Máme za sebou první rok s metodou PBIS podporující pozitivní chování dětí a mládeže v našich klubech. Funguje

S metodou pracujeme v sedmi klubech v Kraslicích, Bílině, Ústí nad Labem, Liberci a Praze. Začali jsme s prvními prvky přístupu, jako je pozitivní nastavení pravidel, které se odvíjí od stanovených hodnot klubu, zaměřili se na oceňování dětí, na vytvoření srozumitelného prostoru pomocí piktogramů, relaxačních zón a pracovali jsme s dětmi také na nacvičování chování, které vnímáme pozitivně.

Proč právě PBIS v nízkoprahových klubech?

Zavádění přístupu PBIS do prostředí škol jsme přibližně dva roky pozorovaly společně s vedoucí našich sociálních služeb Kateřinou Dosoudilovou prostřednictvím konferencí organizace Sofa. Přístup nám dával velký smysl a věřily jsme, že bychom ho dokázaly realizovat i v našich klubech, kde se často setkáváme s náročným chováním dětí. Když se naskytla příležitost napsat projekt na zavádění PBIS do našich klubů, neváhaly jsme. Nyní máme za sebou první rok praxe a další dva nás čekají.

A jak vám to jde?

Vidíme pozitivní posuny v chování dětí a celkové atmosféře v klubech. Zavádění PBIS není vždy jednoduché, ale máme stále více příkladů toho, jak se děti chovají v souladu s nastavenými pravidly. Pracovníci i děti se postupně učí, jak pracovat s pravidly a hodnotami klubu, jak poskytovat a přijímat pozitivní zpětnou vazbu. Pro některé to vůbec není jednoduché. Navíc děti začínají samy aplikovat pravidla v praxi, například ve vztazích mezi sebou nebo v péči o prostory klubu. I když jsou to někdy výzvy – například starší děti si déle zvykají na nové přístupy – máme radost z toho, co se už povedlo.

Jak bys popsala vliv PBIS na snížení projevů náročného chování mezi dětmi v klubech?

Určitě vidíme rostoucí počet příkladů pozitivních změn v chování. I když se změny neprojevují u každého dítěte stejně, u mnohých jsme zaznamenali významné zlepšení. Více teď vnímají pravidla a hodnoty klubu, což právě přispívá k podpoře pozitivního chování. Například i starší děti si tyto hodnoty osvojily a projevují je v nečekaných situacích, třeba když vyjádří vděčnost nebo klidně vyřeší konflikt jiných dětí.

Jak na zavádění pravidel v rámci PBIS reagovaly děti a pracovníci klubů?

Pravidla jsou v klubech velké téma a s PBIS jsme k nim přistupovali pozitivněji. Dříve jsme je měli nastavené jako zákazy, nyní jsou to spíše pozitivní návody chování. Do formulování pravidel jsme zapojili děti a pomocí piktogramů se pravidla stala pro ně konkrétnější a srozumitelnější. Děti si postupně osvojily, proč jsou pravidla důležitá, a začaly je dodržovat ne proto, že musí, ale protože rozumí jejich smyslu.

Setkali jste se při práci s různými věkovými skupinami dětí s nějakými obtížemi?

Rozhodně. Pozorovali jsme, že mladší děti se pozitivnímu přístupu rychle přizpůsobily, zatímco starší měly potíže se odpoutat od tradičního ‚ne, nesmíš, nedělej…‘, na které byly zvyklé. Nicméně s důsledným posilováním a interaktivními aktivitami, jako jsou například scénky, kdy to „správné chování“ nacvičujeme, tak i starší děti postupně přijímají nový přístup.

Jakým způsobem kluby řeší situace, kdy dojde k porušení pravidel?

Jedním z největších posunů při zavádění této metody bylo ustoupení od trestů v podobě zákazů směrem k hledání alternativních řešení. Děti teď častěji zažívají diskuzi místo okamžitých sankcí. Když dítě poruší pravidlo, neudělíme mu „stopku“ pro navštěvování klubu. Spíš si o tom společně popovídáme, rozebíráme, co se stalo, a hledáme způsoby, jak to příště řešit jinak. Je to pro ně příležitost k učení a podporuje to jejich sebereflexi.

Jak se pracovníci klubů vzdělávali v metodě PBIS?

Prošli jsme školeními a průběžně nás podporuje Anna Kubíčková, expertka na PBIS z organizace SOFA. Naši pracovníci také sdílí své zkušenosti a učí se jeden od druhého prostřednictvím sdíleného chatu, kterému říkáme „Stavební deník PBIS“. Zavedení metody zároveň vede ke změně myšlení. Zpočátku jsme měli obavy, ale díky postupnému začleňování do každodenní práce v klubech jsme se přesvědčili o jeho efektivitě.

Jaké změny jste zaznamenali v prostředí klubů a vztazích mezi dětmi a pracovníky?

Prostředí v klubech se stalo předvídatelnějším a pozitivnějším. Děti vědí, co očekávat, a jsou otevřenější k účasti na aktivitách. Zlepšila se také komunikace – děti jsou ochotnější mluvit o svých pocitech a řešit konflikty konstruktivně. Pozitivní změny jsme zaznamenali nejen ve vztazích mezi dětmi, ale také mezi dětmi a pracovníky. Kluby jsou místem, kde děti cítí bezpečí a podporu.

Jak bys shrnula uplynulý rok v klubech s PBIS? A co vás ještě čeká?

I když před sebou máme ještě dlouhou cestu, pozitivní obrat v chování dětí a v atmosféře klubů jasně ukazují, že PBIS má smysl. Děti se učí vyjadřovat své emoce, lépe zvládat konflikty a budovat zdravé vztahy. Naši pracovníci získali nové nástroje, jak děti pozitivně vést. Věříme, že se tyto přínosy budou časem jen prohlubovat. A co nás ještě čeká? V dalších měsících se zaměříme na práci s prvkem check-in, check-out, kdy je dítěti poskytována individuální pozornost při příchodu a odchodu z klubu, budeme s ním hodnotit jeho pokrok v chování. Také chceme dál využívat aktivity na podporu socio-emočních dovedností.

Název projektu: Inovací ke změně
Registrační číslo projektu: CZ.03.02.02/00/22_027/0001080