„Nedostatek latrín byl pro nás velký problém,“ říká Baqir Shah z vesnice zničené povodněmi v Afghánistánu. Společně jsme postavili 38 latrín.

Sayed Baqir Shah (62 let) žije v Takaně s devítičlennou rodinou. Takana leží mezi horami a je jednou z nejvíce zasažených vesnic v okrese Jalriz. „Naše vesnice se nachází v dlouhém, úzkém údolí s jedinou malou řekou, kterou využíváme v zemědělství. Vodou z ní zavlažujeme naše pole a dáváme ji pít našemu dobytku,“ říká Sayed Baqir Shah.

Prudké deště začaly v půl druhé ráno. Později se z hor začala valit voda. „Hory v okolí nejsou příliš vysoké. Během silných dešťů a nebo při jarním tání sněhu teče voda k nám do údolí,“ vysvětluje Baqir Shah. 

Povodeň sebou vzala doslova všechno

Většina obyvatel vesnice jsou zemědělci, kteří obvykle pěstují pšenici, brambory, kukuřici, fazole, cibuli a starají se o sady s jabloněmi. Kvůli záplavám přišli o úrodu a jen těžko se dokážou postarat o své rodiny. Mnoho lidí ztratilo své blízké. Mezi mrtvými byli děti, ženy, staří i mladí. „Přišli jsme o dva manželské páry ve vesnici a 16 členů manželčiny rodiny. Navíc nám nezbylo nic. Zemědělství je jediný způsob, jak se tady můžeme uživit. Povodeň zničila naše pole a my nevíme, co bude dál,“ popisuje Baqir Shah rozsah povodně.

Ve vesnici nebyly ani latríny

Jedním z nejčastějších problémů po přírodních katastrofách je nedostatek hygienických zařízení. „Jedním z hlavních problémů byl nedostatek toalet a hygienického zařízení. Muži se snažili situaci zvládnout, ale pro ženy a děti byla situace neúnosná,“ popisuje. Nedostatek latrín představuje zdravotní riziko pro celou vesnici.

 „Děkujeme Člověku v tísni, že nám pomohl vybudovat toalety, kde si můžeme umýt i ruce. Také děkujeme za školení, kde jsme probírali správnou hygienu,“ říká Sayed Baquir Shah. Podle něj se všichni lidé z vesnice dozvěděli, jak nejlépe využít dostupné materiály pro svou osobní hygienu. Tím se podařilo zabránit propuknutí nemocí.  

Postavili jsme 38 latrín a zařízení na mytí rukou

„Tým Člověka v tísni nejdříve mluvil se zasaženými rodinami a hned poté začal pracovat na výstavbě latrín a zařízení na umývání rukou. Nyní je vše hotovo a jeden z našich hlavních problémů vyřešený,“ dodává Sayed Baqir Shah. Náš tým spolupracoval s místními obyvateli na výběru míst, kde poté probíhala samotná výstavba. Hlavním kritériem byla přístupnost všem obyvatelům – dětem, ženám a mužům bez rozdílu věku. Abychom místním obyvatelům pomohli a podpořili místní ekonomiku byl projekt realizován metodou Cash for Work, tedy obyvatelé dostali peníze za vybudování latrín.

Díky finančním prostředkům z Klubu přátel Člověka v tísni jsme postavili 38 latrín se zařízením na mytí rukou. Hygienickou osvětu jsme poskytli 514 lidem.