Nejistá budoucnost pro 26 000 Ukrajinců v Gruzii
Publikováno: 22. 2. 2023 Doba čtení: 6 minutČlověk v tísni (ČvT) pomáhá v Gruzii ukrajinským uprchlíkům, kterým se nedostává dostatečné finanční podpory. Pro mnoho lidí z Ukrajiny je návrat domů v nedohlednu a život v zahraničí je s postupujícím časem čím dál těžší. Obtíže umocňuje i skutečnost, že humanitární pomoc je nedostatečná a značně podfinancovaná.
Od 24. února 2022 válka rozdělila mnoho ukrajinských rodin, milionům lidí sebrala domov a tisíce zraněny nebo zabity. Většina těch, kteří uprchli, neměla dost času naplánovat svůj odchod do bezpečí – pouze shromáždili své blízké a hledali útočiště. Rodiny se vydaly na nepředstavitelně obtížnou cestu, překračovaly hranice jen s pár osobními věcmi, nechávaly za sebou své životy a majetek a nesly si jen naději, že najdou bezpečné místo a vše zvládnou.
Od začátku ruské invaze přišlo do Gruzie více než 189 000 lidí z Ukrajiny. Většina z nich pochází z oblastí frontové linie nebo okupovaných území na východě země a Gruzie byla často jedinou destinací, kam mohli uprchnout.
Příběh rodiny, která našla nový domov v Gruzii
Aksanina rodina je jednou z mnoha, které se ocitly ve válečném konfliktu a staly se obětí ruských zvěrstev. Od začátku války v únoru 2022 uprchlo z Ukrajiny zhruba 8 milionů uprchlíků, včetně Aksany.
Stejně jako mnozí jiní, i ona, její manžel Andrej a jejich dvě děti, žili před válkou v míru. Teď jsou v nejistotě v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Patří však k těm šťastnějším, kteří se dostali z Ukrajiny živí, přestože s dětmi strávili několik týdnů ve sklepním krytu, zatímco byl Doněck silně ostřelován.
Aksaně je 34 let. Má černé rovné vlasy, jednoduše střižené, nosí sportovní oblečení, které odpovídá její stoické povaze. Je odhodlaná a naprosto oddaná svým dětem a rodině. A přesto se v ní skrývá obrovský smysl pro humor, který se obvykle projevuje v podobě duchaplného sarkastického vtipu následovaného spikleneckým mrknutím. Její úsměv zůstává neustále optimistický a odhodlaný. Chce začít nový život v Gruzii.
Aksana, Andrej a jejich dvě děti pocházejí z Doněcka, z oblasti nejvíce zničené válkou. Když vypukla invaze, byli nuceni odejít do bezpečí. Postupně se přestěhovali se do několika ukrajinských měst, ale krutost války a ničení je následovalo, cítili, že na Ukrajině není nikde bezpečno. I proto se rozhodli zkusit nový život v Gruzii.
Člověk v tísni (ČvT) je na Ukrajině a v Gruzii od samého počátku invaze – poskytujeme životně důležitou pomoc uprchlíkům a vnitřně vysídleným Ukrajincům. Nepřetržitě se snažíme o zajištění dostatku materiálních zásob a přístřeší, distribuujeme i základní finanční podporu. To vše můžeme dělat jen díky penězům, které máme od našich štědrých dárců a Klubu přátel.
V Gruzii pracujeme na zlepšení situace pro ukrajinské uprchlíky. V prosinci loňského roku provedla naše partnerská organizace z Ukrajiny "Unite Together" průzkum potřeb uprchlíků v Gruzii. Shromáždili data od 850 domácností v celé zemi a zjistili hned několik překážek, které musí tito lidé překonat. Nejtěžší pro Ukrajince je najít cenově dostupné ubytování, zajistit dostatek jídla, získat zaměstnání a dostupnou lékařská pomoc pro osoby s chronickým onemocněním.
Cenově dostupné bydlení je pro ukrajinské rodiny v Gruzii nejdůležitější
Většina Ukrajinců v Gruzii bydlí v ubytování, které si sami zajistili a musí si jej i sami financovat. Pro ty, kteří nemají kam jít, se nabízí omezená místa v hotelech nebo rekreačních střediscích, ale s nadcházející turistickou sezónou se budou muset uvolnit. Navíc, průměrná cena nájmu v Tbilisi během posledního roku vzrostla o 120 %, a to v důsledku přílivu Rusů prchajících před mobilizací. Nedávno příchozí uprchlíci jsou tak ve stále obtížnější situaci a začíná být zřejmé, že nebudou zdejší nájmy schopni platit.
Proto podporujeme několik kolektivních center (hotely, ubytovny, penziony), které poskytují pocit bezpečí, a díky pobytu s krajany, i jistou sounáležitost. Rodina Aksany a Andreje využila možnosti cenově dostupného ubytování, které ČvT nabízí, a bydlí v hotelu.
"Když jsme přijeli do Gruzie, nevěděli jsme, jak se zorientovat, co dělat nebo kam jít. V tomto zmatku se objevil Člověk v tísni a nabídl nám ubytování v hotelu. To bylo pro naši rodinu, stejně jako pro ostatní ukrajinské rodiny, které zde žijí, velmi důležité. Bydlíme tady už více než měsíc, máme možnost blíže poznat zemi, zorientovat se v tom, co dělat a jak se vypořádat s novou realitou. Je to těžké, ale s vaší podporou to vypadá nadějně," poznamenává Aksana.
Vzhledem k pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu a zimnímu období, jsou Ukrajinci nuceni zůstat v zahraničí. V říjnu 2022 přicházelo do Gruzie v průměru 4 000 lidí týdně. Gruzie je jednou z mála zemí, kde mohou Ukrajinci prchající před válkou překročit hranice bez platného mezinárodního pasu. Mnoho lidí muselo svůj domov opustit narychlo, bez majetku, nebo osobních věcí, jako jsou i doklady nebo rodné listy dětí. V současné době je v Gruzii 26 000 ukrajinských uprchlíků, většinou ve velkých městech, jako je Tbilisi (50 %) a Batumi (35 %), přičemž většina z nich neví, jak dlouho v zemi zůstane.
"Od začátku války se naše životy dělí na ty před válkou a po válce. Každodenní ostřelování a ničení nám znemožnilo dál žít v naší vlasti. Instinkt rodičů velí myslet v první řadě na bezpečí rodiny a my se o to snažíme. Rádi bychom si našli místo v tomto novém světě. Člověk v tísni nám pomohl nadechnout se, najít sami sebe a uvědomit si, co budeme dělat v budoucnu, můžeme i vybrat v jakém městě chceme v Gruzii žít, a čím se budeme živit. Na Ukrajině jsme měli několik malých rodinných firem, kromě toho Aksana pracovala jako psycholožka a já jako elektrikář. Přijít o všechno zní nemyslitelně, ale většina Ukrajinců nás pochopí, protože ví, co znamená přijít o domov, práci, a co bolí nejvíc – ztratit přátele a příbuzné. Díky bohu jsme o blízké lidi nepřišli. Domů se ale vrátit nemůžeme, protože, stejně jako u většiny Ukrajinců v Gruzii, náš domov je ve válečné zóně. V naší vlasti jsme nechali naše podnikání i starý život. Jsme ale optimisté, snažíme se neohlížet zpět a soustředit se na budoucnost tady v Gruzii," říká Andrej.
Sympatie Gruzínců k Ukrajincům jsou vidět v každém městě. Na ulicích a domech visí modrožluté ukrajinské vlajky, vítají je nápisy. V Gruzii lidé chápou, že lidé na Ukrajině přišli o všechno, že za sebou nechali celý svůj život a často prchají jen s batohem na zádech. Přicházejí sem, aby začali znovu. Chtějí se ujistit, že jejich děti mohou chodit do školy, chtějí pracovat a být prospěšní pro místní komunity. Stejně jako my, i oni hledají důstojný život, svobodu a bezpečí, a to nejen v Gruzii, ale i Polsku, Moldavsku, Německu a dalších zemích.
V Gruzii je stále 26 000 Ukrajinců, kteří potřebují podporu a jejich počet nadále roste. Člověk v tísni v Gruzii věří, že nyní je čas pro solidaritu, soucit a stabilitu, nikoliv čas na to se uzavřít do sebe. Musíme se sjednotit, jako jedno globální společenství, proti stejné nesnášenlivosti a strachu, které Gruzie zažila v 90. letech a na přelomu tisíciletí, kvůli kterým museli obyvatele Abcházie a Jižní Osetie opustit své domovy. Věříme, že Ukrajina může ruku v ruce s mezinárodním společenstvím dosáhnout dlouhodobého míru a prosperity pro svůj lid i zemi.
Člověk v tísni (ČvT) působí v Gruzii od roku 2005. V reakci na současnou situaci v Gruzii se naše pomoc zaměřuje na řešení nedostatků v poskytování nejzákladnějších služeb a na zlepšení celkového přístupu k informacím a službám pro ukrajinské uprchlíky. Naše strategie vychází z dlouhodobé přítomnosti ČvT v Gruzii a našich zkušeností se spoluprací s místní občanskou společností a organizacemi.
