Má-li být regulace účinná, ČNB musí dohlížet nad CELÝM trhem poskytovatelů úvěrů
Publikováno: 10. 5. 2016 Doba čtení: 4 minuty
Ve středu 11. 5. bude v rámci rozpočtového výboru projednáván zákon o úvěru pro spotřebitele, který mimo jiné řeší dohled České národní banky nad nebankovním sektorem. V současné chvíli se rozhoduje mezi dvěma variantami: ČNB bude dohlížet nad celým trhem, nebo ČNB bude dohlížet pouze nad společnostmi, které získají licenci. Níže zveřejňujeme dopis, kterým čtyři neziskové organizace žádají zákonodárce, aby přijali pozměňovací návrh, který ČNB ukládá dohled nad CELÝM trhem. Proč tomu tak je se dočtete na následujících řádcích.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
rádi bychom Vás požádali o zvážení přijetí pozměňovacího návrhu k zákonu o úvěru pro spotřebitele, který přednesl ve druhém čtení dne 19. dubna 2016 poslanec Jaroslav Klaška. Tímto pozměňovacím návrhem se mění a doplňují ustanovení § 135, 136 a 157 zákona a rozšiřuje se tak dohled České národní banky (ČNB) nad celým trhem nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
Podstata tohoto návrhu spočívá v tom, aby bylo České národní bance umožněno dozorovat a sankcionovat nejen nebankovní poskytovatele, kteří od ČNB získají oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů dle § 9 zákona, ale též ty nebankovní poskytovatele, kteří tuto činnost vykonávají protiprávně bez tohoto oprávnění. Bylo by totiž velmi neefektivní, pokud by ČNB dozorovala a postihovala pouze ty subjekty, které splnily náročné zákonné podmínky k získání oprávnění, zatímco na poskytovatele spotřebitelských úvěrů z černého trhu by bylo nutno aplikovat pouze obecnou úpravu neoprávněného podnikání dle trestního zákoníku bez možnosti udělení efektivnější správně-právní sankce. Takové nastavení právní úpravy by nijak nemotivovalo poskytovatele úvěru k získání oprávnění od ČNB, naopak by pro ně bylo daleko „výhodnější“ pohybovat se na černém trhu.
Uvedený pozměňovací návrh představuje změnu, která do znění zákona vrací původní koncept navrhovaný Ministerstvem financí. Dohled ČNB nad celým trhem poskytovatelů úvěrů (tedy nad licencovanými i nelicencovanými společnostmi) byl v zákoně ještě v září 2015, v době, kdy byla zahájena široká odborná diskuse o podobě regulace. Velká část subjektů, které zákonu vyjadřovaly podporu, počítala právě s tímto konceptem. Ministerstvo financí však ustoupilo tlaku ČNB, která dohled nad společnostmi, které licenci nezískají, odmítala. Podobně jako před rokem, kdy ČNB odmítala dohled nad jakýmikoli nebankovními subjekty a tento postoj byl podporován stejně striktními stanovisky o tom, jak to nebude fungovat. Přitom je zřejmé, že nefunkční by bylo naopak zakotvit ČNB pouze selektivní dozorovou pravomoc. Navíc existuje i jiný, podle našeho názoru zásadnější, úhel pohledu.
Proč je komplexní dohled ČNB důležitý?
Podle kvalifikovaných odhadů poskytuje v současné době legálně úvěry 600 až 800 nebankovních subjektů. Dle odhadu většiny analytiků projde licenčním řízením ČNB, kromě leasingových společností, přibližně 10 až 15 dalších subjektů. Společnosti, které získají licenci, přitom budou podrobeny velmi přísnému dohledu s hrozícími vysokými sankcemi. Subjekty, které se odmítnou licencovat, budou moci vymáhat pouze půjčenou jistinu, jinak se vystaví trestněprávnímu postihu za neoprávněné podnikání. Z našich zkušeností však vyplývá, že postih v podobě nemožnosti vymáhat úroky a sankce bude zcela neúčinný, protože již dnes je řada společností schopna tento nástroj obejít. Například tím, že se svými klienty sepisují smlouvy na částky, jejichž výše zdaleka neodpovídá reálně půjčené jistině. Populace lidí, kteří budou ochotni podepsat smlouvu, která neodpovídá skutečnosti, tu existuje a je poměrně velká. Jsou to ostatně ti samí lidé, kteří jsou obětí současné "legální praxe", jejíž vymýcení je jedním z hlavních cílů předkládaného zákona.
Argumenty ČNB
Jedním z hlavních argumentů je ohrožení reputace banky, pokud by nedokázala účinně regulovat trh a zabránit lichvářské praxi některých společností. Řešením má být, že nad nelicencovanými subjekty nebude dohlížet de facto nikdo, aby existence lichvářských firem nebyla ničí odpovědností.
Dalším častým argumentem je, že "lidé v kravatách" nemohou chodit po lokalitách a hledat lichváře. Jedná se však o lichý argument, jelikož pozměňovací návrh obsahuje ustanovení, kdy musí subjekty poskytovat dohledovému orgánu patřičnou součinnost, jinak se vystavují přísným sankcím.
K čemu by mohl zákon ve stávající podobě vést?
Stávající návrh zákona připomíná řešení chytré horákyně. Regulace, která regulací de facto nebude, přinese sice benefity pro spotřebitele v podobě výhodnějších podmínek předčasného splácení, nižších sankcích, atd. Ve skutečnosti však povede pouze k tomu, že férové subjekty budou nabízet ještě výhodnější produkty, ale neférovým subjektům, kterých jsou dnes stovky, nebude hrozit žádný postih. Navíc se tím, že férovější společnosti budou vystaveny přísným sankcím a četným omezením, zvýší výhoda nelicencovaných subjektů.
Žádný selektivní dohled nefunguje. Pokud by např. ČNB dohlížela pouze nad licencovanými směnárnami, nikdo nepochybuje o tom, že by nastal boom veksláků a podobné to je v celém spektru dohlížených trhů.
Obracíme se proto na Vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, abyste přijetí pozměňovacího návrhu zvážili. Bez efektivní eliminace nelicencovaných subjektů ztrácí přijímaná regulace jedno z hlavních opodstatnění.
V Praze dne 9. 5. 2016
Daniel Hůle, Člověk v tísni, o. p. s., tel.: 774 510 398
Tomáš Palla, Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s., tel.: 776 258 316
Zdeněk Soudný, Navigátor bezpečného úvěru, tel.: 731 431 998
David Šmejkal, Poradna při finanční tísni, tel.: 737 553 426
