Naši planetu musíme chránit nejen na Den Země: Mesfin pomáhá v Etiopii zmírňovat dopady klimatické změny

Mesfine, v Člověku v tísni v Etiopii se zabýváš řízením přírodních zdrojů. Kde se vzalo tvoje nadšení pro ochranu naší planety?

Těmito tématy jsem se zabýval už v rámci svého studia. Mám vzdělání v zemědělství, přírodních zdrojích a rozvojových studiích. V praxi mám ale nejvíce zkušeností s řízením přírodních zdrojů, je to moje veliká záliba a koníček. Nejprve jsem pracoval v několika organizacích, které se přírodními zdroji zabývají. Poté jsem se dostal do Člověka v tísni, to bylo v roce 2017. Od té doby zde pracuji.

Jak jsi zmínil, máš bohaté zkušenosti z různých organizací, které se v Etiopii tímto tématem zabývají. Jaká je role Člověka v tísni na tomto poli, čím se například od ostatních organizací liší?

Z toho, co jsem zažil v ostatních organizacích mohu říct, že je Člověk v tísni jedinečný svým zaměřením na praxi, například už při počátečním posuzování potřeb jednotlivých lidí. Člověk v tísni propaguje také nové postupy, jako je například zavedení plánu na management půdy, který je důležitý především v první fází pro efektivní řízení přírodních zdrojů. Myslím si tedy, že je Člověk v tísni výjimečný svým zaměřením na praxi, práci s komunitou a využívání nových postupů a technologií.

A jak se k řešení environmentálních problémů staví vláda?

Vláda se potýká s řešením řady problémů, ale na životní prostředí se zaměřuje také. Například začala s řízením povodí a za jednu z priorit má také sázení stromů. Ale vláda se těmito problémy zabývá většinou na širší úrovni, protože musí pokrýt celou zemi. Tuto mezeru na lokální úrovni v různých částech země vyplňují právě neziskové organizace různou formou pomoci, od poskytnutí technické asistence nebo budování kapacit.

Jaké jsou největší environmentální problémy v Etiopii?

Mezi ty největší problémy bych zařadil degradaci půdy a odlesňování, které mají závažné dopady v různých částech země. Například dřevo lesa se používá na různé účely především ve venkovských oblastech země, kterých je asi 85 %. Lidé používají dřevo na vaření, v domácnosti nebo jako stavební materiál. To vše značně ohrožuje zalesněné oblasti. Klimatická změna tyto problémy ještě prohlubuje, protože způsobuje nedostatek srážek nebo povodně. V Etiopii, kde se vždy střídala období sucha a deště, se tento model mění.

Klimatická změna má bezpochyby vliv také na životy místních lidí na venkově. Jak si oni vysvětlují změny, které se v jejich regionu dějí?

Tito lidé často neví, proč se počasí mění, protože klimatická změna je dost vědecká záležitost. Ale v každém případě vnímají změny v obdobích, a tím pádem i v zemědělství. Když s těmito lidmi mluvíme, stěžují si na nedostatek deště, ale neví, proč tomu tak je. Tyto změny negativně ovlivňují produktivitu polí a mají za následek zhoršení jejich živobytí a sociální situace.

Jakým způsobem pomáháte společně s naším týmem dopady klimatické změny v Etiopii zmírnit?

V rámci našich projektů děláme vše pro to, abychom dopady klimatické změny zmírnili, zavádíme opatření a pomáháme farmářům. Odolnost farmářů vůči změnám klimatu zvyšujeme prostřednictvím školení, zvyšování povědomí nebo sdílení odborných znalostí. S farmáři často diskutujeme a vysvětlujeme, jak se se vzniklou situací nejlépe vyrovnat.

Co konkrétně farmářům radíte?

V místech, kde pracujeme, se farmáři často zaměřují na pěstování pouze jednoho druhu plodin, například kukuřice. A my jim radíme, aby svou produkci rozšířili. Pokud bude jedna plodina napadena nebo nepřežije podmínky, jiné mohou vydržet. Podporujeme také lesní školky, aby produkovaly více druhů semínek a sazenic. To jsou jen příklady, naše práce je dost komplexní.

Přizpůsobit se novým podmínkám je tedy velmi důležité.

Ano. Farmáři musí často i změnit způsob své obživy nebo sektor, ve kterém v rámci zemědělství působí. Například se musí zaměřit na plodiny, které rostou kratší dobu, třeba zeleninu. Někteří mohou začít s chovem včel nebo lesnictvím. Náš tým je v těchto nových aktivitách podporuje – díky nim totiž budou klimatickou změnou méně ohroženi.

Jakým způsobem funguje tým, který se v Člověku v tísni v Etiopii řízením přírodních zdrojů zabývá?

Náš tým se skládá z koordinátorů v terénu, terénních pracovníků a technických expertů. Já jsem manažer celého projektu a dohlížím, aby vše správně fungovalo. Farmáře v zasažených oblastech pravidelně navštěvujeme, ale terénní koordinátoři a pracovníci jsou s farmáři v kontaktu každý den, od pondělí do pátku. Pomáhají jim s technickými věcmi, vedou školení a podporují je.

Odkud pochází lidé, kteří pracují v terénu?

Tito lidé jsou místní, pochází z regionů, ve kterých působíme v rámci našich projektů. Velmi dobře tak znají místní region, kulturu a zvyky. Pro výběr těchto lidí máme specifická kritéria, kromě místa původu musí mít také dostatečnou kvalifikaci.

Co považuješ za svůj největší úspěch za tu dobu, co v Člověku v tísni působíš?

Jedna z viditelných věcí, na kterou jsem za těch šest let, co v Člověku v tísni působím opravdu pyšný, je ta obrovská část krajiny, kterou jsme rehabilitovali. A co víc, i po skončení samotného projektu místní lidé v těchto aktivitách pokračují. V Člověku v tísni jsem se toho také hodně naučil. Je to pro mě velká škola, především v praktických věcech. A v neposlední řadě musím zmínit také skvělou práci našich kolegů z ostatních sekcí. V Člověku v tísni vidím změny a dopady naší pomoci i v rámci poměrně krátké doby, a to je pro mě také jeden z největších úspěchů.

Protože slavíme Den Země, je něco, co bys rád naší planetě vzkázal?

Žijeme na krásné planetě, kterou ale ohrožují lidské aktivity. Země potřebuje naši ochranu a obnovu. Takže bych měl pro naši planetu jedno přání, a to, aby zůstala bezpečná a ustála dopady klimatické krize, aby na ní mohly žít i naše další generace.