Náměstí jako parkoviště nebo místo pro setkávání lidí? Poslechněte si 4. díl našeho podcastu Hlasy proměny 2 o proměně českých měst.
Publikováno: 23. 1. 2025 Doba čtení: 4 minuty Sdílet: Sdílet článekČastější vlny veder, období sucha, ale také i přívalové srážky – všechny tyto extrémní projevy počasí dopadají na města silněji než na venkovské oblasti. Do jaké míry jsou na tyto výzvy česká města připravená? A jak zajistit, aby se v nich dalo dobře žít i v budoucnu? To se dozvíte ve čtvrté epizodě podcastu Hlasy proměny, který připravil Filip Rambousek.

Podíl městského obyvatelstva celosvětově neustále narůstá. V Česku aktuálně žijí ve městech zhruba tři čtvrtiny obyvatel. Právě z toho důvodu je podle Lenky Suché, odbornice z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, nutné zabývat se tím, jak klimatická změna ovlivní život právě ve městech.
Klimatická změna má také vliv na extrémnější výkyvy počasí. Kromě vln veder jsou to například povodně, které Česko zažilo v září 2024. Stejně jako u vln veder i u povodní platí, že dopadají více právě na obyvatele měst.
Brno a Úvaly jako příklady úspěšné revitalizace
Aby se ve městech i při stále častějších vedrech žilo obyvatelům příjemně, zavádějí se takzvaná adaptační opatření. Úspěšným příkladem je Moravské náměstí v Brně, nebo město Úvaly u Prahy.
„Víceúčelový přístup je základem, aby místo dobře fungovalo. Centrální prostor zaujímá nízká fontána, do které se dá chodit. V zimě se prostor mění na kluziště a prostor pro vánoční trhy.“
Také v Úvalech došlo ke kompletní proměně náměstí. Starostka města Markéta Rydvalová přibližuje, co bylo jejím cílem.
Na postupné zelené proměně Úval se už od roku 2016 podílí také zahradní a krajinářský architekt Lukáš Štefl. Podle něj spočívá hlavní klíč k úspěchu v tom, že se městu podařilo adaptaci zařadit do běžných plánovacích procesů.
S tím souhlasí také Lenka Suchá. Kromě adaptačních opatření by podle ní měla města usilovat i o ta mitigační, jejichž cílem je zmírnit klimatickou změnu prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů.
„Za mě by bylo nejlepší, kdyby adaptace a mitigace byly vnímány jako průřezové téma už při samotném územním plánování. Například pokud bude vznikat nová výstavba – jestli je v místě dostatek zeleně, jestli se dají na střechu zavést solární panely a podobně,“ zmiňuje odbornice a dodává, že je také důležité město vnímat v kontextu širší krajiny.
Inspirace doma i v zahraničí
„Francouzské město Grénoble například posílilo infrastrukturu pro cyklistiku a celé město postupně protkává systémem zeleně,“ zmiňuje příklad dobré praxe ze zahraničí Magdalena Maceková.
I v Česku se ale daří adaptační opatření zavádět stále častěji. V Praze se například podařilo vytvořit koncepci obnovy uličních stromořadí, Plzeň má zase ve své dopravní koncepci stanovené, že na každých čtyři až pět parkovacích míst musí být zasazen strom.
Databázi příkladů dobré praxe můžete najít na webu Adapterra Awards.
Kde náš klimatický podcast najdete
Podcast Hlasy proměny 2: Mění se klima, měníme se i my můžete poslouchat na našem YouTube kanálu a ve všech běžných podcastových aplikacích (Spotify, Apple Podcasts, České podcasty).
Podcast vznikl v organizaci Člověk v tísni. Čtvrtou epizodu podcastu připravil Filip Rambousek. O mix zvuku se postaral Tomáš Tkáč. Hudbu složil Tomáš Pernický, dramaturgii zastal Štěpán Sedláček a věcnou správnost garantuje Jakub Zelený. Autorkou vizuálu je Radka Tomašíková.
Druhá série podcastu byla finančně podpořena Evropskou klimatickou nadací.