocionálně nestabilní a nervózní. Atsede si všímá, že někteří studenti projevují vypjaté emoce také ve vyučování, což se projevuje také v komunikaci s učiteli.
Zároveň zmiňuje, že během války nechodilo plno dětí do školy, protože neměly školní pomůcky, které si jejich rodiče nemohli dovolit koupit. Někteří studenti chodili do školy hladoví. Často z hladu omdlévali a učitelé jim pomáhali a dávali alespoň vodu.
Díky distribuci školních pomůcek se docházka ve školách zvyšuje, ale přesto je potřeba další pomoc.
Studentky se také často potýkají s nedostatkem menstruačních potřeb. Atsede zmiňuje: „Studentky v naší škole si často nemohou dovolit pořídit vložky a spodní prádlo. Proto hledáme způsoby, jak dívkám tyto důležité věci zajistit.“
Díky penězům z Klubu přátel a našemu místnímu partnerovi HOP jsme mohli podpořit studenty v centrálním Tigraj. Genet se už těší, že se vrátí do školy po dlouhém období války.
„Naše škola je opravena, výuka už pomalu začíná. Jsem moc šťastná,“ říká nadšeně Genet a pyšně drží aktovku, kterou od nás dostala.