Mariana se nevzdala a nechala život na ulici za sebou
Publikováno: 14. 6. 2023 Doba čtení: 2 minuty
Složité dětství a dospívaní, komplikované vztahy v rodině, dlouholetá drogová závislost, pokus o sebevraždu, který skončil poraněním míchy a částečným ochrnutím, měsíce strávené v nemocnici, po propuštění z nemocnice opětovný propad do drogové závislosti a život na ulici. To vše se rozhodla Mariana nechat za sebou, proto podstoupila odvykací léčbu v Bohnicích, ukončila vztahy z minulosti, vyřídila si invalidní důchod, zajistila bydlení, našla zaměstnání, začala řešit své dluhy i zlepšovat vztah s dcerou. Celý její příběh pro vás sepsala naše kolegyně Romana Sapoušková.
Marianu jsem poprvé potkala před pěti lety. Drobná, dlouhovlasá žena s nepřítomným pohledem posedávající na vlakovém nádraží tehdy upoutala moji pozornost. Pak jsem ji tam pravidelně vídala několik týdnů. Z okolí jsem se dozvěděla, že je drogově závislá a bez domova. Jednoho dne jsem ji oslovila a nabídla leták s kontakty na kolegy terénních služeb. Leták si vzala, ale o další rozhovor se mnou neměla zájem. Pak zmizela.
Ve dveřích se objevil úplně jiný člověk
K dalšímu setkání došlo před necelým rokem v kanceláři Intervenčního centra, které zprostředkovalo schůzku mezi naší organizací a jejich klientkou, která chtěla pomoci při řešení rodinných vztahů. Čekaly jsme v kanceláři, a když se otevřely dveře, stála v nich Mariana. Zatímco ona si mě pamatovala a ihned poznala, já ji nikoliv, v ničem nepřipomínala zuboženou ženu z nádraží. Během naší spolupráce mě seznámila se svým životním příběhem. Vyprávěla mi o složitém dětství a dospívaní, komplikovaných vztazích v rodině, dlouholeté drogové závislosti, pokusu o sebevraždu, který skončil poraněním míchy a částečným ochrnutím, měsících strávených v nemocnici, po propuštění z nemocnice opětovnému propadu do drogové závislosti a životě na ulici. Na tak mladý život ran až dost.
Jednoho dne se rozhodla, že chce svůj život změnit. Podstoupila odvykací léčbu v Bohnicích, ukončila vztahy z minulosti, vyřídila si invalidní důchod, zajistila bydlení, našla zaměstnání, začala řešit své dluhy. S pomocí Intervenčního centra vyřešila komplikovaný vztah s tehdejším partnerem. Zlepšily se vztahy v rodině, pracuje na upevnění vztahu s dcerkou, kterou má v péči babička. Plnohodnotně se začlenila do společnosti. Má to v hlavě srovnané a ví, co chce. Jejím snem je práce s ohroženými mladistvými, proto jsem jí domluvila účast na besedě v NZDM. Zvažuje doplnění vzdělávání a absolvování rekvalifikačního kurzu Pracovníka v sociálních službách. Pak by svému snu byla zase o něco blíže.
Její životní zkušenost ji naučila být k lidem nedůvěřivá a spoléhat se pouze na sebe. Avšak jak opakovaně uvedla, pracovníka sociální služby vnímá jako oporu, průvodce, kterému důvěřuje, se kterým si může bez obav popovídat a probrat nejintimnější témata. Někdy prostě stačí jen s klientem být a naslouchat. I toto je náplní sociálně aktivizační služby.
Přeji Marianě na její další životní cestě vše dobré, hodně sil a vytrvalosti při plnění jejích snů.
Zveřejněno se souhlasem Mariany, jméno bylo na její přání změněno.
